Jan Sladký Kozina
* 10.9.1652 (Újezd u Domažlic)† 28.11.1695 (Plzeň)
Narodil se roku 1652 v Újezdě u Domažlic. Rodným domem nebylo stavení u Kozinů, jak hlásá pamětní deska, ale blízký grunt u Rosochů, který patřil jeho strýci Fridrichu Sladkému. Otec Jana, rovněž Jan, tu u svého bratra žil asi 15 let v podružství. Později si zakoupil statek nazývaný po původním majiteli u Kozinů. Tato přezdívka potom přešla i na něho a jeho potomky, kteří tu hospodařili. Prvním z nich byl syn Jan. Pokřtěn byl 10. září 1652 v Domažlicích. Jako pětadvacetiletý uzavřel 9. května 1678 v klenečském kostele sňatek s Dorotou Pelnářovou a asi v téže době převzal otcovský grunt. Z manželství se narodilo šest dětí, dospělosti se dožili dva, z nich Jiří zemřel ve čtyřiadvaceti. Zbyl Adam, který později po matce převzal hospodářství. Jeho potomci pak na něm v mužské linii hospodařili až do roku 1847. Do bojů za chodská privilegia se Jan poprvé zapojil r. 1692, kdy byl s Davidem Forstem z Tlumačova v deputaci k císaři Leopoldovi do Vídně, která žádala o potvrzení starých chodských výsad. , Reskriptem ze dne 12. ledna 1693 byla žádost Chodů o potvrzení privilegií císařem zamítnuta s odvoláním na skutečnost, že jím samotným jim bylo již roku 1668 nařízeno perpetuum silentium. Ani po vydání lednového reskriptu nenastal na Chodsku klid. Když byl reskript na nádvoří trhanovského zámku čten shromážděným Chodům, vystoupil ze zástupu Kozina a rozhodně reskript odmítl, protože ve Vídni při slyšení prý císař prohlásil, že staré svobody dosud nebyly Chodům odebrány. Do Vídně byla vyslána další delegace, ve které byl opět Kozina. Laminger navrhl použití vojska a zatčení předních vůdců. Na prvém místě mezi nimi uváděl Kozinu. Ten se ještě zúčastnil delegace do Prahy. Zde byla před jejich očima na císařský rozkaz privilegia rozstříhána a zrušena. Delegáti pak vyslechli příkaz místodržících, aby pět z nich zůstalo v Praze a tři se vrátili na Chodsko pro plné moci ke slibu poslušnosti. Dne 22. června si komise apelačního soudu dala předvolat chodské vyslance-mezi nimi i Kozinu-a vyzvala je ke slibu poslušnosti. Chodové se však odvolali na to, že nemají plné moci od svých obcí a odmítli. Odpovědí bylo jejich uvěznění v podzemních žalářích Novoměstské radnice. Mezitím vyrazilo z Prahy proti vzbouřeným Chodům vojsko. Jeho úkolem bylo pozatýkat hlavní vůdce a ostatní Chody přinutit ke slibu poslušnosti. Bylo zatčeno přes 70 rebelů. V Praze komise apelačního soudu rozhodovala o vině a trestu pro tři čelné vůdce odboje. Původní návrh rozsudku byl mírný-jeden rok nucených prací. Pro Lammingera to bylo nepřijatelné a požadoval trest tvrdší. Především usiloval o hlavu Koziny, podle něho nejnebezpečnějšího z rebelů. Na nátlak místodržících vyšetřující komise zásadně změnila původní stanovisko a podala nový návrh-tři vůdci měli být popraveni, dva vypovězeni ze země, dvanáct potrestáno nucenými pracemi. Císař rozsudek zmírnil a rozhodl, že popraven má být jen jeden. Protože mezitím jeden ze dvou „vážných kandidátů“ Kryštof Hrubý zemřel ve vězení, rozhodla se komise pro Kozinu. Byl prý nejvýmluvnější, nejnebezpečnější a ve vězení nejvzdornější. Dne 28. listopadu 1695 byl rozsudek vykonán. Za vynucené přítomnosti zástupců Chodů byl Jan Sladký-Kozina oběšen na plzeňské šibenici a ortel pro výstrahu publikován po celém kraji. Za necelý rok po Kozinovi zemřel i Lammninger a zápas Chodů pokračoval s novou vrchností-Stadiony. A již tehdy se postupně rodilo lidové podání o nevinně utraceném Kozinovi a o božím soudu nad jeho vrahem-Lomikarem. Bezprostřední impuls ke vzniku pověsti dala náhlá smrt trhanovského pána. Lamminger zemřel stižen mrtvicí dne 2. 11. 1696. V obecném povědomí se prosadilo podání, že Kozina na popravišti vyzval Lomikara do roka a do dne na boží soud a že se jeho výzva skutečně naplnila.
Zdroje (mimo informací z desek):
http://chodsko.net/beta/www/chodskem
VPM:
památné místo - Újezd, okres Domažlice
pamětní deska - Plzeň - město, okres Plzeň - město
pamětní deska - Újezd, okres Domažlice
pomník - Újezd, okres Domažlice
památné místo - Plzeň - město, okres Plzeň - město
pomník - Plzeň - město, okres Plzeň - město
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.