Černilov
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
1914 - 20
Našim druhům, kteří se nedožili
deska s obětmi 1. světové války:
Václav Adamíra, František Bednář, Jaroslav Bělský, Václav Bohuslav, František Černý, Václav Česák, Josef David, Josef Dudek , Václav Dušek, Josef Dušek, Jaroslav Etrich, Václav Franc, Jaroslav Falta, Gustav Ferbas, Josef Ferbas, Josef Hájek, Emil Havlas, Václav Hejcman, Jan Hejcman, Jaroslav Holeček, Jaroslav Hubáček, Václav Jakl, František Jakl, Jaroslav Jedlička, Jan Jindra, Josef Jošt, Josef Kadeřávek, Alois Kareš, Antonín Kašpar, Adolf Kňourek, Bedřich Kopecký, Jan Kotlant, Jaroslav Kotlant, Václav Kotlant, Václav Kubšík, Jan Kutík, Jaroslav Kutík, Jan Langr, Josef Lédr, František Lukášek, Ladislav Lukášek, Jan Marek, Václav Mencl, Josef Michálek, Petr Matoušek, Josef Novotný, Josef Pavlík, Ladislav Pavlík, Václav Podstata, Josef Prokeš, Václav Prokeš, Václav Rezek, Čestmír Rychetský, Jan Rychetský, Jaroslav Skalický, Josef Skalický, Stanislav Sláma, František Střelka, František Šindelář , Václav Šitina, Josef Špaček, Václav Špaček, Josef Štěnička, Josef Škop, Josef Štrégl, Josef Tačík, Jaroslav Tvrz, Günther Toman, Jan Uhlíř, Václav Vachek, Jan Vach, Josef Vachek, Václav Vachek, Emil Vávra, Emil Veselý, Bedřich Veselý, Josef Veselý, Alois Veselý, Václav Veselovský, Karel Voltr, Josef Zilvar
později přidaná deska s obětmi 2. světové války:
Václav Bartoň, Bedřich Ježek, Jaroslav Jirouš, František Kareš, Josef Kryl, Jaroslav Zahrádko
O pozemek pro stavbu požádala roku 1921 místní Jednota družiny černilovských legionářů. V dubnu bylo žádosti vyhověno a dne 28. října 1921 došlo k odhalení pomníku (viz fotografie). Je dílem akademického sochaře Josefa Škody z Hradce Králové, který měl svůj ateliér v horní části Pospíšilovy třídy nedaleko hotelu Alexandrie.
Bližší informace k osobám uvedených na pomníku:
Václav Adamíra čp. 126 + 17. 6. 1919 na následky zranění u Michalan na Slovensku, František Bednář čp. 160 + 11. 7. 1916,
Jaroslav Bělský čp. 124 + 10. 10. 1917 St. Vito,
Václav Bohuslav čp. 181 + 16. 6. 1918 Josefov,
František Černý čp. 153 + 21. 8. 1917 Sv. Kateřina,
Václav Česák čp. 155 + 13. 6. 1915 Chotinice,
Josef David čp. 143 + 22. 5. 1918 Josefov,
Josef Dudek čp. 130 + 2. 9. 1915 Vojnice,
Václav Dušek čp. 238 + 27. 9. 1918 u Kyunu na Urale,
Josef Dušek čp. 238,
Jaroslav Etrich čp. 253 + 11. 7. 1916,
Václav Franc čp. 114,
Jaroslav Falta čp. 232,
Gustav Ferbas čp. 226 + 13. 6. 1915 Sienava,
Josef Ferbas čp. 171 + 15. 6. 1918 Coch del Rosso,
Josef Hájek čp. 158,
Emil Havlas čp. 104 + 21. 6. 1915 Chmelík,
Václav Hejcman čp. 4,
Jan Hejcman čp. 111 + 2. 7. 1917 Zborov,
Jaroslav Holeček čp. 246,
Jaroslav Hubáček čp. 268,
Václav Jakl čp. 11,
František Jakl čp. 11,
Jaroslav Jedlička čp. 222,
Jan Jindra čp. 26,
Josef Jošt čp. 238 + 24. 10. 1917 Mrzli Vich,
Josef Kadeřávek čp. 304 + 19. 5. 1916 Tyskovec,
Alois Kareš čp. 296 + 14. 10. 1915 Origno-Brdo,
Antonín Kašpar čp. 134,
Adolf Kňourek čp. 103,
Bedřich Kopecký čp. 45 + 18. 1. 1916,
Jan Kotlant čp. 277,
