Červené Janovice
Pomník Václav Budovec z Budova
Poznámka:
Pocházel ze starého českého vladyckého rodu. Jako nadaný mladý šlechtic z rytířské bratrské rodiny nabyl Budovec v letech 1569–1571 vyšší vzdělání na univerzitě ve Wittenbergu. Na protestantských univerzitách v Německu, Nizozemí, Francie a Anglie strávil dvanáct let.
Hojně pak cestoval po Evropě a navazoval přátelství s předními protestantskými teology, z nichž největší vliv na něj měl významný kalvinista té doby Theodor Beza. Od roku 1577 se stal Budovec hofmistrem u císařského vyslance v Cařihradu J. Sinzendorfa, a tak ke své znalosti mnoha cizích jazyků mohl připojit turečtinu a arabštinu.
Po návratu do vlasti působil od roku 1584 jako rada apelačního soudu. Vykonával funkci císařského rady jako za Rudolfa, tak za císaře Matyáše. V roce 1607 byl povýšen do panského stavu. Jako vlivný příslušník Jednoty bratrské ji statečně hájil proti nejrozmanitějším útokům. Památný Majestát císaře Rudolfa II. „O náboženské svobodě“ z roku 1609 byl vydán zejména jeho zásluhou, přestože patřil mezi dlouholeté vůdce stavovské protihabsburské opozice.
V české národní historii je pak znám jako jeden z předních účastníků stavovského povstání. Tehdy zastával funkci zemského direktora, královského komorníka a dokonce i prezidenta apelačního soudu, což však nemělo praktický význam, jelikož v době stavovského povstání se rada nad apelacemi nescházela (apelační soud byl podle České konfederace jedním ze společných orgánů všech zemí českého soustátí). V roce 1618 se účastnil druhé pražské defenestrace, avšak aktivně nezasahoval.
Vzhledem k tomu, že sám podporoval vládu Fridricha Falckého, a dokonce provázel tureckou delegaci po Pražském hradě, byl odsouzen k trestu smrti. Po bitvě na Bílé hoře odvedl svou rodinu do emigrace, sám se vrátil kvůli strážení korunovačních klenotů, svůj palác na Starém Městě pražském proti Týnskému chrámu našel vydrancovaný. V únoru 1621 byl podle císařského listu zatčen a uvězněn v Bílé věži Pražského hradu.
Byl popraven 21. června 1621 na Staroměstském náměstí rukou kata Jana Mydláře jako druhý v pořadí, hned za Jáchymem Ondřejem Šlikem. Nejprve mu byla uťata ruka na připomínku porušení přísahy věrnosti císaři. Původní verdikt zněl rozčtvrcení za živa a poté části jeho těla měly být rozvěšeny na rozcestích Prahy, avšak trest byl zmírněn v pouhé stětí. Jeho hlavu přibil kat na Staroměstskou mosteckou věž, kde zůstala až do listopadu 1631, kdy při vpádu saské armády hlavy sejmuli a uložili k poslednímu spočinutí se všemi poctami v Týnském chrámu. Po odchodu Sasů se všech jedenáct lebek záhadně ztratilo a dodnes se o dalších osudech ostatků popravených pouze spekuluje.
Komenský jej charakterizoval jako „muže znamenitě učeného a svými vydanými spisy slovutného“. (zdroj Wikipedie)
Souřadnice: N49°50'3.94'' E15°15'11.28''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
Obětem
světové války
v upomínku
Menšík Fr. *1889 +1917, Sojka Ant. *1889 +1915, Zubec Alois *1884 +1917, Sojka Jos. *18.5 +1918, Dobrovanský Al. *1893 +1915, Bartoněk Josef *1878 +1918, Krupička Jos. *1887 +1914, Sokol Alois *1883 +1916, Zahradník Jan *1876 +1915, Kadlec Ant. *1890 +1916, Kutílek Fr. *1880 +1915, Adam Fr. *1899 +1918, Lesák Kar. *1872 +1916, Němec Ant. *1870 +1918, Kozlík Frant. *1888 +1914, Veselý Ant. *1880 +1915, Salák Adolf *1891 +1918, Klemák Josef *1894 +1916, Veselý Alois *1873 +1915, Procházka Jos. *1892 +1918, Pekárek Ant. *1894 +1918, Dobrovanský Fr. *1888 +1915
Dp. farář JAN PROCHÁZKA,
oběť nacistického útisku
za druhé světové války
19.1.1871 23.3.1943
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2112-02696
Souřadnice: N49°50'3.94'' E15°15'11.28''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Pomník vojákům Rudé armády
NA PAMĚŤ PŘÍCHODU
RUDÉ ARMÁDY
OSVOBODITELKY
9.5.1945
Souřadnice: N49°50'4.6'' E15°15'11.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká
Pomník Obětem holocaustu
NA PAMĚŤ ŽIDŮ Z ČERVENÝCH JANOVIC
OBĚTÍ HOLOCAUSTU 1939 - 1945
Datum a cíl transportu na východ 12.6.1942 Trawniki
Ing. Julius Brod*31.7.1887
Helena Brodová*25.1.1899
Elene Brodová*25.1.1930
Dora Brodová*18.2.1932
Arnošt Holzer*5.4.1897
zemřel 26.8.1942 v Majdanku
Jiří Holzer*1.6.1930
Olga Holzerová*9.9.1900
Růžena Krausová*3.5.1887
Jan Schück*1.4.1930
Hana Schücková*4.3.1923
Olga Schücková*5.3.1898
Datum a cíl transportu na východ 15.10.1942 Treblinka
Leopold Geduldiger*28.9.1867
Anna Geduldigerová*20.10.1875
Rudolf Roubíček*19.12.1873
Kamila Roubíčková*1.6.1879
Emilie Vönderferová*16.9.1872
Datum a cíl transpotu na východ 23.10.1944 Osvětim
Božena Erdeleyiová*27.3.1906
Souřadnice: N49°50'4.6'' E15°15'11.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká
Hrob Viktor Andrejevič Kondratia
ZA NAŠI SVOBODU
ŽIVOT DAL
DALEKO VLAST ČEKALA
NA SYNA.
V NAŠICH SRDCÍCH
ŽIV JE DÁL
LASKA MÁ NEUMÍRÁ.
K.N.N
Seržant Kondratia
Viktor Andrejevič
+6.7.1945
Podle pamětníků zahynul tento seržant, když mu v loďce explodoval ruční granát, kterým lovil na rybníce ryby.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2112-02712
Souřadnice: N49°49'50'' E15°15'13''
Pomník přidal: Ludvík Vavřina
Kenotaf Bedřich Řehák
Upomínka na padlého syna BEDŘICHA,
učitele v Kněždubě na Moravě
Bedřich Řehák, nar. 4.6.1883 Červené Janovice, domovem Kněždub. V RU armádě sloužil u 2. pěšího pluku. Padl 26.7.1916 u Lucku, ruské bojiště.
(zdroj: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )
Souřadnice: N49°50'4.6'' E15°15'11.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Kenotaf Jan Procházka
Na paměť vzácného člověka,
kněze a vlastence
P. Jana Procházky
děkana v Červených Janovicích
*19.1.1871 Starý Kamenec u Poličky
umučeného v nacistickém vězení
+23.3.1943 v Bruchsalu u Karlsruhe.
Zemina z hrobu v Bruchsalu
dovezena L.P. 1994
O.Ú. Č. Janovice
Souřadnice: N49°50'4.6'' E15°15'11.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká
