Komárno

Kenotaf József Lacsny

Autor: Ladislav Barabás, 23.05.2022
Umístění: Komárno, Cintorínsky rad, cintorín
Nápis:
FIUK JÓZSEF
HÁBORÚBAN ELTÜNT
EMLÉKEZÜNK
Poznámka:

József Lacsny padol v 1. svetovej vojne
maď. fiuk = syn


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ladislav Barabás

Kamene zmiznutých - Ernest Waldmann

Autor: Ladislav Barabás, 23.05.2022
Umístění: Komárno, Eötvösova 9, pred rodinným domom
Nápis:
TU ŽIL/ITT ÉLT
DR. ERNEST
WALDMANN
NAR./SZ. 1902
DEPORTOVANÝ 1944
DO OSVIENČIMU
DEPORTÁLTÁK 1944
AUSCHWITZBAN
TAM ZAVRAŽDENÝ/MEGÖLTÉK
Poznámka:

Ernest Waldmann (10.10.1902 Bátorove Kosihy – 27.6.1944 Mauthausen) rabín v Komárne a Lučenci, neskôr hlavný rabín. V júni 1944 deportovaný do Osvienčimu, odtiaľ do Mauthausenu a tam zavraždený.
(zdroj: https://www-jewiki-net.translate.goog/wiki/Liste_der_Stolpersteine_im_Nitriansky_kraj?_x_tr_sl=de&_x_tr_tl=sk&_x_tr_hl=sk&_x_tr_pto=sc )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ladislav Barabás

Pomník Aradskí mučeníci

Autor: Ladislav Barabás, 30.09.2009
Umístění: Komárno, Hradná, v parku vedľa Univerzity J. Selyeho
Nápis:
1849
ARAD

LENKEY JÁNOS
TÖRÖK IGNÁC

JÓKAI EGYESÜLET
MMIV

L. J. MMV

MMV T. I.

sign. NJ.
Poznámka:

Dňa 6. októbra 1849 bolo v rumunskom meste Arad popravených 13 dôstojníkov a generálov maďarskej armády, ktorí sa vzdali ruskej armáde v boji o nezávislosť v rokoch 1848-49. János Lenkey a Ignác Török boli generálmi brániacimi komárňanskú pevnosť. Popravení sú známi ako aradskí mučeníci.
Autormi pomníka sú János Nagy a Boldizsár Ryšavý.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ladislav Barabás

Pomník Ladislav Pohrobok

Autor: Ladislav Barabás, 30.09.2009
Umístění: Komárno, Hradná, park Anglia
Nápis:
LADISLAVS
POSTVMVS
COMAROM 1440 – PRAGA 1457
REX
HUNGARIAE
ET
BOHEMIAE
Poznámka:

Ladislav Pohrobok (*22.2.1990 Komárno +23.11.1457 Praha) bol uhorský kráľ Ladislav V a český kráľ Ladislav I. Narodil sa štyri mesiace po smrti svojho otca, preto dostal prídomok Pohrobok (lat. Posthumus). Koncom roka 1457 počas príprav na sobáš s Magdalénou, dcérou francúzskeho kráľa Karola VII Ladislav náhle zomrel. Dlho sa špekulovalo o tom, že ho otrávili, ale výskumy z 20. storočia ukázali, že zomrel s najväčšou pravdepodobnosťou na leukémiu.
(zdroj: Wikipédia)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N47°45'24'' E18°7'54''
Pomník přidal: Ladislav Barabás

Kamene zmiznutých - rodina Paszternák

Autor: Ladislav Barabás, 23.05.2022
Umístění: Komárno, Komenského 3, pred základnou školou
Nápis:
TU ŽIL/ITTÉLT
ZSIGMOND
PASZTERNÁK
NAR./SZ. 1878
DEPORTOVANÝ 1944
DO OSVIENČIMU
DEPORTÁLTÁK 1944
AUSCHWITZBAN
TAM ZAVRAŽDENÝ/MEGÖLTÉK

TU ŽILA/ITT ÉLT
MÁRIA
PASZTERNÁK
ROD./SZÜL. WEISZ
DEPORTOVANÁ 1944
DO OSVIENČIMU
DEPORTÁLTÁK 1944
AUSCHWITZBAN
TAM ZAVRAŽDENÁ/MEGÖLTÉK

TU ŽIL/ITTÉLT
DEZSŐ
DEPORTOVANÝ 1944
DO OSVIENČIMU
DEPORTÁLTÁK 1944
AUSCHWITZBAN
TAM ZAVRAŽDENÝ/MEGÖLTÉK

TU ŽILA/ITT ÉLT
MÁRGIT
PASZTERNÁK
ROD./SZÜL. WEISZ
DEPORTOVANÁ 1944
DO OSVIENČIMU
DEPORTÁLTÁK 1944
AUSCHWITZBAN
TAM ZAVRAŽDENÁ/MEGÖLTÉK

TU ŽIL/ITTÉLT
SÁNDOR
PASZTERNÁK
NAR./SZ. 1920
DEPORTOVANÝ 1944
DO OSVIENČIMU
DEPORTÁLTÁK 1944
AUSCHWITZBAN
TAM ZAVRAŽDENÝ/MEGÖLTÉK

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 5 VPM
Pomník přidal: Ladislav Barabás

Pamätná tabuľa Mór Lipscher

Autor: Ladislav Barabás, 23.05.2022
Umístění: Komárno, Mederečská 39, nemocnica, oddelenie sonografie
Nápis:
Dr. Mór Lipscher
1870 – 1944

Na pamiatku významnej osobnosti
lekárskej vedy, vynikajúceho
neurochirurga, ktorý bol
v rokoch 1902-1935
riaditeľom komárňanskej nemocnice
a zachránil životy tisícom
tunajších obyvateľov.

Kvôli svojmu židovskému
pôvodu sa stal obeťou holokaustu.

Židovská náboženská obec v Komárne
2016

Dr. Lipscher Mór
1870 – 1944

Az orvostudomány kiemelkedő
alakja, 1902-1935
a komáromi kórház igazgatója,
a kiváló agysebész emlékére,
aki komáromiak ezreinek életét
mentette meg.

Zsidó származása miatt
a Holokauszt áldozata lett.

Komáromi Zsidó Hitközség
2016

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ladislav Barabás

Pomník János Esterházy

Autor: Ladislav Barabás, 11.09.2012
Umístění: Komárno, Nádvorie Európy, na nádvorí Európy

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ladislav Barabás

Pomník Lajos Kossuth

Autor: Ladislav Barabás, 11.09.2012
Umístění: Komárno, Nádvorie Európy, na nádvorí
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Lajos Kossuth (19.9.1802 Monok – 20.3.1894 Turín) bol maďarský právnik a politik, bojovník za etnickú čistotu Uhorska a nezávislosť Uhorska od Rakúska, vodca maďarskej revolúcie v rokoch 1848-1849. Dňa 11.8.1849 odstúpil vedenie obrany generálovi Artúrovi Görgeymu a ešte pred porážkou maďarskej armády ušiel z Uhorska. Zomrel v talianskom Turíne.
(zdroj: Wikipédia)
Autorom pomníka je Ferenc Gyurcsek.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ladislav Barabás

Pomník Žigmund Luxemburský

Autor: Ladislav Barabás, 11.09.2012
Umístění: Komárno, nádvorie Európy, na nádvorí
Nápis:
bez nápisu.
Poznámka:

Žigmund Luxemburský (14.2.1368 Norimberg - 9.12.1437 Znojmo) bol brandenburský markgróf, uhorský, český a rímsky kráľ. Bol významný európsky politik vrcholného stredoveku. Počas svojej vlády bojoval proti Turkom, uhorským magnátom, proti husitom i Benátkam. Ako prvý vytvoril podunajské súštátie, ktoré pozostávalo z uhorského a českého kráľovstva a nemeckej ríše a zrejme malo byť hrádzou proti osmsnskej expanzii.
(zdroj: https://sk.wikipedia.org/wiki/%C5%BDigmund_(Sv%C3%A4t%C3%A1_r%C3%ADmska_r%C3%AD%C5%A1a )

Autorom sochy je Peter Gáspár.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ladislav Barabás

Pomník Ľudovít I.

Autor: Ladislav Barabás, 30.09.2009
Umístění: Komárno, Nádvorie Európy, nádvorie
Nápis:
I.
LUDOVICUS
REX

sign. GYŐRFI LAJOS
2004
Poznámka:

Ľudovít I. alebo Ľudovít Veľký z Anjou (5.3.1326 Visegrád – 10.9.1382 Trnava) bol od roku 1342 uhorský a od roku 1370 poľský kráľ. Počiatok jeho vlády bol v znamení vojen s Benátkami o Dalmáciu a Dubrovník, ktoré získal v roku 1358. V rokoch 1348-1350 viedol vojnu o Neapolsko, ktoré dobyl, ale po vypuknutí morovej epidémie musel ustúpiť. Dočasne si podrobil aj Valašsko, Bosnu, Srbsko a Bulharsko, kde potlačil sektu bogomilov. Na počesť svojej korunovácie podnikol krížovú výpravu proti Litovcom a dobyl Červenú Rus, ktorú pripojil k Uhorsku. V roku 1374 začal vojenskú výpravu proti Turkom a podarilo sa mu zvíťaziť nad sultánom Muratom I. Zomrel v roku 1382 v Trnave.
(zdroj: Wikipédia)

Autorom pomníka je sochár Lajos Győrfi.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ladislav Barabás