rotný Vladimír Černý
* 10.3.1922 (Malá Zubovština, Volyň)† 30.5.2014 (Kladno-Švermov, Česká republika)
V letech 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc etnických Čechů. V rozmezí let 1871-72 se stali jedněmi z prvních osídlenců ve Volyni i předkové pana Vladimíra Černého.
Pan Černý se narodil dne 10. března 1922 v Malé Zubovštině a již ve velmi mladém věku se setkal s válečnými útrapami. Dle zápisků předsedkyně Jednoty ČSOL Kladno, paní Mgr. Armeanové, z vyprávění pana V. Černého šel ve svých 19 letech se svým příbuzným pomoci odehnat stádo krav za řeku Dněpr. Při zpáteční cestě do vesnice uslyšeli střelbu z kanonů. Z povzdálí viděli, jak Němci odstřelují domky ve vesnici. Zcela zničen byl i dům rodiny Vladimíra Černého. Neměli se kam vrátit, museli se ukrývat v lese, obživu jim poskytovala jedna kráva, kterou se jim podařilo zachránit.
Při mobilizaci vstoupil pan Černý do Rudé armády. Studoval poddůstojnickou školu a absolvoval tvrdý výcvik. Při těžkých bojích v náročných podmínkách byl poprvé raněn. Střepina z roztržené střely z kanonu sjela po pažbě lehkého kulometu a zasáhla mu nohu. Měl tak štěstí, že ho střepina nezasáhla přímo a o nohu nepřišel.
Při pobytu v nemocnici ve Lvově se dozvěděl o vzniku samostatné československé armády. Byl vychován rodiči v lásce a úctě ke své původní vlasti a tak se rozhodl do ní vstoupit. Jeho velitel byl původně proti, ale nakonec se to podařilo a pan Vladimír Černý odjel k útvaru československých vojáků. Byl odveden dne 27.11.1944 ve městě Krosno (kmenové číslo: 19.139/M, číslo protokolu: 14.853).
I po letech vzpomínal pan V. Černý rád na Ludvíka Svobodu, kterého si vážil jako dobrého velitele. S jednotkou 1. československého sboru se Vladimír Černý zúčastnil velké zimní ofenzivy Sovětské armády v lednu 1945. Při bojích ve velkých mrazech osvobozovali postupně obce a města. Od února do počátku dubna 1945 pak bojovali v oblasti Liptovského Mikuláše, kde měli Němci důslednou obranu, včetně řady minových polí. Teprve dne 4. dubna 1945 se podařilo našim jednotkám společně se sovětskou armádou osvobodit i město Liptovský Mikuláš. Při tomto osvobozování byl pan Černý podruhé raněn, tentokráte střepinou do zad.
Pan Vladimír Černý byl nositelem mnoha sovětských i československých vyznamenání. Získal například sovětské vyznamenání Řád Vlastenecké války II. stupně udělované za hrdinství v boji proti německým okupantům. Dne 23. března 1944 byl také mezi 59 příslušníky 1. československé samostatné brigády, kteří za akce u Biele Cerekvi, Rudy a Žaškova obdrželi medaili Za bojové zásluhy.
V. Černý byl dlouholetým členem Československé Obce Legionářské Kladno a rovněž Českého svazu bojovníků za svobodu Kladno.
Po válce již v Československu zůstal. Sháněl práci v hospodářství. Ve vlaku se seznámil se svou budoucí manželkou, která pocházela ze Stochova. Na radu svého tchána šel později pracovat na překladiště kladenského vlakového nádraží. V té době byla jeho manželka nemocná (v roce 1963 ovdověl), měli 2 děti a pan Černý potřeboval vyšší výdělky. Podařilo se mu získat práci posunovače na vlečce v areálu Dolu Nosek v Tuchlovicích. Následně udělal zkoušky na vlakvedoucího a pracoval na šachtě až do důchodového věku. V posledním údobí svého života bydlel pan Vladimír Černý, společně se svou přítelkyní, v Domově pro seniory Kladně-Švermově, kde dne 30.5.2014 zemřel ve věku úctyhodných 92 let.
Zdroje (mimo informací z desek):
http://kladensky.denik.cz/zpravy_region/valka-ho-zavala-do-zeme-predku-20130508.html
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
http://forum.valka.cz
https://cs.wikipedia.org
osobní setkání s panem Vladimírem Černým dne 10.01.2014
VPM:
urna - Stochov, okres Kladno
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.