Vilémov

Pomník Obětem 1. a 2. světové války a komunismu

Autor: Jaroslav Šváb, 01.12.2006
Umístění: Vilémov, náměstí, před obecním úřadem
Nápis:
OBĚTEM SVĚTOVÉ VÁLKY
1914 – 1918

HOSPODKA JOSEF, KONSTANSKÝ KAREL, KUBÁT FRANTIŠEK, KUBÁT KAREL, LANDSMAN ANTONÍN, PAVLUS KAREL, SEKERKA VÁCLAV, SEMRÁD VÁCLAV, STÝBLO JOSEF, TUREK FILIP, VAVRUŠKA JOSEF, VETEŠNÍK JOSEF

POD JHEM NACISTICKÉHO REŽIMU OBĚTOVALI SVŮJ ŽIVOT PRO VLAST
LADISLAV PROCHÁZKA, JOSEF JOSKA, JAROSLAV STÝBLO
VDĚČNĚ VZPOMÍNÁME!

OBĚTEM NÁSILÍ A KOMUNISTICKÉ ZVŮLE
V LETECH 1948 1989
ÚČASTNÍKŮM PROTIKOMUNISTICKÉHO
ODBOJE NA VILÉMOVSKU

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6104-28231
Souřadnice: N49°48'55.78'' E15°32'7.76''
Pomník přidal: Jaroslav Šváb

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Ing. František Jedlička, 29.07.2013
Umístění: Vilémov, naproti kostelu
Nápis:
NAŠIM
PADLÝM VOJÍNŮM

KOŠŤANSKÝ FR.
KRÁTKÝ BOH.
KRÁTKÝ FR.
MÁLEK VÁCL.
MAREČEK FR.
NĚMEC K.
NOVOTNÝ VÁCL.
SOJKA FR.
ŠPITÁLNÍK VÁCL.

1914 - 1918

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6104-28232
Souřadnice: N49°48'35.65'' E15°31'46.17''
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem komunismu

Autor: Královská stezka o.p.s., archiv
Umístění: Vilémov, před čp. 47
Nápis:
ZLOČINEM PROTI LIDSKOSTI
bylo násilné vyhnání tisíce
rolnických rodin z jejich domovů
v letech padesátých,
vše řízené vládnoucí komunistickou
stranou ČSSR
DÍKY MILOSLAVU RŮŽIČKOVI
z Vilémova čp. 47
…který tuto tragickou nespravedlnost
popsal v dokumentárních knihách
„OSUDY POLIT. VĚZŇŮ“
havlíčkobrodska
1948 – 1989
„VYHNANCI“ v akci „KULAK“
Toto budiž připomínkou nám všem,
že nesmíme zapomenout!

Konf. polit. vězňů ČR
věnoval František Brož
Poznámka:

fotografie převzata z: http://www.pamatky-venkova.cz/cz/page/pametni-deska-politickym-veznum-1948-1989-279


Souřadnice: N49°48'54.4'' E15°32'12.98''
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Pamětní deska František Mojžíš

Autor: Ing. František Jedlička, 29.07.2013
Umístění: Vilémov, na kostele, vpravo od vchodu
Nápis:
NA PAMÁTKU KŘESŤANA, RODÁKA Z NASAVRK
FRANTIŠKA MOJŽÍŠE
BYL MU NESPRAVEDLIVĚ VZAT ŽIVOT 21. DUBNA 1953
NA PANKRÁCKÉM POPRAVIŠTI JEN PROTO, ŽE NESOUHLASIL
S TEHDEJŠÍM KOMUNISTICKÝM REŽIMEM V NAŠÍ VLASTI.

ČEST JEHO PAMÁTCE:

KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ČR-POBOČKA HAVLÍČKŮV BROD 2007
Poznámka:

Pan František Mojžíš se narodil 14. března 1914 v sousedních Nasavrkách, v rodině rolníka. Pokřtěn byl v chrámu sv. Václava v Klášteře, kam i docházel na slyšení slova Božího. Měl ještě tři bratry a dvě sestry. Jako druhorozený syn, pomáhal staršímu bratrovi v hospodářství a při tom se zabýval ještě prodejem různého hospodářského nářadí pro potřebu rolníků ve svém okolí. Jako zástupce několika výrobních firem byl, díky této činnosti velice dobře znám, znám byl i mezi těmi, kteří se věnovali ušlechtilé věci, a to byla myslivost. V roce 1944 se oženil se svojí snoubenkou, slečnou Vlastou Michálkovou, učitelkou, dcerou řídícího učitele Michálka ve Vepříkově. Přiženil se tedy do jejich hospodářství, ke kterému náležela již nesloužící cihelna, oba objekty stály na samotě za Vepříkovem na okraji lesa. V roce 1948 s velikou radostí přivítal narození syna Jaroslava, s neradostí vyhlížel na násilné odstranění demokratického řádu v našem státě v únoru 1948 a nastolení komunistické nadvlády. Viděl, jak se poměry obrátily k horšímu, jak komunisté ihned počali naplňovat svůj program znárodňování majetků movitým občanům, jak se připravuje socializace venkova, nelíbil se mu vyhlášený třídní boj pod heslem: „Kdo nejde s námi, jde proti nám...!“ A on se dal k těm, kteří šli proti! Tlak budí vždy protitlak a převážná většina občanů z těch, kteří nesouhlasili s vývojem v zemi, toužili po návratu demokratického svobodného projevu a jistoty soukromého vlastnictví, odsuzovali popravu Dr. Milady Horákové a další nespravedlnosti páchané na nevinných lidech. V zemi se začaly utvářet odbojové skupiny lidí, vznikly takovéto skupiny i v našem okolí. Jedním vedoucím skupiny byl osloven i pan František Mojžíš a ten účast, bude-li to třeba, přislíbil. I když k žádné činnosti zatím nedošlo, nastalo záhy veliké zatýkání lidí, a to "díky" agentu STB, který se do skupiny vetřel. Když přijela STB zatknout také Fr. Mojžíše, tomu se podařilo zadním vchodem z domu odejít a na motocyklu ujet. Byl autem STB pronásledován, mířili na jeho záda samopaly, zastřelit ho ale nepotřebovali, protože ho podezírali, že to byl on, kdo v ty dny zastřelil soudruha tajemníka Piskače ve Vepříkově. Toto nebyla pravda, vražedníkem byl později usvědčen občan ze Žlebů. Takže dopaden nebyl díky znalostem terénu v okolí Zhoře, kde pronásledovatelům zmizel. Mojžíš se od té chvíle stal štvancem, díky jeho známostem z dřívějška přespával na několika místech u známých lidí, bylo to v Leškovicích, nebo ve Štěpánově a nakonec ve Zhoři u rolníka Václava Provazníka. Zatýkáním a pak propouštěním občanů tyto STB sledovala, až vystopovala poslední úkryt Mojžíše a nebyl pak již problém, za pomoci jimi zlomeného občana, zatknout tvrdě spícího hledaného, kterému byl nabídnut nápoj s uspávacím prostředkem. Následovala vazba a tvrdé nelidské výslechy, pak již veřejný soud v haberské sokolovně ve dnech 3. až 5. července 1952. Tribunál Státního soudu z Prahy přijel a zde s dalšími osmi občany soudil za protistátní činnost Františka Mojžíše, jako vedoucího skupiny. Vyměřen mu byl trest nejvyšší, a to smrt! Celých dalších 10 měsíců vyměňovalo si ministerstvo spravedlnosti s ministerstvem vnitra názory, zda není ortel smrti příliš krutý k tomu, že Mojžíš zatím vlastně nic nespáchal. Nakonec to byl podpis prezidenta, který poslal odsouzeného na šibenici. Poprava se konala na Pankráckém dvoře v Praze dne 21. dubna 1953.
Jeho ostatky v podobě popela nevrátily se do rodinného hrobu na hřbitov v Klášteře, popel byl nasypán do společné jámy ostatních popravených. Na hřbitově v pražských Ďáblicích, tam všem politickým vězňům nedůstojně pohřbeným, odhalila po listopadu 1989 KPV ČR památník a každému z mrtvých věnovala desku s jeho jménem. Tyto jsou položeny v řadě na zem.
František Mojžíš před popravou napsal pět dopisů svým nejbližším rodinným příslušníkům, tyto dopisy byly předány jeho synovi Jaroslavovi až v září roku 1995! Čekaly na své odeslání plných 42 roků!
Na upomínku nespravedlivě odsouzeného k smrti darovala KPV ČR a odhalila na venkovní zdi Klášterského kostela pamětní desku. Aktu se opět zúčastnilo vedení KPV spolu s velmi početnou veřejností. Odhalení učinili pan Jan Radil a pan Bohumír Cakl, oba byli s Mojžíšem souzeni. Posvěcení provedl pan farář Vratislav Heger. Má nyní tento kostel vedle upomínky na umučeného faráře Josefa Chadrabu upomínku druhou a vlastenec František Mojžíš si ji právem zaslouží.
(zdroj http://www.golcuv-jenikov.cz/e_download.php?file=data/editor/155cs_3.pdf&original=sazba_s_3[9].pdf)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6104-28239
Souřadnice: N49°48'35.17'' E15°31'47.19''
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Lípa Antonína Švehly

Autor: Ing. Jindřich Tejnecký, 28.08.2020
Umístění: Vilémov, na konci obce vpravo u silnice 340 směrem na Heřmanice
Nápis:
LÍPA
ANTONÍNA ŠVEHLY
sázená ke 145 výročí
narození tohoto státníka
čest jeho památce

VILÉMOV
2017
AGR. KOMORA
HAVL. BROD
iniciátor MILOSLAV
RŮŽIČKA

Souřadnice: N49°48'56.2'' E15°32'8.81'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká

Strom svobody

Autor: Ing. Jindřich Tejnecký, 04.09.2020
Umístění: Vilémov, ve středu městyse u křížku
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

(zdroj: https://www.stromysvobody.cz/…=72 )


Souřadnice: N49°48'56.2'' E15°32'8.81'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká