Praha 3

Hrob Antonín Nováček

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 01.06.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, u pravoslavného kostela
Nápis:
Antonín Nováček
npor. fr. leg., pol. pilot letec
Starodruž. let. pluku 1. TGM
zemřel 4. 8. 1930 stár 39 r.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Václav Černý

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 01.06.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, u pravoslavného kostela
Nápis:
Václav Černý
letec
*1904 +1929

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Adolf Křemen

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 01.06.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, u pravoslavného kostela
Nápis:
Adolf Křemen
rotmistr čsl. leteckého pluku č. 1
* 26. 3. 1886 + 20. 10. 1930

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Rudolf Fuxa

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 01.06.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, u pravoslavného kostela
Nápis:
Rudolf Fuxa
rotmistr Voj. letec. ústavu
v Letňanech
nar. 12. 4. 1901 v Hor. Lhotce
u Chotěboře
zemř. 24. 4. 1932

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob Valter Preisler

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 01.06.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, u pravoslavného kostela
Nápis:
Valter Preisler
polní pilot
svobodník leteckého pluku T. G. Masaryka
* 13. IX. 1910 + 4. V. 1932
Poznámka:

Pilot Valter Preisler a pozorovatel Vlastimil Jireš zahynuli 4.5.1932 při letecké nehodě v Praze – Kbelích.
V novinách Pozor vyšel dne 5.5.1932 o nehodě tento článek (jméno pilota je v novinách chybně psáno německy):
Praha 4. května. (TNO.) Dnes ve 13.30 hodin odpoledne zřítil se při úkolovém letu letoun let. pluku 1 za obcí Kbely s výše asi 100 m a při dopadu na zem se vzňal. Polní pilot, svobodník Walter Preissler a pozorovatel poručík v záloze Vlastimil Jireš uhořeli. Příčinu neštěstí vyšetřuje komise na místě.
Další článek vyšel v novinách Pozor dne 12.5.1932:
Ke katastrofě letadla A-11 84, ku které došlo 4. tm. a při níž zahynuli pozorovatel poručík v zál. V. Jireš a pilot svobodník Walter Preissler, sděluje ministerstvo národní obrany: Komisielním šetřením bylo zjištěno, že havárie letadla byla zaviněna ztrátou rychlosti. Pilot hned po staru chybně stoupal a letadlo přitahoval, takže hned s počátku postrádalo rychlosti potřebné pro let. Při provádění zatáčky dopustil se pilot téže chyby, nastala ztráta rychlosti, pilot ztratil vládu nad kormidly a letadlo zřítilo se k zemi. Motor pracoval podle výpovědi očitých svědků ještě před dopadem na zem. Z prohlídky trosek je zřejmé, že všechna kormidla byla v pořádku. Požár letadla nastal teprve nárazem na zem, poněvadž se rozbily nádržky na benzín. Poznamenati dlužno, že neštěstí se stalo při úkolovém letu pro cvičnou střelbu pozorovatele z kulometu, při němž pilot nemusel dělati žádné ostré zatáčky a obtížné manévry. Poněvadž ztráta rychlosti nastala v malé výši, nebylo ani času, aby letci použili padáku. Pilot letounu, který ztratí rychlost, nepomýšlí ostatně ihned na seskok padákem, nýbrž se snaží letoun vyrovnati.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Petr Kudláček

Hrob František Jodas

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 01.06.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
Frant. Jodas
pilot letec
7/4 1902 – 9/3 1929
Poznámka:

Pilot František Jodas zemřel 13. nebo 14.9.1929 na následky zranění, utrpěného při letecké nehodě v Praze-Letňanech dne 13.9.1929.

V novinách Pozor vyšel dne 14.9.1929 o nehodě tento článek: Srážka letadel. Včera o půl 12. hod při zkoušení nových a opravených letadel „Šmolík-20“, vojenské továrny na letadla srazili se na továrním letišti dva letouni „Šmolík-20“ při přistávání. Letadla se rozbila. Piloti kpt. Brázda a četař Jodas byli zraněni vážně, nikoli však životu nebezpečně.

Další článek vyšel v novinách Pozor vyšel dne 15.9.1929 : Četař Jodas, který se včera vážně zranil při srážce letadel, zemřel dnes v 8 hod. ráno. Jeho matka dlela u jeho lože až do posledního vydechnutí umírajícího.

