Plzeň - město
Pomník Obětem 2. světové války a letcům
NEZAPOMENEME
ZA SVOBODU VLASTI PADLI VE SLUŽBÁCH ANGLICKÉHO LETECTVA
SGT. BAUMRUK BOHUMIL +15.1.41, F/SGT. NOSEK VILÉM + 11.6.41, P/O KAŠPAR ANTONÍN + 10.7.41, LAC. DRNEK MIROSLAV + 21.7.41, SGT. PLZÁK STANISLAV + 6.8.41, SGT. SOUKUP VILÉM + 15.9.41, SGT. SCHWARZ JIŘÍ + 22.9.41, SGT. HURT KAREL + 25.10.41, SGT. KUČERA JAROSLAV + 19.12.41, SGT. FIŠERA JOSEF + 30.8.43, SGT. KOVÁŘ VÁCLAV + NEZV.42, SGT. POKORNÝ FRANTIŠEK + 10.4.42, W/O PETR MILOSLAV + 29.1.43, SGT. ŠINDELÁŘ VÁCLAV + 19.4.43, SGT. BLAHNA VÁCLAV + 29.8.43, W/O ŠKACH ANTONÍN + 3.9.44, P/O ZÁLESKÝ ALOIS + 9.2.45, SGT. PAVLÍK KAREL + 5.5.42
PŘI VÝKONU SLUŽBY V ČSR
BAŤA TOMÁŠ + 12.7.32, SVOB. MALÍK VÁCLAV + 20.6.32, ČET. MAIER JAROSLAV + 14.7.32, ČET. VÁŇA NORBERT + 14.5.37, ČET. KOMOROUS RUDOLF + 9.1.39, POR. STACH JOSEF + 14.12.45, KPT. BALÍK KAREL + 6.3.46, PPOR. ŠEDIVÝ KAREL + 2.10.46
POPRAVENI A UMUČENI
ING. PLACÁK JAN + 6.11.42, ŠKPT. ČERNÝ VLADIMÍR + 8.4.43, FIALA ZDENĚK + 23.2.44, ING. JINDRA EMILIAN + 8.4.44, POR. JURÁNEK JIŘÍ + 28.1.44, KOVAŘÍK VÁCLAV + 25.10.44, KRATOCHVÍL VLADIMÍR + 25.10.44, LUKEŠ BOHUSLAV + 11.6.42, PSOHLAVEC ALOIS + 18.10.44, PAVLÍK JINDŘICH + 25.10.44, PPLK. HAMŠÍK JOSEF + 8.4.43, ŽENÍŠEK FRANTIŠEK + 20.10.44
VE SLUŽBÁCH LETECKÉ MYŠLENKY A VÝCHOVY
KLÍBR JOSEF + 7.5.19, ŠTURM MAX + 15.8.29, TRNKA FRANTIŠEK + 9.9.29, ČIHÁK JOSEF + 14.4.36, KUBÍK VILÉM + 14.4.36, KUTLOCH KAREL + 10.3.37
SVÝM PADLÝM ČLENŮM ZÁPADOČESKÝ AEROKLUB
Tomáš Baťa, narozen 3.4.1876 Zlín, zahynul při havárii letadla Junkers F.13G, 12.7.1932 Otrokovice.
Polní pilot svobodník Václav Malík (z Pracejovic u Strakonic) a střelec Vlad. Potůček (z Českých Budějovic). Při střelbách na pozemní cíl s letounem Š-16 dne 20.7.1932 Malacky se letoun z malé výšky zřítil k zemi a shořel.
Polní pilot četař Jaroslav Maier (z Plzně) od 43. letky LP6 havaroval a se stíhacím dvouplošným letounem Avia Ba-33, 14. 7. 1932 poblíž řeky Odry. Dle článku v novinách Pozor ze dne 15.7.1932 říkali svědci, že vypnul motor a chtěl nouzově přistát, ale narazil do země a vše shořelo. Dle článku tamtéž ze dne 17.7.1932 letěla tříčlenná skupina z Prahy přes Olomouc do Malacek, čet. Maier dělal cestou výkruty a opožďoval se za ostatními, u České Třebové se jim ztratil v mraku a dostal se až nad Albrechtičky, kde havaroval. Zpráva o jeho pohřbu v Plzni je v novinách Pozor ze dne 19.7.1932 a časopisu Letectví, rok 1932, č. 7, str. 191.
Pilot četař Rudolf Komorous a pozorovatel letec des. asp. Josef Hlosta, oba od 4. letky leteckého pluku 1. Ztráta rychlosti v zatáčce a havárie na poli blízko letiště. Oba zemřeli při havárii letadla Letov Š-328, dne 9.1.1939 Praha-Kbely.
Karel Balík, kapitán, narozen 25.10.1903 Plzeň, zemřel při havárii letadla Junkers Ju52/3m od ČSA, 6.3.1946 Praha.
Ing. Jan Placák, narozen 26.3.1900 Příbor, okr. Nový Jičín, patřil k nejvýraznějším a nejvšestrannějším postavám plzeňské antifašistické rezistence. Byl zatčen 7.6.1940 a poté vězněn v Plzni, v Erbachu, v Bayreuthu a v Berlíně-Plötzensee, kde byl 6.11.1942 popraven.
František Trnka, zemřel na následky zranění po havárii letadla Brandenburg B-10 jako pilotní žák, 9.9.1929 Plzeň.
Josef Čihák, zemřel při havárii letadla Praga E-114 jako instruktor, 14.4.1936 Plzeň.
Vilém Kubík, zemřel při havárii letadla Praga E-114 jako pilotní žák, 14.4.1936 Plzeň.
(Zdroje: CEVH MO ČR; https://cs.wikipedia.org/wiki/Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3209-05181
Souřadnice: N49°43'51.96'' E13°22'15.15''
Pomník přidal: Kajuga
Doplnění informací: Marek Lanzendorf
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
ČEST JENOM TOMU, KDO SE BRÁNÍ, ZA VOLNOST UMÍ ŽIVOT DÁT
NÁRODNÍ ODBOJ
1914 – 1918
1938 – 1945
1.VI. 1947
Deska zleva:
PAMÁTNÍK BOJOVNÍKŮ A OBĚTÍ VÁLEK
K. VOKÁČ: POVSTAŇ
ČEST JENOM TOMU, KDO SE BRÁNÍ,
ZA VOLNOST UMÍ ŽIVOT DÁT
Deska zprava:
NA PAMÁTKU OBĚTÍ ODBOJE A PADLÝCH V I. A II. SVĚTOVÉ
VÁLCE, KTEŘÍ BOJOVALI PROTI FAŠISMU A POLOŽILI
ŽIVOT ZA NAŠI SVOBODU, DEMOKRACII, SAMOSTANOST
A OBNOVU ČESKOSLOVENSKA V LETECH 1939 – 1945
Deska na prvním pomníku zleva:
1914 - 1918
PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA
VZNIK ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ
28.10.1918 - VYHLÁŠENÍ ČSR,
O JEJÍŽ VZNIK SE ZASLOUŽILI
T. G. MASARYK, E. BENEŠ, M. R. ŠTEFÁNIK
1938 - 1945
1.10.1938 - NÁSILNÉ ODTRŽENÍ
ČESKÉHO POHRANIČÍ
15.3.1939 - VZNIK PROTEKTORÁTU
ČECHY A MORAVA
1939 - 45 - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ ODBOJ
17.11.1939 - REPRESE NACISTŮ PROTI
ČESKÝM VYSOKOŠKOLÁKŮM
27.5.1942 - ATENTÁT NA R. HEYDRICHA
27.5.-3.7.1942 - OBDOBÍ HEYDRICHIÁDY
5.5.1945 - POVSTÁNÍ PLZEŇANŮ
6.5.1945 - OSVOBOZENÍ PLZNĚ
AMERICKOU ARMÁDOU
8.5.1945 - KONEC II. SVĚTOVÉ VÁLKY
PLZEŇSKÝ KRAJ
Deska na prostředním pomníku:
NA PAMÁTKU OBČANŮ,
KTEŘÍ ZAHYNULI V KONCENTRAČNÍCH
A VYHLAZOVACÍCH TÁBORECH,
NA POPRAVIŠTÍCH, POCHODECH SMRTI,
VE VĚZNICÍCH A NA NUCENÝCH PRACÍCH
ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
LIDICE LEŽÁKY JAVOŘÍČKO
PRAHA-PANKRÁC - RUZYNĚ - KOBYLISY
BRNO - KOUNICOVY KOLEJE
PLZEŇ-LOBZY VEJPRNICE LUBY U KLATOV
TEREZÍN OSTROV N. OHŘÍ LETY
DACHAU SACHSENHAUSEN BUCHENWALD
MAUTHAUSEN FLOSSENBÜRG RAVENSBRÜCK
BERGEN-BELSEN DORA OSVĚTIM-BŘEZINKA
SOBIBOR CHELMNO ORANIENBURG
DRÁŽĎANY ATD.
