Dobřany

F. X. Nohy, Náměstí T. G. Masaryka, Přeštická

Pamětní deska František Xaver Noha

Autor: Ing. Petr Holý, archiv
Umístění: Dobřany, F. X. Nohy 962, na panelovém domě
Nápis:
PAMÁTCE
NÁRODNÍHO HRDINY
FRANTIŠKA NOHY
INICIÁTORA
A HLAVNÍHO VŮDCE
RUMBURSKÉ VZPOURY
NAROZENÉHO V DOBŘANECH
DNE 4. PROSINCE 1894
POPRAVENÉHO V RUMBURKU
DNE 29. KVĚTNA 1918
Poznámka:

Rumburská vzpoura bylo protiválečné vystoupení českých vojáků náhradního praporu 7. střeleckého pluku rakousko-uherské armády, která vypukla 21. května 1918 v severočeském městě Rumburk. Tito vojáci se vzbouřili, protože byli nedostatečně a špatně zásobováni, nedostávali nevyplacené žoldy a byli šikanování německými důstojníky. Tato vzpoura začala 21. května 1918 po 6 hodině ranní a jejími organizátory bylo 65 mužů v čele s Františkem Nohou, kteří odepřeli poslušnost svým velitelům - nastoupili oproti rozkazu na ranní nástup s puškami. Postupně se přidávali další vojáci, celkový počet byl asi 700. Přestože vzpoura vypukla spontánně, její vůdcové navázali rychle kontakt s českými vojáky z královéhradeckého 18. pěšího pluku, kteří byli umístěni v České Lípě. Jedině toto by mohlo přenést vzpouru do dalších oblastí, což mohlo přerůst v revoluci, která byla v českých zemích na spadnutí. Vzbouřenci nejprve obsadili město Rumburk a poté se vydali na pochod k Novému Boru, kde byli obklíčeni vojsky rakousko-uherské armády, složené převážně z česky mluvících vojáků královéhradeckého 18. pěšího pluku, a rozprášeni. Tři vůdcové povstání Stanko Vodička, František Noha a Vojtěch Kovář byli 29. května 1918 v časných ranních hodinách zastřeleni. Stanným soudem v Rumburku a Novém Boru byli odsouzeni k trestu smrti také Jakub Bernard, Jiří Kovářík, Jakub Nejdl, František Pour, Jan Pelnář, Antonín Šťastný a Jindřich Švehla - ti byli 29. května večer popraveni zastřelením v lese za Lesním hřbitovem v Novém Boru. U dalších čtrnácti odsouzených k smrti byl nakonec rozsudek zmírněn na mnohaleté vězení. Z více jak 580 obviněných vzbouřenců jich bylo 116 za trest posláno na frontu a zbytek byl uvězněn v terezínské pevnosti.
zdroj http://www.sumava.cz/objekt_az/5920-pametni-deska-frantisek-noha-rumbursky-rebel/
další podrobnosti viz http://kvhdobrany.unas.cz/2014/01/undefined.html


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3212-36510
Souřadnice: N49°39'25.56'' E13°17'58.33''
Pomník přidal: Ing. Petr Holý
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem válek

Autor: Ing. Jaroslav Stojan, 01.05.2015
Umístění: Dobřany, Náměstí T. G. Masaryka, pod věží zvonice kostela svatého Mikuláše
Nápis:
OBĚTEM VÁLEK NA PAMÁTKU PRVNÍCH PADLÝCH SPOJENECKÝCH LETCŮ NA ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA 17.4.1943
Poznámka:

(text na informační desce)
Každá válka způsobuje útrapy a zanechává za sebou zkázu, nářek a pláč. Dobřany byly očitým svědkem řady válek, při některých z nich trpěly mimořádně. Je pozoruhodné, kolika národností se zdejší události dotkly.V roce 1620 proteklo mnoho krve a shořela řada budov včetně dvou kostelů, radnice a městského archivu poté, co město přepadl oddíl císařské chorvatské jízdy. Další ničivý požár způsobila roku 1632 Valdštejnova vojska, roku 1645 vyplenil město švédský generál Tostenson. Není divu, že ještě patnáct let po třicetileté válce zde bylo dvacet pustých domů. Napoleonské války přivedly do města ruské oddíly. Vyčerpaní vojáci tu zimovali na cestě zpět domů a někteří zde zemřeli. Měšťané na jejich památku vystavěli pomník, který byl později zničen. Stejně dopadla i připomínka obětí první války, která získala přízvisko světová. Podobnou katastrofou jako v polovině 17. století zažilo město za druhé světové války. Dobřany se staly součástí Třetí říše, na jejich území vznikl tábor pro francouzské zajatce. Nejtragičtější novodobou událostí byl nálet 17.4.1943. Zničeny či poškozeny byly tři čtvrtiny ze 746 domů, zahynulo až 400 lidí a událost se nechvalně zapsala do historie tím, že zde padli první spojenečtí vojáci na území Československa. Pět Britů a dva Kanaďané položili život za naši svobodu. Byli to poručík F. C. Milton, nadporučík N. M. McLellan, kapitán W. B. Wells, rotný J. Rodgers, četař M. Kleinhorn. Jak už to za války bývá, stalo se to při operaci, která se z vojenského hlediska nepovedla. Patří jim náš vděk.
Zdaleka viditelným mementem této události je tato zvonice, kterou zakrývalo až do roku 2000 provizorní zastřešení. Za místo vhodné pro pomník obětem všech válek bylo z toho důvodu vybráno právě úpatí věže. Sochař Václav Fiala mu dal podobu slzy uroněné tímto němým svědkem válečných katastrof.
Město Dobřany z vděčnosti za 70 let života v míru a z úcty ke všem obětem válek dne 1. května 2015.
Co války provází …
co po válkách zůstává …
jsou pouze slzy.
(stejný text v angličtině, francouzštině, ruštině a němčině je ze snímků nečitelný)

Město na jižním Plzeňsku si v roce 1943 spletli spojenečtí navigátoři s plzeňskou Škodovkou. Omyl nepřežily stovky lidí, až doteď ale tuto událost nic nepřipomínalo. Na náměstí býval léta základní kámen památníku obětem druhé světové války. Při rekonstrukci prostoru ho město nechalo odstranit. „Znamená to také konečně, že vzdáme hold prvním letcům, kteří padli na území bývalého Československa a bylo to zrovna tady v Dobřanech při náletu 17. dubna 1943," doplnil dobřanský starosta Martin Sobotka. Dobřany po letech splatily dluh obětem druhé světové války. Netradiční pomník nazvaný Slza války najdou lidé pod věží zvonice kostela svatého Mikuláše na náměstí T. G. Masaryka. Při nepodařeném náletu na plzeňskou Škodovku zahynuly dvě stovky místních a prachem lehlo více než pět set budov včetně ústavu pro duševně choré. Více než tisíc lidí tak přišlo o střechu nad hlavou.
(zdroj http://www.rozhlas.cz/plzen/zpravodajstvi/_zprava/tritunova-zulova-slza-pripomina-v-dobranech-obeti-valky--1486123 )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. Jaroslav Stojan
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Dan Vrba st., 26.12.2013
Umístění: Dobřany, Přeštická, hřbitov
Nápis:
OBĚTI
I. SVĚTOVÉ VÁLKY
1914-1918

ZÁKLADNÍ KÁMEN
PAMÁTNÍKU OBĚTEM FAŠISMU
VE 2. SVĚTOVÉ VÁLCE
Poznámka:

Jména padlých nejsou na pomníku uvedena, seznam osob dle CEVH MO:
Václav Burda 1894 Borovno 29.10.1915 St. Maria, Tolmein, Přímoří
Václav Czech 1891 Dobřany 7.7.1914 Rawa Ruska, Halič
Antonín Fišer 1891 Dobřany 25.1.1915 Mladanka, Rusko
Josef Fišer 1893 Dobřany 25.11.1915 Novo Brzesko, Halič
Václav Fujeva 1895 Dobřany 6.12.1915 Skoblev, Rusko
Josef Gibitz 1896 Dobřany 11.9.1915 Korowec, Halič
Josef Hermdun 1894 Dobřany 2.4.1915 Čita, Rusko
Karel Hornak 1895 Dobřany 26.10.1915 St. Maria, Tolmein, Přímoří
Josef Jung 1892 Dobřany 13.6.1915 Przemysl, Halič
Josef Junk 27.1.1891 Dobřany 13.6.1915 Rusko
Karel Klíma 1884 Dobřany 1.10.1915 Tarnow, Halič
František Noha 4.12.1894 Dobřany 29.5.1918 Rumburk
Schüsser 1881 Dobřany 27.6.1915 Dorochow, Halič
Adolf Stefan 1889 Dobřany 1914 Arad, Uhry
Antonín Šulc 1884 Dobřany 10.9.1914 Halič
Rudolf Turner 1891 Dobřany 15.9.1914 Parašnica, Srbsko


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3212-06120
Pomník přidal: Dan Vrba st.

Hrob Karel Richter

Autor: Dan Vrba st., 26.12.2013
Umístění: Dobřany, Přeštická, hřbitov
Nápis:
Zde odpočívá
náš milovaný otec a manžel
KAREL RICHTER
zemř. po dlouhém a těžkém váleč. utrpení
dne 8. června 1925 v 46. roce věku svého.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Dan Vrba st.