Brandýs nad Labem

Hrob Čestmír Čížek

Autor: www.vets.cz, archiv, archiv
Umístění: Brandýs nad Labem, hřbitov
Nápis:
neznámý
[Čestmír Čížek]
Poznámka:

Mechanik čet. Čestmír Čížek a pilot por. Vladimír Lepař (hrob na vets.cz) zemřeli 25.11.1919 při letecké nehodě u Milevska. Více o jejich nehodě na stránkách Wikipedie, v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Čestmír Čížek je dle Lidových novin ze dne 30.11.1919 pohřben v Brandýse, správa hřbitova záznam o jeho pohřbení nemá. Pokud někdo ví, kde se jeho hrob nachází (nebo zda byl už zrušen), ať sem prosím informaci doplní, nebo sám hrob vloží na stránky Spolku pro vojenská pietní místa.
V knize po zavátých stopách - historie svazu letců ČR, na str. 56 je uvedeno: Krutou daň, při které zájmové sdružení přejmenované na Svaz čs. pilotů ztratilo své další tři členy. Tím prvním v pořadí nebyl nikdo jiný, než iniciátor a první předseda Kroužku čs. pilotů poručík Vladimír Lepař. Po návratu československých letců ze zájezdu a výcviku ve Francii nastoupil por. Lepař službu u smíšené letky na pražském letišti ve Kbelích. Koncem listopadu 1919 přišel veliteli letky rozkaz k přelétnutí dvou letadel L.V.G., zanechaných před časem na poli v Jižních Čechách, do Prahy. K provedení úkolu byli vysláni čtyři letci: poručík Lepař s mechanikem Čížkem a polní pilot V. Provazník se svým mechanikem. Po příchodu na místo nalezli oba letouny ve velmi zuboženém stavu. Přesto se zkušené čtveřici podařilo uvést stroje do chodu a připravit k odletu. Ten byl, s nadějí na zlepšení počasí, určen na 27. listopadu 1919. Ale ani toho dne se počasí nezlepšilo a por. Lepař a mechanik Čížek se rozhodli vydat na cestu i za daných povětrnostních podmínek. Úspěšně odstartovali a zamířili na Prahu. Viditelnost nebyla dobrá, a proto letěli podle toku Vltavy. Když se přiblížili k Milevsku a hustá mlha je přitlačila až na 50 metrů nad zemi, rozhodli se let přerušit. Kroužili proto nad vrcholky stromů a hledali vhodné místo k přistání. To konečně objevili asi půl druhého kilometru jihozápadně o Milevska. Chystali se přistát ze zatáčky, jenomže letadlo L.V.G. ztratilo rychlost a sklouzlo po křídle k zemi. V. Lepař i Čížek nepřežili.
Další článek vyšel v Lidových novinách 30.11.1919: K aviatickému neštěstí v Jižních Čechách se oznamují další podrobnosti. Neštěstí, jak se zdá, způsobeno bylo mlhou. Svědkové vyprávějí, že letadlo nápadně dlouho kroužilo v blízkosti místa startu. Viděli také jeho pád, který se stal o půl jedné odpoledne a přispěchali na místo, aby letcům přispěli. Poručík Lepař zemřel na místě, mechanik Čížek při odvážení. Podle tohoto líčení je jasno, že řidič kroužil, aby se v mlze orientoval a naklonil letadlo aby viděl na zem, při čemž klouzl po pravém křídle, což se právě u těchto aparátů snadno stává. Při malé výšce namohl však letadlo srovnati a sřítil se. Tomuto způsobu pádu nasvědčuje okolnost, že pravá strana je roztříštěna, kdežto levá a zadek je neporušen. Letadla jsou skutečně vyrobena v německých továrnách L.W.G. a byla určena pro Ukrajinu. Lepař a Provazník budou pohřbeni v Praze, Čížek v Brandýse.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček