Do třetice, aneb nekonečný příběh

Do třetice, aneb nekonečný příběh

Je tomu drahně pětiletek co jsem prvně viděl dětský příběh Nekonečný příběh. A nyní mám pocit, že něco podobného mám možnost zažívat znovu.

Nejprve se objevil článek o bezkonkurenčnosti státem garantovaného evidování válečných hrobů. Prý je bezkonkurenční. O naivnosti takového tvrzení se může přesvědčit každý, kdo se o danou problematiku zajímá. Příběh první (http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=791577#utm_source=atlasHP&utm_medium=newsbox&utm_term=position-2) si vysloužil naši reakci zde (https://www.vets.cz/9783-saturnin-by-si-o-bezkonkurencnosti-myslel-sve/).

Chvilku byl klid a pak náhle zmínka o tom, že si Češi neumějí spočítat své mrtvé. No co k tomu dodat. Stát neumí spočítat své mrtvé, tak to je. I na tohle jsme reagovali (https://www.vets.cz/10106-cesi-ze-si-neumeji-spocitat-sve-mrtve/).

Ono už to jednou do třetice bylo, když bylo národu zveřejněno shůry, že jeden pán (a velké díky mu) opravil za své válečný hrob. Pravda, takových jsou kvanta a zdaleka nejen letos, ale i dávno v minulosti, ale nechali jsme to plavat.

Avšak klid být zjevně nemůže. 18. listopad mohl být klidný pošmourný podzimní den, kdybych se nedozvěděl, že válečných hrobů je zhruba 33 tisíc (http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/lide–kteri-nezistne-pecuji-o-valecne-hroby–byli-oceneni–91845/). Každý ví, že tohle číslo je vycucané z prstu samo o sobě, ale pronesla to Náměstkyně ministra obrany pro personalistiku Lenka Ptáčková Melicharová, takže bychom to asi mohli brát za bernou minci. Jenže, chvilku předtím jsme se dozvěděli, že válečných hrobů je v evidenci celkem 20 343 (http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=791577#utm_source=atlasHP&utm_medium=newsbox&utm_term=position-2). Pravda, ve stejném článku se píše i něco o 12 530 pietních místech. Tedy lze se domnívat, že paní náměstkyně nemyslela vlastně válečné hroby jako takové, ale položky v databázi CEVH. Ale i tak. Copak takhle se dá pracovat s daty?

Nechme stranou to jak okázale stát ignoruje drobné badatele, kteří v případě našeho spolku disponují cca stejně velkou databází jako má stát. A rozhodně bych se nebál tvrdit, která je lepší či horší. Plnější, prázdnější, dokonalejší, přesnější, prostě nějaká.

Náš spolek se domnívá, že podobných památek by u nás mělo být minimálně cca 70 000, spíše však ke stu tisícům. Každý ať si vybere, jaké metoda povede k zmapování historie.

Ale opravdu mi hlavou vrtá myšlenkový šroub, proč takhle náhle, koncem roku, taková smršť článků s tímto vyzněním.

 Martin Brynych