Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 2. světové války

Umístění: Jihlava, Žižkova, hřbitov, skupina hrobů RONDO

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6105-26761
Souřadnice: N49°23'39.77'' E15°34'36.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: KVH Litobratřice

Pomník Obětem německého násilí

Umístění: Jihlava, Žižkova, hřbitov, skupina hrobů II.
Poznámka:

Čestný hrob.
Padli v boji s Německými nacionalisty dne 23.6.1920 na horní části nynějšího náměstí TGM v Jihlavě, kde mají i pamětní desky.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6105-26765
Souřadnice: N49°23'39.77'' E15°34'36.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: KVH Litobratřice
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 2. světové války

Umístění: Jihlava, Žižkova, hřbitov, oddíl II

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6105-36575
Souřadnice: N49°23'39.77'' E15°34'36.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem komunismu

Umístění: Jihlava, Žižkova, ústřední hřbitov
Poznámka:

Základní kámen k Zavátým šlépějím na Ústředním hřbitově v Jihlavě byl položen 13. listopadu 1946. Kopie tohoto sousoší byla postavena o pár měsíců později v Hrotovicích.
Námět pro Zaváté šlépěje vymodeloval sochař Jaroslav Šlezinger v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen z chlebové střídy. Inspirací mu byly jeho matka a manželka, kterak se podpírají v bolestném očekávání. V současnosti je toto sousoší chápáno jako pomník obětem procesů z padesátých let minulého století.
Jaroslav Šlezinger se narodil 29. dubna 1911 v Jemnici. Jeho otec, Adolf Šlezinger, padl na začátku 1. světové války, matka, Kateřina, rozená Juránková, živila oba posluhami a příležitostnými pracemi u sedláků.
Výtvarné nadání se u něj projevilo velmi časně, už jako malý chlapec modeloval z hlíny drobné plastiky. Vyučil se tesařem a pracoval v Jemnici. Jako samouk vytvořil však už tehdy pomník padlým ve vsi Chotěbudicích. Díky účinnému zájmu řídícího učitele jemnické školy Karla Gartnera, který mu poskytl finanční půjčku, mohl absolvovat - a to s vyznamenáním, průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích. Na doporučení školy v Hořicích studoval Jaroslav Šlezinger v letech 1936 - 1939 na pražské Akademii výtvarných umění v Praze, v sochařském ateliéru prof. Bohumila Kafky a po absolutoriu nastoupil jako pedagog na Umělecko-průmyslové škole v Brně. Krátce nato, v souvislosti se studentskými demonstracemi 17. listopadu, byl však i s řadou studentů zatčen a téměř tři roky vězněn v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen.
Po návratu se usadil v Jihlavě, kde si zřídil sochařský ateliér. Vytvořil řadu soch světců pro kostely v Jihlavě a další v Jemnici, Třebelovicích a Moravských Budějovicích, několik náhrobků (např. pro rodinu Karla Bakeše) a sochy plukovníka Josefa Švece a Sokola v Jemnici.
Vyvrcholením jeho tvorby se stala nadživotní socha prezidenta T. G. Masaryka před jihlavským gymnáziem, odhalená roce 1948. V roce 1961 byla socha zlikvidována, stejně jako pomník plukovníka Švece a Sokola v Jemnici.
Na Jihlavsku vzniklo jedno z ohnisek odporu mezi členy a funkcionáři Lidové strany. Vydávali a kolportovali předvolební letáky s požadavkem svobodných voleb pod kontrolou OSN a s dalšími výzvami a varováními.
S nimi spolupracoval i Jaroslav Šlezinger, demokrat, člen Rotary Clubu a duchovně založený člověk. Byl zatčen a odsouzen na dvacet pět let těžkého žaláře. "Dodnes nevím z jakých důvodů" napsal v jednom ze svých ilegálních dopisů. Strávil nějaký čas v jihlavské věznici, odkud byl převeden do trestaneckého tábora nucených prací v Ostrově - Vykmanově.
Počátkem roku 1951 byl původní vykmanovský tábor rozšířen na Vykmanov II. s krycím označením "L" = likvidace. Vězňové z tábora "L" pracovali při mletí a třídění uranové rudy.
Sem byli odesíláni vězňové tzv. nejtěžší a nepolepšitelní. Prostředí zde bylo neustále zamořené radioaktivním prachem a zářením, vězňové v něm pracovali 12 - 14 hodin bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. Drtivá většina z nich zemřela na rakovinu plic, většinou krátce po propuštění. Sem byl někdy v průběhu let 1951 - 1952 internován Jaroslav Šlezinger.
V srpnu 1954 jej odvolali z pracoviště s tím, že bude přeložen na jiný tábor, přeškolen a za krátký čas propuštěn. Ještě téhož dne byl převezen do Ústředního tábora, kde se setkal s přítelem a spolužákem z akademie, sochařem Jaroslavem Švecem. Přítele zarazil jeho stav a zavedl jej do vězeňské ordinace. Lékař zjistil, že jde o rozklad krve a vřed na dvanáctníku a začal s léčbou. Teprve o měsíc později, v listopadu 1954 se konečně dostal na vězeňské oddělení nemocnice v Karlových Varech, kde se jeho stav po dvou týdnech zlepšil natolik, že se mohl vrátit k práci. V dubnu 1955 se ale znovu ocitl v karlovarské nemocnici, už s rakovinou plic.
Zemřel ve svých 44 letech, 2. srpna 1955 v Ostrově ve vykmanovské vězeňské nemocnici.
(zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Šlezinger )

