40 000 – dobrý začátek

40 000 – dobrý začátek

Spolek pro vojenská pietní místa v dubnu 2015 do své databáze zařadil vojenské pietní místo s pořadovým číslem 40 000. Je to moc, nebo málo?

Nejdříve trochu historie a teorie.

V květnu 1919 byly Ústředním inspektorátem válečných hrobů rozeslány dotazníky všem obecním úřadům, posádkovým velitelstvím, četnických stanovištím, majitelům hřbitovů a úřadům, vedoucích úřední matriky k získání podkladů pro založení katastru válečných hrobů.

Z odpovědí bylo zjištěno, že na celkem 5 493 hřbitovech je celkem 171 385 hrobů s cca 203 160 ostatky, z nichž bylo 5 Francouzů, 1 Brit, 3 Američani, 51 331 Rusů, 22 070 Srbů, Chorvatů a Slovinců, 9 666 Poláků, 13 Bulharů, 277 Ukrajinců, 12 074 Rumunů, 15 765 Italů, 12 156 Rakušanů, 4 377 říšských němců, 21 254 Uhrů, 563 Turků a 2 627 nezjištěných. Cizinců bylo tedy celkem 152 182 a 50 978 Čechoslováků. Současně se vypátralo, že existuje celkem 63.478 neupravených hrobů s 119 192 ostatky.

Inspektorát válečných hrobů byl později přejmenován na ústřední správu válečných hrobů a k 1. 4. 1924 evidoval na 4 970 hřbitovech v obvodech 4 591 obcí celkem 139 557 válečných hrobů.

Tolik k období po 1. světové válce. Po druhé světové válce úsilí zajistit evidenci válečných hrobů pochopitelně neustalo.

Po válce byly zaznamenány tyto ztráty: Rudé armády 97 325, rumunské armády 12 742, čs. armády-východ 5 620 a čs. armády-západ 896; Popravení čs. důstojníci a rotmistři za nacistické okupace: 521; Oběti: SNP 15 000, pražského povstání 2 898 a nacistické persekuce 36 530; Popravení a zemřelí v Terezíně: 35 000; dále 279 Američanů, 268 Britů, 474 Francouzů, 44 Holanďanů, 10 Belgičanů, 91 Poláků, 34 Jihoslovanů a 17 Bulharů, tzn. celkem 206 952 a cca 107 477 Židů deportovaných jak z území českých zemí tak i Slovenska.

I v poválečném období docházelo k úmrtím vojáků a občanů. Další padlé a zahynulé vojáky přinášejí také novodobé mise AČR.

Od roku 1999 je péče o válečné hroby svěřena do působnosti Ministerstva obrany. V rámci Ministerstva obrany péči o válečné hroby organizuje a koordinuje Odbor pro válečné veterány Ministerstva obrany ČR.

Péče o válečné hroby v ČR se týká nejen válečných hrobů s ostatky, ale i pietních míst, která jsou připomínkou oběti válek. Všechny válečné hroby jsou chráněné stejně, bez ohledu na to, zda se jedná o hroby našich nebo spojeneckých vojáků anebo zda se jedná o hroby bývalých nepřátel. V péči pochopitelně nehraje žádnou roli původ padlých, na všechny je nazíráno jako na oběti válek a nejsou posuzovány podle státní příslušnosti, národnosti a podobně. Cílem péče o válečné hroby je jejich zachování v důstojném a poznatelném stavu. Rozsah péče o válečné hroby je stanoven zákonem a v ČR ji vykonávají zejména obce, které většinu z nich vlastní, péče o české válečné hroby v zahraničí je zajištěna mezivládními smlouvami.

 

Centrální evidenci válečných hrobů vede Ministerstvo obrany na základě zákona 122/2004 Sb. o válečných hrobech.

Ke dni 6. 11. 2014 bylo na území České republiky evidováno celkem 34 185 válečných hrobů. Ke dni 3. 5. 2015 je na území České republiky evidováno celkem 34 592válečných hrobů s vazbou na 503 817 obětí. Z toho počtu se jedná o 21 577 válečných hrobů s ostatky a 13 015 pietních míst. V zahraničí je evidováno 3 092 válečných hrobů s vazbou na 29 431 obětí (2873 válečných hrobů s ostatky a 219 pietních míst).

Centrální evidence válečných hrobů je doplňována péčí pracovníků obecních i krajských úřadů. Díky nemalému úsilí ale i nadšení zaměstnanců Odboru pro válečné veterány MO patří tato databáze k nejlepším na světě. Nejen z hlediska rozsahu, ale i formy přístupnosti dat veřejnosti. Všechny informace lze získat online na adrese http://www.valecnehroby.cz/ jak pomocí hledávání přes dotazu ve formuláři, tak pomocí vyhledáváním v mapě.