POČET VŠECH KONCENTRAČNÍCH
A VYHLAZOVACÍCH TÁBORŮ,
POPRAVIŠŤ A KÁZNIC
NA ÚZEMÍ EVROPY
SE ODHADUJE
NA DVA TISÍCE.
PLZEŇSKÝ KRAJ
Deska na prvním pomníku zprava:
NA PAMÁTKU VŠECH,
KTEŘÍ BOJOVALI V EVROPĚ,
SEVERNÍ AFRICE, ASII,
NA MOŘÍCH A OCEÁNECH
V LETECH 1914 - 1920
ČS. LEGIONÁŘI V RUSKU, FRANCII, ITÁLII A SRBSKU
V LETECH 1938 - 1945
ČESKÝ A SLOVENSKÝ LEGION V POLSKU
1. ČESKOSLOVENSKÁ DIVIZE VE FRANCII
1. ČS. SAMOSTATNÝ POLNÍ PRAPOR V SSSR
1. ČS. SAMOSTATNÁ BRIGÁDA V SSSR
1. ČS. ARMÁDNÍ SBOR V SSSR
ČS. LETECKÉ PERUTĚ V RAF - V. BRITÁNIE
1. ČS. SMÍŠENÁ LETECKÁ DIVIZE V SSSR
ČESKOSLOVENSKÁ SAMOSTATNÁ
OBRNĚNÁ BRIGÁDA - VELKÁ BRITÁNIE
ČS. PĚŠÍ PRAPOR 11 - VÝCHODNÍ
ČS. LEHKÝ DĚLOSŘELECKÝ
PLUK 200 - VÝCHODNÍ
ČESKOSLOVENŠTÍ PARTYZÁNI
NA BOJIŠTÍCH EVROPY
ODBOJÁŘI NA ÚZEMÍ PROTEKTORÁTU
ÚČASTNÍCI KVĚTNOVÉHO POVSTÁNÍ
OBĚTI NÁLETŮ NA PLZEŇ
PLZEŇSKÝ KRAJ
Deska na prvním pomníku zprava, na zadní straně:
SOUSOŠÍ PŘEDSTAVUJE
LIDSKOU HRÁZ, SEMKNUTOU
PROTI NÁSILÍ, UTRPENÍ A SMRTI.
AK. SOCHAŘ SLAVOJ NEJDL
ING. ARCH. HYNEK GLOSER
ZÁKLADNÍ KÁMEN POLOŽEN
1.ČERVNA 1947
ODHALENÍ PAMÁTNÍKU
8. ŘÍJNA 1967
REKONSTRUKCE 2010-2015
PLZEŇSKÝ KRAJ
OV ČSBS PLZEŇ
KAMENOPRŮMYSL PLZEŇ s.r.o.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3209-05182
Souřadnice: N49°43'50.01'' E13°22'15.71''
Pomník přidal: Kajuga
Doplnění informací: Vladimír Štrupl, Marek Lanzendorf
Pomník vysílačka Plzeň
Replika středovlnného vysílače německé
Luftwaffe, který v roce 1945 stál na soutoku
Radbuzy a Mže ve Štruncových sadech
Město Plzeň usilovalo o zřízení vlastní vysílací
stanice už ve 20. letech 20. století. Západočeský
radioklub v Plzni svolal na 8. května 1926 jednání,
z něhož vzešel požadavek na zřízení vysílačky.
Poštovní správa však sdělila, že při mezinárodním
dělení vlnových délek zbylo na ČSR pouze 6 vln,
které už jsou obsazeny. Ironií osudu se Plzeň
svého vysílače dočkala až ve válečných letech.
Německá Luftwaffe tehdy zřídila v Plzni 500W středovlnný vysílač na soutoku Radbuzy a Mže, aby vysílal zprávy o poloze a pohybu bombardovacích letadel a na jiné vlně pak rušil české vysílání BBC. Jeho obsazení českou odbojovou skupinou vedenou Karlem Šindlerem mělo pro potlačení posledního odporu ustupujících Němců velký význam. Zabránilo předčasnému krveprolití a umožnilo řídit obranu a útok proti německým okupantům.