Souřadnice: N49°23'39.77'' E15°34'36.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Libuše Pavlíčková
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pomník Obětem 2. světové války

Umístění: Jihlava, Žižkova, u vchodu na hřbitov
Poznámka:

(na desce u pomníku)
PhDr. Martin Herzán
*1978
Pomník zhotovil a instaloval PhDr. Martin Herzán, který zprávu o tom předal KVV v Jihlavě s tímto textem:
Vážení přátelé,
s radostí oznamuji, že v sobotu 1. srpna jsem po dlouhém tvoření ve své
dílně konečně postavil pomník československým letcům, kteří bojovali v
letech 1940-1945 pod křídly britské RAF. Fotografie jsou v příloze tohoto
emailu...
Pomník stojí na Ústředním hřbitově v Jihlavě hned u hlavního vstupu.
Žádné slavnostní odhalení nechystám, kdo chce ve stejné skromnosti uctít
památku našich letců, může položit kytičku nebo se jen tiše pomodlit nebo
zavzpomínat jejich hrdinství a zamyslet se nad jejich odkazem dnešním
generacím...
I v Jihlavě se narodilo a žilo několik letců RAF - vzpomeňme i na ně.
Britský premiér W. Churchill na adresu letců RAF prohlásil: ,,Ještě nikdy
na poli lidských konfliktů nevděčila taková spousta za tak mnoho takové
hrstce“ (letců). A zatímco svět děkoval letcům RAF, po návratu
československých letců RAF do naší vlasti byli podrobeni věznění, ponížení a
perzekucím komunistickým režimem.
Vzpomínku posílám do nebe i svému dědečkovi Ing. arch Jiřímu Herzánovi z
Třebíče (1921-2003), který měl tu odvahu, že podobný pomník letcům RAF
dokázal u Jihlavy vytvořit a postavit již v tuhé době komunistické totality
- v roce 1976 a 1978 (u Mrákotína). Přes tvrdé výslechy StB a
přesvědčování, aby pomník okamžitě odstranil, nikdy neustoupil ani o krok
zpět a pomník tam přežil i sametovou revoluci, než byl odstraněn po
restitucích pozemku, na němž stál. Byl to jediný pomník letcům RAF v
komunistickém Československu a snad i ve střední Evropě. Více informací a
fotky pomníku RAF mého dědečka je na stránkách www.pomnik-letcum-raf.
estranky.cz(http://www.pomnik-letcum-raf.estranky.cz/ )

Souřadnice: N49°23'39.77'' E15°34'36.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: PhDr. Martin Herzán
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Pomník Filip Barták, Oldřich Novák a vojákům Rudé armády - místo je zrušené

Umístění: Jihlava, Žižkova, naproti hřbitovu, v místě současné čerpací stanice Tank Ono
Poznámka:

text z archivního snímku nečitelný
9. května 1945 ve 4.50 hod. byla 5. gardovým tankovým sborem (velitel generál M. I. Saveljov) 6. gardové tankové armády (velitel generálplukovník A. G. Kravčenko) osvobozena Jihlava. Při příležitosti oslav 30. výročí osvobození našeho města v roce 1975 byl odhalen památník T-34 nedaleko ústředního hřbitova, v místech, kde v Den osvobození zahynulo v boji s německým tankem šest sovětských tankistů a jihlavští občané Filip Barták a Oldřich Novák.
Autorem architektonického řešení je ing. arch. M. Blahut.
(zdroj: Památná místa revolučních bojů na Jihlavsku; Muzeum Vysočiny v Jihlavě, 1985)

Souřadnice: N49°23'39.77'' E15°34'36.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. František Jedlička

Pomník čs. letcům legionářům

Umístění: Jihlava, Žižkova, Ústřední hřbitov
Poznámka:

Pomník byl postaven v září 2019, autorem je PhDr. Martin Herzán.

Souřadnice: N49°23'40.08'' E15°34'19.28''
Pomník přidal: PhDr. Martin Herzán

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Umístění: Jihlava, Žižkova, zeď hřbitova

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6105-21022
Souřadnice: N49°23'39.77'' E15°34'36.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jan Štěrba
Příprava dat: Ing. František Jedlička

Hrob Ludvig Koppen von Hessenwalde

Umístění: Jihlava, Žižkova, hřbitov

Souřadnice: N49°23'39.77'' E15°34'36.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: KVH Litobratřice

Hrob Josef Pešák

Umístění: Jihlava, Žižkova, hřbitov
Poznámka:

Pešák Josef, nar. 2.3.1896, Luka okr. Jihlava. V RU armádě sloužil u 81. pěšího pluku jako vojín. Zajat 7.9.1915, Tarnopol. Do čs legií v Rusku se přihlásil Stanice Večerný Kut, Jekatěrinoslavská gubernie. Zařazen 26.6.1917 jako vojín k 5. střeleckému pluku. Demobilizován 11.1.1921.
(zdroj http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase )

Souřadnice: N49°23'39.77'' E15°34'36.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: KVH Litobratřice
Doplnění informací: Ing. František Jedlička