 

Spolek pro vojenská pietní místa

Spolek pro vojenská pietní místa vhodně doplňuje úsilí na mapování našich dějin tím, že vyhledává nejen válečné hroby podle definice zákona 122/2004, ale mapuje také všechny další pietní místa, rodinné hroby vojáků a legionářů a další památky. Zaměřuje se tak na místa, která dosud nemají status válečného hrobu, nebo by tento status dokonce ani nemohla získat.

Vybrané lokality, které dosud nemají status válečného hrobu, navrhuje obcím, aby je zařadili do databáze válečných hrobů. Tyto informace si obecní úředníci mohou bezplatně vzít z databáze Spolku pro vojenská pietní místa, včetně fotografií. Tímto způsobem je možno z pozice neziskové organizace pomoci urychlit mapování válečných hrobů.

Zároveň však Spolek pro vojenská pietní místa mapuje i památky na vojáky, kteří zahynuli při plnění služebních úkolů v době míru. Například při leteckých katastrofách, nehodách při výcviku, apod. Stejně tak nezapomíná například na příslušníky vojsk MV, PS, stejně jako na oběti pokusů o přechod státní hranice.

Spolek pro vojenská pietní místa aktivně vyhledává informace i o zaniklých památkách.

V malém, leč ne úplně zanedbatelném rozsahu se Spolek také zaměřuje na obnovu památek a podporu dalších osob v těchto aktivitách například poradenskou činností.

Spolek provozuje webové stránky www.vets.cz, kde lze nalézt informace nejen o více než 40 000 vojenských pietních místech, ale je zde také prostor pro dotazy zájemců o tuto problematiku, diskusní fórum badatelů, zpravodaj k problematice vojenských pietních míst a několik dalších věcí.

Spolek pro vojenská pietní místa se zapojil do mezinárodní hry Geocaching a to tak, že v rámci aktivit Spolku a ČsOL bylo zřízeno několik schránek pro tuto hru u vojenských pietních míst, čímž se podařilo na méně známá místa přivést mnoho návštěvníků.

 

Ta čísla ….

Ale 40 000 vojenských pietních míst je přeci jen stále jen díl z obrovského množství dosud nezmapovaných připomínek našich vojenských dějin. Již v úvodu je naznačeno, že se u nás má jednat o více než 100 000 památek. Jistě jich mnoho podlehlo zubu času, případně dějinné nezvratnosti, ale i tak je možno mnoho z nich dohledat.

Zmapovat 40 000 památek trvalo Spolku pro vojenská pietní místa přibližně 10 let. Za tu dobu se do této aktivity zapojily desítky členů spolku, ale především více než 600 dobrovolných přispěvatelů, amatérských badatelů. 40 000 památek to je obrovské množství jmen a osudů. Na mnoha památkách není uvedeno jen jedno jméno, mnohdy jsou to desítky či stovky, tedy databáze spolku již nyní obsahuje statisíce jmen obětí válek i vojáků všech možných konfliktů s vazbou na Českou, ale i Slovenskou republiku a mnoho dalších států, kde působili naši vojáci a kde umírali naši spoluobčané.

 

Jak dál?

Pomocí matematiky se dá lehce určit, že ještě nejsme ani v polovině mapování toho co by se mělo udělat. Tedy máme před sebou minimálně 10 let práce. Ovšem jen tak, že se vše projde, zmapuje a zdokumentuje, se dostaneme nestrannému zdroji pro historické bádání. Zdroji, který jistě vhodně doplní šedé zdi badatelen a knihoven. Zdroji, který může ukázat neznámá jména, neznámé osudy obětí i hrdinů.

Jestli vás tento článek zaujal, podívejte se na stránky Spolku pro vojenská pietní místa na adrese www.vets.cz. Stránky jsou denně aktualizovány, denně jsou doplňovány nově nalezené památky. A určitě budeme velmi rádi za každou pomoc. Uvítáme dopřesnění již nalezených památek, informace k jednotlivým osobám, jejichž jména jsou uvedena na památkách a pochopitelně budeme velmi rádi za další lokality, další památky.

Jedinec může udělat v mapování naší historie mnoho práce, ale na takto rozsáhlý úkol se vyplatí svoje síly spojit. Pokloňme se našim hrdinům a vzdejme poctu našim obětem – nalezněme všechna místa s nimi spojená.

Nikdo nebude zapomenut, nic nebude zapomenuto.

Martin Brynych

Zdroje: PhDr. Vališ Zdeněk, Válečné hroby, http://virtually.cz/archiv.php?art=11022, http://www.valecnehroby.army.cz, www.vets.cz, www.army.cz,