a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: archiv vets.cz

Generál in memoriam Josef Gabčík

* 8.4.1912 (Stránske (Slovesko))
† 18.6.1942 (Praha)

Generál in memoriam Jozef Gabčík se narodil 8. dubna 1912 v obci Poluvsie u Žiliny rodičům Františkovi a Márii Gabčíkovým. Otec František jezdil za prací do Spojených států a Argentiny, matka byla v domácnosti. Měl tři sourozence - dva bratry a sestru. Po vychození obecné a měšťanské školy v Rájeckých Teplicích u Žiliny odešel do Čech, kde se v letech 1927 až 1932 vyučil kovářem a zámečníkem a absolvoval dva roky pokračovací školy. Přestože slovenská podoba Gabčíkova křestního jména Jozef se používá v literatuře častěji, on sám je na několika dokumentech prokazatelně podepsán jako Josef, či Jos. Stejně tak na všech válečných dokumentech je uváděna česká podoba jména. Výjimkou jsou pouze dopisy z MNO, psané slovensky po válce Gabčíkovu otci. Zápis v matrice, který by mohl skutečnou podobu jména objasnit, obsahuje křestní jméno psané latinsky- Josephus. Nejdůležitějším pramenem tak zůstávají dokumenty signované samotným Gabčíkem.
Prezenční vojenskou službu nastoupil 1. října 1932 u Pěšího pluku 14 v Košicích, poté absolvoval poddůstojnickou školu v Prešově. V hodnosti desátníka se po skončení prezenční služby v roce 1934 stal délesloužícím poddůstojníkem. V roce 1937 ukončil vojenskou službu a nastoupil jako civilní zaměstnanec do vojenské továrny VT-4 na výrobu bojových plynů v Žilině a po úrazu byl přeložen do skladu v Trenčíně.
Jozef Gabčík odešel 6. června 1939 do Polska. V Krakově vstoupil do československé vojenské skupiny, kde se také poprvé setkal s pozdějším nerozlučným kamarádem - Janem Kubišem. Následovala cesta do Francie, kde podepsal závazek k Cizinecké legii a nastoupil k 1. pluku v Sidi bel Abbes. Koncem září 1939 byl v Agde prezentován do československé zahraniční armády ve Francii a zařazen jako zástupce velitele kulometné čety u pěšího pluku 1. Po pádu Francie odplul na lodi Rod el Farag do Velké Británie. Zde absolvoval rotmistrovský kurz a následně byl československou Zvláštní skupinou D vybrán pro speciální úkoly na území okupované vlasti.
Operačnímu nasazení rotmistra Jozefa Gabčíka předcházel na svou dobu velice důkladný a náročný výcvik probíhající pod taktovkou britské organizace SOE (Special Operations Executive). Z dnešního pohledu se může zdát, že délka výcviku nebyla adekvátní pro dokonalé podchycení zásad konspirace a ilegální práce. V roce 1941 se však s akcemi tohoto charakteru teprve začínalo a instruktoři (stejně jako některé postupy) patřili tehdy mezi naprostou špičku v oboru.
Gabčík byl účastníkem vůbec prvního sabotážního kurzu ve Skotsku na stanici STS 26 (ve dnech 17. Července - 7. srpna 1941). Následoval parašutistický kurz na letišti Ringway u Manchestru (13. – 19. září 1941). Zde byl kvůli zranění z připravované operace Anthropoid vyřazen rotný Karel Svoboda. Na Gabčíkovo přání byl nahrazen rotmistrem Janem Kubišem. Společně pak absolvovali v průběhu října speciální výcvik ve střelbě a vrhání bomb a granátů, poté výcvik v zacházení s výbušninami. Od začátku listopadu následoval zdokonalovací výcvik na stanici Bellasis STS 2 ve střelbě, boje beze zbraně a v radiovysílání.
Skupina Anthropoid představovala v pořadí třetí výsadek vyslaný z Velké Británie se zvláštním posláním do Protektorátu Čechy a Morava. Předchozí dva výsadky neproběhly příliš úspěšně - rotný Otmar Riedl (operace Benjamin) byl omylem vysazen v jižních Alpách a nepodal žádné zprávy, svobodník aspirant František Pavelka (operace Percentage) byl koncem října 1941 dopaden Gestapem. Dne 28. prosince 1941 konečně odstartoval z letiště Tangmere letoun se třemi výsadkovými skupinami - Anthropoid, Silver A, Silver B. Úkolem operace Silver A (npor. Alfréd Bartoš, rtm. Josef Valčík, svob. Jiří Potůček) bylo obnovení radiotelegrafické spojení s Londýnem.
Vlivem navigační chyby byli členové výsadku Anthropoid vysazeni v blízkosti obce Nehvizdy u Prahy, namísto plánovaných Cerhenic. Odtud se dostali do Plzně, kde měli záchytné adresy, a poté do Prahy. Zde se jim podařilo dostat do úzkého kontaktu s domácím odbojem (rodina Moravcova, Fafkova, Jan Zelenka-Hajský a další). Přes původní instrukce, kdy měla skupina pracovat nezávisle na domácím odboji a dalších skupinách, došlo k navázání spolupráce se skupinou Silver A, působící v Pardubicích a velitelem skupiny Out Distance, Adolfem Opálkou.
Koncem dubna 1942 byl proveden nepříliš úspěšný nálet na plzeňskou továrnu Škoda. Operace dostala označení CANONBURY a byla ze země zajišťována parašutisty Gabčíkem, Kubišem, Valčíkem, Opálkou a Čurdou. Ti měli zapálením signálních ohňů vyznačit prostor pro bombardování. Po této akci se již Anthropoid naplno věnoval přípravě atentátu. Možností bylo několik, čemuž také odpovídala operační výstroj výsadku. Ideální formou se zdál být útok na automobil v místě, kde musí výrazně přibrzdit. Průzkumem variant a tras byla vybrána zatáčka u Vychovatelny v Praze - Kobylisích, přes kterou Heydrich denně jezdil ze svého sídla v Panenských Břežanech na Pražský hrad.
Dne 27. května 1942 již bylo vše připraveno. Několik málo minut po půl jedenácté musel protektorův vůz, řízený jeho osobním strážcem Johannesem Kleinem, zpomalit v ostré zatáčce. Tohoto okamžiku využil Gabčík, jehož úkolem bylo Heydricha zastřelit. Jeho samopal Sten britské výroby se však v kritickou chvíli zasekl. Automobil sjel o několik metrů dále, než byl zasažen Kubišovým upraveným granátem. Přestože nedopadl dovnitř vozu, exploze poničila jeho pravou zadní část a lehce na obličeji zranila Kubiše.
Po útoku se oba parašutisté rychle vzdálili z místa činu. Gabčík byl pronásledován Kleinem, kterého se mu podařilo v přestřelce zranit. Jan Kubiš odjel z místa na připraveném kole. Na místě atentátu však kromě zraněného Heydricha zůstal samopal se zaseknutým nábojem, aktovky, plášť a Gabčíkovo kolo. Tyto předměty, po zajištění gestapem, obletěly formou filmové relace protektorát. Ihned po atentátu došlo k uzavření Prahy, rozsáhlým domovním prohlídkám a zatýkání. Heydrichův stav se sice postupně zlepšoval, nakonec však dostal otravu krve a 4. června umírá.
Úkrytem parašutistů se stal kostel Cyrila a Metoděje (tehdy Karla Boromejského) v Resslově ulici u Karlova náměstí. Toto místo se postupem času stalo útočištěm sedmi parašutistů z různých skupin. Okupační moc zahájila velké represe, které vyvrcholily vypálením obce Lidice u Kladna dne 10.6.1942. Tento brutální čin byl zřejmě jednou z příčin zrady parašutisty Karla Čurdy, který se dobrovolně 16. června přihlásil v sídle gestapa v Petschkově paláci. Označil zde atentátníky, uvedl jména všech spolupracovníků a přivedl gestapo na stopu rodiny Moravcových. Během domovní prohlídky se paní Moravcová otrávila a mladší syn Vlastimil po drastickém výslechu vyzradil úkryt v kostele.
Již v brzkých ranních hodinách 18. června bylo uzavřeno okolí Resslovy ulice stovkami příslušníků gestapa a vojáků SS. Po vstupu do kostela byli Němci ihned zasypáni palbou obránců z kůru. Po téměř dvouhodinovém boji byli nakonec nalezeni Josef Bublík a Adolf Opálka, kteří po vystřílení munice spáchali sebevraždu a těžce zraněný Jan Kubiš.
Po zjištění, že se v kostele musí nacházet více osob, se pozornost soustředila na kryptu. Obléhatelé tam nejprve házeli slzotvorné a ruční granáty malým okénkem z ulice a za pomoci českých hasičů se pokoušeli obránce vyplavit. Z kostela se po čase podařilo prorazit i druhý otvor do krypty. Odsud vedené útoky se však podařilo odrazit. Vzhledem k zoufalé situaci a nedostatku munice spáchali sebevraždu zbylí čtyři parašutisté - Jozef Gabčík, Josef Valčík, Jaroslav Švarc a Jan Hrubý. Nacistický teror pokračoval deportacemi a popravami příbuzných a spolupracovníků parašutistů. 24. června byla vypálena osada Ležáky u Pardubic.
Je všeobecně známo, že po roce 1948 nebyl západní odboj příliš akcentován, povědomí o jeho nejvýznamnějších vojenských činech však ve společnosti zůstalo. Operace Anthropoid měla takový význam, že se částečně stala součástí i oficiálního výkladu československého boje proti fašismu. V Praze 8 došlo v roce 1948 k přejmenování čtyř ulic v blízkosti místa atentátu - Kubišova, Gabčíkova, Opálkova a Valčíkova. Na kostele sv. Cyrila a Metoděje byla odhalena pamětní deska připomínající hrdinství členů pravoslavné církve a posledního boje parašutistů. Jozef Gabčík byl na Slovensku ikonou, srovnatelnou s hrdiny Slovenského národního povstání. Jeho stylizovaný portrét se stal jedním z motivů prvních poválečných československých známek, tzv. Londýnského vydání. Již v roce 1948 byla přejmenována slovenská obec Beš na Gabčíkovo, stejný název má i nedaleká přehrada. Žilinský 5. pluk speciálního určení dnes nese čestné jméno Jozefa Gabčíka. V Jihočeském městě Tábor ve čtvrti Klokoty je po něm pojmenována ulice (Jozefa Gabčíka).
Gabčíkova busta je v Národním památníku hrdinů heydrichiády při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. 24. června 2002 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka. 7. května 2015 ho při příležitosti 70. výročí konce 2. sv. války Slovenský prezident Andrej Kiska povýšil in memoriam do hodnosti generála.
Vyznamenání
1940 - Croix de guerre
1940 - Československý válečný kříž
1942 - Druhý Československý válečný kříž
1944 - Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
1945 - Třetí Československý válečný kříž
1947 - Certifikate of the King's commendation
1949 - Československý vojenský řád Za svobodu
1968 - Řád Bílého lva za vítězství

Zdroje (mimo informací z desek):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef_Gab%C4%8D%C3%ADk
http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/parasutista-josef-gabcik--hrdina-cesky--slovensky-i-ceskoslovensky-81878/


VPM:
pomník - Praha 2, okres Praha 2
památné místo - Praha 2, okres Praha 2
pamětní deska - Poluvsie, stát Slovenská republika
pamětní deska - Praha 2, okres Praha 2
pamětní deska - Kovářov, okres Písek
pamětní deska - Praha 2, okres Praha 2
pamětní deska - Praha 3, okres Praha 3
pamětní deska - Plzeň - město, okres Plzeň - město
pomník - Žilina, stát Slovenská republika
pomník - Leamington, stát Velká Británie
pomník - Nehvizdy, okres Praha - východ
pomník - Poluvsie, stát Slovenská republika
pomník - Nehvizdy, okres Praha - východ
pomník - Praha 8, okres Praha 8


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.