Praha 1
Kameny zmizelých - Emil Roubíček
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
Autor: Marek Lanzendorf,
23.05.2020
Nápis:
ZDE ŽIL
EMIL ROUBÍČEK
NAR. 1894
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
V OSVĚTIMI
Poznámka: ZDE ŽIL
EMIL ROUBÍČEK
NAR. 1894
DEPORTOVÁN 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
V OSVĚTIMI
Emil Roubíček, narozen 26. 1. 1894. Poslední bydliště před deportací Praha V. Adresa/místo registrace v Protektorátu Praha I, Norimberská 34. Transport Dh, č. 397 (8. 7. 1943, Praha-Terezín). Transport El, č. 1335 (29. 9. 1944, Terezín-Osvětim). Zahynul.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/ )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pamětní deska I. praporu 2. čs. dobrovolnického pluku
Autor: Vladimír Štrupl,
21.07.2004
Nápis:
ZDE V KASÁRNÁCH JIŘÍHO
Z PODĚBRAD TVOŘIL SE I. PRAP.
2. ČS. DOBROVOLNICKÉHO PĚŠ.
PLUKU, JAKO JEDEN Z PRVNÍCH
ÚTVARŮ DOBROVOLECKÝCH
NA DOMÁCÍ PŮDĚ K ZAJIŠTĚNÍ
OBNOVENÉHO STÁTU
ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
V LETECH 1918-1919
NA PAMĚŤ
30TÉHO VÝROČÍ V R. 1948 ZASADILO
HIST. SDRUŽENÍ DOBROVOLCŮ BÝV.
2. ČS. DOBROVOLNICKÉHO PĚŠ. PLUKU
ZDE V KASÁRNÁCH JIŘÍHO
Z PODĚBRAD TVOŘIL SE I. PRAP.
2. ČS. DOBROVOLNICKÉHO PĚŠ.
PLUKU, JAKO JEDEN Z PRVNÍCH
ÚTVARŮ DOBROVOLECKÝCH
NA DOMÁCÍ PŮDĚ K ZAJIŠTĚNÍ
OBNOVENÉHO STÁTU
ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
V LETECH 1918-1919
NA PAMĚŤ
30TÉHO VÝROČÍ V R. 1948 ZASADILO
HIST. SDRUŽENÍ DOBROVOLCŮ BÝV.
2. ČS. DOBROVOLNICKÉHO PĚŠ. PLUKU
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Autor: Vladimír Štrupl,
21.07.2004
Nápis:
ZA OSVOBOZENÍ VLASTI
V KVĚTNOVÉ REVOLUCI
R. 1945
PŘI OBRANĚ KASÁREN
POLOŽILO ŽIVOT
70 REVOL. BOJOVNÍKŮ
Z BOJOVÝCH JEDNOTEK PRAHA STŘED
PRAPOR SVOBODY
ZA OSVOBOZENÍ VLASTI
V KVĚTNOVÉ REVOLUCI
R. 1945
PŘI OBRANĚ KASÁREN
POLOŽILO ŽIVOT
70 REVOL. BOJOVNÍKŮ
Z BOJOVÝCH JEDNOTEK PRAHA STŘED
PRAPOR SVOBODY
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20506
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Josef Kajetán Tyl
Autor: Vladimír Štrupl,
27.10.2007
Nápis:
V TĚCHTO MÍSTECH NAPSAL
1834
JOSEF KAJETÁN TYL
TEHDY FURÝR PĚŠÍHO PLUKU 28
SLOVA NAŠÍ HYMNY
KDE DOMOV MŮJ
NA VĚČNOU PAMĚŤ
1934
SVAZ ČS ROTMISTRŮ.
Poznámka: V TĚCHTO MÍSTECH NAPSAL
1834
JOSEF KAJETÁN TYL
TEHDY FURÝR PĚŠÍHO PLUKU 28
SLOVA NAŠÍ HYMNY
KDE DOMOV MŮJ
NA VĚČNOU PAMĚŤ
1934
SVAZ ČS ROTMISTRŮ.
Furýr - poddůstojník obstarávající účty a záležitosti hospodářské a správní; v některých armádách ubytovatel.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Československé revoluce 1918
Autor: Vladimír a Diana Štruplovi,
28.10.2007
Nápis:
TUTO BUDOVU, OBECNÍ DŮM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY,
POSVĚTILA ČESKOSLOVENSKÁ REVOLUCE.
