Hohenberg an der Eger
Pomník Georg Nirschl
+
Zollassistent
Georg Nirschl
*11.6.1913
+3.7.1951
an Pflichterstellung
Celní asistent Georg Nirschl byl zastřelen příslušníky čs. pohraniční stráže při pokusu čs. agenta komunistické rozvědky o přechod do Bavorska.
S půlnocí 3. července 1951 vyrazila ozbrojená hlídka německého celního úřadu (obdoba někdejší československé Finanční stráže) z Hohenbergu na obchůzku hranic. Hlídku, jenž neměla stanovenou trasu střežení, tvořili celní asistenti Popp a George Nirschl. Oba se podle vlastního uvážení nejprve vydali do Pfeifermühle, kde se setkali se svými kolegy Blechsmidtem a Müllerem, po krátkém vzájemném rozhovoru šli dále po silnici, která sleduje hranici do Sommerhau, a když cestou nezaznamenali nic pozoruhodného, vrátili se zpět a zaujali hlídkové stanoviště u mostu přes Ohři.
Toto místo se jmenuje Grünstegbrücke a mezi německými „financi“ a pohraničními policisty bylo tehdy známé jako přechodový kanál československých agentů. Rozhodli se proto pro krátkou „čekanou“, s cílem zabránit eventuálnímu vniknutí na území Německa. Usadili se vedle cesty ve vzdálenosti sedmnáct metrů od hranic, Nirschlův služební pes si lehl za ně a všichni v husté tmě naslouchali naprostému tichu.
Zanedlouho uslyšeli od nedalekého Sommerhau opilecký zpěv několika lidí.
Celníci se radili, zdali mají pokračovat v obchůzce podél hranic, nakonec na Poppův návrh se rozhodli setrvat na místě a zkontrolovat opilce.
V případě, že by se byli rozhodli jít rozjařilcům v ústrety nebo pokračovat v obchůzce hranic, nestalo by se během jejich služby zřejmě nic mimořádného. Celníci však setrvali na zaujatém místě.
V tu dobu se z československé strany hranice tiše přiblížilo k mostu přes Ohři
několik ozbrojených lidí. Ti měli v prostoru Grünstegbrücke provést pohraniční operaci, při které měl agent (pravděpodobně zpravodajské služby Pohraniční stráže) převést další dva agenty na území Bavorska. Z druhého břehu Ohře, z československého území, zajišťoval přechod pohraničník základní služby z pohraniční roty Dubina vojín Jaroslav Kolenský, vyzbrojený samopalem.
Bylo deset minut před druhou hodinou ranní, kdy se agent převaděč -ml 16-
následován dalšími dvěma osobami, vydal přes most do Německa. Tichý šelest, který chůzí způsobili, upoutal pozornost německé celní hlídky. Ta vzápětí rozeznala tmavou siluetu muže, jak rychlou chůzí přechází hranici; zbylé dvě osoby pro velkou tmu neviděli. Nirschl a Popp nechali k sobě neznámého muže přiblížit asi na šest metrů, když na něho zvolali: „Stůj! Policie!“ Jako odpověď agent vystřelil po hlídce z pistole a začal utíkat zpět na československé území. Za prchajícím bleskurychle vyrazil Nirschlův
služební pes, který ho dostihl ještě na mostě, zastavil ho a přitom mu vytrhl z oděvu cíp látky. Vzápětí po výstřelu z pistole spustil palbu ze samopalu vojín Kolenský, který byl asi šest metrů od státní hranice jako zajištovací hlídka. Vypálil přibližně tři salvy směrem, odkud slyšel hlasy Němců. Po zahájení palby se Němci vrhli na zem a hledali úkryt před střelami na svažitém břehu řeky Ohře. Německá hlídka palbu neopětovala a Nirschl, který se bál o svého psa Berru, ho volal zpět. Ten po chvíli poslechl svého pána a agenta pustil, George Nirschl však netušil, že střely nebyly mířeny na psa.
Když Nirschl poněkud povylezl z úkrytu a díval se po psu, na kterého volal, byl zasažen jednou střelou ze samopalu do prsou a sesul se po svahu. Zděšené volání svého kolegy už zřejmě ani neslyšel. Jeho kolega – celní asistent Popp zaslechl jeho poslední vzdech a pak už obvazoval ránu pouze mrtvému tělu.
