Spolek pro vojenská pietní místa

Pamětní deska ČsOL

Umístění: Legnano, corso Magenta, Městský hřbitov (Cimitero Monumentale di Legnano), ležícím na jižním předměstí Legnana
Poznámka:

S historií ČS domobrany v Itálii úzce souvisí rovněž vojenský hrob ve městě Legnano (region Lombardie). Během 1. světové války byla v místní základní škole „GiousueCarducci“ zřízena vojenská nemocnice Italského Červeného kříže. V průběhu první poloviny roku 1919 zde byli léčeni bývalí rakousko – uherští zajatci, kteří se po rozpadu Rakousko – Uherské říše stali občany Československa a Rumunska. Dle dostupných informací zde zemřelo v první polovině roku 1919 na španělskou chřipku celkem 60 bývalých zajatců, kteří v té době již byli občany nově vzniklé ČSR a zřejmě se připravovali na službu v praporech ČS domobrany. Jejich ostatky jsou v současné době uloženy v monumentální kryptě, která je umístěna poblíž krypty italských vojáků, kteří zemřeli v Legnano za 1. světové války. V září 2018 zde byla instalována pamětní deska ČSOL s italským nápisem: „Na památku českých a italských vojáků, kteří zemřeli v Itálii za 1. světové války“.

Souřadnice: N45°35'22.06'' E8°55'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: PhDr. Ing. Jozef Špánik
Příprava dat: Martin Brynych

Krypta a válečné hroby československých vojáků

Umístění: Legnano, corso Magenta, Městský hřbitov (Cimitero Monumentale di Legnano), ležícím na jižním předměstí Legnana.
Poznámka:

Seznam pohřbených:

Barina Vojetieck
Bend Pavel
Cadek Frantisek
Cicsvara Michael
Dhola Mitro
Di Polt Josepe
Dvorak Josef
Englis Edvard
Fan Karel
Gavale Josef
Halama Josef
Havilicek Bogumil
Hocker Vaclav
Holata Josef
Horzak Antonio
Hrabanek Frantisch
Hronda Vilelm
Ironetz Frantisck
Jiran Anton
Jorno Jire
Jurasck Karel
Kapoczek Jan
Karoly Balint
Kinde Vaclav
Kminek Vaclav
Kopenskj Josef
Kornel Josef
Kosta Vojentik
Kozorak Franz
Kregerrih Antonin
Krejci Matej
Kucaba Franz
Kun Vladimir
Makala Franz
Marzin Robert
Mertlick Josef
Mozden Frant
Nauer Ernest
Nlompj Karel
Orda Jann
Ostelniak Tomas
Pidrick Judrick
Reblan Redrich
Resnek Frantisck
Roblak Jann
Rosse Anton
Sip Jan
Skerpik Gustav
Skurek Josef
Snatinger Francesco
Sooka Frantisch
Studenj Josef
Ulmann Josef
Vanececk Jan
Veinari Frantisck
Vosaslik Vaclaw
Welek Jann
Zak Adolf
Zika Matej
Zuetschek Julius

Během 1. světové války byla v roce 1916 v místní základní škole „Giousue Carducci“ (založena v roce 1913) zřízena vojenská nemocnice Italského Červeného kříže, která byla v provozu nejméně do roku 1919. V této škole je v současné době zřízeno malé školní muzeum, které připomíná historii této nemocnice. V průběhu první poloviny roku 1919 zde byli léčeni bývalí rakousko – uherští zajatci, kteří se po rozpadu Rakousko – Uherské říše stali občany Československa a Rumunska. Od prosince 1918 vznikaly v Itálii československé, rumunské a polské jednotky, složené z bývalých rakousko – uherských zajatců, kteří se jako občané nástupnických zemí dobrovolně rozhodli pro vstup do nově se formujících armád svých zemí.

Dle seznamu zemřelo v první polovině roku 1919 ve vojenské nemocnici v Legnano na španělskou chřipku celkem 83 bývalých rakousko – uherských vojáků, kteří byli v té době občany Československa a Rumunska. 59 z nich má uvedeno občanství ČSR – „československá národnost“ (cecoslovacco), 13 z nich je vedeno jako Rumuni (romeno), 10 zemřelých je vedeno jako Maďaři (ungherese) a jeden voják (vojín Vingerig – číslo 72) je registrován bez uvedení národnosti.

Jména československých vojáků i jejich místa narození jsou často zkomolena přepisem, takže je nutné si domýšlet jejich původní podobu.

Celkem je na hřbitově v Legnano pohřbeno 60 československých vojáků.

Zemřelí českoslovenští vojáci byli příslušníky mužstva, většina z nich byla dle italských záznamů prostými vojíny (soldato), někteří mají uvedenu poddůstojnickou hodnost desátník (caporale).

Není uvedena vojenská jednotka, ke které příslušeli v době zajetí, ani jejich vojenská odbornost. Českoslovenští a rumunští vojáci z nemocnice v Legnano měli pravděpodobně v době úmrtí formální statut italských válečných zajatců - byli zřejmě zajati až na podzim roku 1918 během finální italské ofenzívy u Vittorio Veneto, ale jako občané nástupnických zemí, které se v té době staly spojenci Itálie, měli ze strany italských úřadů lepší zacházení, než běžní rakouští nebo maďarští zajatci a byli v případě vyléčení připravováni na vstup do příslušných národních armád a na urychlený návrat do vlasti. Na druhé straně zemřelí českoslovenští vojáci v té době evidentně nebyli příslušníky Československé domobrany v Itálii, protože by v takovém případě byli pohřbeni na tehdejším centrálním Československém vojenském hřbitově ve městě Solbiate Olona.

Ostatky zemřelých československých a rumunských vojáků byly uloženy na městském hřbitově (Cimitero Monumentale di Legnano), ulice corso Magenta, ležícím na jižním předměstí Legnana. Dle dostupných informací se jedná o nejvýznamnější místní hřbitov, založený v roce 1898. Ostatky byly původně uloženy do hrobů, v pozdější době byly exhumovány a byly společně uloženy do krypty, která je umístěna poblíž krypty italských vojáků, kteří zemřeli v Legnano za 1. světové války.

Toto místo je počítáno jako 60 VPM
Souřadnice: N45°35'22.06'' E8°55'9.52'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: PhDr. Ing. Jozef Špánik
Doplnění informací: Giovanni Cattaneo
Příprava dat: Martin Brynych