Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Alois Merxbauer

• + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
  • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
    zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Poznámka:

- pod jménem je vybroušený kus nápisu, velmi pravděpodobně "legionář" či "ruský legionář"
- databáze legionářů VÚA Praha uvádí ruského legionáře totožného jména ze Střešovic

Souřadnice: N50°5'41.52'' E14°22'0.33'' (vchod na hřbitov)
Pomník přidal: Vojtěch Stráník

Hrob Alois Veselý

• + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
  • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
    zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito doplňujícími či odlišnými údaji:

*10.2.1875, bydliště: Praha XIII Strašnice, Radešovická 385, padl 9.5.1945 v Praze II, Weberova 1

Souřadnice: N50°5'39.01'' E14°23'9.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Hrob Vojta Beneš

• + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
  • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
    zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Poznámka:

Vojta Beneš též Vojtěch Beneš, *11. května 1878 v Kožlanech, *20. listopadu 1951 v South Bend v USA, byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Byl bratrem prezidenta Edvarda Beneše.
Maturoval na učitelském ústavu v Praze. V období let 1897-1908 byl pedagogem na obecné škole v Čakovicích, od roku 1908 učil na měšťanské škole v Brandýse nad Labem. V letech 1911-1914 pracoval na českých krajanských školách v USA. Krátce před začátkem první světové války se vrátil do vlasti. V létě roku 1915 ale opět odjel do USA. Zapojil se do československého odboje a agitoval ve prospěch zahraničního exilu mezi krajany. Do Československa se vrátil roku 1919.
V letech 1919-1920 zastával funkci ředitele měšťanské školy v Brandýse nad Labem, v období let 1920-1922 byl okresním školním inspektorem v Praze a od roku 1922 do roku 1925 zemským školním inspektorem v Čechách. Působil jako místopředseda Československé obce legionářské. Byl též předsedou Zemského ústředí péče o mládež v Čechách a funkcionářem Svazu československého učitelstva, přičemž v letech 1928-1932 byl jeho předsedou. Angažoval se v přípravě reformy československého školství.
Během druhé světové války opět odešel do USA. Po válce ještě zasedal v letech 1946-1948 v Ústavodárném Národním shromáždění. Během únorového převratu roku 1948 vyzýval svého bratra Edvarda k razantnějšímu postoji ke komunistickému tlaku. V březnu 1948 rezignoval na poslanecký post a odešel opět do exilu.
Po smrti byly jeho ostatky převezeny do Prahy a uloženy do hrobky na Střešovickém hřbitově v Praze 6.
Zdroj: Wikipedia.org

Souřadnice: N50°5'41.98'' E14°22'3.48'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Emil Filla

• + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
  • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
    zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Poznámka:

Emil František Josef Filla, *3. dubna 1882 v Chropyni, +7. října 1953 v Praze, byl český kubistický malíř, grafik a sochař.
Dětství prožil v Brně, kde také absolvoval obchodní školu a pracoval jako úředník pojišťovny. Práce úředníka jej však naprosto nenaplňovala a proto po několika měsících odešel do Prahy.
Od roku 1903 studoval v Praze Akademii výtvarných umění. Školu však opustil po třech letech kvůli konvenčním metodám a náplni výuky a spolu s několika spolužáky se rozhodl hledat novou cestu.
Těsně před první světovou válkou odešel do Paříže, ale po jejím vypuknutí musel dramaticky prchnout do Holandska. Vedle intenzívní malířské tvorby se v tomto holandském období soustředil také na práci v českém odboji, v tzv. české Maffii. Mimo jiné vyvolával zprávy, psané neviditelným inkoustem, které mu do Holandska posílali domácí odbojáři. Vyvolané zprávy předával dál.
Po válce působil jako velvyslanecký rada v Holandsku, brzy se však vrátil do Československa a pracoval na ministerstvu zahraničí. Podobně jako před téměř dvaceti lety této úřednické práce po několika měsících zanechal a opět se intenzivně pustil do malování. Vzrůstající nebezpečí nacismu ve druhé polovině 30. let ho vedlo k aktivní účasti na akcích, jež před nacismem varovaly. Pochopitelně na toto nebezpečí reagoval i umělecky. Vytvořil proto cykly zápasů Héraklových, českých a slovenských lidových písní (Bude vojna, bude, Člověk a smrt, Válka, 1939), a především cyklus Boje a zápasy, v nichž spolu zápasí zvířata (Tropická noc, Kůň napadený lvem, Bílá noc, 1938).
Hned v první den 2. sv. války (napadení Polska) byl spolu s řadou dalších významných osobností (mj. s Josefem Čapkem) nacisty zatčen a uvězněn v koncentračním táboře v Dachau a později v Buchenwaldu. V koncentračním táboře nemaloval, ale napsal tam řadu teoretických textů a dokonce několik básní. Na rozdíl od mnoha dalších vězení přežil a hned v roce 1945 mu byla uspořádána v Mánesu výstava, na níž byla uvedena dosud nevystavovaná díla z let 1938-1939, vesměs z okruhu Bojů a zápasů.
V roce 1945 byl jmenován profesorem nově založené Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Protože však v Buchenwaldu prodělal šest infarktů a jeho zdraví bylo těžce podlomené, trvalo ještě rok, než se pustil do jakékoli práce. V malbách i grafikách navázal na předválečné cykly a intenzivně se věnoval zátiší. Třikrát se vrátil k tématu Buchenwaldu (Osvobození Buchenwaldu, 1947).
Roku 1998 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy. Ve druhém patře chropyňského zámku zřídilo Muzeum Kroměřížska stálou expozici, která Fillu připomíná.
Zdroj: Wikipedia.org

Souřadnice: N50°5'41.98'' E14°22'3.48'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Josef Větrovec

• + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
  • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
    zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Poznámka:

Josef Větrovec, *5. března 1922 v Plzni, +11. února 2002 v Praze, byl český herec a divadelní ředitel.
Vyučil se modelářem a zámečníkem v plzeňské Škodovce. Během války organizoval odbojovou činnost, v roce 1943 byl gestapem zatčen a vězněn až do jejího konce nejprve v Plzni, pak v Terezíně a nakonec v koncentračním táboře v Buchenwaldu. S divadlem ale začal jako ochotník již před válkou ve své rodné Plzni. Po válce zde profesionálně působil jako herec v Divadle J. K. Tyla od roku 1946 až do roku 1960, kde vytvořil celou řadu pozoruhodných rolí. Od roku 1960 až do roku 1990 byl členem souboru pražského Divadla E. F. Buriana, v letech 1973-1988 pak jeho ředitelem.
Byl velmi dobrým dabérem, nezapomenutelné zůstalo jeho vynikající dabování známého francouzského herce Jeana Gabina. Spolupracoval s českým i slovenským filmem, rozhlasem a televizí, za svou hereckou práci a politickou angažovanost získal celou řadu ocenění, např. tituly zasloužilý umělec (1973), národní umělec (1983) a Řád práce (1978).
Zdroj: Wikipedia.org

Souřadnice: N50°5'41.98'' E14°22'3.48'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Blažena Pincová

• + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
  • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
    zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, hrob 5-20
Poznámka:

uvedena v knize Padli na barikádách /Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945/. Autoři: Jindřich Marek (vedoucí autorského kolektivu), Tomáš Jakl, Vladimír Jouda, Petr Matějček, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý, Vladimír Štrupl. Vydalo MO ČR – VHÚ Praha, 2020, 2. doplněné a rozšířené vydání, ISBN 978-80-7278-797-5) s těmito doplňujícími údaji:

bydliště Praha XVIII Břevnov 306, Šlikova 50, zabita při náletu něm. letců v místě bydliště.

Souřadnice: N50°5'39.01'' E14°23'9.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Jouda
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Hrob Leo Seidl

• + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
  • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
    zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov

Souřadnice: N50°5'41.97'' E14°22'3.54'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Josef Sadecký

• + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
  • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
    zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Poznámka:

fotografie vojáka v uniformě

Souřadnice: N50°5'41.97'' E14°22'3.54'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Dagmar Burešová

• + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
  • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
    zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Poznámka:

Právnička Dagmar Burešová byla během komunistického režimu obhájkyní řady pronásledovaných a perzekuovaných osob, zastupovala například Karla Kyncla, nebo Milana Kunderu. Zastupovala i matku Jana Palacha v soudním sporu s komunistou Vilémem Novým, který lživě tvrdil, že Palach chtěl původně použít "studený oheň". Byla aktivní odpůrkyní komunistického režimu.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dagmar_Bure%C5%A1ov%C3%A1 )

Souřadnice: N50°5'41.97'' E14°22'3.54'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Hrob Josef Nosál

• + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
  • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
    zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Poznámka:

Generál Josef Nosál byl jako příslušník československých legií v Rusku účastníkem prvního odboje.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Nos%C3%A1l , https://generals.dk/general/Nos%C3%A1l/Josef/Czechoslovakia.html )

Souřadnice: N50°5'41.97'' E14°22'3.54'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět