pplk. in memoriam Ludvík Albert Engel
* 14.8.1912 (České Budějovice)† 29.1.1945 (Važec)
Pocházel ze starého učitelského rodu původem z Pošumaví. V letech 1927–1931 vystudoval obchodní akademii v Českých Budějovicích. Tato střední škola poskytla Ludvíku Albertovi vynikající všeobecné i odborné vzdělání včetně špičkové výuky cizích jazyků. Roku 1934 byl povolán k vykonání vojenské prezenční služby. Byl vybrán do školy pro důstojníky pěchoty v záloze. Po jejím úspěšném ukončení byl přijat do aktivní vojenské služby.
30. 9. 1937 byl přijat do Vojenské akademie Hranice.
Rostoucí ohrožení republiky si vynutilo zkrácení studia ze dvou na jeden rok, od 1. října 1937 do 13. srpna 1938. Ludvík Albert Engel byl jmenování poručíkem pěchoty 14. 8. 1938, přesně v den svých 26. narozenin.
Ukončil hranickou akademii s výtečným prospěchem, výborně byla ohodnocena i jeho příprava na velení nižší jednotce pěchoty. Mezi 510 vyřazenými poručíky pěchoty se ve studijním pořadí umístil s 491 body na 1. místě. Kromě výborného prospěchu vyhodnotili jeho nadřízení výtečným hodnocením i tzv. „hodnotu osobní“, tedy jeho charakterové a mravní kvality, stejně jako „hodnotu vojenskou“, předpoklad, že se stane příkladným velitelem.
Po mnichovské kapitulaci rozhodlo velení Československé armády uspořádat ve VA Hranice pro nejlepší poručíky vyřazené roku 1938 sedmiměsíční aplikační kurz. S číslem 1 byl 3. 1. 1939 do aplikačního kurzu pěchoty povolán Ludvík Engel. Prožil v Hranicích 2 měsíce i osudný 15. březen 1939. Byl očitým svědkem, jak v 10.45 akademii bez odporu obsadily německé jednotky.
Rozhodl se přejít ilegálně hranici s Polskem a přihlásit se v Krakově do vznikající československé vojenské jednotky. Byl pověřen funkcí velitele čety. Po porážce Polska byl s neozbrojenou jednotkou internován v SSSR. V srpnu 1940 odcestoval vojenským transportem do Palestiny a vstoupil do zahraniční Československé armády. Usiloval o nasazení do bojů proti nacistům. Od 15. 4. do 19. 5. 1941 se zúčastnil jako velitel čety pozemní obrany letiště Degheila v Alexandrii, od 7. 7. do 23. 9. 1942 bránil jako velitel kulometných uskupení letiště Mariut nedaleko Alexandrie. Ve všech svěřených funkcích byl hodnocen výtečnou známkou.
Roku 1942 se v Betlémě, v kapli na místě, kde se narodil Ježíš Kristus, zasnoubil a 22. 5. 1943 se v ruském pravoslavném kostele v Jeruzalémě oženil s Helenou Pařízkovou, 24letou dcerou českého pravoslavného volyňského duchovního Antonína Pařízka, se kterou se znal již ze sovětské internace. Helena byla jednou z žen, které se na Volyni připojily k jednotce plk. Svobody. Ze SSSR však byly transportována do Palestiny, kde ženy do československé jednotky přijímány nebyly, a usilovala proto o návrat zpět.
V červenci 1943 byl Engel přeložen k velitelství 1. čsl. samostatné obrněné brigády ve Velké Britanii, ale dobrovolně se přihlásil na východní bojiště. Teprve v SSSR se Engel, tehdy již štábní kapitán, setkal znovu se svou manželkou. Helena dostala v červenci 1944 povolení k odletu do SSSR a nastoupila službu překladatelky na velitelství čsl. armádního sboru. Engel se s 1. čsl. samostatnou brigádou zúčastnil osvobození Kyjeva, bojů u Rudy, Bílé Cerkve, Zaškova a na Dukle. Při všech operacích byl hodnocen jako výtečný velitel. Byl dvakrát vyznamenán Československým válečným křížem 1939, Československou vojenskou medailí Za chrabrost před nepřítelem a sovětským Řádem Rudé hvězdy.
Velitel pěšího praporu major Engel padl 29. 1. 1945 hrdinskou smrtí při osvobozování středoslovenské obce Važec. V osvobozené Bratislavě se v květnu 1945 narodil Heleně Engelové pohrobek Ludvíka Alberta, syn Ludvík Engel, v současnosti předseda Společnosti gen. Ludvíka Svobody.
Zdroje (mimo informací z desek):
http://mic.hranet.cz/cs/historie-a-pamatky/vyznamne-osobnosti/engel-ludvik-albert.html
VPM:
hrob - Liptovský Mikuláš, stát Slovenská republika
kenotaf - České Budějovice, okres České Budějovice
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.