Jaroslav Kotlant čp. 277 + 25. 8. 1917 Kovel,
Václav Kotlant čp. 277,
Václav Kubšík čp. 88,
Jan Kutík čp. 208,
Jaroslav Kutík čp. 150 + nezvěstný od ústupu z Ukrajiny (1919 prohlášen za mrtvého),
Jan Langr čp. 251 + 28. 10. 1915 Slem – Itálie,
Josef Lédr čp. 245,
František Lukášek čp. 179 + 21. 6. 1915 Chmelík,
Ladislav Lukášek čp. 108,
Jan Marek čp. 146 + 3. 11. 1915 Panasóvka,
Václav Mencl čp. 289 + 4. 6. 1915 Most,
Josef Michálek čp. 248,
Petr Matoušek čp. 45,
Josef Novotný čp. 263,
Josef Pavlík čp. 295 + 18. 7. 1915 Volovka,
Ladislav Pavlík čp. 164 + 17. 12. 1916 Itálie (zasypán lavinou),
Václav Podstata čp. 113 + 23. 5. 1917 Klosterneuburg,
Josef Prokeš čp. 55 + 21. 6. 1915 Chmelík,
Václav Prokeš čp. 78,
Václav Rezek čp. 247 + 22. 8. 1915 Lubzová,
Čestmír Rychetský čp. 131,
Jan Rychetský čp. 131 + 26. 8. 1918,
Jaroslav Skalický čp. 31 + 19. 11. 1918 Rotheman,
Josef Skalický čp. 31 + 16. 6. 1915 Sienava,
Stanislav Sláma čp. 203 + 2. 9. 1915 Vojnice,
František Střelka čp. 282 + 6. 6. 1915,
František Šindelář čp. 263,
Václav Šitina čp. 110 + 26. 12. 1917,
Josef Špaček čp. 88,
Václav Špaček čp. 132,
Josef Štěnička čp. 287,
Josef Škop čp. 263,
Josef Štrégl čp. 147,
Josef Tačík čp. 80,
Jaroslav Tvrz čp. 81 + 10. 3. 1915 Wels,
Günther Toman čp. 147 + 22. 12. 1915,
Jan Uhlíř čp. 242 + 7. 9. 1916 Orydova,
Václav Vachek čp. ? + 3. 9. 1915 Koryta,
Jan Vach čp. 260,
Josef Vachek čp. 119,
Václav Vachek čp. 119,
Emil Vávra čp. 180 + 31. 10. ?,
Emil Veselý čp. 240,
Bedřich Veselý čp. 240 + po 27. 9. 1918 při ústupu od Alexandrovky,
Josef Veselý čp. 240,
Alois Veselý čp. 174 + 2. 5. 1915 Rzepinka,
Václav Veselovský čp. ?,
Karel Voltr čp. 27 + 21. 10. ? Itálie,
Josef Zilvar čp. 134 + 23. 8. 1916 Topoly.
Václav Bartoň – narozen roku 1918. Vyučen zedníkem, absolvent vojenské hudební školy v Praze, výborný hudebník. Zemřel roku 1945 v Německu při návratu z koncentračního tábora Dachau.
Bedřich Ježek – pocházel ze Svinárek, bydlel v Černilově čp. 202. Povoláním řezník. Zatčen gestapem a vyšetřován pro hospodářské delikty. Zemřel v německé káznici.
Jaroslav Jirouš – narozen 20. 7. 1913, četař vládního vojska. Poslán s vládním vojskem do Itálie na hlídání tratí a mostů. Přešel do Švýcar, odtud k 1. československé obrněné brigádě ve Velké Británii. Padl 11. 4. 1945 při obléhání pevnosti Dunkerque (při útoku na továrnu Filature).
František Kareš – narozen 6. 1. 1904, pocházel z čp. 296. Vyučený sedlář, později pracoval jako natěrač. Přestěhoval se do Kácova nad Sázavou, pracoval v odbojové organizaci na Sázavsku. Zatčen v listopadu 1942, vězněn v Kolíně, Terezíně, Praze – Pankráci a v koncentračním táboře Bauzen u Drážďan. Popraven 2. 8. 1944 v Drážďanech. Pocházel z místní hudební rodiny, sám výborný muzikant.
Josef Kryl – narozen 5. 2. 1896, pocházel z čp. 137. Povoláním zedník, před válkou byl čelným funkcionářem sociálnědemokratické strany. Odstěhoval se do Železného Brodu, pracoval na Semilsku v odbojové organizaci a pro ilegální činnost byl zatčen a vězněn v Praze, Terezíně a Budyšíně. Popraven 19. 10. 1944 v Drážďanech.
