a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž
Autor: wordpress.com

podplukovník v.v. Jan (Juan) Novák (Holba)

* 22.6.1914 (Nedašov, okr. Zlín)
† 2.10.2010 (Peru)

Jan Novák se narodil 22.6.1914 ve Valašské vesnici Nedašov. Žil v malých poměrech domkářů. Měl základní vzdělání a ve věku čtrnácti let a devíti měsíců začal pracovat pro Tomáše Baťu ve Zlíně, kde se z něho stal gumař specialista.
V roce 1936 nastoupil na vojnu k technické rotě 28. pluku do Prahy-Vršovic. V den státního svátku 28.10.1936 v Praze přísahal jako vojín, že bude hájit svobodu své vlasti.
Byl vybrán pro kurz telegrafisty, který absolvoval jako nováček v Kutné Hoře, o rok později zastával jako četař funkci instruktora. V roce 1938 se účastnil mobilizace v Sudetech. Po mnoha těžkých chvílích při hájení hranic, přišel Mnichov a celý pluk se vracel zpět. Důstojníci nasedli do elektrik a Jan Novák dostal poslední rozkaz „Četaři doveďte pluk do kasáren!“
Po návratu z vojny se vrátil k Baťovi, kde ho zařadili do oddělení, které se mělo přesunout do Peru, kde měli vystavět novou továrnu na výrobu obuvi.
V den, kdy začala 2. sv. válka, 3. září 1939, opustil Jan Novák republiku a se svojí skupinou odjel do Jugoslávie, poté do Itálie, kde se nalodil.
Dne 8. listopadu 1939 připlul do Callaol, hlavního přístavu v Peru. Zde měl velké počáteční problémy, přes které se dokázal přenést a chytit se.
Po hrozných událostech v Lidicích a Pearl Harboru se rozhodl připojit k odboji. Jan se rozhodl odjet do Velké Británie. Jednoduše se to řekne, ale těžce podnikne. Cesta byla velmi dramatická. Putoval pěšky, letadlem, vlakem, lodí, přeplul jezero Titicaca, doplul do La Paz v Bolívii, odsud jel vlakem, tentokrát do Buenos Aires, kde čekal asi tři týdny na loď. Němci měli nad lodní dopravou kontrolu a několik lodí potopili, měli totiž veškerou podporu od prezidenta Peróna. Ačkoli cokoli tušil, za necelé dva roky, právě proti těm Němcům, kteří potápěli spojenecké lodě, několikrát úspěšně bojově zasáhl.
Honza se nalodil na britskou nákladní loď. Po připlutí do Skotska nastal problém, byl asi měsíc vyšetřován, jelikož byl podezříván ze špionáže. Po důkladném prověření Jendu přidělili jako četaře k pěchotě. Pěchota nebyla aktivní, což mu vadilo. Necestoval přeci přes celý svět kvůli tomu, aby tady seděl a trénoval. Přihlásil se k Britskému královskému letectvu (RAF), které bojovalo a krvácelo denně. V RAF absolvoval telegrafický kurs, v němž měl praxi již z domova. Po střeleckém kursu byl povýšen na seržanta. Z britských ostrovů cestoval na Bahamy, kde probíhal výcvik a cvičné lety posádek pro 311. čs. bombardovací peruť, odveden byl 4.1.1943, četař čs., osobní číslo T-917. Během výcviku nejprve létal na dvoumotorovém stroji typu Mitchell, později v tzv. operačním výcviku už létal čtyřmotorový letoun typu Liberator. Jan Novák byl zařazen do posádky velezkušeného kapitána Josefa Pavelky. Pavelka, velký bojovník, byl vytažen z hořícího Wellingtonu, pobyl si dlouhou dobu v nemocnici, prodělal několik operací, zůstal v nemocnici 18 měsíců, ale jakmile mu to zdravotní stav jen trochu dovolil, přihlásil se a létal dál.
V Liberatoru byli 3 telegrafisté/střelci (Wireless Operator), každý s rozdílnými úkoly, při kterých se střídali. Jeden byl u telegrafní stanice a musel být stále na příjmu. Druhý seděl u moderního radarového přístroje a prohledával vodní plochu v okruhu, někdy až 30 mil. Třetí seděl v horní střelecké věži a byl připraven bránit letoun proti stíhačům nepřítele. Jan Novák byl první telegrafista, což znamenalo, že byl odpovědný za všechny tři WO. Výcvik byl velmi náročný a mnohdy se při něm prováděly úkoly jako při operační činnosti. 24.4.1944 se do moře zřítila posádka britského Liberatoru a posádka ppor. Pavelky dostala úkol najít anglické kamarády. Po devíti hodinách je konečně našli. Byla tmavá noc, moře neklidné. Britští letci vysílali světelnými signály S.O.S. Čs. posádka reagovala, okamžitě začala svým radiopřijímačem navádět námořní a leteckou pomoc. Nad trosečníky létali až do vyčerpání pohonných hmot, na rezervní nádrž doletěli na letiště Oakes Field v Nassau. Bohužel, když ráno na místo dorazila pobřežní stráž, našla jen prázdnou dinghy britských letců, což zarmoutilo všechny.
Po úspěšně zakončeném výcviku 29.4.1944 se cestovalo SS (Steam ship) Aquitania zpět do Albionu, za mateřskou 311. československou bombardovací perutí do skotského Tainu. Zde se rychle aklimatizovali, Jan Novák dostal přezdívku Juan (Chuan).
První patrolu podnikl 15. srpna 1944, s Liberátorem „H“ posádka patrolovala 12 hodin a 20 minut nad mořskými pláněmi Severního moře. Po několika podobných protiponorkových hlídkách byla posádka určena na speciální operaci, která měla úspěch. Dne 29. října 1944 pod švédskou palbou potopili německou ponorku U-1060 uvízlou u norských břehů.
Jejich úkolem byly protiponorkové hlídky, ochrana a doprovod konvojů. Posádce, v které létal, se podařilo poškodit či potopit menší lodě, poslední ponorku dostali v Baltickém moři na konci války. Bylo to z 23. na 24.3.1945. Velení posádky převzal major Šedivý, jelikož se jednalo o zvláštní operaci Chilly II. Janu Novákovi se po půlnoci podařilo pomocí radaru zachytit nepřátelskou ponorku. Po shození pum už se ponorka nevynořila. Za úspěšnou akci byl kapitán posádky major Alois Šedivý vyznamenán nejvyšším britským řádem za statečnost-DFC. U bombardovacích posádek jej dostával obvykle 1. pilot, bylo to však uznání pro celou devítičlennou posádku, jejímž byl Jan Novák členem.
Poslední operaci podnikl Jenda 8.5.1945, letěli přesně nad Copenhagenem, když zachytil morse zprávu „War has ended!“. Veselí na palubě bylo obrovské.
Po skončení války přiletěl do Prahy, podílel se devatenácti lety na tzv. leteckém mostě mezi republikou a Británií, pasažéry byli repatrianti z Británie. Poslední let své letecké kariéry podnikl 16. září 1945. Poté byl přidělen do Plzně jako úředník a byla mu učiněna nabídka na setrvání v armádní službě.
Jan, držitel dvou válečných křížů, medaile za chrabrost a dalších čs. a britských vyznamenání, nabídku odmítl. Vybral si raději práci v továrně. Po demobilizaci dne 30. června 1946 se vrátil do Anglie, odjel lodí do Panamy a odtud odletěl do Limy. Zde již zůstal a na dálku se oženil.
Do vlasti se s manželkou vrátili na pozvání v roce 1968. Po roce 1989 byl prezidentem Václavem Havlem, spolu s ostatními letci RAF, pozván na Pražský hrad. Byl rehabilitován, obdržel čestné uznání a povýšili ho do hodnosti podplukovníka ve výslužbě. Shledal se zde se svými bratry legionáři, letci. Byly to krásné a nezapomenutelné momenty. Škoda, že trvalo desítky let, než k takovému setkání došlo. Smutnou zprávou bylo to, že se nesešel s nikým ze své posádky.
V 10. srpnu 2008 mu jeho rodiště, Nedašov, udělilo čestné občanství. Následně mu byl udělen kříž ministra obrany. Zemřel ve věku 96 let, dne 2.10.2010 v Peru.

Zdroje:
http://www.vuapraha.cz/soldier/6016241
http://www.acr.army.cz/historie/seznam-prislusniku-ceskoslovenskeho-letectva-v-raf-1940-1945-494/
https://fcafa.wordpress.com/2010/10/30/jan-novak-jaun-holub-remembered/
http://www.276.cz/?page_id=434

Zpracoval: Ing. František Jedlička




Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.