Brno

Hrob Bohumil Král

Autor: Vladimír Šustáček, 05.02.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 4, hrob 317
Nápis:
BOHUMIL KRÁL
* 1893,     + 1915.
Poznámka:

Na náhrobku je foto vojáka v uniformě. Bohumil Král byl pěšákem u pěšího pluku č. 14. Zemřel 20.7.1915 v jihlavské nemocnici, původně byl pohřben 22.7. na městském hřbitově v Jihlavě.
(zdroj: Vojenský ústřední archiv – http://www.vuapraha.cz / Kartotéka padlých v 1. světové válce / … / Král Bohumil 001)


Souřadnice: N49°13'5.74'' E16°42'13.25''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Hrob Jakub a Jarolím Sapákovi

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 1, hrob 103
Nápis:
JAKUB SAPÁK
LETEC RAF 311 PERUŤ
* 15. 4. 1916   † 6. 9. 2003

JAROLIM SAPÁK

JAROLÍM SAPÁK
* 30·9·1919   † 6·6·1996
MJR.-RAF PERUŤ 311
Poznámka:

Jakub Sapák
*25.4.1916 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †6.9.2003 Anglie
Sloužil jako pilot u 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii. Operačně začal létat 24.4.1942 (nálet na Dunkerque). Dne 31.7.1942 havaroval při zkušebním letu u letiště v Talbenny. Při havárii byl těžce zraněn, nicméně už v září 1942 byl opět zařazen do operačních letů. Za svou činnost během války získal tato vyznamenání: Čs. medaile za chrabrost (26.10.1942), Čs. vojenská pamětní medaile (7.3.1944), Medaile Star 1939-1943 (2.3.1945).
Po skončení války ještě létal u RAF. Nevrátil se do vlasti, zůstal v Anglii a působil i v Jihoafrické republice.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4066)

Jarolím Sapák
*30.9.1919 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †6.6.1996 Anglie
Sloužil u 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii jako letecký mechanik-strojař. Za svou činnost za války získal tato vyznamenání: Čs. vojenská pamětní medaile (7.3.1944), Čs. vojenská medaile za zásluhy II. stupně (13.3.1945), Čs. medaile za chrabrost (6.3.1946).
Po válce se vrátil do Brna, v září 1945 propuštěn na trvalou studijní dovolenou. Studoval strojní průmyslovku, posléze pracoval u UNNRA v Norimberku. V lednu 1947 odešel zpět do Anglie, tam se usadil u Bristolu a věnoval se zdokonalování motorových systémů.
Dne 29.9.1996 byly jeho ostatky uloženy do rodinného hrobu v Brně-Líšni.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4067)

Na počest bratrů Sapákových byla pojmenována krátká ulice v Brně-Líšni (Bratří Sapáků, od 11.9.1997). Pojmenování se týká bratrů Jarolíma a Jakuba a také třetího bratra Františka, který sloužil u 311. perutě jako letištní mechanik-motorář.


Souřadnice: N49°13'6.66'' E16°42'12.96''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Urna Josef Otisk

Autor: Jaroslav Kovář, 24.01.2015
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň
Nápis:
JOSEF OTISK
*30.1.1911.+10.1.1986
MJR. ZAHR. ARMÁDY
Poznámka:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Otisk
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/
VÚA Praha


Souřadnice: N49°12'48.71'' E16°42'0.43'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Kenotaf Stanislav a Miloš Bodlákovi

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 7, hrob 16
Nápis:
IN MEMORIAM
STANISLAV     MILOŠ
BODLÁKOVI

PODPLUKOVNÍK
IM MEMORIAM
MILOŠ BODLÁK
* 24.8.1922   + 1.1.1945
PILOT 311 PERUTĚ RAF
Poznámka:

Miloš Bodlák za 2. světové války působil jako pilot 311. perutě RAF. Při protiponorkové patrole dne 1.1.1945, kde byl zařazen jako 2. pilot, jejich letoun narazil na skálu na ostrově Hoy (Orkneje) a celá osádka zahynula.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3705)

Stanislav Bodlák byl otcem Miloše. Byl zatčen 17.9.1942 v rámci akce E (Emigrace) za účast Miloše Bodláka v zahraničním odboji. Byl krátce vězněn v Brně, odtud převezen v únoru 1943 do Osvětimi, kde zahynul.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3704)


Souřadnice: N49°13'4.77'' E16°42'15.73''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kenotaf Jindřich Breitcetl

Autor: Vladimír Šustáček, 05.02.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 1, hrob 95 (vedle Jaroslava Poledníka)
Nápis:
JINDŘICH
BREITCETL
MJR. LETEC
NAR. 5. 7. 1913
PADL V ANGLII 21. 8. 1943
Poznámka:

Jindřich Breitcetl (generálmajor in memoriam) byl pilotem a leteckým instruktorem u 311. bombardovací perutě RAF. V únoru 1943 byl v hodnosti W/Cdr (Wing Commander – podplukovník letectva) jmenován velitelem celé 311. perutě. V srpnu 1943, při prvním operačním hlídkovém letu na nových letounech Liberator B 24, byl jeho letoun sestřelen skupinou německých dálkových stíhačů v oblasti Biskajského zálivu.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1838)


Souřadnice: N49°13'6.56'' E16°42'12.46''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kenotaf Jaroslav Poledník

Autor: Vladimír Šustáček, 05.02.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 1, hrob 94 (vedle Jindřicha Breitcetla)
Nápis:
RODINA
POLEDNÍKOVA

JAROSLAV
POR. LETECTVA
* 31.1.1920   + 3.1.1941
PADL V BOJI ZA SVOBODU SVÉ VLASTI
V ANGLII
Poznámka:

