Praha 5

Kenotaf Josef Fischer

Autor: Vladimír Štrupl, 25.05.2017
Umístění: Praha 5, Plzeňská 30/233, lesní hřbitov u krematoria Motol, hrob č. 629
Nápis:
JOSEF FISCHER
2.8.1895 - 29.3.1945
KONCENTRAČNÍ TÁBOR DACHAU

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°3'51.11'' E14°19'31.1'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Kenotaf Otakar Sviták

Autor: Vladimír Štrupl, 26.05.2017
Umístění: Praha 5, Plzeňská 30/233, lesní hřbitov u krematoria Motol, hrob č. 216
Nápis:
IN MEMORIAM
GENERÁL LETECTVA OTAKAR SVITÁK
POLOŽIL ŽIVOT ZA VLAST
3.3.1894 - 26.8.1942
Poznámka:

Nápis na desce je prakticky nečitelný, umístění je označeno červenou šipkou. Místo není VH podle zákona č. 122/2004 Sb.
Narodil se v Kopřivnici na Moravě. Odveden 20. 6. 1915, přidělen k 100. pěšímu pluku a stal se jednoročním dobrovolníkem. 7. října téhož roku byl povýšen do hodnosti svobodníka, od 1. března 1916 převelen k 56. pěšímu pluku na východní frontu.
12. července 1916 byl Sviták v bitvě o Piotrkow zajat ruskými vojsky, která ho předala do důstojnického zajateckého tábora v Bolchově, protože v té době měl již hodnost podporučíka. V zajateckém táboře byl členem zajateckého výboru.
V lednu 1919 byl Sviták jmenován velitelem šestého vlaku s kulometnou rotou a s plukovním skladem. 8. června 1920 se pluk probojoval až do Vladivostoku, ze kterého odjel Sviták a další legionáři do Britské Kolumbie v Kanadě. Poté jeli vlakem do Québecu a pak opět lodí do Evropy.
Dne 2. listopadu 1920 byl Sviták přidělen ke 2. leteckému pluku do Olomouce, kde pracoval jako přednosta v hlavních vzduchoplaveckých dílnách. Výnosem Ministerstva národní obrany č. j. 15263/III – I. odd. byl ustanoven k 30. září 1929 přednostou III. letecko-hospodářského oddělení III. odboru – leteckého - MNO, které se nacházelo v Praze, a byl povýšen na podplukovníka (s účinností od 18. prosince 1929). Do Prahy se přestěhoval i s rodinou a bydleli v bytě v Dejvicích, Velvarská 24.
1. ledna roku 1937 byl povýšen na plukovníka technické zbrojní letecké služby.
S obsazením pohraničí německým Wehrmachtem čekalo Svitáka nové a důležitější poslání. Organizoval odsun pilotů a leteckých mechaniků z okleštěného a později okupovaného Československa. Byla to rozsáhlá vojenská akce, která byla organizovaná ilegální vojenskou odbojovou skupinou „Obrana národa“, jež působila od podzimu 1938 do jara 1939 jako součást Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD). Velitelem této organizace byl gen. Josef Bílý a Sviták byl členem jeho „generálního štábu“. Také prováděl průmyslovou špionáž v různých průmyslových podnicích po celém území protektorátu. 27. července 1940 byl v Praze zatčen gestapem a počátkem r. 1941 převezen do vězení v Drážďanech a za rok do Berlína, do vězení Plötzensee, kde byl pak popraven
V roce 1946 byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 in memoriam a povýšen do hodnosti generála in memoriam. V roce 1947 Legionářská obec na Vinohradech uspořádala slavnost, při níž se přejmenovala na Jednotu generála Svitáka. Ta se ale musela po únoru 1948 přejmenovat zpátky a Sviták upadl na dlouhá léta v zapomnění. Tělo Otakara Svitáka nikdy nebylo řádně pohřbeno, ale je alespoň symbolicky pohřbeno na hukvaldském hřbitově.
https://www.valka.cz/14766-Svitak-Otakar-general-technicke-zbrojni-sluzby-letectva-in-memoriam


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0005-33318
Souřadnice: N50°3'51.11'' E14°19'31.1'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Kameny zmizelých - Juraj Havas

Autor: Jiří Padevět, 01.11.2021
Umístění: Praha 5, Plzeňská 381/64, v chodníku vlevo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽIL
JURAJ HAVAS
NAR. 1911
UVĚZNĚN 1940
NA MALÉ PEVNOSTI
DEPORTOVÁN
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1941
V MAUTHAUSENU
Poznámka:

Slovenského státního příslušníka, zatčeného Gestapem v roce 1940 v Praze a zavražděného v KT Mauthausen připomíná i pamětní deska na Novém židovském hřbitově na Olšanech.
(zdroj: https://www.vets.cz/vpm/10950-pametni-deska-juraj-havas/#10950-pametni-deska-juraj-havas , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/168753-juraj-havas/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'19.78'' E14°23'26.25''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Jiří Porteš, 01.05.2005
Umístění: Praha 5, Pod Habrovou, Hlubočepy
Nápis:
OBČANÉ!
POSTŮJTE NA MÍSTĚ, KDE 8. KVĚTNA 1945
BYLO ZAVRAŽDĚNO 18 BEZBRANNÝCH ČECHŮ
A TICHOU VZPOMÍNKOU UCTĚTE JEJICH PAMÁTKU.
SVAZ BOJOVNÍKŮ ZA SVOBODU PRAHA XVI, 1. JEDNOTA HLUBOČEPY - ZLÍCHOV
Poznámka:

Kříž umístěn na chodníku v místech popravy 14 rev. bojovníků.
Související deska se jmény je umístěna poblíž Pod Habrovou 11/čp. 371 na boku garáže (tam byli popraveni další 4 bojovníci). (zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-21009
Souřadnice: N50°02'03.98'' E14°23'45.01''
Pomník přidal: Jiří Porteš

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Jiří Porteš, 01.05.2005
Umístění: Praha 5, Pod Habrovou 371/11, Hlubočepy
Nápis:
8. KVĚTNA 1945
BRABEC V., FLORIÁN J., FRIDRICH P., HAMR M., HENDL B., MALÝ O., MRKÁČEK J., NOVONÝ J., PLÁTEK A., ŘEZNÍČEK J., SEMAN A., STEJSKAL V., DR. STRÁNSKÝ A., SOVA V., ŠPAČEK F., VELKÝ J., VOREL R., VOSÁHLO S., ŽÍŽALA O. TLAPÁK J.
LIDÉ BDĚTE!
Poznámka:

Deska připevněna z uliční strany na zdi garáže, na místě popravy 4 osob.
20 jmen obětí z Pražského povstání. Z toho 14 obětí souvisí s místem Pod Habrovou 16/čp. 350, 4 popraveni před garáží čp. 371 a dva bojovníci padli jinde (ale bydleli poblíž - Bohumil Hendl a Jan Tlapák). (zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20100
Souřadnice: N50°03'03.65'' E14°53'43.79''
Pomník přidal: Jiří Porteš

Pamětní deska Ludvík Očenášek

Autor: Vladimír Štrupl, 11.10.2008
Umístění: Praha 5, Pod Klikovkou 1916/2, na podezdívce plotu
Nápis:
V TÉTO ZAHRADĚ USEDLOSTI DEMARTINKY
ZŘÍDIL ZA SVĚTOVÉ VÁLKY LÉTA 1918
SE SOKOLSKOU ODVAHOU VYNÁLEZCE
LUDVÍK OČENÁŠEK
TAJNOU TELEFONNÍ STANICI A NA
VOJENSKÉ LINCE VÍDEŇ - BERLÍN
ZACHYCOVAL ROZHOVORY,
KTERÉ OZNAMOVAL MAFII
Poznámka:

Ludvík Očenášek (4. srpna 1872, Kříše – 10. srpna 1949, Dražeň) byl český konstruktér a vynálezce, který významně přispěl především k rozvoji raketové techniky.
Narodil se na Plzeňsku. Po vystudování střední průmyslové školy v Praze (studoval ji při zaměstnání) založil v roce 1898 mechanickou dílnu pro své pokusy. Mimo jiné zkonstruoval a postavil největší letadlo v Rakousku-Uhersku, první let ale provedl bez jeho vědomí mechanik a po havárii zbyl nepoškozený pouze motor, který byl darován českému letci Čihákovi. Zabýval se vývojem motorů, které vyráběl ve své dílně v Nuslích (Jaromírova ulice), v roce 1915 předal francouzské rozvědce své plány na raketové torpédo. V roce 1928 se proslavil raketovými pokusy, 2. března 1930 vypustil osm raket do výšky 2000 m z pláně u hřiště SK Nusle nad Nuselským údolím. Prováděl se svými raketami několikakilometrové přelety mezi bývalými lomy poblíž řeky Sázavy na Benešovsku.
Zkonstruoval člun s reaktivním pohonem a prováděl s ním pokusné plavby na řece Berounce. Poslední jeho konstrukcí byla série pokusů s padákovým systémem, ale dokumentace se nedochovala, v závěru svého života byl pronásledován komunistickým režimem, s nímž odmítl spolupracovat.
Více záznamů o jeho činnosti lze nalézt v muzeu raketové techniky v USA, o jeho životě byl natočen výukový film pro střední školy, který obsahuje velké množství dobových materiálů (byl ke zhlédnutí v archivu dnes již zrušeného Středoškolského televizního studia při Střední průmyslové škole Na Třebešíně v Praze).
V obou světových válkách se zapojil do odboje, za první světové války se zabýval špionáží a realizoval několik odposlechů přímo na telefonním vedení nepřítele. Na jaře 1918 se mu podařilo objevit tajnou vládní telefonní linku spojující Vídeň s Berlínem. Po zbytek války ji odposlouchával a získané informace předával odbojové organizaci Maffie, usilující pod vedením T. G. Masaryka o zřízení samostatného československého státu.
Období druhé světové války prožil v anonymitě, neboť byl již znám svými pokusy s raketami a odmítl se podílet na zbrojním programu Třetí říše. Vyvíjel a úspěšně vyzkoušel protitankovou raketu, jejíž plány poslal prostřednictvím odboje do Londýna, cestou se ale ztratily. Během Pražského povstání bojoval proti Němcům a byl těžce raněn.
Od roku 2012 je po něm pojmenována základní škola v Dolní Bělé, do níž Očenášek chodil. V té době se však škola nacházela v místě dnešního obecního úřadu, nesoucí dnes pamětní desku s Očenáškovým jménem. Škola byla na ZŠ a MŠ Ludvíka Očenáška přejmenována k výročí od 60 let jejího založení a 140 let od narození Očenáška.
Pramen: cs.wikipedia.org


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl a Pavel Měkota
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Antonín Pavlovič

  • + o skupině VPM (P-05, Košíře, hřbitov)
Autor: Vladimír Štrupl, 23.04.2017
Umístění: Praha 5, Pod Kotlářkou 98/7, Košíře, hřbitov
Nápis:
ANTONÍN PAVLOVIČ
* 10.4.1912
PADL V BOJI ZA OSVOBOZENÍ PRAHY 8.5.1945
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito doplňujícími či odlišnými údaji:
strojník, bydliště: Praha XVII, Brožíkova č.p. 245, padl 6.5.1945 na Zlíchově.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20177
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Hrob Adolf Polda

  • + o skupině VPM (P-05, Košíře, hřbitov)
Autor: Vladimír Štrupl, 06.04.2006
Umístění: Praha 5, Pod Kotlářkou 98/7, Košíře, hřbitov
Nápis:
ADOLF POLDA
PADL ZA VLAST 1945
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito doplňujícími či odlišnými údaji:
*2.9.1926 (jinde 15.1.1927 nebo 3.9.1926, čalounický učeň, bydliště: Praha XVII Motol, č.p. 70, padl 5.5.1945 u stanice tramvaje v Motole.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20175
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Hrob Bedřich Neubauer

  • + o skupině VPM (P-05, Košíře, hřbitov)
Autor: Vladimír Štrupl, 06.04.2006
Umístění: Praha 5, Pod Kotlářkou 98/7, Košíře, hřbitov
Nápis:
BEDŘICH NEUBAUER
* 24.2.1912, PADL V ODBOJI DNE 5.5.1945.
ČEST BUDIŽ PAMÁTCE JEHO
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito doplňujícími či odlišnými údaji:
*25.2.1912, zřízenec EP, bydliště: Praha XVII Motol, Vstupní 5, padl v Praze 1.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20184
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Hrob Ladislav Balcar

  • + o skupině VPM (P-05, Košíře, hřbitov)
Autor: Vladimír Štrupl, 23.04.2017
Umístění: Praha 5, Pod Kotlářkou 98/7, Košíře, hřbitov
Nápis:
LADISLAV BALCAR
PADL V BOJI ZA VLAST 5. KVĚTNA 1945
VE VĚKU 22 LET
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito doplňujícími či odlišnými údaji:
*20.5.1922, bydliště: Praha XII, Rumunská 14, padl v Praze


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20178
Pomník přidal: Vladimír Štrupl