Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob František Turek - místo je zrušené

Autor: Arno Glaser, 02.06.2017

Turek František: *Märzdorf (Martínkovice), okr. Braunau (Broumov, dnes okr. Náchod), 24 let. Sládek (?), svobodný. Služba: ResInft., k. k. IR. Nr. 18, 10. Komp. +3.5.1889 Česká Lípa, tuberkulóza. 5.5.1889 zde pohřben. Neznámo zda ve zrušené či zachovalé části. Nelokalizováno.
(zdroj: VHÚ)

Hrob Heinrich Selinger - místo je zrušené

Autor: Arno Glaser, 02.06.2017

Selinger Heinrich: *1874 Groß Meseritsch (Velké Meziříčí) okr. stejný (dnes okr. Žďár n/S). Inft., k. k. IR. Nr. 18, 8. Komp. +25.7.1896 Česká Lípa. 25.7.1896 zde pohřben. Neznámo zda ve zrušené či zachovalé části. Nelokalizováno.
(zdroj: VHÚ)

Hrob Maxmilian Böhm - místo je zrušené

Autor: Arno Glaser, 04.06.2020

Böhm Maxmilian: *12.2.1879 Zwickau, Sachsen, Německo. Svobodný. Inft., IR. Nr. 94, 10. Komp. +9.9.1901 Česká Lípa, Töpferstrasse (Hrnčířská) č. 558-II, sebevražda zastřelením. 10.9.1901 zde pohřben. Neznámo, zda ve zrušené části nebo zachovalé. Zrušeno.
Téhož dne se v Parkstrasse (Havlíčkova) č. 534-II zastřelil Hohlfener Franz, vojín stejného regimentu a následujícího dne ráno se v Parkstrasse (Havlíčkova) č. 40-II zastřelil Kretschmer Adolf, účetní poddůstojník stejného regimentu. Pravděpodobná souvislost.
(zdroj: VHÚ, soalitomerice.cz )

Hrob Adolf Kretschmer - místo je zrušené

Autor: Arno Glaser, 04.06.2020

Kretschmer Adolf: *8.7.1878 Einsiedel, č. p. 69, okr. Friedland (Mníšek, okr. Frýdlant, dnes okr. Liberec). Svobodný. Rechnugsunteroffizier, IR. Nr. 94, 13. Komp. +10.9.1901 Česká Lípa, Parkstrasse (Havlíčkova) č. 40-II, sebevražda zastřelením. 12.9.1901 zde pohřben. Neznámo, zda ve zrušené části nebo zachovalé. Zrušeno.
Předchozího dne se zastřelili vojíni téhož regimentu Hohlfener F., v Parkstrasse (Havlíčkova) č. 534-II a Böhm M., v Töpferstrasse (Hrnčířská) č. 558-II. Pravděpodobná souvislost.
(zdroj: VHÚ, soalitomerice.cz )

Mauzoleum vojáků Rudé armády

Autor: Vladimír Štrupl, 10.08.2013

interiér kaple je bohužel nepřístupný.
Seznam jmen z CEVH:
voj. Michal Buga + 13.6.1945
voj. Ivan Dudukin + 11.5.1945
seržant Grigori Feramjian + 1.10.1945
voj. Konstantin Gagarin + 15.5.1945
ppor. Alex Gurtovenko, * 15.12.1905 + 2.4.1945
voj. Čerkosov Ivanovič + 6.6.1945
voj. Mar. Ivanovna Terpisnaja + 6.6.1945
voj. Jos. Kiruščenko + 24.6.1945
ppor. Alexandr Kliš + 4.12.1943
staršina Nikolai Konstantinovič + 2.6.1945
npor. Alexandr Kuliš + 5.6.1945
voj. Fedorovič Michalotov + 31.5.1945
voj. Masin Musiak + 14.5.1945
seržant F. Petochov
seržant Ferdinand Pěťuchov * 1925
voj. Vasil Pisarev + 17.9.1945
voj. Ivan Pisarik + 20.3.1945
voj. Nikolai Podznjak + 2.5.1945
voj. Andreja Rejškova + 17.5.1945
voj. Ivan Sademelko + 9.8.1945
voj. Gregor Serdjuk + 15.6.1945
seržant V. Skjabin
voj. Jenko Solotnikov + 15.5.1945
ppor. Dimitrij Šemjakov + 4.2.1944
voj. Afanas Štěpanovič + 9.7.1945
voj. E.J. Šumanovskij + 5.6.1945
voj. Leon Tanšela + 18.5.1945
voj. Ondre Tater + 22.5.1945
seržant Marii Terlicnoj + 6.6.1945
seržant Ivan Tichonov + 11.5.1945
ml. seržant Alexandr Židakov * 9.5.1945

Grabdenkmal Franz Schmeykal`s - Hrobka Franze Schmeykala
Hrobku, stavebně novogotickou kapli, nechalo zbudovat město k důstojnému uložení ostatků významného českolipského rodáka. Stavbu navrhl Ferdinand von Feldegg (* 10.03.1855 Piacenza - † 08.12.1936 Vídeň), architekt a psycholog působící ve Vídni. S Franzem Schmeykalem se osobně znali a spolupracovali spolu na později nerealizovaném projektu nové budovy Německého Casina v Praze. Výzdoba kaple byla realizována podle v soutěži vítězného návrhu vídeňského sochaře Juliuse Trautzla (* 21. 10. 1859 Arco, jižní Tyrolsko, † 21. 4. 1958, Vídeň) , který byl také autorem monumentální sochy Franze Schmeykala v českolipském městském parku nebo také Schubertova památníku v Jablonci nad Nisou. Kaple byla dostavěna v roce 1898 a o rok později vysvěcena. Umístěna byla v tehdejším středu hřbitova u hlavní středové cestičky. V kapli byly uloženy nejen ostatky zemského poslance a zdejšího rodáka Franze Schmeykala ( * 3. prosince 1826 - † 5. dubna 1894), ale i ostatky jeho rodiny.
Zlom v osudech stavby nastal po druhé světové válce, kdy bylo rozhodnuto o zřízení mauzolea sovětských vojáků a byla vybrána k těmto účelům právě tato hrobka. Začátkem roku 1946 byla hrobka vyklizena, ostatky zde odpočívajících členů Schmeykalovi rodiny přeneseny na neznámé místo na hřbitově, kde byly uloženy bez jakéhokoli označení. V kapli jsou uloženy ostatky více jak třiceti osob, jejichž jména jsou uvedeny na tabulkách uvnitř kaple, aniž by byly vidět zvenčí. Vzhled stavby je na první pohled z venku v podstatě nezměněn. Jen na vrcholu kopule není kříž, ale nahradila jej umně zakomponovaná pěticípá hvězda, že to dnes vypadá jako by tam byla odjakživa. Dále zmizel plastické písmeno S ze štítu nad vchodem, který je dnes hladký a kovová vrátka na vstupu do kaple nahradily masivní dřevěné dveře. Dnes je potěšitelné, že tato drobná, ale zajímavá stavba je opravena a udržována.
(Zdroj: http://www.bohmischleipa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=126&Itemid=133 )

Pohřeb vojáků a poddůstojníků sovětské a německé armády, kteří zemřeli ve Všeobecné nemocnici v květnu 1945. Jsou zde pohřbeni jak zemřelí v nemocnici, tak exhumované ostatky padlých původně pohřbených na jiných místech. Hrobka s pohřebištěm byla zpřístupněna 3. května 1947. (Zdroj: CEVH)

Kenotaf Rudolf Engelhart

Autor: Dan Vrba ml., 09.10.2010

Kenotaf Alfred Schicht

Autor: Dan Vrba ml., 09.10.2010

Narozen v Katovicích (Kattowitz), hodnost: Schütze, padl: Rusko, pohřben: Kolmow.

Kameny zmizelých - Tereza Adlerová

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Marek Lanzendorf, 01.08.2020

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 10.08.2013

Nápis na mosazné tabulce na pylonu nalevo:
NÁMĚSTÍ OSVOBOZENÍ
Moderní historie náměstí je spjata s přesunem pomníku Rudoarmějce v roce 1982 z parčíku u Ploučnice, kde měla vzniknout komunikace. Vedle pomníku z roku 1948 sem byly umístěny pylony a nápisy s údaji o bitvách čs. armádního sboru na východní frontě. Po listopadu 1989 se uvažovalo o dalším osudu těchto míst.
Pomník sovětského vojáka byl přesunut na hřbitov a tento prostor byl nově revitalizován. Na pylony byly umístěny desky, které v heslech připomínají celou národně osvobozeneckou historii naší země a to od bojů legionářů v Rusku, Francii a Itálii přes bitvu o Anglii za druhé světové války a boje čs. armádního sboru v Sovětském svazu. Válečná historie je prostoupena body národního utrpení: 15. březen 1939, Lidice a Ležáky a z dějin poválečných též období od roku 1948 do listopadu 1989. Body osvobozenecké historie prostupují události domácího odporu a to slovenské národní povstání, květen 1945 a 17. listopad 1989.
V roce 1998 byl pomník doplněn o zvláštní pamětní pylon
věnovaný legionářům Českolipska.
Pomník instalovaný původně v roce 1982, upravený v roce 1991. Zahrnuje pylony s nápisy obsahujícími údaje z historie národního boje za svobodu.

Pamětní deska Lidickým ženám

Autor: Marek Lanzendorf, 03.08.2020

V sobotu 23. 6. 2012 se na náměstí Osvobození v České Lípě konalo slavnostní odhalení desky na památku lidickým ženám, která byla umístěna na budovu Vlastivědného muzea. Deska symbolizuje upomínku lidických žen, které došly pěšky z ženského pracovního tábora Ravensbrück do Nového Boru, kde pocítily první přívětivé přijetí od československých vojáků, podplukovník Sekáč jim zajistil veškerou pomoc a po dlouhé době i nocleh pod střechou. Tak ukončily svoji pouť dlouhou, více jak 400 km a přespaly poprvé v osvobozené vlasti v České Lípě právě v prostorách tehdejšího kláštera. Zde byla deska umístěna s laskavou podporou ing. Zdeňka Vitáčka, ředitele muzea, a místostarosty Jiřího Kočandrleho.
(zdroj: http://www.lidice.cz/ )