Brno
Pomník Obětem 2. světové války
1939 – 1945
LIDÉ BDĚTE!
PADLI JSME – ABYSTE MOHLI SVOBODNĚ ŽÍTI.
POPRAVENI NA PANKRÁCI A V KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH:
FAJMANOVÁ JOSEFA 18. 8 .1911 – 12 10. 1943
BAČOVSKÝ KAREL 27. 8. 1898 – 30. 9. 1941
KNOS RICHARD 19. 1. 1899 – 30. 9. 1941
KUČERA FRANTIŠEK 14. 8. 1902 – 30. 9. 1941
SVÁNOVSKÝ RUDOLF 5. 11. 1895 – 30. 9. 1941
PADLI V ZAHRANIČNÍM ODBOJI:
BREITCETL JINDŘICH MJR. LETEC 15. 7. 1913 – 21 .8. 1943
POLEDNÍK JAROSLAV POR. LETEC 31. 1. 1920 – 23. 10. 1941
BODLÁK MILAN ŠRTM. LETEC 24. 8. 1922 – 1. 1. 1945
KOCOUREK LADISLAV ŠRTM. LETEC 1. 3. 1918 – 17 3. 1943
UMUČENÍ V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH:
BODLÁK STANISLAV 20. 4. 1896 – 14. 4. 1943
HROMÁDKA KAREL 9. 6. 1902 – 23. 4. 1942
KOSÍK ANTONÍN 2. 5. 1894 – 7. 7. 1942
KOTULAN EDUARD 19. 3. 1880 – 1. 2. 1942
KUČERA FRANTIŠEK 22. 1. 1890 – 3. 12. 1941
LEIXNER JOSEF 20. 6. 1917 – 6. 1. 1943
MACHÁČEK VÁCLAV 23. 8. 1895 – 9. 9. 1941
MALINA JIŘÍ 31. 3. 1906 – 13. 1. 1944
ONDRÁČEK JAROSLAV 14. 2. 1897 – 21. 12. 1941
PELÍŠEK JAN 4. 5. 1888 – 7. 2.1942
PELÍŠEK JOSEF 9. 3. 1906 – 12. 3. 1942
POHANKA FRANTIŠEK 16. 7. 1902 – 22. 7. 1942
POKORNÝ ALBÍN 27. 2. 1905 – 15. 2. 1942
POPELÁK JAN 1. 1. 1920 – 23. 5. 1942
PUCHÝŘ VINCENC 4. 7. 1902 – 1. 4. 1942
SEDLÁČEK JULIUS 23. 3. 1906 – 6. 7. 1942
SEDLÁČEK STANISLAV 29. 4. 1903 – 17. 12. 1941
SEHNAL JOSEF 8. 2. 1907 – 3. 5. 1945
TRÁVNÍČEK JAN 25. 8. 1900 – 14. 5. 1944
TRNKA JAROSLAV 4. 7. 1911 – 1. 12. 1941
VERNER OTTO 1. 4. 1908 – 31. 3. 1943
ČEST JEJICH PAMÁTCE
Pomník byl na místo instalován v roce 1959.
Podrobnosti o obětech (ve stejném pořadí jako na pomníku):
POPRAVENI NA PANKRÁCI A V KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH:
Josefa Faimonová (na pomníku Fajmanová) – vzala si život po krutém mučení ve věznici v Praze na Pankráci
Karel Bačovský, Richard Knos, František Kučera, Rudolf Svánovský – popraveni v Kounicových kolejích během prvního stanného práva
PADLI V ZAHRANIČNÍM ODBOJI:
Jindřich Breitcetl (generálmajor in memoriam) – sestřelen německými dálkovými stíhači v Biskajském zálivu
Jaroslav Poledník (podplukovník in memoriam) – zahynul při cvičném letu v prostoru Cardiganského zálivu (Wales)
Miloš Bodlák (podplukovník in memoriam, na pomníku jako Milan Bodlák) – zahynul při havárii letounu na ostrově Hoy (Orkneje, Skotsko)
Ladislav Kocourek (podplukovník in memoriam) – zahynul při srážce letounů během cvičného letu (Brotherick Farm u Warkworthu, Anglie)
UMUČENÍ V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH:
Stanislav Bodlák (otec Miloše Bodláka) – zahynul v Osvětimi
Karel Hromádka – zahynul v Mauthausenu
Antonín Kosík (na pomníku Kosik) – zahynul v Mauthausenu
Eduard Kotulán (na pomníku Kotulan) – zahynul v Mauthausenu
František Kučera – zahynul v Mauthausenu
Jindřich Leixner (na pomníku Josef) – zahynul v Osvětimi
Václav Macháček – zahynul v Terezíně
Jiří Malina – popraven v Praze na Pankráci
Jaroslav Ondráček – zahynul v Mauthausenu
Jan Pelíšek – zahynul v Mauthausenu
Josef Pelíšek – zahynul v Mauthausenu
František Pohanka – zahynul v Mauthausenu
Albín Pokorný – zahynul v Osvětimi
Jan Popelák – zahynul v Mauthausenu
Vincenc Puchýř – zahynul v Mauthausenu
Julius Sedláček – zahynul v Mauthausenu
Stanislav Sedláček – zahynul v Mauthausenu
Josef Sehnal – zahynul na lodi potopené při náletech Brity
Jan Trávníček – zahynul v káznici Kassel
Jaroslav Trnka – zahynul v Mauthausenu
Otto Werner (na pomníku Verner) – zahynul v Osvětimi (podle CEVH popraven)
(zdroj: Internetová encyklopedie města Brna – http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=248; bližší informace o obětech pod odkazem „osoby na objektu“)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39241
Souřadnice: N49°13'2.9'' E16°42'11.36''
Pomník přidal: Masařík Rostislav
Doplnění informací: Vladimír Šustáček
Hrob Bohumil Král
BOHUMIL KRÁL
* 1893, + 1915.
Na náhrobku je foto vojáka v uniformě. Bohumil Král byl pěšákem u pěšího pluku č. 14. Zemřel 20.7.1915 v jihlavské nemocnici, původně byl pohřben 22.7. na městském hřbitově v Jihlavě.
(zdroj: Vojenský ústřední archiv – http://www.vuapraha.cz / Kartotéka padlých v 1. světové válce / … / Král Bohumil 001)
Souřadnice: N49°13'5.74'' E16°42'13.25''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Hrob Jakub a Jarolím Sapákovi
JAKUB SAPÁK
LETEC RAF 311 PERUŤ
* 15. 4. 1916 † 6. 9. 2003
JAROLIM SAPÁK
JAROLÍM SAPÁK
* 30·9·1919 † 6·6·1996
MJR.-RAF PERUŤ 311
Jakub Sapák
*25.4.1916 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †6.9.2003 Anglie
Sloužil jako pilot u 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii. Operačně začal létat 24.4.1942 (nálet na Dunkerque). Dne 31.7.1942 havaroval při zkušebním letu u letiště v Talbenny. Při havárii byl těžce zraněn, nicméně už v září 1942 byl opět zařazen do operačních letů. Za svou činnost během války získal tato vyznamenání: Čs. medaile za chrabrost (26.10.1942), Čs. vojenská pamětní medaile (7.3.1944), Medaile Star 1939-1943 (2.3.1945).
Po skončení války ještě létal u RAF. Nevrátil se do vlasti, zůstal v Anglii a působil i v Jihoafrické republice.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4066)
Jarolím Sapák
*30.9.1919 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †6.6.1996 Anglie
Sloužil u 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii jako letecký mechanik-strojař. Za svou činnost za války získal tato vyznamenání: Čs. vojenská pamětní medaile (7.3.1944), Čs. vojenská medaile za zásluhy II. stupně (13.3.1945), Čs. medaile za chrabrost (6.3.1946).
Po válce se vrátil do Brna, v září 1945 propuštěn na trvalou studijní dovolenou. Studoval strojní průmyslovku, posléze pracoval u UNNRA v Norimberku. V lednu 1947 odešel zpět do Anglie, tam se usadil u Bristolu a věnoval se zdokonalování motorových systémů.
Dne 29.9.1996 byly jeho ostatky uloženy do rodinného hrobu v Brně-Líšni.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4067)
Na počest bratrů Sapákových byla pojmenována krátká ulice v Brně-Líšni (Bratří Sapáků, od 11.9.1997). Pojmenování se týká bratrů Jarolíma a Jakuba a také třetího bratra Františka, který sloužil u 311. perutě jako letištní mechanik-motorář.
Souřadnice: N49°13'6.66'' E16°42'12.96''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Urna Josef Otisk
Poznámka:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Otisk
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/
VÚA Praha
Souřadnice: N49°12'48.71'' E16°42'0.43'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. František Jedlička
Kenotaf Stanislav a Miloš Bodlákovi
IN MEMORIAM
STANISLAV MILOŠ
BODLÁKOVI
PODPLUKOVNÍK
IM MEMORIAM
MILOŠ BODLÁK
* 24.8.1922 + 1.1.1945
PILOT 311 PERUTĚ RAF
Miloš Bodlák za 2. světové války působil jako pilot 311. perutě RAF. Při protiponorkové patrole dne 1.1.1945, kde byl zařazen jako 2. pilot, jejich letoun narazil na skálu na ostrově Hoy (Orkneje) a celá osádka zahynula.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3705)
Stanislav Bodlák byl otcem Miloše. Byl zatčen 17.9.1942 v rámci akce E (Emigrace) za účast Miloše Bodláka v zahraničním odboji. Byl krátce vězněn v Brně, odtud převezen v únoru 1943 do Osvětimi, kde zahynul.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3704)
Souřadnice: N49°13'4.77'' E16°42'15.73''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Kenotaf Jindřich Breitcetl
Poznámka:
Jindřich Breitcetl (generálmajor in memoriam) byl pilotem a leteckým instruktorem u 311. bombardovací perutě RAF. V únoru 1943 byl v hodnosti W/Cdr (Wing Commander – podplukovník letectva) jmenován velitelem celé 311. perutě. V srpnu 1943, při prvním operačním hlídkovém letu na nových letounech Liberator B 24, byl jeho letoun sestřelen skupinou německých dálkových stíhačů v oblasti Biskajského zálivu.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1838)
Souřadnice: N49°13'6.56'' E16°42'12.46''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Kenotaf Jaroslav Poledník
RODINA
POLEDNÍKOVA
JAROSLAV
POR. LETECTVA
* 31.1.1920 + 3.1.1941
PADL V BOJI ZA SVOBODU SVÉ VLASTI
V ANGLII
Jaroslav Poledník (podplukovník in memoriam) působil u 311. čs. peruti RAF jako střelec bombardovacího letounu. Dne 23.10.1941 (datum na kenotafu je chybné) zahynul při cvičném letu v prostoru Cardiganského zálivu (Wales).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=824)
Souřadnice: N49°13'6.55'' E16°42'12.39''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Kenotaf Ladislav Kocourek
Poznámka:
Ladislav Kocourek zahynul při výcviku u 57. operační výcvikové jednotky RAF – jím pilotovaný Spitfire AR222 se 17.3.1943 srazil s dalším letounem a oba piloti zahynuli.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3710)
Souřadnice: N49°13'5.08'' E16°42'13.06''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Kenotaf Jaroslav Ondráček
RODINA ONDRÁČKOVA
JAROSLAV
* 14. 2. 1897 + 21. 12. 1941
Jaroslav Ondráček
*14.2.1897 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †21.12.1941 Mauthausen
Byl posledním předválečným starostou obce Líšně. Byl zatčen 16.5.1941 v rámci akce proti příslušníkům KSČ před napadením SSSR a 30.9.1941 odsouzen stanným soudem v Brně pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti k předání gestapu a zabavení veškerého majetku. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.
Na jeho počest byla pojmenovaná ulice v Brně-Líšni (Ondráčkova, od 25.9.1946).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3694)
Souřadnice: N49°13'2.75'' E16°42'12.78''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Kameny zmizelých – Josef Fikr
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE SE NARODIL
ČSL. LEGIONÁŘ
PROTINACISTICKÝ ODBOJÁŘ
JOSEF FIKR
NAR. 25. 10. 1858
ZASTŘELEN VOJÁKY SS
6. 4. 1945
V KÁZNICI STEIN
MĚSTA KREMS
Josef Fikr (*25.10.1885, rok narození na kameni je chybný)
Byl četařem 14. zeměbraneckého pěšího pluku rakousko-uherské armády. V srpnu 1914 byl zajat. Do čs. legie v Rusku byl zařazen 20.9.1917 (6. střelecký pluk, vojín), konec v legiích 13.11.1920 (poslední útvar: samostatná telegrafní rota, poslední hodnost: desátník).
Za nacistické okupace se zapojil do odboje v Obraně národa, podílel se na zajišťování přechodů do zahraničí. Gestapem byl zatčen 15.3.1940, vězněn v Brně na Špilberku, odsouzen v Norimberku k osmi letům káznice za velezradu, trest si odpykával ve Steinu (Stein an der Donau, předměstí města Krems). Zde se na samém konci války stal obětí masakru, při kterém příslušníci SS postříleli 386 vězňů.
Vězni postřílení na nádvoří káznice ve Steinu byli pohřbeni do masového hrobu přímo v káznici. V roce 1950 byla provedena jejich exhumace, některé vězně se podařilo identifikovat podle známek s čísly (mezi nimi byl i Josef Fikr). Ostatky vězňů byly převezeny na Ústřední hřbitov města Vídně a zde uloženy do společného hrobu. Památku masakru v káznici Stein připomíná pomník na hřbitově ve Steinu.
Kámen zmizelého byl Josefu Fikrovi odhalen 6.4.2021 před jeho rodným domem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1915)
Souřadnice: N49°12'37.4'' E16°41'47.83''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
