Brno

Hrob Karl Pomassl

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Tomáš Klokočník, 16.05.2015
Umístění: Brno, Vídeňská 96
Nápis:
Hier ruhet
mein unvergesslicher
Gatte u. Vater
KARL
POMASSL
k.u.k. Feldwebel im 49. Inft.Reg.
gest. 16. Oktober 1907
im 31. Lebensjahre.
Unheilbar ist die Wunde
Die Dein früher Tod mir schlug
Unvergesslich bleibt die Stunde
Als man Dich zu Grabe trug.
Tief betrauert von Deiner trostlosen.
ANNI.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Johann Přehnalek

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Tomáš Klokočník, 16.05.2015
Umístění: Brno, Vídeňská 96
Nápis:
Hier ruhet
JOHANN
PŘEHNALEK
EDLER VON HANNENHEIM
k.u.k. Obertleutnant
Gestorben am 26. Juni 1913
im 73. Lebensjahre.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Josef Rauscher

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Tomáš Klokočník, 16.05.2015
Umístění: Brno, Vídeňská 96
Nápis:
VINCENZ
RAUSCHER
K.u.K. HAUPTMANN
des Infant.Regmt.No 20.
gedboren 5.Dezember 1862.
gestorben 7.September. 1910.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Kurt Schlauch

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Tomáš Klokočník, 16.05.2015
Umístění: Brno, Vídeňská 96
Nápis:
KURT
SCHLAUCH
k.u.k. Husaren-Oberst,
Kriegsgefangenen
Inspections Officier
für Mähren.
1856-1916.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Peter Ritter von Schönfeld

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Tomáš Klokočník, 16.05.2015
Umístění: Brno, Vídeňská 96
Nápis:
Hier ruhet
PETER
RITTER
VON
SCHÖNFELD
k.u.k. Major d.R.
ges. 6.Jänner 1906
im 63. Lebensjahre
Poznámka:

nápis z fotografie špatně čitelný


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Robert Skotan

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Tomáš Klokočník, 16.05.2015
Umístění: Brno, Vídeňská 96
Nápis:
HIER RUHT
ROBERT SKOTAN
k.u.k. Artillerieleutnant
geboren 22.Mai 1885
gestorben 8.Mai 1912.
FRIEDE SEINER ASCHE!

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Vinzenz Svoboda

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Tomáš Klokočník, 16.05.2015
Umístění: Brno, Vídeňská 96
Nápis:
MED. D.
VINZENZ
SVOBODA
k.k. Oberstabartzt

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Kurt Knispel

Autor: CEVH, 01.01.1111
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov
Nápis:
Feldwebel
KURT KNISPEL
20.9.1921 - 28.4.1945
Poznámka:

Německé tankové eso, 168 potvrzených vítězství, z toho 42 jako velitel tanku a 126 jako tankový střelec, oficiálně nepotvrzených bylo dalších 27.
Zemřel 28. dubna 1945 kvůli zraněním utrpěným při německých obranných bojích na jižní Moravě. Pohřben byl na hřbitově německého polního obvaziště ve Vrbovci. V dubnu 2013 byly jeho ostatky v této lokalitě nalezeny a identifikovány. Dne 12. listopadu 2014 byly jeho ostatky uloženy v oddělení německého válečného hřbitova na brněnském Ústředním hřbitově společně s 41 dalšími padlými německými vojáky z různých koutů Moravy a Slezska. Zdroj: Wiki/pedia.cz
http://kurt-knispel.webnode.cz/zivotopis


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-41148
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Rudolf Hanisch

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 16.03.2016
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, sekce 73
Nápis:
RUDOLF HANISCH
PRAP. V.V.
*29.12.1885 +29.10.1929

RUDOLF HANISCH
DESÁTNÍK POLNÍ PILOT
*28.6.1913 +22.8.1935
DÁL VÝŠ A RYCHLEJI
CO BŮH NÁM Z LÁSKY DAL
TO NEÚPROSNÝ OSUD VZAL
TRUCHLÍCÍ MATKA A SESTRY
ČEST JEHO PAMÁTCE
Poznámka:

Na fotografii na pomníku je desátník polní pilot Rudolf Hanisch, nápis na pomníku pod jeho fotografií je téměř nečitelný, jeho rozluštění, výtah ze zprávy vyšetřovací komise a pátrání po hrobech provedl historik Václav Hanák, který vše popsal ve své práci Letecké neštěstí u Karlína, uveřejněné v publikaci Forum Brunense, ročník 2007.

