a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž (vše)

generál Josef Maxa

* 31.7.1891 (Medový Újezd)
† 9.4.1943 (Berlín-Plötzensee, popraven)

Zrozen a vychován v selské chalupě v houfu dětí, krví svých předků přinesl si na svět lásku k rodné hroudě, lásku k vlasti. Tvrdý život rodičů, zápas s drs­nou přírodou, stal se mu příkladem a utvářel jeho charakter již v útlém mládí. Pilný žáček obecné školy v Mýtě jevil schopnosti ke studiím, které mu rodiče dopřáli na gymnasiu v Rokycanech. Poprvé existenčně zakotvil jako úředník železáren v Holoubkově, při čemž soukromě studoval 2 roky na právnické fakultě v Praze.
První světová válka volala ho na válečné pole, jako zajatec žil v Rus­ku a chopil se první příležitosti postaviti se proti zavilému nepříteli, aby vstoupil do českých legií. Tam se stal spoluzakladatelem 6. hanáckého pluku (velitel 12. roty) a vrátil se do své vlasti v hodnosti štábního kapitána, vyznamenán mnohými řády za udatnost. Rozhodnuv se dále sloužit vlasti, zůstal u pluku v Olomouci a odtud pak byl přeložen do Sabinova na Slovensko. Později mu dopřáno uplatnit bohaté zkušenosti ve vojenské akademii v Hranicích, kde vyučoval vojenské taktice a byl velitelem akademiků. Svěřeno mu bylo také vyučování na velitelské škole v Praze a v odborných vojen­ských kursech, kde si získal nevšední přízně mezi důstojníky. Po­sledně působil jako velitel 38. pěšího pluku v Berouně, kde prožil i osudnou dobu národa r. 1938 a největší pohanu odzbrojení armády r. 1939 po převzetí nejsvětějších práv národa násilnickými, krutými, okupanty. Poroba národa zasadila strašlivou ránu vlasteneckému srdci a svědomitému důstojníku. Nedíval se však nečinně, jak nepřítel zabírá a plení jeho drahou vlast, ale postavil se hrdinně v boj proti němu. Seskupiv kol sebe své nevěrnější, připravoval odboj ve spojení s pražskými i cizími vojenskými skupinami. Organizoval a vedl hr­diny odporu na Berounsku, Lounsku, Kladensku a rozšiřoval ilegální činnost i do dalších okresů ve skupině generála Kraváka. Do tohoto nebezpečného boje vložil nejlepší vojenské vědomosti a zkušenosti. Nezištná, odvážná činnost ve prospěch národa, který tolik miloval, přivedla jej do záhuby. 13. února 1940 byl zatčen a vězněn na Kladně. Tam také jako vyšetřovanec pracující na stavbě se sešel s věrným kamarádem z dětství Ing. Jaroslavem Merhautem, vrchním země­dělským radou. Malý lístek vložený do kapsy uskutečnil příští schůz­ku obou, která se uplatnila a vyvrcholila ve stravovacím plánu tam­ních politických vězňů. Po Heydrichově smrti přišla však křížová cesta pro našeho mučed­níka. Byl převezen do Terezína, na Pankrác a do Pečkova paláce. Vyslýchali, mučili, však bezvýsledně. Neprozradil ani slova na sebe a kamarády. Tím nebyla jeho kalvarie skončena. Odvezli ho da­leko, až k Baltickému moři - do Golnova, do Štětína a odtud do Berlína, kde byl dne 20. ledna 1943 soudem nacistů jako velezrádce odsouzen k trestu smrti. Těžký svůj osud nesl hrdinně a statečně očekával ortel smrti. Ještě ve tři hodiny odpoledne, několik hodin před popravou, napsal poslední dopis. V něm se loučí se všemi svými drahými, svojí vlastí a přeje svému národu opět svobodu a klidný život. Pozdravuje rodnou ves­ničku s přáním býti pochován u svých drahých rodičů v Mýtě, u sv. Štěpána. Avšak ani toto skromné přání nebylo mu vyplněno. Dne 9. dubna 1943 o 19. hodině popraven sekerou v Berlině- Plötzensee a jeho drahé ostatky zůstaly na neznámém místě v cizí, daleko v nepřátelské zemi.

Zdroje (mimo informací z desek):
http://www.karelvasatko.cz/

VPM:
pamětní deska - Olomouc, okres Olomouc
pomník - Medový Újezd, okres Rokycany
pomník - Beroun, okres Beroun


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.