Autor: Wikipedie
kapitán in memoriam Oskar Leopold Beneš
* 22.2.1913 (České Budějovice)† 24.4.1945 (Zahájí)
Vojín Oskar Leopold Beneš nar. 22.2.1913 České Budějovice. Odveden 12.05.1942, Buzuluk, kmenové číslo 0.736/M a 0.755/D, příslušník Rudá armáda, výsadek Národní mstitel. Padl jako podporučík 24.04.1945 Zahájí.
V prostoru Brocno - Chudolazy severně od Liběchova byla ze SSSR vysazena skupina Národní Mstitel. Jejím úkolem bylo podněcování a organizace partyzánského boje v prostoru Mělník - Dubá - Doksy a jiných forem ozbrojeného odporu civilního obyvatelstva. Svým složením představovala organizační základ štábu partyzánské jednotky v síle praporu, na který budou rychle napojeny skupiny dobrovolníků, odhodlaných k boji proti německé okupaci. Z 19 členů bylo pět československých vojáků - úředník ppor. Oskar Leopold Beneš (22.2.1913), student por. Dimitrij Popjuk - "Vladimír Novák" (10.10.1921), Michal Popjuk, rolník Michal Pituch (29.8.1917) a truhlář des. Michal Polovka (1.9.1913). Dále byli ve skupině příslušníci Rudé armády - velitel P. A. Kanišev, náčelník štábu A. S. Jacenko, velitelé destrukčních skupin A. P. Balkanov, V. R. Poičenko, B. T. Baijasa, radisté V. I. Kozelkova, V. N. Vybornov, lékařka V. S. Koreckaja, a dále V. V. Bušinov, I. J. Bondarenko, V. I. Kolačev, M. J. Jefimov, T. P. Bogujev a M. M. Ceňko. Místo vysazení bylo za hranicí zabraného území s německým obyvatelstvem, což zásadně ovlivnilo počátek činnosti po vysazení. Skupina byla okamžitě napadena palbou a zorganizována proti ní z nejbližších německých posádek rozsáhlá pátrací akce, trvající celý týden. Z dezorientovaných výsadkářů bylo pět zajato (např. Pituch) a zbývajícím se jen s velkou dávkou štěstí podařilo uniknout z prostoru obklíčení přes Šemanovice, Březinku a Kokořín k Řepínu, kde se jim dostalo již podpory českého obyvatelstva. Zde začala počátkem dubna 1945 zpravodajsky a organizačně působit, navázala a udržovala rádiové spojení se svým štábem a začala hledat kontakty k místním odbojovým skupinám a jednotlivcům. Zakládala též národní výbory a programově se opírala o komunistické ilegální organizace. Pro její další osudy bylo podstatné, že se dostala do styku s ilegální vojenskou organizací SOS na Mělnicku a SOVA, řízenou Františkem Erbanem a ilegálním okresním vojenským velitelem mjr. Vladimírem Teršlem. Na pracovním setkání 5. dubna 1945 v Řepínských lesích byla domluvena spolupráce a mjr. Teršl jmenován zástupcem velitele Kaniščeva. Tyto okolnosti podpořily příliv dobrovolníků (dosáhl počtu 80 osob) z řad uprchlých sovětských zajatců a domácích odbojářů, ukrývajících se před zatčením v okolních lesích na Řepínsku. Bojovou aktivitu podpořila skupina ilegalistů z obce Bezno. Nově vzniklá situace byla pozitivně ovlivňována blížící se porážkou Německa, což se též projevilo v podpoře obyvatelstva, v lepším zásobování a získávání zpráv všeho druhu, předávaných rádiovými stanicemi štábu 4. UF. Štáb operační skupiny usiloval na počátku dubna 1945 o vyzbrojení dobrovolníků z dodatečného shozu zbraní. K němu došlo v noci z 8. na 9. dubna 1945. Do lesa Na Babinách bylo shozeno 12 zásobníků se zbraněmi a výbušninami, což umožnilo zahájení destrukčních akcí na železničních tratích v širokém prostoru mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví. Intenzivní rádiový provoz, zřejmě ne dosti obezřetně provozovaný, byl zachycen německou odposlouchávací službou, které se podařilo lokalizovat vysílací místo v úvoze za vesnicí Zahájí. Také v důsledku hledání odbojových kontaktů s Prahou se Národní mstitel dostal do styku s konfidentem Finkem z protiparašutistického oddělení pražské služebny gestapa. Obě skutečnosti přivedly 24. dubna 1945 německé protipartyzánské komando, vedené radiolokační skupinou, až do blízkosti rádiové stanice. V nastalém boji padl ppor. Beneš s dalšími dvěma výsadkáři. I v tomto nejvážnějším případě ohrožení se podařilo skupině uniknout před zničením a uchovat si jádro sil. Ve dnech českého povstání se skupina o 240 mužích na sedmi místech střetla s německými jednotkami, když se většinou úspěšně pokoušela o jejich odzbrojení. Pod vlivem zpráv o zvěrstvech německých jednotek v Praze popravila jednotka por. Šindeláře zajaté německé vojáky, což vyvolalo odvetnou akci a v následných těžkých bojích padlo 21 a bylo zraněno 35 partyzánů. Dalších 7 bylo zatčeno gestapem a 6 popraveno. Z brigády Národní Mstitel a mobilizací byl vytvořen pluk Revoluční gardy, který obsadil pět politických okresů (Mělník, Dubá, Varnsdorf, Rumburk, Šluknov) a zavedl v nich českosloveskou státní správu. Skupina Národní Mstitel byla rozformována 18. května 1945.
Zdroje (mimo informací z desek):
Forum Válka
VÚA Praha
VPM:
hrob - Praha 2, okres Praha 2
pomník - Zahájí, okres Mělník
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.