Výtah ze zprávy vyšetřovací komise:
Letci svobodník Rudolf Hanisch a desátník aspirant Mario Kulík od 2. leteckého pluku v Olomouci z 5. letky - dostali 22. srpna ve 4.30 rozkaz provést zadýmování letiště v Telnici. Start ve 4 hodiny 45 minut.
Dvoumístný dálkozvědný lehký bombardovací letoun Letov Š-16r.3 při rozjezdu nepatrně zachytil podvozkem o betonovou skruž meliorační studny. Letoun vystoupal do výšky asi dvaceti metrů, a zdálo se, že se vrací na letiště, aby byl zjištěn rozsah poškození. Nad letištěm se letoun náhle zřítil a dopadl na letoun ŠB-16.9, který byl připravován ke startu. Posádka letounu zahynula. Obě letadla shořela.

Dne 23.8.1935 vyšel v Moravských novinách o havárii tento článek:
Smrt dvou brněnských letců v poslední den manévrů
Co vypravuje místo katastrofy. - Poslední večeře. - Jak došlo k neštěstí? - Tragické předtuchy nešťastného letce. - Květy zasypané rakve.
Ve čtvrtek ráno havaroval na polním letišti u Karlína poblíž Čejče letoun Š 16 r-3 s posádkou pilotem-svobodníkem Rudolfem Hanischem z Králova Pole a pozorovatelem desátníkem-aspirantem Mario Kulíkem ze Žabovřesk, oba od leteckého pluku 2 v Olomouci. Při havárii se letoun vzňal a posádka uhořela. (Úř. zpráva)
Brno 23.srpna. Je již odtroubeno. Silnicemi od Hodonína k Brnu spěchají zaprášené motocykly, drnčí lehké tanky, supají těžká nákladní auta. Všude osmahlé mladé tváře. Ale na jednom místě silnice pod kopečkem, na němž se bělá víska Násedlovice, leckterá veselá tvář zvážní, leckterá ruka ukáže z auta vpravo do polí, jež se svažují v mírnou a prostrannou dolinku. Uprostřed strniska ještě svěžího ční tam stoh slámy a kus dál se cosi černá. Hlouček lidí. U cesty pod stromy další. Stojí. Ano, tam se to stalo. To hrozné neštěstí, při němž dva mladí letci zahynuli a dva velké stroje shořely. Hodně hodin už uplynulo od toho děsivého okamžiku, ale kraj je jím stále stejně silně zdrcen. Muži zří tiše a vážně, ženy mají smutek v očích. V Násedlovicích stojí všichni před domy u silnice. Děti a dívky drží v rukou kytice květin. Čekají, až nešťastné letce povezou nahoru na jejich hřbitůvek, aby na rakve narychlo stlučené z prostých prken, položily své květy jako projev úcty a díku těm neznámým dvěma chlapcům, kteří několik dní kroužili nad jejich krajem.
Také vesnička Karlín, jež leží několik set kroků od polního letiště, kde došlo časně ráno ke katastrofě, je vzrušena a ve smutku. Právě tam postavili na nákladním autu ohořelý předek jednoho letadla. To ostatní bylo odvezeno v jiném autu, a poslední trosky leží ještě na strnisku, uprostřed velikého žároviště. Zde několik zprohýbaných drátů, tam úlomek očazené roury, kus žebroví křídla, a támhle na obvodu černého kruhu urvaná vrtule, zlomená, ale ohněm téměř nedotčená. Nadporučík autoroty a letecký četař, kteří tu konají smutnou službu, hledí vážně k vypálené zemi. A když četař jmenuje své zahynulé druhy (je to jediné, co chtějí či mohou říci, a my se na víc neptáme), několikrát se mu láme hlas. Němá bolest mužů bývá největší...
Zpět do Karlína! Kde bydleli ti nešťastní letci od pondělka, kdy si zde zřídili manévrové letiště? U Tomáše Latyna číslo 7. Je to hned na kraji osady. Hospodyně v čistém slováckém kroji přišla otevřít. Ano, bydlili tu se svými druhy. Hodní chlapci to byli, pořádní. Ve středu večer jim nasmažila vajíček (říká tomu škvařenice), jak si přáli. "Pak psali ještě karetky domů. Chudáci rodiče! Karetky ještě nepřišly, a oni už sú nebozí!" lituje ženička srdečně se slzami v očích. Ráno ke 4. hodině vstali, rozloučili se, protože už měli odtud odletět, a šli ke svým strojům. A potom k 5. hodině všechny vyděsila hrozná rána. To náhle jedno letadlo spadlo s nějakých 20 metrů dolů, právě druhému na ocas.A shořelo to všechno i s letci. "A jak se ti dva nešťastní chlapci jmenovali?" "Já jsem se jich neptala. Že su zvědavá Eva, řekli by!" prohlašuje hospodyně rezolutně a ještě dodává s povzdechem: "Ti ostatní letci dnes ani jíst nechtěli. Oni byli všichni dohromady jako bratři. Nesla jsem v poledne buchty jejich panu štábnímu, ale on se na ně ani nepodíval a povídá mně : Já nebudu kolik dní jíst, něž na tu hrůzu trochu zapomenu!"
Z vyprávění vesničanů, z nichž někteří se stali svědky katastrofy, lze si utvořit představu, jak asi k neštěstí došlo, nikoliv však o jeho příčině. To je ostatně věcí úředního vyšetřování a jakékoliv dohady by tu naprosto nebyly na místě. Tedy: Ve čtvrtek před 5. hodinou měly odstartovat k poslednímu letu z manévrového letiště u Karlína zbylé tři stroje. První odletěl hladce, druhý rovněž odstartoval, ale pilot zakroužil nad letištěm a místo stoupání do výšky začal klesat, jako by zjistil nějakou závadu. Náhle se stroj zřítil kolmo dolů, právě na poslední letoun, jenž už měl motor v chodu na zkoušku. Jeho pilot sotva stačil odskočit. Náraz, výbuch, plameny. Vše shořelo v té děsivé výhni pěti hektolitrů benzínu. Letec i pozorovatel ovšem též. Pilot svobodník Hanisch byl sežehnut k nepoznání, pozorovatel desátník-aspirant Kulík dopadl trochu od ohniska katastrofy, ale přes to utrpěl naprosto smrtelné popáleniny, hlavně na trupu a končetinách, takže byl rovněž okamžitě mrtev. O velikém štěstí může mluvit pozorovatel druhého letadla, jenž ještě nebyl na svém místě. Jinak zahynul též, neboť plameny je okamžitě zničily a z jeho zavazadla, jež tam měl připraveno, zbyl sotva popel.
Je zvláštní, že nešťastný pilot Hanisch, jinak hoch živý a veselý, měl podivnou zálibu ve sbírání snímků z leteckých katastrof. Měl jich doma v Král. Poli celé album, a nechyběl v něm ani obrázek dvou letců, kteří uhořeli ve svém stroji. Je to jen děsivá náhoda, že i on se svým druhem sešel navlas stejnou smrtí? V Karlíně pak nejeden z domácích lidí leccos vyprávěl, co by ukazovalo na jakési předsmrtné tušení. Pilot Hanisch prý komusi prohlásil, že už ho létání tak netěší, nezúčastnil se veselé večerní zábavy svých druhů, a s nastoupením do stroje prý jaksi dlouho otálel. Věru, nebyl by to první případ osudových tuch před náhlou smrtí.
V márnici násedlovického hřbitůvku leží dvě rakve, zasypané květy a skropené soucitnými slzami dobrého slováckého lidu. Čekali na převezení do Brna, kde budou pozůstatky obou nešťastných letců navždy odevzdány zemi, od níž se chtěli ve svém stroji odpoutat co nejdál k modrým výšinám, věčně k sobě volajícím lidské Ikary.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'5.8'' E16°35'30.06''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Rudolf Peichart

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 11.03.2016
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, skupina 107
Nápis:
RUDOLF
PEICHART
*31.3.1913 + 13.8.1947
Poznámka:

rtm. Rudolf Peichart zahynul i s celou posádkou (Poldinec, Soukenka, Martínek, Hrnčiar, Nikl) při letecké havárii v Prostějově. Po startu jim vysadil motor.
(dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 59).
(https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček