Praha 3

Kenotafy Obětí 1. světové války - Oddíl XXIV

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 20.05.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, II. obecní hřbitov, Vojenský hřbitov Obětí I. světové války, součástí Památníku hrobu v dáli
Nápis:
TABULKA BEZ NÁPISU

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - II. D. NOVÉ MĚSTO

TABULKA BEZ NÁPISU

TABULKA BEZ NÁPISU

SVAZ ČESKOSLOVENSKÉ MLÁDEŽE SOCIALISTICKÉ ČSR

OKRESNÍ VÝKONNÝ VÝBOR PRAHA - II - HOR.

OKRESNÍ VÝKONNÝ VÝBOR PRAHA - III.

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - IV. HRADČANY

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - V. JOSEFOV

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - VI. VYŠEHRAD

JEDNOTA ČESKOSLOVENSKÝCH ŽIVNOSTNÍKŮ PRAHA

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - VII. HOLEŠOVICE - BUBNY

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - VIII. LIBEŇ, BOHNICE, KOBYLISY, STŘÍŽKOV, TROJA

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - IX. VYSOČANY, HLOUBĚTÍN, PROSEK

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - X. KARLÍN

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - XI. ŽIŽKOV, HRDLOŘEZY, MALEŠICE

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - XII. KRÁL. VINOHRADY

ÚSTŘEDNÍ TĚLOVÝCHOVNÝ SVAZ

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - XIII. VRŠOVICE, STRAŠNICE, HOSTIVAŘ, ZÁBĚHLICE - PRÁČE - ROZTYLY

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - XIV. NUSLE, PANKRÁC, MICHLE, KRČ

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - XV. BRANÍK, PODOLÍ, HODKOVIČKY

ČESKOSLOVENSKÁ OBEC ÚŘEDNICKÁ SDRUŽENÍ ODBOROVÝCH ORGANISACÍ ÚŘEDNICKÝCH

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - XVI. SMÍCHOV, RADLICE, HLUBOČEPY, ZLÍCHOV, MALÁ CHUCHLE

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - XVII. KOŠÍŘE, MOTOL, JINONICE - BUTOVICE

JEDNOTA ZAMĚSTNANCŮ ČSL. STÁTNÍCH DRAH PRAHA

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - XVIII. BŘEVNOV, STŘEŠOVICE, LIBOC

OKRESNÍ VÝK. VÝB. PRAHA - XIX. DEJVICE, BUBENEČ, SEDLEC - PODBABA, VELESLAVÍN, VOKOVICE

SPOLEČENSKÝ KLUB ČESKOSLOVENSKÉ STRANY NÁR. SOC. PRAHA

UNIE ČESKOSLOVENSKÝCH DRUŽSTEV V PRAZE

ODBOROVÉ ZDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH KOVOPRACOVNÍKŮ PRAHA

SYNDIKÁT SAMOSPRÁVNÝCH ZAMĚSTNANCŮ V REPUBLICE ČESKOSLOVENSKÉ

ÚSTŘEDNÍ VÝKON. VÝBOR ZAMĚSTNAN. ELEK. PODNIKŮ PŘI JEDNOTĚ ZAMĚSTNANCŮ ČSL DRAH V PRAZE

JEDNOTA STÁT. ZŘÍZENCŮ VŠEODBOROVÉ SDRUŽENÍ ODBOR. SPOLKŮ V PRAZE

ČESKOSLOVENSKÝ SVAZ ODĚVNÍCH ZAMĚSTNANCŮ PRAHA

SDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH DŘEVOPRACOVNÍKŮ V PRAZE

ODBOROVÉ ORGANISACE HOLIČSKÝCH A KADŘNICKÝCH POMOCNÍKŮ A POMOCNIC SE SÍDLEM V PRAZE

„OTAKAR“ ÚSTŘEDNÍ JEDNOTA ČSL. ČÍŠNICTVA V PRAZE

ODBOROVÉ ZDRUŽENÍ SLADOVNÍKŮ, BEDNÁŘŮ A DĚLNICTVA PIVOVARSKÉHO V PRAZE

UNIE ZAMĚSTNANCŮ LUČEBNÍCH ODBORŮ V PRAZE

ODBOROVÉ ZDRUŽENÍ PEKAŘSKÉHO DĚLNICTVA V ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLICE
Poznámka:

Toto místo nepočítáme jako VPM ani VH.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

‹ ›

Kenotafy Obětí 1. světové války - Oddíl XXV

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 17.11.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, II. obecní hřbitov, Vojenský hřbitov Obětí I. světové války, součástí Památníku hrobu v dáli
Nápis:
PĚŠ. PL. 38 ZÁL. ŠIKOVATEL BOHUMIL HANUŠ
* 1881 + V KARPATECH

DOM. PL. 8 DESÁTNÍK ANTONÍN FOŘT
* 1884 + 15.3.1915 ČUPRIJE - SRBSKO

PORUČÍK VLASTIMIL SVOBODA
* 1897 + 16.3.1917 V BAINSIZZI, ITALIE

PĚŠ. PL. 11 DESÁTNÍK OTTO ŠNOBL
* 1895 + 10.8.1914 VALJEVO - SRBSKO

P. PL. 36 PĚŠÁK ANTONÍN BARTÁK
* 1883 + 14.5.1917 MONTE SANTO, ITALIE

PĚŠ. PL. 7 PĚŠÁK ANTONÍN ZEMAN
* 1882 + 20.12.1917 GORAZIN, ITALIE

MYSL. PRAP. 6 MYSLIVEC ARNOŠT MÜLLER
* 1894 + 22.5.1915 V JEZEVCE - RUSKO

PĚŠ. PL. 28 PĚŠÁK OLDŘICH ZLATOHLÁEK (zřejmě má být ZLATOHLÁVEK)
* 1893 + 9. 1915 V BADENU

PĚŠ. PL. 21 PĚŠÁK FRANTIŠEK PETRÁSEK
* 1897 + 8.12.1917 V RUSKU

P. PL. 36 PĚŠÁK ALOIS PETRÁSEK
* 1891 + 3.11.1915 U BITKOVICE - HALIČ

DOM. PRAP. 54 SVOBODNÍK ŠTĚPÁN SVÁŠEK
* 1873 + 8.5.1915 V ZOMBORU, UHRY

P. PL. 36 PĚŠÁK KAREL ŠMEJKAL
* 1880 + 22.4.1918 TATABANYA - UHRY

DOM. PL. Č. 8 ČETAŘ KAREL ŠEBEK
* 1888 + 31.8.1915 U KLEPACZEVA V RUSKU

DOMPL. 8 DOMOBR. JAROSLAV LAŠTOVKA
* 1894 + 15.11.1918 V SOLNOHRADECH

PĚŠ. PL. 28 PĚŠÁK FRANTIŠEK POKORNÝ
* 1895 X 4.6.1917 ST. GIOVANNI

STŘEL. P. PL. 8 PĚŠÁK JAKUB RYBA
* 1887 + 27.1.1915 UJVERBASZ

P. PL. 102 PĚŠÁK JAN TALAVAŇA
* 1893 + 6.11.1914 U ŠABACE V SRBSKU

P. PL. 27 DOM. PĚŠÁK RUDOLF MLEJNEK
* 1891 + 10.11.1917 GAMONA-GALLIO, OKR. ASIAGO, ITALIE

P. PL. 36 PĚŠÁK BEDŘICH HOLUB
* 1874 + 4.9.1915 SINKOW

P. PL. 11 PĚŠÁK JOSEF TŮMA
* 1900 + 18.2.1919 V AVEZZANO - V ITALII

PĚŠ. PL. 56 PĚŠÁK KAREL TŮMA
* 1895 + 16.7.1916 BUDAPEŠT

ZEM. P. PL. 11 KADET JINDŘICH BRABOREC
* 1894 + 13.6.1915 U SIENIAVY NA SANU, RUSKO

POL. DĚL. PL. 22 DĚLOSTŘEL. ALOIS PETERKA
* 1894 + 1.1.1916 U VIGO - TYROLY

PRAPOR BOSEN. MYSL. 7 PORUČÍK ING. KAND. FRANT. FÜRST
* 1890 X 28.7.1916 U BRODY, RUSKO

P. PL. PĚŠÁK JOSEF BÍLEK
* 1891 + 1.2.1918 V ZÁL. NEMOCNICI VE VÍDNI XIV

STŘEL. PL. Č. 33 LEGIONÁŘ STANISLAV FINK
* 1896 + 19.6.1918 NA PIAVĚ

AUTOKOLONA Č. 7 PĚŠÁK ALOIS KRÁL
* 28.6.1915 V ZÁL. NEM. V RZESZOWĚ, HALIČ

POL. DĚLOSTŘ. PL. Č. 9 DĚLOSTŘELEC JOSEF ŠTOKER
* 1884 + 18.4.1918 V ČES. BUDĚJOVICÍCH, ČECHY

X. STŘEL. PL. JANA SLADKÉHO KOZINY LEGIONÁŘ THEODOR JEČNÝ
* 1893 + 16.5.1918 V INNOKENTĚVSKÉ V IRKUTSKU - SIBIŘ

P. PL. 102 DR. DOBR. SVOBODNÍ BOHUMIL HOUŠTECKÝ
* 1888 + 8.12.1914 V JUNKOVACI - SRBSKO

DOM. PL. Č. 8 DOMOBRANEC JOSEF POSLUŠNÝ
* 1880 + 10.1.1919 SANATORIUM NA PLEŠI, ČECHY

P. PL. Č. 28 DOMOBRANEC ALOIS NOVÁK
* 1878 + 15.6.1918 V ZAL. NEM. V INNEMOSTI - TYROLY

P. PL. Č. 102 PĚŠÁK KAREL LÁZNIČKA
* 1896 + 2.2.1918 V KYJEVĚ - RUSKO

ZEM. PL. 8 ČETAŘ RUDOLF STARÝ
* 1883 + 12.9.1918 NOVALEDO - JIŽ. TYROLY

P. PL. 28 PĚŠÁK FRANTIŠEK KONÍČEK
* 1894 + 12.3.1916 NA VRCHU NASFELD - KORUTANY

ZEM. PL. 28 VOJÍN OTTO ADAM
* 1883 OD 1914 NEZVĚSTNÝ V SRBSKU

P. PL. 88 VOJÍN FRANT. KRAIZINGER
* 1874 + 25.10.1918 V MOR. ŠUMPERKU

P. PL. 73 VOJÍN JOSEF SCHART
* 1893 X 25.5.1917 ST. DOMBROVÁ, POLSKO

DĚL. PL. 157 DĚLOSTŘELEC JAROSLAV JENÍK
* 1878 X 15.6.1918 U ODERZO, ITALIE

P. PL. 28 VOJÍN ZDENĚK MIK
* 1898 + 25.11.1918 VE VRŮTKÁCH NA SLOVENSKU

P. PL. 36 DESÁTNÍK JOSEF TINTĚRA
* 1882 + 2.11.1918 V SARAJEVĚ

ZEM. PL. 28 VOJÍN ANTONÍN FÍLA
* 1883 + 1916 U BOHORODIČIN, HALIČ

P. PL. 11 VOJÍN VÁCLAV TUREK
* 1880 NEZVĚSTNÝ 1916 Z ITALSKÉHO BOJIŠTĚ

ZEM. PL. 8 JEDN. DOBROV. JAN VYSKOČIL
* 1894 NEZVĚSTNÝ OD 12.9.1917 Z ITAL. BOJIŠTĚ

RUS. LEG. PL. 8 LEGIONÁŘ JOSEF KULHAVÝ
* 1892 X 5.2.1918 V NIKOLSKU, RUSKO

DOM. PL. 32 VOJÍN JAN MÍŠEK
* 1894 X ?? 1916 V POLSKU

VOZ. PL. 8 VOJÍN EDUARD BERAN
* 1893 + 13.11.1918 V DĚDICÍCH - POLSKO

P. PL. 28 PĚŠÁK VÁCLAV ŠAŠEK
* 1896 X 20.2.1915 NA ITALII

DOM. PL. 38 DESÁTNÍK ANTONÍN ŠIMON
* 1879 V RUSKU
Poznámka:

CZE-0003-25925, CZE-0003-25926, CZE-0003-25927, CZE-0003-25928, CZE-0003-25929, CZE-0003-25930, CZE-0003-25531, CZE-0003-25532, CZE-0003-25533, CZE-0003-25534, CZE-0003-25535, CZE-0003-25536, CZE-0003-25537, CZE-0003-25538, CZE-0003-25539, CZE-0003-25840, CZE-0003-25841, CZE-0003-25842, CZE-0003-25843, CZE-0003-25844, CZE-0003-25845, CZE-0003-25846, CZE-0003-25847, CZE-0003-25848, CZE-0003-25849, CZE-0003-25850, CZE-0003-25851, CZE-0003-25852, CZE-0003-25853, CZE-0003-25854, CZE-0003-25955, CZE-0003-25956, CZE-0003-25957, CZE-0003-25958, CZE-0003-25959, CZE-0003-25960, CZE-0003-25961, CZE-0003-25962, CZE-0003-25963, CZE-0003-25964, CZE-0003-25965, CZE-0003-25966, CZE-0003-25967, CZE-0003-25968, CZE-0003-25969, CZE-0003-25970, CZE-0003-25971, CZE-0003-25972, CZE-0003-25973,


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, podle seznamu
Toto místo je počítáno jako 49 VPM
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

‹ ›

Kenotafy Obětí 1. světové války - Oddíl XXVI

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 17.11.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, II. obecní hřbitov, Vojenský hřbitov Obětí I. světové války, součástí Památníku hrobu v dáli
Nápis:
P. PL. 74 DESÁTNÍK KAREL LIESER
* 1890 + 6.9.1914 U SAŠINCE, SLAVONIE

4. PL, TYR. MYSL. VOJÍN ZDENĚK RAK
* 1884 OD 20.5.1915 NEZVĚSTNÝ NA RUSKÉ FRONTĚ

P. PL. 102 VOJÍN JAN KOČÍ
* 1891 OD 25.5.1917 NEZVĚSTNÝ, SELO U KARASU

P. PL. 36 PĚŠÁK JAN GREGOR (REDAKTOR A TAJEMNÍK)
* 24.3.1874 V KOLÍNĚ OD 6.8.1916 NEZVĚSTNÝ, RUSKÉ BOJIŠTĚ

ZEMĚP. PL. 28 VOJÍN KAREL JIRÁK
* 1884 + 3.4.1915 V BITOLJI, SRBSKU

VOZ. ODD. 203 VOJÍN KAREL KUTZENDÖRFER
* 1894 + 27.9.1917 RONCHI (PŘÍMOŘÍ)

TATRANSKÝ PL. 7 DESÁTNÍK LADISLAV DOSTÁL
* 1889 + 1.8.1918 U KAULU

P. PL. 74 PĚŠÁK RUDOLF LIESER
* 1893 + 16.2.1916 SOLOTAJA ORDA, RUSKO

POL. MYSL. PRAP. 22 VOJÍN JINDŘICH KULHÁNEK
* 1896 + 3.7.1916 GORJANIK, PŘÍMOŘÍ

DOM. PRAP. 53 PĚŠÁK JOSEF ŠTĚPÁNEK
* 1873 OD 25.1.1915 NEZVĚSTNÝ V SRBSKU

DĚL. PL. 59 DĚLOSTŘELEC KAREL LEHEČKA
* 1899 + 16.6.1918 NA ITALSKÉ FRONTĚ

PEVN. DĚLOSTŘ. PORUČÍK R. L. BOHUMIL SVATOŠ
* 1892 + 11.5.1921 V SIBIŘI (TOBOLSK)

P. PL. 88 PĚŠÁK KAREL KOLDA
* 1891 + 1916 V RUSKU

STŘEL. PL. 28 STŘELEC BOHUSLAV KOLMAN
* 1897 + 24.10.1918 V PIA VEGA (ITÁLIE)

P. PL. 11 PĚŠÁK FRANTIŠEK KRACMAN
* 1892 + 4.9.1914 U ŠABACE, SRBSKO

DĚL. PL. 22 DĚLOSTŘELEC JAROSLAV KOTH
* 1895 + 25.10.1918 SOMBOR, POLSKO

ZEM. PL. 8 JEDN. DOBR. A UČ. JOSEF DUDEK
* 1891 + 20.8.1917 NA SOČÍ V ITÁLII

V P. PL. 102 VOJÍN PETR KŘÍŽEK
* 1894 OD 1917 NETVĚSTNÝ V ITÁLII

DOM. P. PL. 6 PĚŠÁK KAREL TUPÝ
* 1873 + 5.10.1915 U DOBERDO, ITÁLIE

P. PL. 35 PORUČÍK VÁCLAV LOSKOT
* 1884 + 25.9.1914 V SRBSKU

DOM. PL. 53 VOJÍN FRANTIŠEK JANDA
* 1874 + 1915 V KRAGUJEVACI - SRBSKO

P. PL. 73 KADET LUDVÍK LUDVÍK
* 1894 + 24.11.1914 U LAJKOVACE, SRBSKO

ZEM. PL. 7 VOJÍN JAROSLAV POHL
* 1894 + 21.7.1915 U KRASNÍKU (RUSKO)

P. PL. 28 PĚŠÁK ANTONÍN MULTER
* 1882 + 25.10.1914 U NISKA, RUSKO

DOM. PL. 54 PĚŠÁK FRANTIŠEK FIŠER
* 1875 + 12.4.1915 V BITOLJI, SRBSKO

LEG. PL. 3 LEGIONÁŘ JAROSLAV ČECH
* 1890 + 14.6.1917 U ZBOROVA

P. PL. 35 VOJÍN FRANTIŠEK HÜBSCH
* 1884 + 9.3.1916 V KOKANDU - TURKESTAN

ZEM. PL. 8 VOJÍN VLADIMÍR SVOBODA
* 1884 OD 1915 NEZVĚSTNÝ Z RUSK. BOJIŠTĚ

STŘEL. PL. 8 VOJÍN KAREL BRABEC
* 1896 + 15.9.1917 OTLICA - GORICE, PŘÍMOŘÍ

PĚŠ. PL. 28 JED. DOBR. DESÁTNÍK BOHUSLAV KULIČKA
* 1894 OD 1917 NEZVĚSTNÝ NA ITAL. BOJIŠTI

P. PL. 28 ČETAŘ JOSEF FREIBERG
* 1885 + 1915 U WOLLO EICHOVY, HALIČ

ZEM. P. PL. 28 KADET JAN KOVAŘÍK
* 1895 + 3.7.1916 V UŽHORODĚ

P. PL. 10 NADPORUČÍK PL. POBOČNÍK JOSEF URBAN
* 1887 + 29.8.1914 U KOMÁROVA, HALIČ

VOZATAJ. VČL. 145 STRÁŽMISTR JOSEF BERKA
+ 2.9.1917 V ROGATICI

1. PL. JANA HUSA FRANTIŠEK MRÁZ
* 1896 + 8.9.1918 NA URALE

PĚŠ. PL. 28 PĚŠÁK VÁCLAV JEŠINA
* 1887 OD 20.8.1914 NEZVĚSTNÝ NA RUSKÉM BOJIŠTI

DOM. PL. 8 VOJÍN JOSEF NOVÁK
* 1873 + 9.11.1914 U SMEDEREVA (SRBSKO)

STŘ. PL. 6 STŘELEC VÁCLAV CONK
* 1897 OD 20.8.1917 NEZVĚSTNÝ Z ITAL. BOJIŠTĚ

PĚŠ. PL. 102 VOJÍN JOSEF JAROLÍMEK
* 1880 OD 10.10.1916 NEZVĚSTNÝ NA ITAL. BOJIŠTI

P. PL. 88 PĚŠÁK VÁCLAV ŽÁČEK
* 1896 + 7.3.1917 U BŘEŽAN - HALIČ

P. PL. 1 PORUČÍK JAROBOJ VŠETIČKA
* 1891 + 31.8.1914 ČESNIKY, ZÁMOCZ, RUSKO

STŘ. PL. 2 STŘELEC JAROSLAV KOUTECKÝ
* 1899 + 20.6.1918 MOTTA LIVENZA - ITÁLIE
Poznámka:

CZE-0003-26144, CZE-0003-26145, CZE-0003-26146, CZE-0003-26147, CZE-0003-26148, CZE-0003-26149, CZE-0003-26150, CZE-0003-26151, CZE-0003-26152, CZE-0003-26153, CZE-0003-26154, CZE-0003-26155, CZE-0003-26156, CZE-0003-26157, CZE-0003-26158, CZE-0003-26159, CZE-0003-26160, CZE-0003-26161, CZE-0003-26162, CZE-0003-26163, CZE-0003-26164, CZE-0003-26165, CZE-0003-26166, CZE-0003-26167, CZE-0003-26168, CZE-0003-26169, CZE-0003-26170, CZE-0003-26171, CZE-0003-26172, CZE-0003-26173, CZE-0003-26174, CZE-0003-26175, CZE-0003-26176, CZE-0003-26177, CZE-0003-26178, CZE-0003-26179, CZE-0003-26180, CZE-0003-26181, CZE-0003-26182, CZE-0003-26183, CZE-0003-26184, CZE-0003-26185,


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, podle seznamu
Toto místo je počítáno jako 42 VPM
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

‹ ›

Kenotafy Obětí 1. světové války - Oddíl XXVII

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 17.11.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, II. obecní hřbitov, Vojenský hřbitov Obětí I. světové války, součástí Památníku hrobu v dáli
Nápis:
P. PL. 102 SVOBODNÍK JINDŘICH HOLEŠOVSKÝ
* 1883 + 2.2.1915 U POLANKY - HALIČ

P. PL. 28 ČETAŘ JOSEF MALÍNSKÝ
* 1889 + 22.7.1915 ISTRIE

M.U.D.R. EMIL MARŠÁL
* 14.8.1889 BÝV. ASIST. LÉKAŘ ZEMB. P. PL. PRAHA 8 PŘEŠEL 5.11.1914 DO SRBSKA, KDE PŮSOBIL JAKO KRÁL. SRBSKÝ SANITNÍ KAPITÁN. PŘI ÚSTUPU ALBANIÍ BYL ZRAZEN, U ŠULAN ZAJAT A JAKO RAK. ZBĚH ZAVRAŽDĚN.

