Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Michal Lukášek, 17.02.2007

Pomník vojákům Rudé armády

Autor: Michal Lukášek, 17.02.2007

Hrob Václav Panocha

Autor: Michal Lukášek, 28.02.2007

Hrob Alois Lejčko

Autor: Tomáš Klokočník, 22.06.2014

Lejčko Alois, nar. 4.7.1884, Buková okr. Dolní Kralovice, bydliště Buková, Lobečko, okr. Dolní Kralovice, Kralupy nad Vltavou. V RU armádě sloužil u 2. praporu polních myslivců jako vojín. Zajat 20.10.1914, Ostrov. Do čs legií v Rusku se přihlásil 1.8.1918, Omsk, zařazen 16.8.1918 jako vojín k záložnímu pluku. Demobilizován 2.7.1921 jako vojín 1. střelecké divize.
(zdroj http://www.vuapraha.cz/soldier/3843202 )

Hrob Jaroslav Tyl

Autor: Tomáš Klokočník, 18.04.2014

Tyl Jaroslav, nar. 27.1.1887, Lahovice okr. Duchcov, bydliště Svojetín okr. Rakovník. V RU armádě sloužil u ? pěšího pluku jako svobodník. Zajat 3.7.1915, Dobrdo. Do čs legií v Itálii se přihlásil 16.1.1917, Bellacona u Mantovy. Zařazen 26.4.1918 jako svobodník k 7. pluku polního dělostřelectva. Demobilizován jako desátník 17.12.1919.
(zdroj http://www.vuapraha.cz/soldier/3899176 )

Hrob Marie a Jaroušek Kučerovi

Autor: Vladimír Štrupl, 05.07.2016

Urna Oldřich Rúžička

Autor: Vladimír Štrupl, 05.07.2016

Kenotaf Václav Šillinger

Autor: Tomáš Klokočník, 22.06.2014

Kenotaf Jaroslav Štolz

Autor: Tomáš Klokočník, 22.06.2014

Nar. 25.11.1893 – Spomyšl, bank. úředník, padl jako velitel čety XI./28 dne 30.10.1915 Vodil Vrh – Tolmin (Slovinsko).

Odveden: 1914 (Roudnice nad Labem)

Dne 18. srpna 1914 požádalo OH v Roudnici n/L. o doručení předvolání k odvodu Jaroslavu Štolzovi před odvodní komisi do Terezína.

V roce 1915 nastoupil J. Štolz jako jednoroční dobrovolník k XI. praporu c. a k. 28. pěšího pluku v Praze a záhy byl odvelen na bojové pozice do Itálie, kde dosáhl hodnosti Zugsführer (četař) .

Po známé deserci části 28. pěšího pluku na východní frontě převládal však ve velení c. a k. rakousko-uherské armády názor na rozpuštění pluku a tak rozkazem z 11. 4. 1915 byl c. a k. 28. pěší pluk byl rozpuštěn a plukovní prapor byl odeslán do vídeňského Arsenalu. V Szegedu věak dosud existoval náhradní prapor a k odchodu na frontu se chystal XI. pěší prapor.

Vyšetřování u divizního soudu v Temešváru neprokázalo obvinění ze zrady a zbabělosti a bylo proto poté zastaveno. Začal se vyvíjet tlak na rehabilitaci pluku. 12. 6. 1915 bylo sice vydáno rozhodnutí o rozpuštění zbytku 28. pluku, avšak toto opatření bylo pro jeho náhradní prapor v Szegedu „až na další“ odvoláno. Mezitím 6. 6. byl pochodový prapor XI/28 odeslán do Itálie na sočskou frontu, kde měl být rozpuštěn a jeho vojáci měli být přiděleni k jiným jednotkám.

Po příjezdu do prostoru Dornberg (Montespino) – Stanjel (S. Daniel) velitel praporu, hejtman Helly požádal velitele 93. pěší divize, generála von Booga, aby mohl jeho prapor bojovat jako celek. To mu nakonec bylo umožněno. Osmadvacátníci pak v 1. bitvě na Soče se podíleli na odražení italské ofenzivy. Za 2. bitvy na Soče, která začala 23. 7., se prapor XI/28 podílel na znovudobytí strategické výšiny Monte S. Michele, přičemž byl Zgsf. Jaroslav Štolz s největší pravděpodobností těžce raněn (Pozn. JKn.: neověřeno). Poté byli osmadvacátníci staženi do Tolminu, kde byly velké ztráty XI. praporu v průběhu října nahrazeny. V průběhu 3. bitvy na Soče zůstal prapor sice v záloze, ale Zgsf. Štolz umírá na následky svého zranění, které utrpěl v průběhu předcházejících bojových akcí, přičemž však nelze vyloučit, ani pozdější dobu tohoto smrtelného nezjištěného zranění. Jeho úmrtí je oficielně potvrzeno na den 30.10.1915.

Pochován je na jednom z několika vojenských čestných pohřebišť spolu s dalšími 2 564 padlými nedaleko města Tolmin v Julských Alpách pod horou Vodil vrh. Přesné místo, kde leží jeho ostatky a jeho náhrobku však není známo. Je nutné vzíti v potaz, že z uváděných 2565 padlých na tom pietním místě jich má pouze asi 600 tyto náhrobky označeny.

Jeho jméno je vypáleno na jedné z bukových nástěnných desek v kostele Sv. Ducha v Javorici, který postavili na památku všech padlých vojáci c. a k. rakousko-uherské armády a vyzdobil jej m.j. svými nástěnnými malbami také Josef Váchal, český malíř a také příslušník rakousko-uherské armády (žel, jeho malby jsou dnes již překryty). Kostelík je zařazen do Seznamu památek evropského dědictví:

Kenotaf Antonín Pelikán

Autor: Vladimír Štrupl, 05.07.2016