V ranních Lidových novinách vyšel 14.9.1929 tento článek: Srážka dvou letadel. Včera před polednem vzlétla na československém letišti v Letňanech dvě letadla ke zkušebnímu letu před přejímací komisí. Let byl zcela hladký, ale při přistání stala se nehoda, zaviněná jen nešťastnou shodou okolností. Na letišti, které se právě upravuje a srovnává, přistál nejdříve se svým strojem kapitán brázda a těsně po něm v opačném směru nasadil k přistání i druhý letec četař Jodas. Jodas manévroval tak, aby se vyhnul vozíkům, používaným při srovnávání terénu i letadlu Brázdovu, které již dobíhalo. Přes to však se letadla srazila a poškodila. Kapitán Brázda i četař Jodas se zranili a byli převezeni k ošetření na kliniku profesora Levita v divisní nemocnici na Karlově náměstí. Zranění kapitána Brázdy je lehké, zranění Jodasovo vážnější a byla nutná operace. O zdravotním stavu letců nelze podat bližší zprávy, jelikož divisní nemocnice odmítla dát informace jak na dotaz telefonický, tak na dotaz osobní.

V odpoledních Lidových novinách vyšel 14.9.1929 článek: Pilot Jodas podlehl svému zranění. Lidové noviny dnes oznámily, že při včerejší letecké nehodě v Praze byl těžce zraněn pilot vojenské továrny v Letňanech četař Jodas. Byl dopraven do divisní nemocnice, kde se zjistilo, že utrpěl roztržení jater. Byl hned operován, avšak zemřel o půl 20. hod.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Petr Kudláček

Hrob František Střílka

Autor: Vladimír Štrupl, 17.11.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, II. obecní hřbitov, Vojenský hřbitov Obětí I. světové války, součástí Památníku hrobu v dáli, před oddílem V
Nápis:
FRANTIŠEK STŘÍLKA
ARCHITEKT, STAVITEL, NADPORUČÍK STAV. VELITEL. VE LVOVĚ
* 4.5.1888 + 26.10.1918

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Hroby popravených italských legionářů

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 17.11.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, II. obecní hřbitov, Vojenský hřbitov Obětí I. světové války, součástí Památníku hrobu v dáli
Nápis:
POPRAVENÍ
ITALŠTÍ
LEGIONÁŘI

ALOIS HERZIK
LEG. PL. 33. 3. ROTA
NAR. 1.4.1894 V PLZNI
POPR. 19.6.1918 V SANT STINO.

KAREL CUDLÍN
LEG. PL. 33 1. ROTA
NAR. 22.10.1891 V DIVIŠOVĚ OKR. BENEŠOV
POPR 6.6.1918 V PIAVON.

ANTONÍN BOČEK
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 21.10.1897 V ROSICÍCH OKRES CHRUDIM
POPR. 15.6.1918 V MONTE GUARDIA.

VÁCLAV BRADNA
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 24.1.1887 V KŘIČKOVĚ U NOVÉHO BYDŽOVA
POPR. 15.6.1918 V GONEGLIANO.

FRANTIŠEK BUŠEK
LEG. PL. 39, 6. ROTA
NAR. 27.2.1882 V ZAHRÁDKÁCH OKRES LEDEČ N/SÁZ.,
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO.

JOSEF HOJSÁK
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 18.2.1897 V ROŽDALOVICÍCH OKR. JIČÍN
POPR. 15.6.1918 NA MONTE GUARDIA.

HYNEK HORÁK
LEG. PL. 33. 4. ROTA
NAR. 25.3.1889 V BOHDALOVĚ OKRES LEDEČ N/SAZ.,
POPR. 19.6.1918 V DAVANZU.

JOSEF HRUŠKA
LEG. PL. 33. 6. ROTA
NAR. 2.2.1887 VE LHOTĚ PROS. OKRES SEDLČANY
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO.

VINCENC HÜTEL
LEG. PL. 33. 1. ROTA
NAR. 31.8.1895 V TRNOVANECH OKRES TEPLICE
POPR. 16.6.1918 V ODERZO.

ANTONÍN JEŽEK
LEG. PL. 33. 12. ROTA
NAR. 11.8.1883 V ÚSTÍ N/ORL.
POPR. 22.9.1918 VE VIA PRABI.

ANTONÍN KAHLER
LEG. PL. 39. 4. ROTA
NAR. 11.8.1883 V PRAZE
POPR. 16.6.1918 V DAVANZU.

KNIHAŘ
POPR. 15.6.1918
NA MONTE GUARDIA.