ZDE BYLA 6. LEDNA 1918 V SÁLE GRÉGROVĚ
SCHVÁLENA DEKLARACE VŠEHO POSELSTVA NÁRODA.
ZDE BYLA 13. DUBNA 1918 V SÁLE SMETANOVĚ
SLOŽENA SLAVNÁ PŘÍSAHA NÁRODA.
ZDE SE 17. KVĚTNA 1918 V DOBĚ JUBILEA NÁRODNÍHO DIVADLA KONALA KONFERENCE UTLAČENÝCH NÁRODŮ RAKOUSKO-UHERSKA.
ZDE SE 13. ČERVENCE 1918 V SÁLE GRÉGROVĚ
USTAVIL NÁRODNÍ VÝBOR ČESKOSLOVENSKÝ.
ZDE MLUVIL A JEDNAL 28. ŘÍJEN 1918.
ZDE SE DNE 28. ŘÍJNA 1918 RÁNO SESTOUPILO PŘEDSEDNICTVO NÁRODNÍHO VÝBORU,
ABY JMÉNEM NÁRODA PROVEDLO REVOLUČNÍ PŘEVRAT,
PŘEVZALO VEŘEJNOU SPRÁVU A PROHLÁSILO SAMOSTATNOST STÁTU ČESKOSLOVENSKÉHO.
ZDE DNE 28. ŘÍJNA 1918 VEČER
KAPITULOVALA BRANNÁ MOC HABSBURSKÉ MONARCHIE
PŘED ČESKOSLOVENSKOU REVOLUCÍ.
ZDE ODE DNE 28. ŘÍJNA DO 13. LISTOPADU 1918
ZASEDAL NÁRODNÍ VÝBOR JAKO PRVÝ PARLAMENT A VLÁDA OBNOVENÉHO STÁTU
A ZDE BYLY VYDÁNY PRVÉ ZÁKONY REPUBLIKY.
NÁRODE ČESKOSLOVENSKÝ,
JENŽ PUTUJEŠ KOLEM TÉTO BUDOVY,
ZŮSTAŇ POVŽDY PAMĚTLIV SVÉ VELKÉ REVOLUCE
A SVATÝCH POVINNOSTÍ KE SVÉ SVOBODĚ.
DESKU ZASADILO „SDRUŽENÍ PRACOVNÍKŮ NÁRODNÍHO VÝBORU ČESKOSLOVENSKÉHO“
DNE 28. ŘÍJNA 1931.
ZPRACOVAL LADISLAV ŠALOUN
TUTO BUDOVU, OBECNÍ DŮM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY,
POSVĚTILA ČESKOSLOVENSKÁ REVOLUCE.
ZDE BYLA 6. LEDNA 1918 V SÁLE GRÉGROVĚ
SCHVÁLENA DEKLARACE VŠEHO POSELSTVA NÁRODA.
ZDE BYLA 13. DUBNA 1918 V SÁLE SMETANOVĚ
SLOŽENA SLAVNÁ PŘÍSAHA NÁRODA.
ZDE SE 17. KVĚTNA 1918 V DOBĚ JUBILEA NÁRODNÍHO DIVADLA KONALA KONFERENCE UTLAČENÝCH NÁRODŮ RAKOUSKO-UHERSKA.
ZDE SE 13. ČERVENCE 1918 V SÁLE GRÉGROVĚ
USTAVIL NÁRODNÍ VÝBOR ČESKOSLOVENSKÝ.
ZDE MLUVIL A JEDNAL 28. ŘÍJEN 1918.
ZDE SE DNE 28. ŘÍJNA 1918 RÁNO SESTOUPILO PŘEDSEDNICTVO NÁRODNÍHO VÝBORU,
ABY JMÉNEM NÁRODA PROVEDLO REVOLUČNÍ PŘEVRAT,
PŘEVZALO VEŘEJNOU SPRÁVU A PROHLÁSILO SAMOSTATNOST STÁTU ČESKOSLOVENSKÉHO.
ZDE DNE 28. ŘÍJNA 1918 VEČER
KAPITULOVALA BRANNÁ MOC HABSBURSKÉ MONARCHIE
PŘED ČESKOSLOVENSKOU REVOLUCÍ.
ZDE ODE DNE 28. ŘÍJNA DO 13. LISTOPADU 1918
ZASEDAL NÁRODNÍ VÝBOR JAKO PRVÝ PARLAMENT A VLÁDA OBNOVENÉHO STÁTU
A ZDE BYLY VYDÁNY PRVÉ ZÁKONY REPUBLIKY.
NÁRODE ČESKOSLOVENSKÝ,
JENŽ PUTUJEŠ KOLEM TÉTO BUDOVY,
ZŮSTAŇ POVŽDY PAMĚTLIV SVÉ VELKÉ REVOLUCE
A SVATÝCH POVINNOSTÍ KE SVÉ SVOBODĚ.
DESKU ZASADILO „SDRUŽENÍ PRACOVNÍKŮ NÁRODNÍHO VÝBORU ČESKOSLOVENSKÉHO“
DNE 28. ŘÍJNA 1931.
ZPRACOVAL LADISLAV ŠALOUN
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska vyhlášení Československé republiky
Autor: David Kosina,
16.11.2016
Nápis:
OBECNÍ DŮM
POZORUHODNÁ STAVBA PRAŽSKÉ SECESE S BOHATOU VÝZDOBOU
POSTAVENÁ V LETECH 1906 - 1911 PRO REPREZENTAČNÍ A SPOLEČENSKÉ
ÚČELY MĚSTA PRAHY PODLE PLÁNŮ ANTONÍNA BALŠÁNKA A OSVALDA POLÍVKY
NA MÍSTĚ STŘEDOVĚKÉHO KRÁLOVA DVORA. NA VÝZDOBĚ SE PODÍLELI
VÝZNAČNÍ UMĚLCI, ZEJMÉNA SOCHAŘI - F. HERGESSEL, B. KAFKA, L. KOFRÁNEK,
J. MAŘATKA, J. V. MYSLBEK, K. NOVÁK, J. PEKÁREK, L. ŠALOUN, A. ŠTRUNC,
F. ÚPRKA, Č. VOSMÍK, A. ZOULA, MALÍŘI - M. ALEŠ, A. MUCHA, J. OBROVSKÝ,
J. PREISLER, K. ŠPILLAR, M. ŠVABINSKÝ, J. WENIG, F. ŽENÍŠEK, A MNOZÍ DALŠÍ.
DÍKY DOBOVÉMU MODERNÍMU TECHNICKÉMU VYBAVENÍ A ÚROVNI
ŘEMESLNÉHO PROVEDENÍ DÍLA STALA SE BUDOVA DOKLADEM ČESKÉ
DOVEDNOSTI NA POČÁTKU XX. STOLETÍ.
PO SVÉM OTEVŘENÍ SE OBECNÍ DŮM STAL MÍSTEM VÝZNAMNÝCH KULTURNÍCH
A SPOLEČENSKÝCH UDÁLOSTÍ. 28. ŘÍJNA 1918 ZDE BYLA VYHLÁŠENA
SAMOSTATNÁ ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA.
V LETECH 1994 - 1997 BYLA TATO NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HLAVNÍM
MĚSTEM PRAHOU VELKORYSE OBNOVENA.
OBECNÍ DŮM
POZORUHODNÁ STAVBA PRAŽSKÉ SECESE S BOHATOU VÝZDOBOU
POSTAVENÁ V LETECH 1906 - 1911 PRO REPREZENTAČNÍ A SPOLEČENSKÉ
ÚČELY MĚSTA PRAHY PODLE PLÁNŮ ANTONÍNA BALŠÁNKA A OSVALDA POLÍVKY
NA MÍSTĚ STŘEDOVĚKÉHO KRÁLOVA DVORA. NA VÝZDOBĚ SE PODÍLELI
VÝZNAČNÍ UMĚLCI, ZEJMÉNA SOCHAŘI - F. HERGESSEL, B. KAFKA, L. KOFRÁNEK,
J. MAŘATKA, J. V. MYSLBEK, K. NOVÁK, J. PEKÁREK, L. ŠALOUN, A. ŠTRUNC,
F. ÚPRKA, Č. VOSMÍK, A. ZOULA, MALÍŘI - M. ALEŠ, A. MUCHA, J. OBROVSKÝ,
J. PREISLER, K. ŠPILLAR, M. ŠVABINSKÝ, J. WENIG, F. ŽENÍŠEK, A MNOZÍ DALŠÍ.
DÍKY DOBOVÉMU MODERNÍMU TECHNICKÉMU VYBAVENÍ A ÚROVNI
ŘEMESLNÉHO PROVEDENÍ DÍLA STALA SE BUDOVA DOKLADEM ČESKÉ
DOVEDNOSTI NA POČÁTKU XX. STOLETÍ.