Na výše popsaném místě o umístění vysílače na soutoku řek Radbuzy a Mže – je umístěn ,,Pomník svobodného vysílání,, .
https://www.vets.cz/vpm/34048-pomnik-svobodne-vysilani/#34048-pomnik-svobodne-vysilani
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pomník Obětem Květnového povstání
PAMÁTCE PADLÝCH PLZEŇANŮ
V KVĚTNOVÉM POVSTÁNÍ
1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE3209-53858
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pamětní strom - vznik ČSR
„NEZAPOMÍNEJME
NA SVÉ KOŘENY.“
TATO LÍPA BYLA
VYSAZENA KE 100. VÝROČÍ
VZNIKU ČSR
28. 10. 2018
MĚSTSKÝ OBVOD PLZEŇ 3
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pomník Obětem 2. světové války
VĚRNI ZŮSTANEME! NEZAPOMENEME!
POPRAVENI A UMUČENI 1939 - 1945
BUREŠ KAREL, BUREŠOVÁ LUDMILA, BUREŠ JAN, BUREŠOVÁ MARIE, DANĚK BOHUMIL DUBSKÁ MARIE, FILIP JOSEF, FLEISNER JOSEF, FRIEDMANOVÁ MARTA, HÁJÍČEK KAREL, HAŠEK KAREL, HOLZMAN KAREL, CHUDÁČEK RUDOLF, KAŠPAR STANISLAV, KAŠPAROVÁ ŠTĚPÁNKA, KOHOUT JOSEF, KŘIŠŤAN LUDVÍK, MALINA JOSEF, MARYŠKA ANTONÍN, OLIVERIUS VLASTIMIL, PAVLÍČEK BOHUMIL, PILVOUSEK ANDRÉ, POKŠTEFL ANTONÍN, RAJCHART JAN, ŠNEBERGER JAROSLAV, ŠNEBERGER JOSEF, ŠPAČEK JOSEF, TOMÁŠEK JAROSLAV, VILD ANTONÍN, ZDRÁHALOVÁ ANNA, ZDRAŽIL JOSEF, HAVRÁNEK JAROSLAV
Jan Bureš, narozen 21.7.1901, popraven 21.10.1944 Praha-Kobylisy
Karel Bureš, narozen 14.4.1901 Plzeň, popraven společně s manželkou Ludmilou Burešovou za ukrývání vedoucího organizátora odbojového hnutí poštovních zaměstnanců Miroslava Ferru, 21.10.1944 Praha-Kobylisy
Ludmila Burešová, narozena 17.9.1904 Újezd, zatčena 20.6.1944 společně s manželem Karlem Burešem za ukrývání vedoucího organizátora odbojového hnutí poštovních zaměstnanců Miroslava Ferru a jeho spolupracovníka Jindřicha Krejčíka. Dne 4.10.1944 byla odsouzena k trestu smrti a společně s manželem popravena 21.10.1944 Praha-Kobylisy
Bohumil Daněk, narozen 13.12.1900 Římovice, o. Čáslav, zatčen 14.4.1943 za vedení komunistické odbojové skupiny v ocelárně, podílel se také na přípravě sabotáží. Byl vězněn v Plzni, v Terezíně a poté v Drážďanech, kde byl odsouzen k trestu smrti. Zemřel 14.2.1944 Drážďany.
Marie Dubská, narozena 27.5.1916 Kouty, o. Havlíčkův Brod, zatčena 5.8.1942 za účast na antifašistické rezistenci, do které se zapojila po zatčení svého manžela Rudolfa Dubského. Byla vězněna v Plzni, v Lipsku, v Drážďanech (zde odsouzena k 7 letům káznice). V obnoveném procesu v Berlíně jí byl změněn rozsudek na trest smrti. Zemřela 24.7.1944 Berlín.
Josef Flaisner, narozen 11.2.1903 Plzeň-Bolevec, byl zatčen 10.5.1943 za účast v komunistickém odboji. Podílel se na šíření protifašistických tiskovin i na činnosti vojenské skupiny. Vězněn byl v Plzni, v Terezíně a v Buchenwaldu. Zemřel ve Výmaru vysílením při práci 28.12.1944.
Marta Friedmanová (Friedmannová), narozena 14.7.1893, zemřela 1942 KT Zamošč, národnost židovská
Karel Hašek, narozen 25.4.1913 Chotíkov, dne 10.5.1943 byl zatčen gestapem za účast v komunistickém odboji, podporoval rodiny vězněných, rozšiřoval ilegální listy a podílel se na ukrývání Antonína Burdy. Byl vězněn v Plzni a v Drážďanech, kde byl odsouzen k trestu smrti. Zemřel 14.2.1944 Drážďany.
Jaroslav Havránek, narozen 14.11.1914 Kozčín, popraven 29.12.1944 Drážďany
Karel Holzman, narozen 22.11.1906 Chotíkov, zatčen 10.5.1943 za vedení a účast v odbojové organizace KSČ-NRV. Byl vězněn v Plzni, na Pankráci a v Berlíně. V Drážďanech byl odsouzen k 18-ti letům vězení, po nějakém čase byl však rozsudek změněn na trest smrti. Zemřel 8.1.1945 Berlín.
Stanislav Kašpar, narozen 1.5.1902, popraven 21.10.1944 Praha-Pankrác
Štěpánka Kašparová, narozena 23.12.1907, popravena 21.10.1944 Praha-Pankrác
Josef Kohout, narozen 2.10.1912 Křimice, popraven 16.8.1944 Drážďany
Antonín Maryška, narozen 10.1.1909 Praha-Košíře, zatčen 16.6.1943 za činnost v odbojových skupinách a podílení se na ukrývání osob hledaných gestapem. Byl vězněn v Plzni, na Pankráci a v Drážďanech, kde byl odsouzen k trestu smrti a popraven 20.9.1944.
Vlastimil Oliverius, narozen 12.8.1919 Klatovy, zatčen 11.5.1943 za členství v ilegální komunistické skupině v Bolevci a odboji v závodě Škoda. Byl vězněn v Plzni, Drážďanech, Bayreuthu, Waldheimu, Berlíně, Brandenburgu a znovu v Berlíně, kde byl popraven 8.1.1945.
Josef Špaček, narozen 3.10.1904 Čečelice o. Mělník, zatčen 13.6.1944 za činnost ve vojenské odbojové organizaci. Byl vězněn v Plzni, na Pankráci, v Terezíně, v Drážďanech a v Lipsku, tam byl osvobozen vojáky spojeneckých armád. Domů do Plzně se navrátil 13.5.1945 ve velmi špatném stavu a 19.10.1945 zemřel.
(Zdroj: CEVH MO)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3209-05115
Souřadnice: N49°46'25.04'' E13°22'39.92''
Pomník přidal: Kajuga
Doplnění informací: Marek Lanzendorf
Pomník vojákům Americké armády
,,OTISKY"
Autor:
prof.akad.soch. Vladimír Preclík
(23.5.1929 3.4.2008)
významný český sochař, malíř, řezbář
a spisovatel
Model vítězného návrhu pomníku
americké armádě z veřejné soutěže
z roku 1993.
Má symbolizovat příchod Američanů
do Plzně v roce 1945
a následné zastavení americké síly
politickým rozhodnutím.
Bronzové dílo umělecky ztvárňuje
americký prapor vržený
do vzduchu.
Model (v měřítku 1:3)
je 2,7 m vysoký a váží 540 kg.
Původní soutěžní Plzeňský návrh
(model o velikosti 1:10)
je k vidění také v muzeu
profesora Vladimíra Preclíka
na zámku v Bechyni.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pomník Josef Skupa
Lea Vivot a Nadační fond Plzeň sobě
jsou patrony sousoší Spejbla a Hurvínka,
které vzniklo u příležitosti 100. výročí loutky Spejbla.
Na počest Josefa Skupy (16.1.1892-8.1.1957)
Plzeň 7.7.2020
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pamětní deska A. V. Suvorov
V TOMTO DOMĚ BYDLEL
OD 16.12. DO 18.12.1799
GENERALISSIMUS
ALEXANDR VASILJEVIČ
SUVOROV
ZA VÍTĚZNÉHO NÁVRATU
Z ITALSKÉHO TAŽENÍ
PŘES ČECHY DO VLASTI
В ЕТОМ ДОМЕ ОСТАНОВИВАЛЦЯ
С 16ГО ДО 18ГО ДЕКАБРЯ 1799 ГОДА
ГЕНЕРАЛИЦЦИМУС
АЛЕКСАНДЕР ВАСИЛЪЕБИЧ
СУВОРОВ
НА СВОЕМ ПУТИ ЧЕРЕЗ ЧЕХИЮ
НА РОДИНУ ПОСЛЕ ПОБЕДОНОСНОГО
ИТАЛЪСКОГО ПОХОДА
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°44'52.89'' E13°22'41.02''
Pomník přidal: Kajuga
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska odboje proti komunismu
DNE 1. ČERVNA 1953
POZVEDLI OBČANÉ MĚSTA PLZNĚ
HLAVU V OTEVŘENÉM ODPORU PROTI
KOMUNISTICKÉM REŽIMU.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
