Žilina
Pamětní deska Obětem holokaustu
OSVIENČIMSKÁ SPRÁVA
V TEJTO BUDOVE V APRÍLI 1944, PO SVOJOM ÚTEKU, SLOVENSKÍ ŽIDIA RUDOLF VRBA A ALFRED WETZLER PODALI
SVEDECTVO O VYHLADZOVACOM TÁBORE OSVIENČIM. TU VZNIKLA ICH SVETOZNÁMA - NAJZNÁMEJŠÍ DOKLAD
O HRÔSTRAŠNOM NACISTICKOM MASOVOM VRAŽDENÍ. ANI TÁTO SPRÁVA, KTORÁ SA DOKÁZATEĽNE DOSTALA
K VEDÚCIM PREDSTAVITEĽOM SPOJENCOV, ICH NEPRIMÄLA K BOMBARDOVÁNIU PLYNOVÝCH KOMÔR, KREMATÓRIÍ
ČI ŽELEZNÍC DO TÁBORA SMRTI. DO KONCA VOJNY BOLI ZAVRAŽDENÉ STÁTISÍCE BEZBRANNÝCH ĽUDÍ.
JÚN 2014 ŽNO ŽILINA
ךןייח מאןשןןיץ
זהו הבנײן שבו, באפדיל 1944, RUDOLF VRBA, ALFRED WETZLER, יהודים סלובקים אשר נמלטו מאושװיץ מסרו אח
צדותם אודות מחנה ההשמדה, במקום זה נכתב הדו׳ח המפודסם ביותד, בצל השם העולמי על הרצח ההמוני והנוראי
בידי הנאצים. אמנם גם דו׳ח זד, אשר ללא ספק הגיע למנהיגי בעלות הברית לא הצליח לשבנע אותם להפציץ את תאי
הגזים, המשרפות או פסי הרכבת המובילים למחנה ההשמדה. עד סוף המלחמה נרצחו עוד מאות אלפי אנשים חסרי ישע.
הקהילה היהודית, ז׳ילינה יוני 2014, סיװן תשעײד
AUSCHWITZ REPORT
THIS IS THE BUILDING, WHERE IN APRIL 1944, SLOVAK JEWS RUDOLF VRBA AND ALFRED WETZLER GAVE THEIR
TESTIMONIES ABOUT THE AUSCHWITZ EXTERMINATION CAMP, FOLLOWING THEIR ESCAPE. THEIR WORLD
RENOWNED REPORT AND THE MOST FAMOUS EVIDENCE OF THE HORRIFIC NAZI MASS MURDER WAS PRODUCED
HERE. BUT EVEN THIS REPORT, WHICH UNDOUBTEDLY REACHED THE LEADERS OF THE ALLIES FAILED TO ENTICE
THEM INTO THE BOMBARDMENT OF THE GAS CHAMBERS, CREMATORIA OR THE RAILWAYS TO THE DEATH CAMP.
UNTIL THE END OF THE WAR MANY MORE HUNDREDS OF THOUSAND DEFENCELESS PEOPLE WERE MURDERED.
JUNE 2014 JEWISH COMMUNITY ŽILINA
(text informační destičky, původně umístěné ještě před červnem 2014)
Židovský starobinec
Funkcionalisticků budovu nechal v roku 1934 postaviť Izraelský ženský spolok podľa architektonického návrhu Michala Maxmiliána Scheera. Objekt je v súčastnosti sídlom Židovskej náboženskej obce.
V máji 1944 sa v budove ukrývali prví utečenci z Osvienčimu - Rudolf Vrba a Alfréd Wetlzler. Správa z ich výpovedí ako očitých svedkov systematickej genocídy židov v koncentračných táboroch sa stala významným písomným dokumentom svetových dejín.
Souřadnice: N49°13'40.48'' E18°44'8.34'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Mgr. Jaroslav Krídlo
Pamätná tabuľa Fedor Fridrich Ruppeldt
HRAD PREPEVNÝ JE PÁN BOH NÁŠ
L. MIKULAŠ
ŽILINA
1886 – 1979
FEDOR F. RUPPELDT
EVANJELICKÝ BISKUP
SLOVENSKÝ NÁRODOVEC LITERÁT A POLITIK
„ŽEHNAJ TY … SLUŽBE TVOJEJ CIRKVE STANÚ NA POSTAŤ“
Fedor Fridrich Ruppeldt (1.6.1886 Liptovský Mikuláš – 25.8.1979 Žilina) publicista, kultúrny historik, prekladateľ, hudobník, politik a evanjelický biskup. Vystupoval proti schváleniu protižidovských zákonov a deportácii slovenských židov. Za svoje aktivity bol odsúdený do väzenia v Ilave (1942) a v roku 1944 bol poslaný do koncentračného tábora v Seredi. V 50. rokoch bol perzekvovaný a 22. júna 1962 bol odsúdený na 18 mesiacov väzenia za rozvracanie republiky. V roku 1991 bol in memoriam vyznamenaný Radom T. G. Masaryka I. triedy.
(zdroj: Wikipédia)
autorom pamätnej tabule je akademický sochár Ladislav Berák
Souřadnice: N49°13'26.5'' E18°44'27.9''
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Pamätná tabuľa Vojtech Tvrdý
JUDR. VOJTECH TVRDÝ
STAROSTA ŽILINY 1938 – 1945
VÝZNAMNE SA ZASLÚŽIL O ROZVOJ MESTA
PAMÄTNÁ TABUĽA BOLA VYHOTOVENÁ
Z PODNETU
PRIMÁTORA MESTA ING. JÁNA SLOTU
V ROKU 2000
Vojtech Tvrdý (11.10.1896 Žilina – 31.5.1963 Trenčín, poch. V Žiline) verejný činiteľ, právnik, poslanec slovenského snemu. Po rozpade ČSR pro česko-slovensky orientovaný, pomáhal odbojovým pracovníkom, zaslúžil sa o záchranu mnohých židovských rodín pred prenasledovaním, v roku 1943 ako poslanec vystúpil proti rasovému prenasledovaniu Židov. V septembri 1944 bol zatknutý nemeckým vojskom, prepustili ho až po intervencii prezidenta J. Tisa. V roku 1947 postavený pred Národný súd v Bratislave, spod obvinenia oslobodený na základe svedeckých výpovedí. Po oslobodení bol perzekvovaný komunistami a v roku 1951 bol v akcii „B“ vysťahovaný do Beckova.
(zdroj: Slovenský biografický slovník VI, Martin 1994, https://www.upn.gov.sk/publikacie_web/zbornik-zivot-v-SR-1939-45.pdf )
autorom pamätnej tabule je sochár Ladislav Berák
Souřadnice: N49°13'19.45'' E18°44'25.37'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Pamätná tabuľa Dušan Makovický
Poznámka:
Dušan Makovický (10.12.1866 Ružomberok – 12.3.1921 Ružomberok) slovenský lekár, publicista, spisovateľ a prekladateľ. Študoval na lekárskej fakulte v Prahe, Innsbrucku a Berlíne. V rokoch 1904-10 bol osobným lekárom ruského spisovateľa Leva Nikolajeviča Tolstého v Jasnej Poľane v Rusku. Tu sa stretol aj s M. R. Štefánikom. V rokoch 1915-16 bol internovaný za odpor voči vojne. V cárskom väzení si odsedel 10 mesiacov. Do Ružomberka sa vrátil v roku 1920.
(zdroj: https://sk.wikipedia.org/wiki/Du%C5%A1an_Makovick%C3%BD )
Pamätnú tabuľu vytvoril sochár S. Bíroš.
Souřadnice: N49°13'19.45'' E18°44'25.37'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Pamätná tabuľa vyhlásenia autonómie Slovenskej krajiny
Z BALKÓNA TEJTO BUDOVY
BOLA DŇA 6. OKTÓBRA 1938
Dr. JOZEFOM TISOM
VYHLÁSENÁ AUTONÓMIA
SLOVENSKEJ KRAJINY.
Žilinská dohoda podpísaná 6.10.1938 v Katolíckom dome bola deklaráciou autonómie Slovenska.
Dohodu podpísali predstavitelia HSĽS a ďalšie strany (okrem sociálnych demokratov a komunistov). Žilinskej dohode predchádzalo prijatie Mníchovského diktátu čs. vládou (1.10.1938) a následná abdikácia prezidenta E. Beneša (5.10.1938).
(zdroj: https://zilina-gallery.sk/picture.php?/87608/category/3942 )
Souřadnice: N49°5'19.03'' E19°36'21.17'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Pamětní deska Obětem 2. světové války
1939-1945 ZOMRELI STE, ABY SME MY ŽILI
ADAMEC ŠTEFAN 16.VII.1922-26.II.1945
BARDY KAROL 21.X.1913
BENKO AUGUSTIN 19.VIII.1911-1.IX.1944
JAROŠ MICHAL 28.IX.1916;
KVASSAY ANTON 1.IV.1913-3.IX.1945
MATULA JOZEF 1.IV.1905
MICHÁLEK ADAM 14.XII.1923-6.IX.1944
RAHL GEJZA 13.IX.1908-20.VI.1945
Souřadnice: N49°13'29.93'' E18°45'7.74'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Bc. Samuel "koba" Jablonka
Pamětní deska Alojz Janiš
TU PADOL
V BOJI ZA OSLOBODENIE ČSR
ALOJZ JANIŠ
DŇA 30.VIII.1944 VO VEKU 22. ROKOV
ČESŤ JEHO PAMIATKE!
Souřadnice: N49°13'29.96'' E18°44'15.68'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Bc. Samuel "koba" Jablonka
Pamětní deska Obětem 2. světové války
TU PADLI
V BOJI ZA OSLOBODENIE ČSR
TRAJA NEZNÁMI
DŇA 30.VIII.1944.
ČESŤ ICH PAMIATKE!
Souřadnice: N49°13'29.96'' E18°44'15.68'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Bc. Samuel "koba" Jablonka
Pomník Obetiam holokaustu
NAŠIM UMUČENÝM
1942 - 1945
Souřadnice: N49°13'18.16'' E18°44'3.3'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ladislav Barabás
Pamětní deska Obětem 2. světové války
V TOMTO CINTORÍNE BOLI V ROKU 1944
ZAVRAŽDENÍ PROTIFAŠISTICKÍ BOJOVNÍCI
RUDOLF SUĽOVSKÝ - RÁJECKÉ TEPLICE
VINCENT MILKO - POVÁŽSKÁ BYSTRICA
OTTO K. PIUSSI - ŽILINA
JOZEF MIČECH - KAMENNÁ PORUBA
A 3 NEZNÁMÍ
ČEST ICH PAMIATKE.
"Podľa ústneho podania môjho otecka(ktorý bojoval po vypuknutí povstania v bojoch pri Strečne, neskôr v I.čsl. armádnom zbore), príbuzného jedného z umučených, týchto protifašistických bojovníkov - partizánov, ktorých partizánska jednotka pôsobila v horách okolia Kuneradu niekto udal. Nemci ich pochytali, odviezli na židovský cintorín v Žiline, kde ich mučili, tam si sami museli vykopať svoje hroby a tam ich zavraždili. Po vojne boli pochovaní na cintoríny vo svojich domovoch. Doplnila Katarína.
Souřadnice: N49°13'18.16'' E18°44'3.3'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jan Goláň
Příprava dat: Martin Brynych
