a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž

vojín (private) Silvestr Němec

* 20.10.1919 (Moravský Krumlov)
† 17.2.1942 (Alexandrova nemocnice Singapur)

Silvestr Němec, syn Františky Němcové z obce Vémyslice poblíž Moravského Krumlova, sloužil jako dobrovolník, jednotka Straits Settlements Volunteer Force, 1st (Singapore Volunteer Corps) Bn, osobní číslo 13779. Padl 17.2.1942, ubit v Alexandrově nemocnici po obsazení Singapuru Japonci.
V Malajsku a Singapuru působila druhá největší čs. kolonie na Dálném východě. Čítala téměř 140 osob - mužů, žen a dětí, většinou zaměstnanců firmy Baťa. Z tohoto počtu bylo zhruba 20 mužů schopno vojenské služby a ti sloužili, už od začátku roku 1940, v oddílech domobrany (FMSVS - Federated Malayan States Volunteer Services, a SSVF - Straits Settlements Volunteer Force). Vojenský výcvik vykonávali o sobotách a nedělích. Přes týden normálně pracovali ve svých zaměstnáních a jednou do roka se zúčastnili velkého vojenského cvičení.
1.12.1941 oznámil singapurský rozhlas mobilizaci místní domobrany. Všichni naši krajané v domobraně nastoupili službu a byli rozděleni do střeleckých, kulometných a jiných vojenských jednotek. Okamžitě zahájili intenzivní výcvik. Po ukončení výcviku byli odesláni do obranných pozic, nacházejících se na ostrově Singapur. 8.12.1941 zahájila japonská 25. armáda, pod velením generála Jamašity útok na Malajsko. Menší část jednotek se vylodila v Malajsku u Kota Baharu, a hlavní jádro japonských sil přistálo v Thajsku u Signory a Patani. Během několika týdnů Japonci rozdrtili v pozemních bojích 11. indickou divizi, jádro britských leteckých sil v severním Malajsku a podařilo se jim potopit pýchu britského námořnictva, svaz Z. Generálporučík A. Percival, velitel britských jednotek v Malajsku, po těchto a dalších ztrátách, byl nucen ke konci ledna 1942 postupně stáhnout zbytek ze své 80 tisícové armády až k ostrovu Singapur, kde byla poslední britská obranná linie.
Do 2. února 1942 byly téměř všechny jednotky domobrany odeslány na frontu, aby zastavily japonský postup. V prvních bojových akcích, pod neustálým japonským dělostřeleckým ostřelováním, byli zraněni krajané - Kožišníček, Vítek, Němec. Lehce raněni střepinami byli Vyhnálek, Jedovnický a další. Muži drželi své pozice za velkých osobních obětí. Např. kulometčík Matuš palbou svého kulometu bránil v postupu celé japonské rotě. Když byl na jeho postavení podniknut boční útok, odplazil se se svým kulometem do buše, odkud znovu zahájil přesnou palbu. Brzy byl obklíčen. Nakonec jej z téměř bezvýchodné situace zachránil protiútok provedený jeho rotou. Další dobrovolník, Bohman, držel spolu s Australanem Edwardem jakýsi pahorek, ostřelovaný ze tří stran nepřítelem. Celá řada jeho spolubojovníků byla zraněna střepinami min a granátů. Bez ohledu na palbu, Bohman s Edwardem odvlekli těžce zraněné na ošetřovnu.
"Byl jsem kulometčíkem B Company," uvádí ve svých vzpomínkách Josef Vyhnálek, "a obsluhoval jsem lehký kulomet Lewis, zastaralý typ belgické výroby, kterým se válčilo už za 1. světové války. Naše jednotka bránila důležitý strategický úsek Gab Hill. V noci 12.2.1942 jsme nad našimi pozicemi slyšeli velký hukot leteckých motorů. Jednalo se o velkou japonskou útočnou operaci, což jsme zjistili brzy po rozednění, když jsme byli obklíčeni ze všech stran Japonci. Po čtyřhodinovém těžkém boji, když byl zbytek naší jednotky zahnán na gumovníkovou plantáž, jsme pochopili, že další náš odpor je bezvýznamný. Ztráty na padlých a raněných byly 5O% a munice docházela. Proto se náš velitel roty, kapitán Hunter-Grey, rozhodl vzdát a vydal rozkaz ke kapitulaci. Japonci nás ihned odzbrojili a jednoho po druhém přivázali provazy ke gumovníkům. Takto nás, bez vody a jídla, drželi tři dny, až do kapitulace Singapuru."
V noci z 8. na 9. února 1942 zaútočily dvě japonské divize, 5. a 18., na ostrov Singapur. Během této noci prolomili obrannou linii drženou 22. a 27. australskou brigádou a pronikly do vnitrozemí. 15. února byla situace obránců už beznadějná a krátce po 18. hodině podepsal generálporučík Percival dohodu o kapitulaci s velitelem japonské armády generálporučíkem Jamašitou. Japoncům se vzdalo na 138 tisíc britských, australských, indických a malajských vojáků.
Těsně před pádem Singapuru se podařilo evakuovat z čs. kolonie devadesát krajanů do Indie, Austrálie a Jižní Afriky. Zbylých 37 osob, mužů, žen a dětí, bylo postupně zajato a internováno Japonci. Část z nich, většinou civilisté, se pokusila 10.2.1942 opustit Singapur posledním konvojem devíti lodí. Japonci však konvoj napadli a téměř všechny lodě potopili. Při tomto útoku zahynuli krajané Plhoň, Smržák, Strangfeld, Straussler a Heim. Ostatní byli zajati. Zvlášť krutý byl osud ke krajanu Zelníčkovi, jenž skočil z potápějící se lodi do moře a víc než čtyři hodiny plaval k nejbližší pevnině - na Sumatru. Zde ho ale místo spojeneckých vojáků "přivítali" Japonci.
Krajané, kteří byli zajati ještě před kapitulací, byli odesláni do zajateckých táborů. Zbylým Čechoslovákům, které kapitulace zastihla ještě v domobraně, umožnili britští důstojníci vrátit se zpět do civilu. Toto gesto přineslo krajanům ještě několik měsíců "svobody", než byli odvlečeni do internačního tábora. Během obsazování Singapuru zahynul vojín Silvestr Němec, který byl s dalšími raněnými vojáky a lékařským personálem ubit v Alexandrově nemocnici.
uveden také SGP-01392 (Singapore Memorial, Singapur)

Více informací - https://patraniposilvestrovi.wordpress.com/

Zdroje: http://www.cwgc.org/find-war-dead/casualty/2140339/NEMEC,%20S http://mujweb.cz/ipro/stripky/clanky/csdv.htm

Zpracoval: Ing. František Jedlička

VPM:
pomník - Vémyslice, okres Znojmo
pomník - Zlín, okres Zlín


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.