BOHUMIL MAŠEK VOJÍN
* 1881 + 17.VII.1917 LVOV, HALIČ

PĚŠ. PL. 35 VOJÍN HYNEK OPOLECKÝ
* 21.8.1897 + 4.6.1916 NA ITALSKÉ FRONTĚ

DOM. PL. 7 PORUČÍK V ZÁL. PROF. ANT. SLÁMA
* 1875 X 8.9.1914 U OPOLE V RUSKU

ZEMĚBR. PL. Č. 10 UČITEL OLDŘICH TRNKA
* 1886 X 11.12.1914 U JANŮVKY, RUSKÉ POLSKO

P. PL. 18 VOJÍN JOSEF NENTVICH
* 24.9.1888 NEZVĚSTNÝ Z BITVY U POLANY DNE 30.XI.1914

DĚL. PL. Č. 50 SVOBODNÍK FRANTIŠEK ČERNÝ
* 1879 + 1916 V GORICI

P. PL. 40 JEDN. DOBROVOLNÍK BOHUMIL HORÁČEK
* 1898 X 2.10.1916 NA VOLYNI

P. PL. 28 DOMOBRANEC FRANT. STRAKA
* 1896 + 26.9.1917 LOPATICE, ALBANIE

DRAG. PL. 2 DRAGOUN ANT. HAÜSDORF
* 1894 + 31.7.1918 KNITTELFELD - ŠTÝRSKO

VOZATAJ. PL. 8 VOJÍN FRANT. ČERNÝ
* 1890 + 14.8.1918 BAZARŠIAK - ALBANIE

ŽELEZNIČNÍ PL. VOJÍN VÁCLAV KADEŘÁBEK
* 1877 + 25.7.1916 V SIMONESTI

8. STŘEL. PL. J. DOBR. DESÁTNÍK MEDIK FRANT. BŘEZINA
* 1895 + 12.3.1915 ZOLOTAJÁ ORDA - ASIE

DOBROVOL. ODDÍL 1 KAPITÁN BEDŘICH BŘEZINA (MIRKO K. POPOVIČ)
* 1886 X 19.11.1916 NA ČERNÉ ČUKI U MARKOVA KALETA

TABULKA BEZ NÁPISU

DOM. PL. 91 VOJÍN PROKOP NEUFUSS
* 10.4.1874 + 24.12.1915 U DOBRYJE V SRBSKU

P. PL. 91 JDR. DOBR. RUDOLF HAVLÍČEK
* 1884 ? 1916 ZOLOTAJA ORDA ASIE

TABULKA BEZ NÁPISU

P. PL. 74 ÚČ. PODDŮST. JOSEF HEINZMANN
*1892 + V ČERVENCI R. 1916 U KOVELU

5 X TABULKA BEZ NÁPISU

P. PL. 58 ZEMĚBRANEC VÁCLAV BRETTSCHNAIDER
* 1872 + ? 1914 SEMENDRIAN SRBSKO

TABULKA BEZ NÁPISU

PĚŠÍ PLUK 94 SVOBODNÍK ANTONÍN ČERVA
* 1882 + 12.? 1914 SIRMIJE NA SRBSKU

TABULKA BEZ NÁPISU
Poznámka:

CZE-0003-25115, CZE-0003-25116, CZE-0003-25117, CZE-0003-25118, CZE-0003-25119, CZE-0003-25120, CZE-0003-25121, CZE-0003-25122, CZE-0003-25123, CZE-0003-25124, CZE-0003-25125, CZE-0003-25126, CZE-0003-25127, CZE-0003-25128, CZE-0003-25129, CZE-0003-25130, CZE-0003-25131, CZE-0003-25132, CZE-0003-25133, CZE-0003-25134, CZE-0003-25135, CZE-0003-25136, CZE-0003-25137, CZE-0003-25138, CZE-0003-25139, CZE-0003-25140, CZE-0003-25141, CZE-0003-25142, CZE-0003-25143, CZE-0003-25144


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, podle seznamu
Toto místo je počítáno jako 30 VPM
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

‹ ›

Kenotaf Jaroslav Roznětinský

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Svatopluk Roznětínský, 01.05.2008
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, sekce 7. úsek, 18. oddíl, č. náhrobku 133
Nápis:
JAROSLAV
ROZNĚTINSKÝ
POLOŽIL SVŮJ ŽIVOT ZA VLAST
U TOBRUKU 18.11.1941

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-56059
Pomník přidal: Svatopluk Roznětínský

‹ ›

Kenotaf Julian Hecht a Karel Matějka

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Milan Lašťovka, 07.03.2015
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část IV. odd. 5 hrob 96-0097
Nápis:
PAMÁTCE DRAHÝM
MANŽEL PLK. KAREL MATĚJKA
NAR. 7.10.1893 ZEMŘ. PRO VLAST OSWĚNČÍM 16.3.1943
OTEC ŘID. JULIAN HECHT
NAR. 15.3.1879 ZEMŘEL LEDEN 1944 TEREZÍN

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-56056
Pomník přidal: Milan Lašťovka

‹ ›

Kenotaf Friedrich Freiherrn Wolf von Wachtentreu

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Milan Lašťovka, 07.03.2015
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, Část III, u hřbitovní zdi
Nápis:
Zum Andenken
an den in der Ferne verstorbenen
FRIEDRICH FREIHERRN WOLF VON WACHTENTREU
k. und k. Oberst a.D.
geb. 1.VI.1864, gest. 7.IX. 1924 zu Dietach

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

‹ ›

Kenotaf Zdeněk Svoboda

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Milan Lašťovka, 07.03.2015
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, Část III., odd. 5, hrob 53
Nápis:
ZDENĚK SVOBODA
*8.6.1911 +1945 V KONCENTRAČ. TÁBOŘE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

‹ ›

Kenotaf Jaroslav Lukeš

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 23.07.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, odd. 2
Nápis:
JAROSLAV LUKEŠ
*1897 UMUČEN V MATHAUSENU
Poznámka:

správně má být v Mauthausenu


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Kenotaf Slávka Špačková

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 23.07.2006
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, odd. 3
Nápis:
SLÁVKA ŠPAČKOVÁ
NAR. 2.6.1900
ZEMŘ. V OSVĚČIMI 5.10.1942
UMUČENA NACISTY

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi