á | a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž (vše)
Autor: archiv rodiny

rotný František Fleischmann (Faltys)

* 5.1.1906 (Dobříš)
† 5.4.1978 (Praha)

Vyučil se jako typograf a později pracoval jako novinář. Byl přesvědčeným komunistou. Sám o sobě říká: “Od svých 15 let jsem všechny své síly nezištně věnoval dělnickému hnutí, které jsem nikdy nezradil a jehož avantgardy jsem se stal členem v roce 1923.“ V roce 1929 se jako vedoucí administrace Rudého práva odmítl podřídit rozhodnutí strany a byl za to kázeňsky potrestán. Členem KSČ byl do roku 1935, kdy přestal platit příspěvky a své členství přerušil až do roku 1945. Z bývalého straníka, který prošel kurzem agitace a ilegální činnosti v Moskvě, se stal odpůrcem komunismu a vstoupil do Sociálně demokratické strany.
Okupovanou republiku opustil v březnu 1939 s vystěhovaleckým povolením německého hlavního štábu a odcestoval přes Mnichov do Itálie, kde obdržel povolení ke vstupu do Británie, a vydal se tam.
V Bratfordu se v březnu 1940 setkal s labouristickým poslancem Gibsonem, který ho varoval, že chystá interpelaci o poměrech československé emigrace, jejíž část maří britské válečné úsilí tím, že se staví proti vstupu do armády. Chtěl zažádat o to, aby s československou emigrací bylo naloženo podobně jako s protifašistickou německou a rakouskou emigrací, jejíž členové byli internováni. Po této zprávě napsal prezidentu Benešovi, na chystanou interpelaci ho upozornil, a požádal o zaujetí stanoviska, které by zamezilo internaci té části československé emigrace, která chtěla aktivně bojovat. Komunistická strana v té době zastávala pacifistické stanovisko.
Do Československé branné moci byl zařazen v březnu 1941 a o měsíc později pak přeřazen k letectvu. Do RAF byl přijat ve Wilmslow v hodnosti AC2. K 312. peruti byl přiřazen 12.5.1941 a postupně dosáhl hodnosti LAC. 13.5.1942 byl přemístěn na RAF Cromwell a o měsíc později k československému depu jako písař v hodnosti AC2. Hodnost LAC mu byla navrácena 1.11.1942. U československého depa pak zůstal až do konce války. Demobilizován byl 20.9.1945 v hodnosti rotného.
V roce 1945 znovu zažádal o přijetí do strany. Tato přihláška se „ztratila“, a proto v roce 1947 zažádal znovu a byl přijat se zpětnou platností od roku 1945. V roce 1946 si z nějakého důvodu změnil příjmení z Fleischmann na Faltys.
V listopadu 1949 byl zadržen a vyšetřován pro podezření z protistátní činnosti v době svého pobytu v Británii. Ve vyšetřovací vazbě zůstal až do května 1951, ale žádná trestná činnost mu nebyla prokázána a proto byl z vazby propuštěn. Po propuštění mu byl zakázán pobyt v Praze, kde do té doby žil, a nastoupil jako sazeč v odbočce Středočeských tiskáren v Berouně. Nadále zůstával pod dohledem StB. V roce 1963 si zažádal o náhradu škody a v roce 1964 mu byla ministerstvem vnitra vyplacena náhrada za ušlý výdělek a zdravotní újmu.
Později pracoval František Faltys jako novinář, a do roku 1968 publikoval v časopisech a novinách jako Květy, Vlasta, Práce, Lidová demokracie nebo Lidové noviny.

Vyznamenání:
22.1.1945 – 1st Good Conduct Badge
19.1.1946 – Československá vojenská medaile Za zásluhy II. stupně

Zdroje (mimo informací z desek):
Archiv bezpečnostních složek
VUA Praha
Jan Culka - příbuzný

VPM:
pomník - Praha 1, okres Praha 1
kolumbárium - Praha 3, okres Praha 3


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.