Jaroslav Zahrádko – jeho otec byl správce státního statku v Černilově, přestěhoval se do Předměřic nad Labem. Pro ilegální činnost byl v listopadu 1939 zatčen a vězněn v koncentračním táboře v Dachau. Prodělal pověstný pochod smrti, 2. 5. 1945 osvobozen, ale za 14 dní nato zemřel na následky těžkého zranění.
Zdroj: publikace „Černilov, minulost – současnost“ (fotografie Jaroslav Jirouš, další snímky a text Martin Kareš, spoluautor citované publikace)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE5205-3675
Souřadnice: N50°15'45.54'' E15°55'21.14'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Martin Kareš
Hrob Vít Havelka
RODINA HAVELKOVA
Pozorovatel por. Vít Havelka a pilot Ladislav Honzek zahynuli 14.6.1927 při letecké nehodě u obce Vajka (dnes Lúčnica nad Žitavou) na Slovensku.
Jméno por. Víta Havelky (nar. 1902) již není na náhrobku uvedeno, hrob identifikoval správce hřbitova.
V novinách Pozor, večerní vydání ze dne 15.6.1927 je psáno:
Velitelství leteckého pluku č.3 v Nitře vydalo rozkaz, aby pro mezinárodní pozorování atmosférického tlaku vzlétl poručík Vít Havelka, jako pozorovatel. V pondělí ráno v 8 hod. 15 min. vzlétlo letadlo typu A-11, řízené pilotem desátníkem Ladislavem Honzekem z nitranského letiště. Do letadla nastoupil také poručík Vít Havelka jako pozorovací důstojník. Letadlo provádělo nad středním Slovenskem tak zvané výškové lety k pozorování atmosférických proudů ve výškách. Kolem 10 hod. bylo letadlo nad obcí Vajka u Vráblů, kdy najednou ve výši asi 400 m zakolísalo a řítilo se k zemi. Pravé křídlo letadla zavadilo o střechu jedné stodoly, odkud se pak odrazilo a spadlo na zem. Poručík Havelka i desátník Honzek byli pádem usmrceni. Těla jejich byla k nepoznání zohavena.
Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky
Souřadnice: N50°15'45.54'' E15°55'21.14'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček
Hrob Josef Lukášek
Josef
Lukášek
řezník a desátník
ruské legie
nar. 17.IV.1894
zemř. 3.II.1927
Lukášek Josef: *17.4.1894, Bolehošť, okr. Opočno. Bydliště: Černilov, okr. Hradec Králové. Zaměstnání: řezník, uzenář. RU armáda: Inft., k. k. LIR. Nr. 11. Zajetí: 2.1.1915 Karpaty, Gorlice. Přihlášení do legií: Stolpcí, Minsk. Zařazení do legie: 20.10.1917. Legie: Čs. Legie v Rusku. První útvar v legiích: 7.stř.pl. Poslední útvar v legiích: 10.let.rota. První hodnost: vojín, poslední: desátník. Konec v legiích: 13.8.1920 .
(zdroj: VÚA, legie 100)
Souřadnice: N50°15'45.54'' E15°55'21.14'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Kudláček
Doplnění informací: Arno Glaser
Hrob vojáků Rudé armády
А. Д. ПОПОВ
КАПИТАН 11.5.1945
А. Ф.
ЧЕРНОБАБСКИЙ
СЕРЖАНТ 19.5.1945
Г. Ф. БОЧАРОВ
КРАСНОАРМЕЕЦ 13.5.1945
ZEMŘELI JSME
ABYSTE LÉPE ŽILI
Alexandr Děnaděvič Popov – kapitán, nar, 1909, zabil se na motocyklu v Černilově
A. F. Čerobabskij – seržant, zemřel v Černilově na následky zranění
G. F. Bočarov – vojín, zemřel v Černilově na následky zranění
(zdroj: CEVH)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE5205-38609
Souřadnice: N50°15'45.54'' E15°55'21.14'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. František Jedlička
Kenotaf Václav Hoza
K upomínce milovaného syna
Václava Hozy
z Bukoviny,
nápředník dělostř. pluku, který padl
na italském bojišti
14. 5. 1917 v stáří 23 roků.
Spi sladce, v dálné cizině.
Václav Hoza se narodil 19. 6. 1894 v Bukovině čp. 1, okres Hradce Králové. Na zadní straně fotografie z rodinného archivu připsáno: „Drahý náš bratříček Venoušek vypustil svou šlechetnou duši dne 14. května r. 1917 mezi 9. a 10. hod. dopolední, zasažen byv granátem na Itálském bojišti“
Souřadnice: N50°15'45.54'' E15°55'21.14'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Martin Kareš
