Brno

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Zdeněk Surýnek, 26.03.2011
Umístění: Brno, Staré náměstí, Brno - Přízřenice, v parku
Nápis:
ZUM ANDENKEN AM DIE OPFER
DAS WELTKRIEGES
1914-1918.
Poznámka:

z pomníku zřejmě odcizena deska se jmény obětí


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Zdeněk Surýnek

Pamětní deska Stanislav Antonín Stejskal

Autor: Jelínek, 19.01.2015
Umístění: Brno, Stejskalova 2/01
Nápis:
STANISLAV ANTONÍN
STEJSKAL
1907 - 1943
ROTMISTR 1. ČSL. ARM. SBORU
PADL U SOKOLOVA VE SSSR
V BOJI PROTI FAŠISMU
ČEST JEHO PAMÁTCE!

SVAZ
PROTIFAŠISTICKÝCH
BOJOVNÍKŮ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54314
Pomník přidal: Jelínek

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Petr Válek, 02.01.2011
Umístění: Brno, Stromovka 1, Brno - Jundrov, budova základní školy
Nápis:
Svoboda
nad život

ONDRÁČEK FR.
střelec 21. pluku franc. legií
podlehl zranění u Aure

TOMEŠ ANT.
desátník 22. pluku franc. legií
otráven plynem v Orleans

VOLEJNÍK JAR.
střelec 1. pluku ruských legií
podlehl zranění v Samaře
Poznámka:

Ondráček František, nar. 16.2.1885, Jundrov. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako vojín. Zajat 1.12.1914, Valjevo (Srbsko). Do ČS legií ve Francii se přihlásil 7.3.1918, Cognac. Zařazen 16.4.1918 jako vojín k 21. střeleckému pluku. Padl 23.10.1918 u Verdunu.
Tomeš Antonín, nar. 2.11.1890/30.10.1890, Brno. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako desátník. Zajat 1917, Itálie. Do ČS legií v Itálii se přihlásil 10.12.1917, zařazen 15.6.1918 jako vojín k 23. střeleckému pluku. Padl 27.10.1918. (Jiný legionář tohoto jména příslušný do Brna není v databázi VÚA uveden.)
Volejník Jaroslav, nar. 23.9.1896, Jundrov. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako vojín. Zajat 17.6.1916, Styr. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 26.5.1917, zařazen jako vojín k 1. střeleckému pluku. Padl 9.7.1918.
(zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-41886
Pomník přidal: Petr Válek
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Jan Pulpytel

Autor: Ivo Šťastný, 01.09.2005
Umístění: Brno, Svatoplukova, Brno - Židenice, na budově školy
Nápis:
SVĚTLÉ PAMÁTCE

ŠKPT.
JANA PULPYTLA
KTERÝ 15. 9. 1944 V PRŮSMYKU
DUKLA SKONČIL SVOJI HRDINNOU
CESTU K OBNOVENÍ NAŠÍ SVOBODY.

VĚNUJE 5. ROTA ČS. DOBROVOLCŮ - ŽIDENICE
Poznámka:

Půlpytel (Podhajský) Jan, kapitán pěchoty v zál. čs., osobní číslo Z; Z-10.500.138, nar. 4.7.1900, Okrouhlá Radouň, okres Jindřichův Hradec, příslušník 3. čs. samostatná brigáda v SSSR, 5. pěší prapor. Odveden 9.7.1939, PL; Krakov a SV. Padl 13.9.1944, Karpaty, Zboiska. (zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-32487
Souřadnice: N49°12'7.79'' E16°38'37.34''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska vojákům 43. pěšího pluku

Autor: Miroslav Marek, 13.09.2017
Umístění: Brno, Svatoplukova 84, hlavní vchod Svatoplukových kasáren
Nápis:
VĚNOVÁNO PAMÁTCE VŠECH VOJÁKŮ PĚŠÍHO
PLUKU 43, KTEŘÍ V NOCI Z 21. NA 22.1.1933
ZABRÁNILI FAŠISTICKÉMU PUČI A BOJOVALI
ZA SVOBODNÉ ČESKOSLOVENSKO.
KLUB VOJENSKÉ HISTORIE 43. PĚŠÍ PLUK BRNO.
Poznámka:

V noci z 21. na 22. ledna 1933 napadla skupina členů Národní obce fašistické pod vedením bývalého důstojníka čs. armády Ladislava Kobsinka, který byl propuštěn ze služby kvůli psychickým problémům, kasárna v Brně‑Židenicích. Při krátké přestřelce přišel o život jeden útočník a několik dalších bylo zraněno. Když útočníci narazili na rozhodný odpor vojáků, postupně se rozutekli pryč. Většina byla pochytána v blízkosti kasáren. Hlavní aktér této události i se svým společníkem Duchoslavem Geidlem, bratrancem vůdce N.O.F. Radoly Gajdy, uprchl do Jugoslávie, odkud byli oba nakonec brzy vydáni do ČSR.
(zdroj: http://www.fronta.cz/kalendar/zidenicky-puc )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-54291
Pomník přidal: Miroslav Marek

Pamětní deska Velen Fanderlik

Autor: Vojtěch Stráník, 20.10.2013
Umístění: Brno, Šilingrovo náměstí 3/4, Brno - střed
Nápis:
ZDE ŽIL
JUDr. VELEN FANDERLÍK
*11.2.1907 - +2.2.1985
STAROSTA JUNÁKA
SKAUTSKÝ SPISOVATEL
ZAKLADATEL SKAUTINGU
V BRNĚ
ČLEN ZAHRANIČNÍ ARMÁDY
VŮDCE EXILOVÝCH SKAUTŮ
SLOUŽIL VĚRNĚ SVÉ VLASTI
V KAŽDÉ DOBĚ
Poznámka:

Fanderlík Velen, JUDr, osobní číslo Z; F-2085, nar. 11.2.1907. Odveden 9.2.1940, Marseille, Francie. (zdroj databáze VÚA Praha)
podrobnosti viz http://www.kpv-praha15.wz.cz/kpv_SOVF_clanek03.htm; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=75


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'32.22'' E16°36'20.28''
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Masařík Rostislav, 18.10.2021
Umístění: Brno, Šimáčkova
Nápis:
1939 - 1945
LIDÉ BDĚTE!
PADLI JSME - ABYSTE MOHLI SVOBODNĚ ŽÍTI.
POPRAVENI NA PANKRÁCI A V KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH:
FAJMANOVÁ JOSEFA 18.8.1911 - 12.10.1943
BAČOVSKÝ KAREL 27.8.1898 - 30. 9.1941
KNOS RICHARD 19.1.1899 - 30. 9.1941
KUČERA FRANTIŠEK 14.8.1902 - 30. 9.1941
SVÁNOVSKÝ RUDOLF 5.10.1895 - 30. 9.1941
PADLI V ZAHRANIČNÍM ODBOJI:
BREITCETL JINDŘICH MJR. LETEC 15.7.1913 - 21.8.1941
POLEDNÍK JAROSLAV POR. LETEC 31.1.1920 - 23.10.1941
BODLÁK MILAN ŠRTN.LETEC 24.8.1922 - 12.1.1945
KOCOUREK LADISLAV ŠRTN.LETEC 6.3.1918 - 17.3.1943
UMUČENI V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH:
BODLÁK STANISLAV 20.4.1896 - 13.4.1943
HROMÁDKA KAREL 9.6.1902 - 23.4.1942
KOSIK ANTONÍN 2.5.1894 - ?. ?.1942
KOTULAN EDUARD 19.3.1880 - 1. 2.1942
KUČERA FRANTIŠEK 22.1.1890 - 3.12.1941
LEIXSNER JOSEF 20.6.1917 - 6. 1.1943
MACHÁČEK VÁCLAV 23.8.1895 - 5. 9.1941
MALINA JIŘÍ 31.3.1906 - 13. 1.1944
ONDRÁČEK JAROSLAV 14.2.1897 - 21.12.1941
PELÍŠEK JAN 4.5.1888 - 7. 2.1942
PELÍŠEK JOSEF 9.3.1908 - 12. 3.1942
POHANKA FRANTIŠEK 16.7.1902 - 22. 7.1942
POKORNÝ ALBÍN 27.2.1905 - 15. 2.1942
POPELÁK JAN 1.1.1920 - 23. 5.1942
PUCHÝŘ VINCENC 4.7.1902 - 1. 4.1942
SEDLÁČEK JULIUS 23.3.1906 - 6. 7.1942
SEDLÁČEK STANISLAV 29.4.1903 - 17.12.1941
SEHNAL JOSEF 8.2.1907 - 3. 5.1945
TRÁVNÍČEK JAN 25.8.1900 - 14. 5.1944
TRNKA JAROSLAV 4.2.1911 - 1. 12.1941
VERNER OTTO 1.4.1908 - 31. 3.1943

ČEST JEJICH PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39241
Souřadnice: N49°13'2.9'' E16°42'11.36''
Pomník přidal: Masařík Rostislav
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Urna Josef Otisk

Autor: Jaroslav Kovář, 24.01.2015
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň
Nápis:
JOSEF OTISK
*30.1.1911.+10.1.1986
MJR. ZAHR. ARMÁDY
Poznámka:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Otisk
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/
VÚA Praha


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Pomník Louis de Souches

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Špilberk, Brno - Špilberk
Nápis:
LOUIS
RADUIT
DE SOUCHES
POLNÍ MARŠÁL
CÍSAŘSKĚ ARMÁDY
*16.8.1608 +12.8.1682
VELITEL OBRANY
PŘI ŠVÉDSKÉM
OBLÉHÁNÍ BRNA
1645
Poznámka:

Jean-Louis Raduit de Souches (16. srpen 1608, La Rochelle – 12. srpen 1682, Jevišovice) byl jeden z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války.
Jako protestant francouzského původu nejprve bojoval na straně hugenotů u svého rodného města La Rochelle. Poté odešel z Francie a vstoupil do řad švédské armády. Tu však nakonec pro neshody s nadřízenými opustil a přidal se na stranu rakouských Habsburků (1642). V březnu roku 1645 jej císař Ferdinand III. jmenoval velitelem Brna. Pod jeho velením brněnská posádka čítající pouhých 1 500 mužů (skuteční vojáci představovali jen jednu třetinu z nich) dokázala zdánlivě nemožné, když udržela město proti 28 000 mužů generála Torstensona (obléhání trvalo od 3. května do 23. srpna 1645). Po tomto obrovském úspěchu jeho kariéra strmě stoupala. Stal se nejdříve generálmajorem (1646) a posléze maršálem a velitelem císařských vojsk na Moravě (1648). Konec života prožil na svých rozsáhlých moravských statcích, kterými ho habsburští císařové obdarovali. Na základě přání uvedeného v závěti, kterou sepsal 14. srpna 1675, byly jeho ostatky uloženy v kostele sv. Jakuba v Brně. Projekt jeho hrobky vypracoval kolem roku 1717 významný brněnský architekt Mořic Grimm.
Na památku jeho úspěchu při obraně Brna je na Špilberku umístěna jeho busta, a to na bastionu napravo za branou od hlavní přístupové cesty z Husovy ulice.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'40.85'' E16°36'3.23''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Kameny zmizelých - Oběti holocaustu

Autor: Lenka Šimčíková, 21.05.2013
Umístění: Brno, Štěpánská 317/3, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
GRETA PIOWATÁ
ROZ. ROTHSCHILDOVÁ
NAR. 1896
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
PŘEŽILA

ZDE ŽILA
ROSA ROTHSCHILDOVÁ
ROZ. POLLAKOVÁ
NAR. 1866
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
PŘEŽILA

ZDE ŽILA
ELSA PIOWATÁ
ROZ. ROTHSCHILDOVÁ
NAR. 1890
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
SIGMUND PIOWATÝ
NAR. 1879
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
KURT PIOWATÝ
NAR. 1911
UPRCHL 1939
PŘEŽIL

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 5 VPM
Pomník přidal: Lenka Šimčíková