a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: archív Ladislava Skřivánková, dcera (*1939)

nadporučík Ladislav Starosta

* 4.2.1898
† 27.3.1960 (Zličín)

evid. č. v čs. legionu 1081, č. kmen. listu 10/m
Rolník a řidič ze Zličína, jedním z hlavních zakladatelů fotbalového klubu ve Zličíně (1929), když opouštěl v roce 1939 republiku, byl otcem 5 dětí.

V 1. světové válce sloužil jako vojín rakousko-uherské armády u 102. pluku. Bojoval na italské frontě, v dubnu 1918 vstoupil do italských legií. Jako italský legionář obdržel dvě italské medaile Za zásluhy, italské vyznamenání Doss Alto z roku 1918, válečný kříž 1918 a další vyznamenání.

Při rozhodování o odsunu dobrovolníků Českého a slovenského legionu internovaných v SSSR byl určen výkonným rotmistrem náhradní roty a ponechán z rozkazu MNO jako velitel, resp. instruktor pro tvořící se jednotku v SSSR. Měl k tomu dostatek zkušeností z 1. světové války. Od 7. února 1942 je prezentován u československé vojenské jednotky v SSSR v Buzuluku (ev. č. 30), která se zde postupně začala tvořit. Bojový výcvik v Buzuluku trval jeden rok.
V lednu 1943 byl prapor odvelen na frontu. Ladislav Starosta se účastnil v březnu 1943 bojů při obraně Sokolova. Vítězství v bitvě u Sokolova mělo pro vojáky československé jednotky v Sovětském svazu velký význam, zařadili se tím k československým vojákům bojujícím v zahraničí – ve Francii, Británii, k obráncům od Tobruku. Ve svém prvním bojovém vystoupení na východě se ukázali jako velmi schopní, odhodlaní a stateční. A následovaly další těžké boje – v listopadu 1943 bitva o Kyjev, v lednu 1944 boje o Bílou Cerekev. Jako velitel transportní čety se v době od 8. 9. do 2. 11. 1944 účastnil karpatsko-dukelské operace na slovensko-polském pomezí na Dukle, jedné z nejkrvavějších bitev 2. světové války. V bojích se osvědčil velmi dobře, byl hodnocen jako spolehlivý, pracovitý, důsledný, iniciativní a inteligentní. Za boje o Duklu obdržel Čs. válečný kříž 1939. Československý armádní sbor si v těchto bojích vybojoval cestu do své vlasti.
Dál už českoslovenští vojáci bojovali na vlastním území. Ladislav Starosta se s 1. československým armádním sborem dále zúčastnil osvobozovacích bojů na Slovensku a Moravě. V roce 1943 byl Ladislav Starosta jmenován rotmistrem pěchoty v záloze, 28. 10. 1944 podporučíkem pěchoty, 7. 3. 1945 poručíkem pěchoty u 1. československého armádního sboru v SSSR a následně nadporučíkem pěchoty v záloze u československé armády.

Za války byla jeho manželka gestapem mnohokrát vyslýchána, nic neprozradila. Gestapo sledovalo také všech jeho 6 bratrů.

Po válce se vrátil domů. On sám i jeho rodina byla v 50. letech perzekuována, vyslýchána a sledována. Stal se invalidním důchodcem, jeho úmrtí nastalo v příčinné souvislosti s útrapami z obou světových válek, kterými prošel.
Zemřel ve Zličíně dne 27. 3. 1960, pochován je v rodinné hrobce na zličínském hřbitově.

Zdroje (mimo informací z desek):
https://www.mczlicin.cz

VPM:
hrob - Praha 17, okres Praha 17
pomník - Praha 17, okres Praha 17


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.