Když George Nirschl nejevil známky života, běžel Popp po chvíli do osm set metrů vzdáleného Pfeiffermühle, aby zavolal pomoc. Pes zůstal u mrtvého. Lékař, který se dostavil asi za půl hodiny po telefonátu, konstatoval smrt.
Druhý den ráno se na místo činu, které již v tu chvíli bylo neustále pozorováno z československé strany, dostavili pracovníci německé kriminálky a soudní lékař. Na mostě nalezli vystřelenou nábojnici z pistole ráže 7,65 mm, přičemž Nirschl byl zavražděn střelou ráže 9 mm, která byla nalezena na místě výstřelu z těla. Z tohoto rozdílu usoudili, že George Nirschl byl zastřelen osobou, která vedla palbu z automatické zbraně z území Československa. Vystřelení tří salv svědecky potvrdili i tři přiopilí mladíci, kteří se náhodou nacházeli v bezprostřední blízkosti místa činu. Ti mysleli, že střelba patřila jim a událost hlásili ještě v tu noc pohraniční policii. O zavražděném celníkovi však neměli ani tušení. Mrtvý Nirschl byl odvezen na pitvu, německá kriminální policie ukončila „zjišťování a zaznamenávání skutkové podstaty“ takto: „Závěrem lze konstatovat, že v případě osoby, která ilegálně překročila státní hranice, se pravděpodobně jedná o agenta pracujícího pro ČSR, který byl s pravděpodobností hraničící s jistotou kryt českými pohraničími orgány pro případ nějakého incidentu při jeho přechodu hranic. Poté, co osoba, která ilegálně překročila hranice (agent), narazila
na oba celníky, použili Češi bezohledně střelnou zbraň, přičemž byl smrtelně zraněn celní asistent Nirschl .“ Po tehdy osmatřicetiletém Nirschlovi zůstal dvouletý syn a těhotná žena Johanna. Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který se případem zabýval v roce 1997, se nepodařilo agenta-ml 16-rozkrýt. Vojín PS Jaroslav Kolenský,
který „s pravděpodobností hraničící s jistotou“ zastřelil Georgea Nirschla, již zemřel. Nepodařilo se ani zjistit ostatní účastníky operace, takže o jejím dalším průběhu se můžeme pouze dohadovat.
Z některých dalších skutečností vyplývá, že se agent rozhodl (oproti zásadám používaným při podobných akcích) přechod prakticky vzápětí dokončit. Jiní dva němečtí pohraniční policisté, kteří po zaslechnutí salv ze samopalu spěchali na místo střelby podél hranic k Pfeifermühle, si všimli dvou temných postav, které se plížily u světle natřených zdí hostince Reichsgrenze. Němečtí policisté začali po neznámých osobách pátrat ve dvoře hostince, nikoho však nenašli a podle ráno nalezených stop bylo zjištěno, že neznámé osoby uprchly do polí za hostincem. Nasazený stopařský pes sledoval stopu asi tři sta metrů k vysokému lesu, kde ji na lesní cestě ztratil. Dvě hodiny po Nirschlově vraždě byl jihovýchodně od Hohenbergu zatčen německou celní hlídkou česky hovořící muž, kterého – jakožto podezřelého ze špionáže
– předali CIC. Tam špion při výslechu sdělil, že jeho úkolem bylo ukrýt v blízkosti hranic důležité dokumenty. Americká vojenská hlídka muže naložila do vozu a vezla k hranici, aby ukryté dokumenty vyzvedla. Při cestě zatčený muž napadl jednoho vojáka hlídky a pokusil se o útěk. Američané ho však ve rvačce přemohli a vezli dále na místo, které určil. Když se vozidlo přiblížilo k hranici, Čech vyskočil Američanům z automobilu a přes palbu hlídky se mu podařilo uprchnout přes hranice do Československa. Kdo se pokoušel 3. července 1951 před druhou hodinou ranní přejít hranice u Grünstegbrücke, kdo uprchl americké vojenské hlídce, a zdali se jednalo o totožnou osobu, zůstane zřejmě již navždy záhadou… (zdroj http://www.abscr.cz/data/pdf/sbornik/sbornik6-2008/kap05.pdf )
Jméno Georga Nirschela je uvedené též na pomníku Obětem komunismu
http://www.vets.cz/vpm/1768-pomnik-obetem-komunismu/#1768-pomnik-obetem-komunismu
Souřadnice: N50°6'8.99'' E12°12'30.37'' (poloha mostu přes Ohři)
Pomník přidal: Milan Lašťovka