Praha 1

Kameny zmizelých - Hugo a Hermína Slonitz

Autor: Marek Lanzendorf, 07.10.2020
Umístění: Praha 1, Klimentská 1746/52, chodník
Nápis:
ZDE ŽIL
HUGO SLONITZ
NAR. 1873
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
HERMÍNA SLONITZ
ROZ. LASCH
NAR. 1884
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Hugo Slonitz, narozen 25. 3. 1873. Poslední bydliště před deportací: Praha II. Adresa/místo registrace v Protektorátu Praha II, Klimentská 50. Transport AAs, č. 270 (20. 7. 1942, Praha-Terezín). Transport Ev, č. 1541 (28. 10. 1944, Terezín-Osvětim). Zahynul.
Hermína Slonitz, narozena 13. 4. 1884. Poslední bydliště před deportací Praha II. Adresa/místo registrace v Protektorátu Praha II, Klimentská 50. Transport AAs, č. 269 (20. 7. 1942, Praha-Terezín). Transport Ev, č. 1542 (28. 10. 1944, Terezín-Osvětim). Zahynula.
(zdroj: www.holocaust.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Kameny zmizelých - rodina Beckova

Autor: Jiří Padevět, 25.08.2021
Umístění: Praha 1, Klimentská 1552/3, v chodníku vlevo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽILA
MARGIT BECKOVÁ
ROZ.LANGOVÁ
NAR.1902
DEPORTOVÁNA 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚNA
V CHELMNU

ZDE ŽIL
JIŘÍ BECK
NAR.1889
DEPORTOVÁN 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚN
V CHELMNU
Poznámka:

Margit a Jiří Beckovi byli z Prahy deportováni 26.10.1941 transportem C č. 466 do ghetta v Lodži. Při likvidaci ghetta byli zavražděni ve vyhlazovacím táboře Kulmhof/Chelmno.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/143216-margit-beckova/ ; https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/143207-jiri-beck/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°5'29.8'' E14°25'41.64''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Sergej Nikolajevič Vojcechovský

Autor: Jiří Padevět, 19.05.2017
Umístění: Praha 1, Konviktská, budova Střední průmyslové školy Strojní
Nápis:
V TÉTO ULICI
V OBJEKTU ČP. 263
BYL 12. KVĚTNA 1945 ZATČEN
SOVĚTSKÝMI ORGÁNY
LEGIONÁŘ
A ZEMSKÝ VELITEL V PRAZE
ARMÁDNÍ GENERÁL
SERGEJ NIKOLAJEVIČ
VOJCECHOVSKÝ
(28. ŘÍJNA 1883 - 7. DUBNA 1951)

PO ODVLEČENÍ
DO SOVĚTSKÉHO SVAZU
ZEMŘEL V GULAGU
NA NÁSLEDKY VĚZNĚNÍ
Poznámka:

Deska měla být původně umístěna na budovu bývalého zemského vojenského velitelství v Praze (místě spjatým s působením gen. Vojcechovského) v Konviktské ulici 5, dnes hotel Residence Bologna. Italský majitel s tím nesouhlasil, obával se, že by mu to odrazovalo hosty.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jiří Padevět
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska František Janoušek

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006
Umístění: Praha 1, Kozí 918/1
Nápis:
ZDE PADL V PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
FRANTIŠEK JANOUŠEK
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20556
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Kameny zmizelých - Sophie Lieben

Autor: Vladimír Štrupl, 20.02.2010
Umístění: Praha 1, Kozí 916/5, v chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE BYDLELA
SOPHIE LIEBEN
NAR. 1888
DEPORTOVÁNA 1943
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Jeden z prvních deseti kamenů, odhalených 8.10.2008 v ulicích Prahy 1.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Egon Erwin Kisch

Autor: Vladimír Štrupl, 01.04.2006
Umístění: Praha 1, Kožná 475/1
Nápis:
ZDE SE NARODIL A ŽIL
EGON ERWIN KISCH
SPISOVATEL A REPORTÉR
*29.IV.1885
+31.III.1948
Poznámka:

Pražský německy píšící reportér a spisovatel židovského původu (narodil se a zemřel v Praze, pohřben na Vinohradském hřbitově), velmi známý také svojí přezdívkou Zuřivý reportér (der rasende Reporter). Byla to právě jeho touha být u všeho, pokaždé „při tom“, a vše vyzkoušet, která mu tuto přezdívku přinesla.
Studoval techniku, germanistiku a později žurnalistiku. Již před 1. světovou válkou přispíval do některých pražských novin. V roce 1914 byl odveden na frontu, odkud se po necelém roce po vážném zranění na čas vrátil do Prahy. Pak byl odvelen do Temešváru a od května 1917 do konce války sloužil ve Vídni. V roce 1918 se aktivně zúčastnil vídeňské revoluce. Byl velitelem vídeňských Rudých gard, stal se členem rakouské komunistické strany. Za války sloužil v Srbsku, Rusku, Uhrách a Vídni.
Z Vídně do Prahy se pak vrátil až v roce 1920, kde se dále věnoval tvůrčí činnosti, a to jak žurnalistice, tak divadelní avantgardě – spolupracoval například s E. A. Longenem a J. Haškem. Už v roce 1922 ale Prahu opět opouští a stěhuje se do Berlína. Zde se věnoval jednak dopisování pro Lidové noviny a další tiskoviny, ale především cestování. Z těchto cest pochází díla jako Caři, popi, bolševici, Americký ráj a Tajná Čína. Jeho domovský pobyt v Německu však skončil v roce 1933. V souvislosti s požárem budovy Říšského sněmu se stal obětí první vlny masového zatýkání. Byl však na zásah československých úřadů jako československý občan propuštěn a z Německa vyhoštěn. Za španělské občanské války působil v letech s přestávkami ve Španělsku mezi interbrigadisty.
V prosinci 1939 musel kvůli svému původu uprchnout z Evropy, odchází tedy nejprve do USA a poté do Mexika. V březnu 1946 se již těžce nemocný vrátil do Prahy, ale plánovanou knihu o poválečném Československu už nestihl dokončit.
Egonův otec Hermann Kisch (syn Jonase Kische a jeho manželky Marie, rozené Östreicher) se narodil v roce 1838 v Praze, kde i 19. ledna 1901 zemřel. Hermannova první manželka Regina, rozená Zuckermannová (*1858), zemřela 18. července 1880 ve 22 letech. V roce 1882 se podruhé oženil s Ernestinou, rozenou Kuhovou (1862-1937), s níž měl pět synů: PhDr. Pavel Kisch (19. listopadu 1883 – 12. října 1944 v Osvětimi, novinář), Egon (1885-1948), Wolfgang Kisch (1887-1914, padl v 1. světové válce), JUDr. Arnold Kisch (15. června 1889 – 17. července 1942, bankovní úředník, zahynul v koncentračním táboře v Lodži). Nejmladší syn MUDr. Bedřich Kisch se narodil 18. dubna 1894 a byl chirurg. S Egonem byl ve Španělské občanské válce, později v Číně. V roce 1968 emigroval do Německa kde 13. září 1968 zemřel.
(Zdroj: Wikipedia a http://pamatky.praha.eu )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Artur Görgey

Autor: Jiří Suchomel, 16.05.2016
Umístění: Praha 1, Kožná 499 / 8, na domě
Nápis:
ARTUR GÖRGEY 1818-1916 V TOMTO DOMĚ BYDLEL VÝZNAČNÝ VOJEVŮDCE MAĎARSKÉHO BOJE ZA SVOBODU 1848-49.
JAKO VÝZNAMNÝ CHEMIK PŮSOBIL
V LETECH 1845-48 NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ.
GÖRGEY ARTÚR 1818 -1916
E HÁZBAN LAKOTT AZ 1848-49-ES MAGYAR
SZABADSÁGHARC KIEMELKDÖ HADVEZÉRE.
1845-48 KOZOTT NEVES VEGYÉSZKÉNT
A KÁROLY EGYETEMEN TEVÉKENYKEDETT.
GAT 2012
Poznámka:

Více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Art%C3%BAr_G%C3%B6rgey


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'9.79'' E14°25'16.36''
Pomník přidal: Jiří Suchomel

Pamětní deska Vladimír Kruba a František Kohout

Autor: Vladimír Štrupl, 23.09.2019
Umístění: Praha 1, Králodvorská 652/4, na budově Grand Hotelu Bohemia, napravo od vedlejšího vchodu
Nápis:
Vladimír Kruba
František Kohout
byli v těchto místech 20. srpna 1969
zastřeleni příslušníky komunistických
Lidových milicí během potlačování prostestů
proti sovětské okupaci Československa

were shot dead by members odf the Communist
security forces during the suppression
of protests against teh Soviet occupation
of Czechoslovakia on August 20th, 1969
Poznámka:

Pamětní desku dvěma ze tří pražských obětí potlačování masových protiokupačních protestů v srpnu 1969 odhalili 21. srpna 2019 na fasádě Grand Hotelu Bohemia starosta Prahy 1 Pavel Čižinský a iniciátoři občanské iniciativy Pomníky obětem bezpráví historik Lukáš Cvrček a sochař Jakub Grec, autor připomínky. Kovovou desku s nápisem doplňuje plastický reliéf dlažby, který chybějícími dvěma kostkami symbolizuje zmařené lidské životy.
František Kohout (1951–1969), zednický učeň a Vladimír Kruba (1950–1969), elektrikář, byli smrtelně zraněni 20. srpna 1969 po 22. hodině v Královodvorské ulici před hotelem Praha. Stali se obětí střelby příslušníků Lidových milicí proti demonstrantům: odražená kulka zasáhla Františka Kohouta do hlavy, jiná odražená kulka prošla šikmo hrudníkem Vladimíra Kruby a zasáhla životně důležité orgány. Oba byli převezeni do nemocnice Na Františku, tam už lékaři jen konstatovali jejich smrt. Pozdě odpoledne a večer 20. srpna, po vytlačení demonstrantů z Václavského náměstí, probíhaly v ulicích na pomezí Nového a Starého Města intenzivní střety mezi demonstranty a pořádkovými silami. Policisté, ale především příslušníci Lidových milicí, ve více případech zahájili střelbu ostrou municí, přičemž několik lidí utrpělo střelná poranění. Konkrétní viníci smrti obou mladíků nebyli nikdy vypátráni, za jejich usmrcení nebyl nikdo potrestán.
(http://www.pametnimista.usd.cas.cz/praha-1-pametni-deska-vladimiru-krubovi-a-frantisku-kohoutovi/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Kameny zmizelých - Markéta Auerbachová

Autor: Vladimír Štrupl, 20.02.2010
Umístění: Praha 1, Králodvorská 1086/14, v chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE BYDLELA
MARKÉTA AUERBACHOVÁ
NAR. 1907
DEPORTOVÁNA 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚNA
Poznámka:

Jeden z prvních deseti kamenů, odhalených 8.10.2008 v ulicích Prahy 1.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 11.11.2011
Umístění: Praha 1, Křemencova 12/179, Nové Město, Masarykova střední škola chemická, 1. patro
Nápis:
ZA VLAST A LIDSTVÍ ŽIVOT POLOŽILI
1939 / 1945
NEZRADILI / NEZRADÍME

Hanuš Adler, František Aron, MUDr. Emílián Balcar, Jan Baloun, Zdeněk Bas, MUDr. Ota Berner, Miloš Blažek, Egon Bondy, Karel Bouška, JUDr. Leo Braun, Ing. Jaroslav Čižkovský, Dr. Václav Dolejšek, Ctirad Doležal, Vilém Eisner, JUDr. Oldřich Eliáš, JUDr. Karel Evald, MUDr. Pavel Fanti, Zdeněk Fasal, JUDr. Zdeněk Felix, JUDr. Artur Fischmann, Jiří Frýdl, JUDr. Edgard Hauner, Dr. Vilém Heller, Jiří Hünigsfeld, František Holub, Jaroslav Hrnčíř, Václav Hrnčíř, Václav Janda, Dr. František Jelínek, JUDr. Milan Kafka, Bohuš Katz, Leo Kellner, Otakar Jiří Klein, Dr. Vilém Klein, JUDr. Jaroslav Klíma, Pavel Klíma, JUDr. Vladimír Klouda, Jiří Kohn, Dr. Bohumil Kokta, Dr. Alfréd Kolben, Jaroslav Kopecký, JUDr. Bedřich Koula, PhDr. Arnošt Kraus, Egon Kraus, PhDr. Leo Kraus, JUDr. Oto Kraus, MUDr. Vladimír Kučera, Hanuš Lang, Jan Lang, Bedřich Langweil, JUDr. Emil Lány, JUDr. Karel Matějka, Otakar Melichar, Dr. Karel Mendl, Dr. Rudolf Mudroch, Václav Mudrych, Ing. Stanko Murko, Miroslav Němeček, Zdeněk Němeček, PhDr. Arnošt Nemeškal, JUDr. Otakar Novotný, František Obrdlík, Josef Otáhal, JUDr. Jan Jiří Paleček – Kamberský, Vladimír Paleček, Václav Petera, Viktor Picek, Jiří Platovský, Walter Popper, MUDr. František Procházka, JUDr. Karel Racek, JUDr. Ladislav Rašín, Svantovit Reinsberg, Ing. Hugo Richter, Pavel Robitschek, Miroslav Roubiček, JUDr. Rudolf Růžička, Vilém Schablin, Vilém Schick, Josef Schleim, Ing. Pavel Schwarzkopf, JUDr. Viktor Spěváček, Rudolf Stern, JUDr. Jan Stolz, Zdeněk Stránský, MUDr. Václav Strimpl, Dr. Karel Strnad, Karel Svěrák, JUDr. Jan Svoboda, Václav Šafránek, PhDr. Jaromír Šámal, Dr. Přemysl Šámal, Miroslav Šára, Ing. Karel Šeda, Jaroslav Šimsa, Josef Šotola, Josef Štěpánek, JUDr. Vladimír Štěpánek, Hynek Štěpánský, MUDr. František Taussig, Vladimír Tobiášek, Jaroslav Tomášek, MUDr. Vladislav Vančura, JUDr. Ludvík Vaněk, Milič Vegner, Ing. Vladimír Vik, Karel Vlášek, Luděk Vlček, Dr. Jaroslav Vodička, JUDr. František Vrba, MUDr. Jindřich Wágner, Dr. František Weidmann, Dr. Bedřich Weil, Svatopluk Weinstein, Antonín Weiss, Hanuš Weiss, Josef Zahrádka, Zdeněk Zpěvák, Miroslav Zykán

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček