Spolek pro vojenská pietní místa

Pamětní deska Radomil Malý

Autor: Vladimír Štrupl, 03.04.2006

Pamětní deska Vladislav Neužil

Autor: Lenka Šimčíková, 21.09.2013

Pamětní deska Karel Kratina

Autor: Josef Kareš, 23.10.2011

Pamětní deska podporovatelů výsadku Anthrophoid

Autor: Mojmír Churavý, 17.11.2021

Pamětní deska je věnována památce příslušníků rodin Bergmanových, Bondyových a Holznerových – spolupracovníků parašutistů.

Pamětní deska souvisí s příběhem Gabčíkova kola, je věnovaná památce příslušníků rodin Bergmannových, Bondyových a Holznerových.

S patnáctiletým Vlastimilem Moravcem se stejně stará Lydie Holznerová poprvé setkala v roce 1936 v Teplicích, kde trávil prázdniny a odkud Lydie pocházela. Po postoupení českého pohraničí Německu na základě Mnichovské dohody se Lydie (spolu se svojí matkou) přestěhovala na pražské Vinohrady, ale jako Židé plánovali následně odjezd do Chile. Povolení k vystěhování, které začátkem roku 1939 dostali, se jim ale nepodařilo využít (v říjnu 1939 se to podařilo pouze Lydiině sestře Editě) a nakonec obě ženy musely zůstat v Protektorátu Čechy a Morava. V roce 1941 se Lydie Holznerová provdala za MUDr. Jiřího Bondyho.

Lydie si z Teplic přivezla jízdní kolo, které jí zakoupil její otec v roce 1935. Vzhledem k Norimberským zákonům, které zakazovaly Židům vlastnit dopravní prostředky i jízdní kola, Lydie darovala svůj bicykl kolegyni, zdravotní sestře Marii Šebestové, která pro něj ale neměla využití. Kolo tedy přenechala svojí sestře Barboře Kuthanové, ale ta jí ho zase (pro nevyužití) vrátila zpět. Před vánoci roku 1941 nabídla Lydie bicykl Marii Moravcové, respektive jejímu mladšímu synovi Vlastimilu Moravcovi a odtud se bicykl dostal k Jozefu Gabčíkovi.

Po atentátu na R. Heydricha byl Jozef Gabčík oddělen od „svého“ velocipedu projíždějící tramvají a zároveň jej pronásledoval Heydrichův osobní šofér. Jízdní kolo zůstalo osamoceno na místě činu a padlo do rukou německých vyšetřovatelů.

Zrada parašutisty Karla Čurdy a další intenzivní vyšetřování atentátu vedlo k postupnému rozkrytí sítě podporovatelů parašutistů. Lydie Bondyová–Holznerová (původní majitelka kola) byla zatčena, protože neposkytla Němcům informace o vlastníkovi bicyklu. Současně s ní byla zatčena i její matka Frieda Holznerová, její manžel urolog MUDr. Jiří Bondy, jeho strýc Zdenko (Zdeněk) Bergmann a oba jeho rodiče (zatčení v létě 1942): gynekolog a porodník MUDr. Alexander (Alexandr) Bondy a jeho manželka Hilda Bondyová.

Zatčeny byly i rodiny Šebestových a Kuthanových. Všichni byli 29. září 1942 odsouzeni k trestu smrti, který byl vykonán 24. října 1942 v odstřelovacím koutě koncentračního tábora Mauthausen.

Kameny zmizelých - Oběti holocaustu

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Marek Lanzendorf, 23.05.2020

Mirek Žížala, narozen 21. 4. 1938. Poslední bydliště před deportací Praha I. Adresa/místo registrace v Protektorátu Praha V, Elišky Krásnohorské 4. Transport AAl, č. 199 (2. 7. 1942, Praha-Terezín). Transport Cr, č. 17 (23. 1. 1943, Terezín-Osvětim). Zahynul.
Šarlota Žížalová, narozena 7. 12. 1911. Poslední bydliště před deportací Praha I. Adresa/místo registrace v Protektorátu Praha V, Elišky Krásnohorské 4. Transport AAl, č. 198 (2. 7. 1942, Praha-Terezín). Transport Cr, č. 16 (23. 1. 1943, Terezín-Osvětim). Zahynula.
Rudolf Freudenfeld, narozen 4. 9. 1903. Poslední bydliště před deportací Praha XVI. Transport AAw, č. 66 (3. 8. 1942, Praha-Terezín). Transport Ek, č. 1782 (28. 9. 1944, Terezín-Osvětim). Zahynul.
Adéla Freudenfeldová, narozena 11. 7. 1881. Poslední bydliště před deportací Praha I. Adresa/místo registrace v Protektorátu Praha I, Elišky Krásnohorské 4. Transport AAl, č. 200 (2. 7. 1942, Praha-Terezín). Transport By, č. 761 (26. 10. 1942, Terezín-Osvětim). Zahynula.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/ )

Kameny zmizelých - Robert a Irma Kohnovi

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Josef Kareš, 17.06.2011

Kameny zmizelých - rodina Berkovičova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Jiří Padevět, 25.08.2021

Boris Berkovič byl z Prahy do Ghetta Terezín deportován 30.1.1942 transportem V č. 66. Z Terezína do Ghetta Izbica potom transportem Aa č. 799 dne 11.3.1942. Z 1001 transportovaných přežilo osm lidí.
Josef Berkovič byl z Prahy do Ghetta Terezín deportován 2.7.1942 transportem AAl č. 817. Do Auschwitz Birkenau byl deportován 26.10.1942 transportem By č. 772. Z 1867 transportovaných přežilo 37 lidí.
Oba Berkovičové jsou v různých dokumentech uváděni i jako Bezkovicz.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/77249-boris-berkovic/ ;https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/77243-josef-berkovicz/ )

Socha Tomáš Garrique. Masaryk

Autor: Vladimír Štrupl, 01.10.2019

Autorem sochy je Jan Štursa.
Salonek bývá otevřený při zvláštních příležitostech, například ve Dnech evropského dědictví nebo Dnech české státnosti (28.10.).

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 01.05.2009

Pamětní desky Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 01.06.2006