a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž

Brigádní generál Jaroslav Untermüller

* 24.5.1889 (Praha)
† 9.5.1945 (Praha 6 Dejvice)

Narozen 24. května 1889 v Praze. V letech 1901 až 1908 absolvoval Státní reálku v Praze. V říjnu 1908 zahájil studium na Českém vysokém učení technickém v Praze, v červnu 1913 studium přerušil kvůli nástupu služby u c. k. zeměbraneckého pluku 8, kde absolvoval školu jednoročních dobrovolníků. Po vypuknutí války byl v hodnosti kadeta odeslán jako velitel čety na srbskou frontu, kde byl v říjnu 1914 raněn. Po vyléčení byl od ledna 1915 velitelem technické čety u náhradního praporu v Salzburgu, v červnu byl odeslán na ruskou frontu, kde byl v srpnu 1915 zajat. Po ročním pobytu v ruských zajateckých táborech vstoupil v Oděse do srbských jednotek v Rusku a jako velitel čety 1. srbského dobrovolnického pluku se od září 1916 do ledna 1917 zúčastnil bojů v Dobrudži. V lednu 1917 byl zařazen do 1. čs. střel. pluku, kde působil jako instruktor spojovací služby, od září do listopadu 1917 absolvoval důstojnický technický kurs a poté byl jmenován přednostou technické služby 1. čs. střelecké divise. Od ledna 1920 byl zástupcem přednosty technické služby Československého vojska na Rusi, do vlasti se vrátil v září 1920 v hodnosti majora. Po repatriační dovolené nastoupil k MNO, kde sloužil ve funkci přednosty skupiny 11. oddělení (ženijního). V letech 1921 až 1923 přerušil aktivní službu a dokončil studium na Českém vysokém učení technickém. V červnu 1923 se stal velitelem Vodního praporu v Bratislavě; v květnu 1924 byla tato jednotka přejmenována na Mostní prapor. Od září 1924 se stal velitelem Vojenské inženýrské koleje v Praze. V říjnu 1926 byl jmenován velitelem ženijního pluku 4 v Bratislavě, od října 1931 byl tamtéž zástupcem velitele Velitelství zemského ženijního vojska. Od listopadu 1934 do prosince 1936 stál v čele tohoto velitelství. V prosinci 1936 mu byla udělena generálská hodnost a současně byl jmenován velitelem ženijního vojska VII. armádního sboru se sídlem nejdříve v Bratislavě a později v Banské Bystrici. V této funkci byl až do vyhlášení fašistického Slovenského štátu v březnu 1939; za branné pohotovosti od září do prosince 1938 zastával funkci velitele ženijního vojska III. armády. Po návratu do okupované Prahy byl v dubnu 1939 přeložen do výslužby, během války byl zapojen do odbojové činnosti. Poslední den povstání, ve středu 9. května 1945, jej měl zastřelit zcela dezorientovaný sovětský voják v posledních bojích s německými jednotkami v Dejvicích. V říjnu 1946 byla Jaroslavu Untermüllerovi udělena hodnost divizního generála in memoriam.
Vyznamenán: 1919 – britský Vojenský kříž. 1920 – Československý válečný kříž 1914-1919, Československá revoluční medaile. 1921 – čs. Medaile vítězství. 1924 – jugoslávská Pamětní medaile na válku 1914-1918. 1928 – francouzský Řád Čestné legie 5. třídy. 1937 - Řád Rumunské hvězdy 3. třídy. Ruská vyznamenání: Řád Sv. Vladimíra 4. třídy s meči a mašlí, Kříž Sv. Jiří 4. stupeň, Řád Sv. Anny 4. třídy. 1945: Československý válečný kříž 1939 in memoriam.

Zdroje (mimo informací z desek):
http://www.codyprint.cz/obrana/gen_u-z.html
MAREK Jindřich: Pražské barikády – labutí píseň československých legionářů. Historie a vojenství, roč. LXIII, r. 2014, č.2.
http://forum.valka.cz

VPM:
hrob - Praha 3, okres Praha 3


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.