PO SVÉM OTEVŘENÍ SE OBECNÍ DŮM STAL MÍSTEM VÝZNAMNÝCH KULTURNÍCH
A SPOLEČENSKÝCH UDÁLOSTÍ. 28. ŘÍJNA 1918 ZDE BYLA VYHLÁŠENA
SAMOSTATNÁ ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA.
V LETECH 1994 - 1997 BYLA TATO NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HLAVNÍM
MĚSTEM PRAHOU VELKORYSE OBNOVENA.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina
Pamětní deska Jiří z Poděbrad
Autor: Vladimír Štrupl,
23.09.2019
Nápis:
ZDE, VE DVOŘE KRÁLOVĚ, OD R. 1454
PO 17 POŽEHNANÝCH LET ŽIL A PŮSOBIL
PŘEDSTAVITEL ČESKÉ MYŠLÉNKY NÁRODNÍ
VE SMYSLU NÁBOŽENSKÉM I STÁTNÍM
JIŘÍ Z PODĚBRAD, ZPRVU SPRÁVCE
ZEMSKÝ A OD 2. BŘEZNA 1458 ZVOLENÝ
KRÁL ČESKÝ. TEHDY ZDE BYLO RUŠNÉ
STŘEDISKO, KDE SE SCHÁZELA POSEL-
STVA Z CIZÍCH ZEMÍ A KDE SE KONALY
SJEZDY I SNĚMY ZEMSKÉ, ODTUD VYŠLO
HESLO SPOLKU KNÍŽECÍHO, ZVOUCÍ EVRO-
PU JIŽ V 15. STOLETÍ JMÉNEM OBECNÉHO
ŘÁDU A POKOJE K ÚPRAVĚ VZTAHŮ
MEZINÁRODNÍCH A K ODCÍRKEVNĚNÍ ŽIVOTA
POLITICKÉHO. ZDE 12. SRPNA 1462 JIŘÍ
PROHLÁSIL, ŽE JE HOTOV ZA KALICH POLO-
ŽITI TRŮN I ŽIVOT. ZDE 14. DUBNA 1467
ODVOLAL SE K OBECNÉMU KONCILU PROTI
PAPEŽOVI PAVLOVI II., JENŽ JEJ PROKLEL ZA
KACÍŘE A ZBAVIL TRŮNU. A ZDE UPRO-
STŘED VELIKÉHO ZÁPASU MEZI ČESKÝM
NÁRODEM A CÍRKVÍ ŘÍMSKOU, NE VÍTĚZ,
NEŽ ANI PŘEMOŽENÝ, ZEMŘEL 22. BŘEZ-
NA 1471 HUSITSKÝ KRÁL PŘEDČASNĚ
SOBĚ I VŠEM VĚRNÝM ČECHŮM.
ZDE, VE DVOŘE KRÁLOVĚ, OD R. 1454
PO 17 POŽEHNANÝCH LET ŽIL A PŮSOBIL
PŘEDSTAVITEL ČESKÉ MYŠLÉNKY NÁRODNÍ
VE SMYSLU NÁBOŽENSKÉM I STÁTNÍM
JIŘÍ Z PODĚBRAD, ZPRVU SPRÁVCE
ZEMSKÝ A OD 2. BŘEZNA 1458 ZVOLENÝ
KRÁL ČESKÝ. TEHDY ZDE BYLO RUŠNÉ
STŘEDISKO, KDE SE SCHÁZELA POSEL-
STVA Z CIZÍCH ZEMÍ A KDE SE KONALY
SJEZDY I SNĚMY ZEMSKÉ, ODTUD VYŠLO
HESLO SPOLKU KNÍŽECÍHO, ZVOUCÍ EVRO-
PU JIŽ V 15. STOLETÍ JMÉNEM OBECNÉHO
ŘÁDU A POKOJE K ÚPRAVĚ VZTAHŮ
MEZINÁRODNÍCH A K ODCÍRKEVNĚNÍ ŽIVOTA
POLITICKÉHO. ZDE 12. SRPNA 1462 JIŘÍ
PROHLÁSIL, ŽE JE HOTOV ZA KALICH POLO-
ŽITI TRŮN I ŽIVOT. ZDE 14. DUBNA 1467
ODVOLAL SE K OBECNÉMU KONCILU PROTI
PAPEŽOVI PAVLOVI II., JENŽ JEJ PROKLEL ZA
KACÍŘE A ZBAVIL TRŮNU. A ZDE UPRO-
STŘED VELIKÉHO ZÁPASU MEZI ČESKÝM
NÁRODEM A CÍRKVÍ ŘÍMSKOU, NE VÍTĚZ,
NEŽ ANI PŘEMOŽENÝ, ZEMŘEL 22. BŘEZ-
NA 1471 HUSITSKÝ KRÁL PŘEDČASNĚ
SOBĚ I VŠEM VĚRNÝM ČECHŮM.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Pamětní deska Josef Kratochvíl
Autor: Vladimír Štrupl,
18.03.2006
Nápis:
ZDE PADL V PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
JOSEF KRATOCHVÍL
ČEST JEHO PAMÁTCE.
ZDE PADL V PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
JOSEF KRATOCHVÍL
ČEST JEHO PAMÁTCE.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20435
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Alexandr Vasiljevič Suvorov
Autor: Vladimír Štrupl,
20.05.2006
Nápis:
V TOMTO DOMĚ POBÝVAL OD 20. PROSINCE 1799
DO 28. LEDNA 1800 SLAVNÝ RUSKÝ VOJEVŮDCE
ALEXANDER VASILJEVIČ SUVOROV
ЗНΑΜΕНИТЫЙ РУCCKИЙ ПOЛКOВOДEЦ
AЛЕКСAНДР BACИЛЬEBИЧ СУВОРОВ ЖИЛ B ЭTOM ДOME
C 20. ДEKAБPЯ 1799 ГOДA ПO 28. ЯНBAPЯ 1800 ГOДA
V TOMTO DOMĚ POBÝVAL OD 20. PROSINCE 1799
DO 28. LEDNA 1800 SLAVNÝ RUSKÝ VOJEVŮDCE
ALEXANDER VASILJEVIČ SUVOROV
ЗНΑΜΕНИТЫЙ РУCCKИЙ ПOЛКOВOДEЦ
AЛЕКСAНДР BACИЛЬEBИЧ СУВОРОВ ЖИЛ B ЭTOM ДOME
C 20. ДEKAБPЯ 1799 ГOДA ПO 28. ЯНBAPЯ 1800 ГOДA
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Zdeněk Stránský
Autor: Vladimír Štrupl,
10.04.2017
Nápis:
V TĚCHTO MÍSTECH
PADL DNE 7. KVĚTNA 1945
VE DNECH PRAŽSKÉHO POVSTÁNÍ
ZDENĚK STRÁNSKÝ
ČLEN DIVADEL
D 99, SMETANOVA MUSEA A VĚTRNÍKU
VE VĚKU 24 LET
Poznámka: V TĚCHTO MÍSTECH
PADL DNE 7. KVĚTNA 1945
VE DNECH PRAŽSKÉHO POVSTÁNÍ
ZDENĚK STRÁNSKÝ
ČLEN DIVADEL
D 99, SMETANOVA MUSEA A VĚTRNÍKU
VE VĚKU 24 LET
*1921, syn zástupce ředitele Národního divadla v Praze Dr. Rudolfa Stránského, V roce 1940 absolvoval dejvické gymnázium, spoluautorem divadelních her pro ochotníky ze Sokola Dejvice, Za války pracoval spolu s dalšími divadelníky v levicovém ilegálním hnutí. Zastřelen nacisty na balkónu Národního diovadla v Praze v době květnové revoluce, pochován na hřbitově u Sv. Matěje v Praze 6.
Herec Ladislav Boháč na něho vzpomíná jako na mimořádně nadaného umělce, znamenitého, obětavého organizátora a skvělého člověka, který padl 7. května 1945 v Pražském povstání na balkóně Národního divadla, kde měl právě hlídku (zdroj:Wikipedia).
Herec Miloš Kopecký na něho vzpomenul v knize Já.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-20534
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