VÁCLAV KONRÁD
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 25.10.1892 V DIBLÍKOVĚ U KOUŘIMĚ
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO.

FRANTIŠEK KOUDELKA
LEG. PL. 33. 1. ROTA
NAR. 16.7.1891 V BŘEZÍ OKRES ČÁSLAV
POPR. 16.6.1918 V PIAVON.

RUDOLF KOUŘIMSKÝ
LEG. PL. 33. 1. ROTA
NAR. 13.4.1893 V HOŠTĚRADICÍCH OKRES JÍLOVÉ
POPR. 16.6.1918 V PIAVON.

MARTIN KREJČÍ
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 1.1.1886 VE VČELNÉ OKRES Č. BUDĚJOVICE
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO.

EMANUEL KUBEŠ
LEG. PL. 33. 1. ROTA
NAR. 8.8.1880 V PRAZE
POPR. 16.6.1918 V DAVANZU.

NEZNÁMÝ LEGIONÁŘ
POPR. 15.6.1918
NA MONTE GUARDIA.
(pravděpodobně Antonín Kučera)

Kříž na hrobě bez tabulky, pravděpodobně ukradena
(pravěpodobně Antonín Kulhan)

JOSEF KUS
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 27.7.1890 VE STARÉ PAŠEŠNICE U DOMAŽLIC
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO

JOSEF KUCHAŘ
NAR. V BRANDÝSE N/L.,
POPR. 15.6.1918 NA MONTE GUARDIA.

JOSEF MATĚJKA
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 25.8.1895 V LEŠTÍNĚ OKRES ČASLAV
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO.

FRANTIŠEK MĚSÍČEK
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 25.8.1896 V HÝSLECH NA MORAVĚ
POPR. 15.6.1918 NA MONTE GUARDIA

FRANTIŠEK MÍŠEK
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 29.8.1889 V SOUŠI OKR. MOST
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO.

KAREL NOVÁČEK
LEG. PL. 33. 2. ROTA
NAR. 16.10.1891 V BREŽANECH OKRES HORAŽDOVICE
POPR. 22.9.1918 VE VIA PRABI.

OLDŘICH ŘEHÁK
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 14.12.1895 V TOPOLNÉ OKRES UHERSKÉ HRADIŠTĚ
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO.

VÁCLAV ŘÍPA
LEG. PL. 33. 1. ROTA
NAR. 31.7.1890 V KOSTOMLATECH OKRES PODĚBRADY
POPR. 18.6.1918 V ODERZE.

JOSEF KŘÍŽ
LEG. PL. 33. 1. ROTA
NAR. 31.5.1888 VE VŠEBANOVICÍCH
POPR. 19.6.1918 V DAVANZU.

JIŘÍ ŠLEGL
LEG. PL. 33. 2. ROTA
NAR. 20.9.1894 V OLPRECHTICÍCH OKRES DOMAŽLICE
POPR. 22.9.1918 VE VIA PRABI.

JOSEF ŠTOREK
LEG. PL. 29. 6. ROTA
NAR. 20.9.1879 V JENÍKOVĚ OKRES HLINSKO
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO.

ALOIS ŠTORCH
LEG. PL. 39. 4. ROTA
NAR. 21.7.1879 V ČESKÉ LÍPĚ
POPR. 16.6.1918 GROTA U RIVY.

LUDVÍK ŠVANCARA
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 29.5.1889 VE SVITÁVCE OKRES BOSKOVICE
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO.

VÁCLAV SVOBODA
LEG. PL. 33. 12. ROTA
NAR. 10.9.1889 V KAMENNÉM MOSTĚ OKRES VELVARY
POPR. 22.9.1918 NA VIA PRABIS.

NEZNÁMÝ LEGIONÁŘ
POPR. 15.6.1918 NA MONTE GUARDIA.
(pravděpodobně Jindřich Synek)

VÁCLAV TINTĚRA
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 6.12.1889 VE VESELÉ OKRES BOSKOVICE
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO.

FRANTIŠEK TOMAIDES
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 6.12.1882 V ŠTĚPÁNOVĚ
POPR. 18.6.1918 V ADERZE.

VACULÍK
POPR. 16.6.1918 NA MONTE GUARDIA.

FRANTIŠEK VIKTORA
LEG. PL. 33. 3. ROTA
NAR. 24.12.1874 V PURKARCI
POPR. 19.6.1918 V DAVANZU.

FRANTIŠEK VOJTA
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 1.12.1888 V KUŘIMI OKRES TIŠNOV
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO.

JOSEF ZEMAN
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 29.12.188 V ČESKÉ RYBNÉ OKRES ŽAMBERK
POPR. 15.6.1918 NA MONTE GUARDIA.

TOMÁŠ VRBA
LEG. PL. 39. 6. ROTA
NAR. 9.6.1883 V BREDERMANSDORFU
POPR. 16.6.1918 V GONEGLIANO.

HRDLIČKA
POPR. 15.6.1918 NA MONTE GUARDIA.

KAREL LIŠKA
LEG. PL. 91.
POPR. 26.9.1918 V TURGENIN.

JOSEF SOBOTKA
LEG. PL. 39. 4. ROTA
NAR. 14.1.1896 V ČACHOTÍNĚ OKRES CHOTĚBOŘ
POPR. 26.7.1918 V GASTĚ ROMANO.

FRANTIŠEK TURPIŠ
LEG. PL. 33. 2. ROTA
NAR. 7.1.1893 V DOL. CHRASTOVĚ U LIBERCE
POPR. 19.6.1918 V SAN STINO.

JOSEF MÜLLER STARODRUŽINNÍK
NAR. 5.7.1893 VE VYSOKÉ N/J., OKRES JILEMNICE
POPR. 12.12.1917 VE WADOWICÍCH.
Poznámka:

V těchto hrobech jsou uloženy exhumované ostatky italských legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24. června 1921.
Legionáři Josef Kříž a Hrdlička nejsou evidováni v CEVH.
CZE-0003-22295, CZE-0003-22296, CZE-0003-22297, CZE-0003-22298, CZE-0003-22299, CZE-0003-22300, CZE-0003-22301, CZE-0003-22302, CZE-0003-22303, CZE-0003-22304, CZE-0003-22305, CZE-0003-22306, CZE-0003-22307, CZE-0003-22308, CZE-0003-22309, CZE-0003-22310, CZE-0003-22311, CZE-0003-22312, CZE-0003-22313, CZE-0003-22314, CZE-0003-22315, CZE-0003-22316, CZE-0003-22317, CZE-0003-22318, CZE-0003-22319, CZE-0003-22320, CZE-0003-22321, CZE-0003-22322, CZE-0003-22323, CZE-0003-22324, CZE-0003-22325, CZE-0003-22326, CZE-0003-22327, CZE-0003-22328, CZE-0003-22329, CZE-0003-22330, CZE-0003-22331, CZE-0003-22332, CZE-0003-22333, CZE-0003-22334, CZE-0003-22335, CZE-0003-22337, CZE-0003-22301, CZE-0003-22302, CZE-0003-22303, CZE-0003-22338, CZE-0003-22339, CZE-0003-22340,


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-22295, CZE-0003-22340
Toto místo je počítáno jako 47 VPM
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Hrob Josef Logaj

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 17.11.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, II. obecní hřbitov, Vojenský hřbitov Obětí I. světové války, součástí Památníku hrobu v dáli
Nápis:
JOSEF LOGAJ
MAJOR IT. LEGIE
* 27.7.1887 TURONICE NA MORAVĚ
+ 27.11.1922 V PRAZE
SPOLUORGANIZÁTOR ČS. IT. LEGIÍ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Hrob Gabriel Podlesný

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Jan Goláň, 01.06.2008
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, vojenská část, asi 200 metrů za pravoslavným kostelem

Nápis:
Poručík
Gabriel Podlesný, MM
31.8.1922 - 20.10.1947
ÚČASTNÍK 2.ZAHRANIČNÍHO ODBOJE NA ZÁPADĚ

AT THE GOING DOWN OF THE SUN
AND IN THE MORNING
WE WILL REMEMBER HIM
Poznámka:

Gabriel Podlesný byl statečný poddůstojník, který bojoval ve Francii a Anglii za 2. sv. války. Při obléhání přístavu Dunkerque utrpěl koncem války zranění, kterému v roce 1947 s největší pravděpodobností podlehl. Naše armáda ho za projevenou statečnost vyznamenala mimo jiné Čs. Válečným křížem 1939 a Medailí Za chrabrost a povýšila jej do důstojnické hodnosti. Anglický král mu dokonce udělil třetí nejvyšší britské vyznamenání pro poddůstojníky (hned za Victoria Cross a Distinguished Conduct Medal) – Military Medal. Toto významné ocenění dostalo z několika tisíc Čechoslováků v Anglii pouze 17 našich vojáků.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jan Goláň