Jaroslav Poledník (podplukovník in memoriam) působil u 311. čs. peruti RAF jako střelec bombardovacího letounu. Dne 23.10.1941 (datum na kenotafu je chybné) zahynul při cvičném letu v prostoru Cardiganského zálivu (Wales).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=824)


Souřadnice: N49°13'6.55'' E16°42'12.39''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kenotaf Ladislav Kocourek

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 4, hrob 149
Nápis:
JAN A LADISLAV
KOCOURKOVI
+ 17. 3. 1943
VE STÁŘÍ 25 R.
Poznámka:

Ladislav Kocourek zahynul při výcviku u 57. operační výcvikové jednotky RAF – jím pilotovaný Spitfire AR222 se 17.3.1943 srazil s dalším letounem a oba piloti zahynuli.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3710)


Souřadnice: N49°13'5.08'' E16°42'13.06''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kenotaf Jaroslav Ondráček

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, urnový háj 1, hrob č. 7
Nápis:
RODINA ONDRÁČKOVA

JAROSLAV
* 14. 2. 1897   + 21. 12. 1941
Poznámka:

Jaroslav Ondráček
*14.2.1897 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †21.12.1941 Mauthausen
Byl posledním předválečným starostou obce Líšně. Byl zatčen 16.5.1941 v rámci akce proti příslušníkům KSČ před napadením SSSR a 30.9.1941 odsouzen stanným soudem v Brně pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti k předání gestapu a zabavení veškerého majetku. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.
Na jeho počest byla pojmenovaná ulice v Brně-Líšni (Ondráčkova, od 25.9.1946).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3694)


Souřadnice: N49°13'2.75'' E16°42'12.78''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých – Josef Fikr

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova 267/73, k.ú. Líšeň, v dlažbě chodníku před vstupem do domu
Nápis:
ZDE SE NARODIL
ČSL. LEGIONÁŘ
PROTINACISTICKÝ ODBOJÁŘ
JOSEF FIKR
NAR. 25. 10. 1858
ZASTŘELEN VOJÁKY SS
6. 4. 1945
V KÁZNICI STEIN
MĚSTA KREMS
Poznámka:

Josef Fikr (*25.10.1885, rok narození na kameni je chybný)
Byl četařem 14. zeměbraneckého pěšího pluku rakousko-uherské armády. V srpnu 1914 byl zajat. Do čs. legie v Rusku byl zařazen 20.9.1917 (6. střelecký pluk, vojín), konec v legiích 13.11.1920 (poslední útvar: samostatná telegrafní rota, poslední hodnost: desátník).
Za nacistické okupace se zapojil do odboje v Obraně národa, podílel se na zajišťování přechodů do zahraničí. Gestapem byl zatčen 15.3.1940, vězněn v Brně na Špilberku, odsouzen v Norimberku k osmi letům káznice za velezradu, trest si odpykával ve Steinu (Stein an der Donau, předměstí města Krems). Zde se na samém konci války stal obětí masakru, při kterém příslušníci SS postříleli 386 vězňů.
Vězni postřílení na nádvoří káznice ve Steinu byli pohřbeni do masového hrobu přímo v káznici. V roce 1950 byla provedena jejich exhumace, některé vězně se podařilo identifikovat podle známek s čísly (mezi nimi byl i Josef Fikr). Ostatky vězňů byly převezeny na Ústřední hřbitov města Vídně a zde uloženy do společného hrobu. Památku masakru v káznici Stein připomíná pomník na hřbitově ve Steinu.
Kámen zmizelého byl Josefu Fikrovi odhalen 6.4.2021 před jeho rodným domem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1915)


Souřadnice: N49°12'37.4'' E16°41'47.83''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pomník Louis de Souches

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Špilberk, Brno - Špilberk
Nápis:
LOUIS
RADUIT
DE SOUCHES
POLNÍ MARŠÁL
CÍSAŘSKĚ ARMÁDY
*16.8.1608 +12.8.1682
VELITEL OBRANY
PŘI ŠVÉDSKÉM
OBLÉHÁNÍ BRNA
1645
Poznámka:

Jean-Louis Raduit de Souches (16. srpen 1608, La Rochelle – 12. srpen 1682, Jevišovice) byl jeden z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války.
Jako protestant francouzského původu nejprve bojoval na straně hugenotů u svého rodného města La Rochelle. Poté odešel z Francie a vstoupil do řad švédské armády. Tu však nakonec pro neshody s nadřízenými opustil a přidal se na stranu rakouských Habsburků (1642). V březnu roku 1645 jej císař Ferdinand III. jmenoval velitelem Brna. Pod jeho velením brněnská posádka čítající pouhých 1 500 mužů (skuteční vojáci představovali jen jednu třetinu z nich) dokázala zdánlivě nemožné, když udržela město proti 28 000 mužů generála Torstensona (obléhání trvalo od 3. května do 23. srpna 1645). Po tomto obrovském úspěchu jeho kariéra strmě stoupala. Stal se nejdříve generálmajorem (1646) a posléze maršálem a velitelem císařských vojsk na Moravě (1648). Konec života prožil na svých rozsáhlých moravských statcích, kterými ho habsburští císařové obdarovali. Na základě přání uvedeného v závěti, kterou sepsal 14. srpna 1675, byly jeho ostatky uloženy v kostele sv. Jakuba v Brně. Projekt jeho hrobky vypracoval kolem roku 1717 významný brněnský architekt Mořic Grimm.
Na památku jeho úspěchu při obraně Brna je na Špilberku umístěna jeho busta, a to na bastionu napravo za branou od hlavní přístupové cesty z Husovy ulice.


Souřadnice: N49°11'40.85'' E16°36'3.23''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička