Autor: archiv Luboš Volf
generálmajor ve výslužbě Josef Hanuš
* 13.9.1911 (Dolní Štěpanice, okr. Semily)† 21.4.1992
Narodil se 13. září roku 1911 v rodině dolnoštěpanického kovozemědělce. V Dolních Štěpanicích začal v roce 1917 také chodit do školy. Jako většina českých obyvatel v té době byl po křtu římsko-katolického vyznání. Nikterak se mu to však nezamlouvalo, tak se záhy vydal svou vlastní cestou... "Byl jsem nucen chodit v Horních Štěpanicích do kostela a poslouchat všem těm hrůzám, co se mě stane, když se nebudu řídit buď římsko-katolickým nebo protestantským bohem..." V sedmnácti římsko-katolickou církev opustil a začal do kostela docházet tak, jak se mu zachtělo. Navíc vždy do toho nejbližšího: "...byl jsem v mohamedánských mešitách, židovské synagoze, modlil jsem se v různých kostelech a modlitebnách - presbyteriánských, baptistických, episcopaliánských, metodistických atd. Je to všechno jeden Bůh..."
V roce 1931 složil na gymnáziu v Jilemnici maturitní zkoušku a odešel učit do nedalekého Jestřebí. Po půl roce šel k odvodu. Přihlásil se dobrovolně k letectvu a narukoval k Leteckému pluku 1 "T. G. Masaryka" (1. října 1932). Po týdnu v Praze - Kbelích u 2. pozorovací letky byl odeslán do prostějovské Školy pro důstojníky letectva v záloze. Zde prodělal výcvik, aby pak praxi získal, již jako desátník-aspirant, od června do září 1933 u 4. pozorovací letky LP 1 "TGM" na letišti v Chebu. Zde se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání a nastoupil na Vojenskou akademii. Dne 2. 7. 1935 byl slavnostně vyřazen v hodnosti poručíka a po absolvování příslušného aplikačního kursu zařazen zpět ke 4. pozorovací letce. Zde působil dva roky a v této době rozhodně nezahálel. Prodělal kurs létání v noci podle přístrojů (aniž by zatím tušil, jaký význam to pro něj v následujících letech bude mít...), příležitostně působil jako výpomocný profesor pěšího výcviku ve zdejší Škole pro důstojníky letectva a výpomocný učitel teorie při školení letců, kteří se přihlásili v rámci akce "1000 pilotů republice". Též si průběžně zvyšoval svoji leteckou kvalifikaci...
25. dubna 1938 byl dočasně "zapůjčen" Ministerstvu vnitra, aby sloužil u Četnické letecké hlídky. Působil na letištích v Chebu, Terezíně a Plzni-Borech.
Po okupaci republiky německou armádou odešel 14. července 1939 do Polska a na konzulátu v Krakově se nechal zapsat do formující se československé zahraniční armády. Po krátkém pobytu v Malých Bronowicích odplul 1. srpna 1939 na palubě lodi Chrobry do Francie. Jako novopečený legionář pak vyčkával na pařížském předměstí v kasárnách v Nanterre, dokud jej a ostatní Čechoslováky z tohoto formálního závazku nevysvobodil začátek války...
Za svoji velmi úspěšnou leteckou kariéru byl vyznamenán 3x Československým válečným křížem, 5x Československou medailí Za chrabrost, Československou medailí Za zásluhy I. stupně, Pamětní medailí československé zahraniční armády (se štítky F, VB, SV), francouzským Croix de Guerre s palmou, vysoce ceněným britským Záslužným leteckým křížem (DFC), dále pak obdržel různá kampaňová vyznamenání - The 1939-1945 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew Europe Star with Atlantic Clasp, Africa Star, Italy Star, Defence Medal a War Medal. Jak sám v žertu říkával, bylo to: "...jedenáct kousků kovu dohromady. Když to nosím, zní to, jako bych naklepával kosu..."
Po skončení války se s pplk. Hanušem počítalo na místo velitele bitevního Leteckého pluku 106 v Chrudimi. Tento však nebyl nikdy založen, tak většinu času strávil ve štábních funkcích. Nejprve na Velitelství letectva Vojenské oblasti 1 v Praze, poté jako velitel letiště v Ruzyni. Přičemž nezapomněl opět zvýšit svoji odbornou kvalifikaci. 17. června úspěšně ukončil III. ročník Vysoké školy válečné a přešel do skupiny důstojníků generálního štábu. Krátce sloužil u LP 7 "Invazního" v Brně a k 1. říjnu 1946 byl přidělen jako náčelník štábu k velitelství protiletecké obrany. Krátce po "Vítězném únoru" byl nakrátko ustanoven náčelníkem štábu Velitelství Leteckého okruhu II v Brně, 14. dubna 1948 byl však de facto postaven mimo službu (oficiálně dostal zvláštní dovolenou ze služebních důvodů...)...
Chystal se k opětovnému odchodu do exilu. Těhotnou manželku poslal napřed, sám však byl 3. května 1948 zatčen v souvislosti s neúspěšným pokusem o ilegální odchod generála Janouška do ciziny. Div. gen. Janoušek byl odsouzen na 18 let těžkého žaláře, ostatní obžalovaní (Chrásta, Bryks, Čapka, Černý, Špaček) byli zproštěni obžaloby. Jméno Josefa Hanuše ve vyšetřovacím spisu nefigurovalo...
1. prosince 1948 byl Josef Hanuš přeložen do výslužby. V té době však již byl za hranicemi Československa a pobýval v Anglii. Jeho útěk, který se uskutečnil 8. července 1948, však je poněkud nejasný... "...nechali si mě v base. Koneckonců se ale rozhodli použít mě jako poslíčka. Propustili mě, ale zavřeli mě stejně přes noc. Příštího dne mě pomohli do Bavorska. Odtamtud jsem se dostal do Wiesbadenu a do Anglie, protože moje žena mezitím zorganizovala civilizovaný konec mé cesty..."
Po příchodu do Anglie se navrátil zpět k RAF. V rámci 23. a později 141. perutě létal na těžkých dvoumotorových Mosquitech opět jako noční stíhač až do června 1951. Poté mu bylo umožněno sloužit i nadále v RAF bez nároku na povýšení až do padesáti let, kdy měl nárok na vojenskou penzi. Do roku 1954 vykonával funkci leteckého dispečera. Aktivní leteckou službu musel posléze ze zdravotních důvodů opustit, v RAF však zůstal jako technický a zásobovací důstojník v Koleji RAF. Do penze odešel v sedmapadesáti letech 19. září 1968 v hodnosti Squadron Leader...
V civilu pracoval nejprve u počítačové firmy ICL, od roku 1971 do roku 1977, kdy odešel do penze, pak v jedné životní pojišťovně, ve které pracovala i jeho manželka.
Své morální i politické rehabilitace se přeci jen dočkal. V roce 1991 byl nejprve mimořádně povýšen na plukovníka, v březnu roku 1992 pan na generálmajora letectva ve výslužbě. Bohužel však v té době byl již těžce nemocen a necelé dva měsíce poté, 21. dubna 1992 zemřel...
Zdroje (mimo informací z desek):
https://www.databazeknih.cz/
VPM:
památník - Londýn, stát Velká Británie
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.