Spolek pro vojenská pietní místa

Sad Svobody

Umístění: Morkůvky, vyvýšený palouk uprostřed lesíka na severovýchodním okraji obce
Poznámka:

1881 - O slavnosti zasnoubení korunního prince Rudolfa se Štěpánkou byla pojmenována "Kravská misa" na "Rudolfův sad" a školními dětmi osázen ovocnými stromy a lípou, která je tam dosud...
1908 - O jubilejní slavnosti 60 let panování císaře F.J. I. pojmenován "Rudolfův sad" na "Sad císaře F.J. I." a Čtenářský spolek Palacký zasadil tam asi 20 třešní a jehlič. stromků
(zdroj: Kronika rodu Bulů a Hutáků v archivu Obce Morkůvky)

1923 - Název "Jubilejní sad císaře Fr. Jos. I." zrušen a nese název "Sad Svobody". Stromy jehličnaté vysazují tam členové jed. "Sokola", jimž je oprava a užívání sadu od obce přenecháno
(zdroj: Kronika obce Morkůvky)

1929 - Sad Svobody osazen borovicemi
(zdroj: Kronika rodu Bulů a Hutáků v archivu Obce Morkůvky)

srpen 1945 - V srpnu nařídilo velitelství Rudé armády převoz všech 50ti pohřbených ruských vojínů na společný hřbitov. Tito pohřbeni byli v společných 7 hrobů na Sad Svobody, za 4 noci (ve dne to z hygienických důvodů nebylo možné). Výkop společných hrobů, převoz a pohřbení provedli členové Sokola zdarma, přenešení z hrobů do vozů a pak z vozů do společ. hrobů vykonali Jos. Souchop č. 134, Bavlnka Jos., Fr. a Mir. Vlasákovi, A. Konečný a Fr. Ráček za 17 350,- Kčs.
(zdroj: Kronika obce Morkůvky)

leden 1946 - V lednu na příkaz velit. Rudé armády byly ruští vojíni exhumováni ze společ. hrobů na Sadě Svobody a odvezeni povozy místních občanů na Ústřední hřbitov do Hustopečí dne 9. ledna.
(zdroj: Kronika obce Morkůvky)

Souřadnice: N48°58'19.73'' E16°51'53.44''
Pomník přidal: Brigita Petrášová

Kenotaf Pavel Krupička

Umístění: Morkůvky, hřbitov
Poznámka:

18. 8. 1905 Morkůvky – 18. 6. 1942 Brno Kounicovy koleje
Odsouzen stanným soudem v Brně dne 18. 6. 1942 pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a pro přípravu velezrady k trestu smrti a zbavení veškerého majetku.
Zapojen v odbojové organizaci Obrana národa, gestapem zatčen začátkem dubna 1942.
Příčina úmrtí – popraven.
(zdroj: encyklopedie.brna.cz)

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6207-55430
Souřadnice: N48°57'58.73'' E16°51'49.15''
Pomník přidal: Brigita Petrášová

Kenotaf František Ryšavý

Umístění: Morkůvky, hřbitov

Souřadnice: N48°57'58.07'' E16°51'43.99'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Brigita Petrášová

Kenotaf Josef Ráček

Umístění: Morkůvky, hřbitov
Poznámka:

Josef Ráček se narodil r. 1872 v Kloboukách u Brna. Spolu s manželkou Annou (roz. Gálovou) a dětmi žil v Morkůvkách v domě č. p. 29.
Ze záznamu v kartotéce Vojenského ústředního archívu Praha:
Ráček Josef, svobodník, p. pl. 25. domobranecký, nar. 1872 Klobouky u Brna, Hustopeče, Morava, příslušný tamtéž. Úmrtí 3. 4. 1916 Markotini Hradec (?) Přímoří. Pohřben 5. 4. 1916 na hřbitově v Markotini.
Z dalšího pátraní na netu:
"Hřbitovy z 1. světové války v Marcottini a okolí již neexistují, protože v 70. letech min. století začaly exhumace padlých a přemisťování jejich ostatků na větší hřbitovy. Lidé, kteří exhumaci prováděli, měli velké problémy s identifikací padlých, protože již během 2. světové války a v období následujících let se velká část identifikačních destiček se jmény padlých ztratila. V roce 1975 byli všichni pochovaní vojáci ze hřbitova v Marcottini přemístěni na monumentální hřbitov v lokalitě Prossecco do velkého společného hrobu č. 2 na hřbitově "Cimitero Austro-Ungaricodi Prossecco".
(Zdroj citátu: Jiří Koňařík, Karlovský zpravodaj podzim 2017)
V databázi jmen tohoto hřbitova jsem však jméno Josefa Ráčka nenašla, můžeme se tedy jen domnívat, že byly jeho ostatky přemístěny právě sem.
http://www.percorsiprovinciats.it/1914-1918/database/

Z rozhovoru s jeho vnučkou:
(zapsala Brigita Petrášová)
"On padl - asi šli pryč, nemohli ho pochovat, tak ho jen kameňama obložili a šli pryč. To je válka, no. Oni ho hledali - hrob - a nenašli. Tak mně to vykládali. "
"Kmotra (dcera Josefa Ráčka) byla nejstarší, ty ostatní děti byly menší, ale ona to strašně prožívala. Musela se v 17 letech vdávat, protože měli dobytek a pole, aby měli nekeho, kdo jim bude pomáhat. Oni se strašně nadřeli. Tatovi bylo 6 roků. "
V tej válce byl ještě druhej můj dědeček, od mojej maminky (Tomáš Fanta), on došel jako živej, ale úplně popletenej. A byli tam někde spolu s Josefem Ráčkem. Přišel úplně popletenej, hluchej, že jim u hlavy bouchaly granáty. To byla asi zbytečná válka...."
Z korespondence Josefa Ráčka:
"... Pozdravuj Galových, řekni, by mně poslali pár jablek. Sme mezi skalama, vody néni nazbyt, tak to jabko by bylo místo vody. Já se co nejvíc zdržuju u vody..."
(3. 1. 1915, Landsturmbatallion Nr. 35, K.u.K. Feldpostant 322)
"Srdečný pozdrav, milá rodino, ženo a děti. Já vás všechny mnohokráte pozdravuju a líbám. Já su, chválabohu, též zdráv a psaní sem od vás obdržél. Píšeš, abych vám napsál, co dělám. Právě su na vartě, nového zde nic. Počasí je pěkné, i zboží v poli. Pošli mi pár třešní, bude-li to možné. Nechci vás obtěžovat, máte beztak pilno a možná, že by to shnilo, než by to přišlo, jak budeš vidět. Zdravím všechny známý. Sbohem, milá rodino, Bůh vás potěš a opatruj. Na šťastné a brzké shledání.
(Pohlednice Krakow 8. 6. 1915)
..."S tím ... (? nečitelné), to ti nemožu sdělit, víš, že zjara na polní práce nebyl žádný puščen, tak nevím, jak by to šlo. Věřím, že je to na tebe mnoho, že si sama a děti dosud školáci, nemožu ti v tejto věci radit. Dělej, jak sama uznáš, to víš, že bych vám rád pomohl, aspoň ve žňa, ale je to zde.... (? nečitelné).
(Pohlednice děti 19. 6. 1915)
"...Píši vám a zároveň na vědomí dávám, abys nepsala, až pošlu novou atres, budem brzy přesídlení, ale nevím kde, přišel rozkaz. Doufám, že zase někde, jak sme zde. Šak ti budu psát. Dávám všem, ženo a děti, s pánem bohem."
(24. 7. 1615 K.u.K Batalion n. 35/3. Kompanie, Feldpost n. 186)
"... To sú moji kamarádi sokoli..."
(Společná fotografie, 30. 7. 1915)
"Milá rodino, ženo děti, pozdrav z vlaku. Moje drahé děti a ženo, dejš pánbů a šťastně to přečkali. S pánem Bohem, pozdravuju známé. Na šťastné shledání."
(Pohlednice Budapešť 5. 8. 1915)
"...Teď mně nic neposílej, mně stačí jídla. Až budu chcet, já ti budu psát. Já su ti tak rád, abys kozu neprodávala, trefí se, že nebudeš dojit krávu, tak bude koza. Nebo si udělej, jak chceš. Ptáš se, abych ti napsál, jak že budem dlúho. To ti nemožu sdělit, to neví žádný...."
(K.u.K. Landšturm n. 25/3. Komp., Feldpost. n. 6, 7. 2. 1916)
"...Já sem týden nedostal od vás dopis. Jak túto kartu obdržíte, tak ně odepište, co je s váma, jste-li živí a zdraví. Jak nedostanu několik dní od vás dopis, tak si myslím, že jste nemocní. Pište, co je nového. Já zas brzy půjdu do pole, měli jsme jen krátký odpočinek..."
(3. Kompanie, Feldpost n. 6, 14. 2. 1916)
Padl 3. 4. 1916...
(Historické fotografie a korespondence z archívu Obce Morkůvky)

Souřadnice: N48°57'58.48'' E16°51'49.09''
Pomník přidal: Brigita Petrášová