Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Umístění: Bratrušov, před školou
Poznámka:

Původní pomník přišel obecní pokladnu na 11.000 Kč. Na čelní černé mramorové desce byl letopočet 1914 – 1918, pod ním kříž a nápis: „Den Helden der Heimat“. Na dalších tabulích byla vyryta jména 39 osob:

1914 Bittner Josef, Gieler Fanz, Hufnagel Franz, Köttner David, Lukas Josef

1915 Bartsch Michal, Beschorner Johann, Bittner Josef, Gronych Rudolf, Köttner Alois, Langer Franz

1916 Klenner Alois, Lack Alois, Läufer Ignatz, Vöth Josef, Wagner Ignaz, Leckel Richard, Sojak Emanuel, Schubert Johann, Scholz Rudolf, Vogel Richard, Wagner Ernst, Pohlner Johann

1917 Biener Theobald, Böhs Josef, Hirnisch Franz sen., Hufnagel Richard, Jakisch Franz, Krist Josef, Langer Alois

1918 Bittner Franz, Gronych Josef, Hirnich Franz jun., Hoffmann Karl, Langer Liberatus, Hetmanek Fran., Minarsch Josef

Obehnán byl dřevěným plotem. Slavnostní vysvěcení začalo 31. srpna 1930 dopolední sváteční mší. Závěr měl podobu zahradní slavnosti u starosty obce Ignaze Bittnera, čp. 85.

(zdroj databáze CEVH MO ČR)

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7111-07113
Souřadnice: N50°0'50.64'' E16°56'56.06''
Pomník přidal: Klára a Roman Ujfaluši
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Umístění: Bratrušov, bývalá Bratrušovská střelnice
Poznámka:

Pamětní deska se nachází na místě popravy a hromadného hrobu šestnácti odbojářů. Jejich jména jsou uvedena na pomníku u silnice mezi Šumperkem a Bratrušovem. Obě místa jsou od sebe vzdálená asi 600 metrů.

Souřadnice: N49°59'34.13'' E16°57'59.76'' (odečteno z internetu)
Pomník přidal: Pavlína Koncošová

Kenotaf Ernst Wagner a Ignaz Wagner

Umístění: Bratrušov, hřbitov, vpravo vedle vstupu

Souřadnice: N50°0'33.66'' E16°56'58.63'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Pavlína Koncošová

Pomník Obětem 2. světové války

Umístění: Bratrušov, Temenická, u cesty na Bratrušov, na tzv. „Bratrušovské střelnici“
Poznámka:

Památník byl slavnostně odhalen 9. května 1965. Autorem návrhu byl Ing. Ladislav Doubravský.
Památník je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek pod rejstříkovým číslem ?? 2190.
16 severomoravských vlastenců bylo popraveno 31. března 1945 na tzv. Bratrušovské střelnici u Šumperka. Těla zavražděných byla 16. ledna 1946 exhumována. 20. ledna se v Šumperku konal za ohromné účasti lidí (údajně 20 tisíc) státní pohřeb. Po rozloučení před radnicí se smuteční průvod vydal dnešními ulicemi Starobranská, Gen. Svobody, Hlavní třída a 17. listopadu k železničnímu nádraží, odkud byly ostatky vlastenců odvezena do jejich domovských obcí.

Přesto, že je na desce napsáno 31.Března 1945 , tak zcela nahoře památníku je datum 30.III.1945.

Informace poskytl a na VPM upozornil historik města Šumperk pan Mgr. Drahomír Polách.

Mezi okresním Městem Šumperkem a jeho „předměstím“, tedy obcí Bratrušov, se nachází někdejší tzv. Bratrušovská střelnice. Toto místo se zapsalo černým písmem mezi smutné kapitoly tehdejší sudetské župy, protože dne 31. března 1945 zde bylo – na příkaz říšského ministra K. H. Franka - popraveno šestnáct severomoravských vlastenců (některé prameny uvádí lakonicky jen 16 Čechů). Na jejich počest byl při vstupu do prostor střelnice postaven památník obětem II. světové války. Tento pomník, jehož podobu návrhl Ing. Ladislav Doubravský, byl slavnostně odhalen 9. května 1965 (pamětní deska se jmény obětí však pochází až z roku 1996) a je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek.

Těla popravených byla exhumována již 16. ledna 1946 a o čtyři dny později se v Šumperku konal symbolický státní pohřeb, kterého se – údajně – zúčastnilo asi dvacet tisíc lidí. Po smutečním rozloučení před radnicí se pohřební průvod vydal k železničnímu nádraží, odkud byly ostatky jednotlivých obětí odvezeny do jejich domovských obcí (oběti z Troubelic a Pískova byly nakonec převezeny na hřbitov k farnímu kostelu v Hradečné, oběti z Králové ke kostelu v Medlově).

Jistou kuriozitou tohoto pomníku je fakt, že na pamětní desce se jmény obětí (ve věku 21 až 43 let) je uvedeno datum 31. března 1945, zatímco v horní části památníku vidíme datum 30.III.1945. Z pamětní desky je také zřejmé, že Šumperk a Bratrušov byly obcemi německými. I ty odsouzence sem museli Němci dovézt z vesnic, nacházejících se již téměř v rovinách „české“ Hané, např. z Troubelic, Dolních Studének nebo Pískova.

V každém případě měli být zavraždění členy ilegálního Národního sdružení československých vlastenců, které přes velké ztráty pokračovalo v odbojové činnosti až do jara roku 1945. Tehdy byli na základě udání, provokace a nešťastné shody náhod (konkrétně se partyzán Miloš Vítek pokusil ukrást zbraně a střelivo v šumperské opravně vojenských vozidel, byl zajat a při mučení promluvil) mnozí příslušníci tohoto hnutí pozatýkáni a 31. března hromadně zavražděni.
( zdroj http://www.turistika.cz/mista/bratrusov-pamatnik-obetem-ii-svetove-valky-na-bratrusovske-strelnici )

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-7111-07109
Souřadnice: N49°59'18.28'' E16°57'47.98''
Pomník přidal: Klára a Roman Ujfaluši
Doplnění informací: Ing. František Jedlička