Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Petr Vacek, 01.09.2009

část textu na pomníku chybí

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Petr Vacek, 01.09.2009

Pomník Rudolf Kamarád

Autor: Josef Šlesinger, 15.08.2016

Rudolf Kamarád byl zachycen a usmrcen projíždějícím vlakem při kontrolní pochůzce při střežení železniční tratě v době války.
Pohřben byl v Bílovicích nad Svitavou.
Z denního rozkazu: "Am 28. Oktober 1917 in Ausübung des Patrouillendienstes auf der Eisenbahnstrecken nächst Bilowitz durch überfahren eines Zuges gestorben und am Ortsfriedhofs Bilowitz beerdigt."

Četnická stanice Bílovice nad Svitavou o.s. umístila tento kříž v roce 2016 do míst, kde byl sražen vlakem strážmistr Rudolf Kamarád z četnické stanice Bílovice nad Svitavou. Strojvůdce si nehody nevšiml takže ostatky byly z vlaku sňaty až při zpáteční cestě z Vídně.

Pomník letcům

Autor: Petr Kudláček, 04.08.2017

Na tomto místě 25.9.1951 při letecké nehodě zahynuli velitel letadla kpt. František Rezek, druhý pilot por. Miroslav Veselý, navigátor por. Jiří Hanek, radiotelegrafista ppor. Stanislav Roubínek a palubní mechanik por. Štěpán Chytil. Příčina nehody nebyla jednoznačně stanovena.

V publikaci Babické listy (jaro 2004) vyšel o nehodě článek (zde zkráceno): 25. září 1951 havaroval ve večerních hodinách letoun leteckého dopravního pluku D-47 (Dakota). Po startu z letiště Brno – Černovice odlétal směr Praha, ale krátce po startu pro poruchu se vracel zpět do Brna a zřítil se v prostoru Babice nad Svitavou, když před tím dopravil z Prahy – Kbel do Brna velitele letectva, divizního generála Josefa Hanuše.
Dle očitých svědků letělo letadlo nad babickou zastávkou ČSD směrem k Brnu nízko a pomalu, jeden motor byl v plamenech a z letadla svítil k zemi světlomet. Letadlo chtělo zřejmě nouzově přistát. Před letadlem se ale objevil kopec prvního tunelu k Bílovicím, letadlo prudce vzlétlo, pozbylo rychlost a zřítilo se za druhým tunelem mezi řeku Svitavu a železniční trať. Při nárazu do země se odlomilo jedno křídlo a přeletělo na druhou stranu železničního náspu. Šetřením havárie se zjistilo, že jeden motor po havárii byl bez vrtule, která byla po čase nalezena v říčce Punkvě.
Divizní generál Josef Hanuš patřil k hlavním odpůrcům československých letců z Velké Británie a významnou měrou se podílel na jejich perzekuci. Tehdy vzniklo podezření ze sabotáže a událost důkladně vyšetřovaly orgány Obranného zpravodajství – OBZ. K jednoznačným závěrům se nedospělo.
Na památku obětí byl na pravém břehu řeky Svitavy – katastr obce Bílovice nad Sv. (pozn.: hranici katastrů zde tvoří řeka Svitava) – v místě havárie postaven pomníček s bronzovou deskou, na které bylo uvedeno datum havárie a jména zahynulých letců.
Po padesáti letech, 6. října 2001, uspořádala obec Bílovice nové odhalení pamětní desky. Původní bronzová deska byla vandaly odcizena a pomníček poškozen. Pomníček byl opraven a byla na něm umístěna nová žulová deska s datem havárie a jmény 5 letců.

V knize "Stříbrný tryskáč MiG-15, Proudové začátky čs. letectva 1950 - 1957" (vydání 2012) od Libora Režňáka je na str. 70 uvedeno: Letoun D-47 ze stavu 1. ldp Praha - Kbely mířil z Brna do Prahy. Osádka ve složení kpt. František Rezek, druhý pilot por. Miroslav Veselý, navigátor por. Jiří Hanek, radiotelegrafista ppor. Stanislav Roubínek a palubní mechanik por. Štěpán Chytil odstartovala ve 22.10 a standardním způsobem stoupala do letové hladiny. Ve 22.18 ohlásila dosažení výšky 1 350 m a více se neozvala. Trosky letounu s imatrikulací D-03 byly nalezeny severně Brna, v katastru obce Babice. Případ je dále výjimečný tím, že do čela vyšetřovací komise byl určen sovětský poradce hlavního inženýra letectva pplk. Meščerjakov. Ve spojitosti s neblahými politickými procesy daného období nás tato skutečnost při hodnocení celé události nutí k jisté opatrnosti, zejména když možným viníkem katastrofy byl bez patřičných důkazů označen inženýr kbelského pluku Ľudevít Ivanič, bývalý příslušník 312. perutě RAF. Trosky letounu prošly nejrůznějšími testy a rozbory z oborů metalurgie, chemie a toxikologie. Znalci kriminální ústředny oboru explozí nalezli mikroskopické částečky materiálu, používaného v trhavinách typu Plastic či Nobel 07. Údajně bylo použito 500 gramů explozívní látky pod kapotáží pravého motoru. Konečné řešení případu spis neuvádí a bez ohledu na skutečnou příčinu katastrofy a její řešení měla událost velmi nepříjemnou dohru. Místo dopadu stroje na břehu řeky Svitavy poblíž hradla Ronov navštěvovali pozůstalí a příbuzní letců. Ještě v červnu 1952 zde nalézali zbytky oděvů, tkání a kostí z těl členů osádky. Podanou stížnost řešil MNO, který nechal celý prostor vojenskými rojnicemi opakovaně a důsledně "pročesat".

Pozn.: D-47 je československé vojenské označení amerického dopravního a transportního letadla DC-3, nejúspěšnějšího a nejrozšířenějšího dopravního letadla té doby, za války známého taky pod jménem Dakota.

Další na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Hrob František Kratina

Autor: Petr Vacek, 01.09.2009

Pamětní deska Metoděj Šebela

Autor: Petr Vacek, 01.09.2009

Po M. Šebelovi jsou pojmenovány ulice v Bílovicích nad Svitavou a v Praze 14 na sídlišti Černý Most II.
Šebela Metoděj, podporučík, nar. 23.1.1915, Bílovice nad Svitavou, osobní číslo Z; RAF/120757, příslušník RAF, 311. peruť. Nezvěstný z operačního letu, Liberator BZ872 E, 18.11.1943 (Notification of Death), Biskajský záliv. (zdroj databáze VÚA Praha)

Hrob vojáků Rudé armády

Autor: Petr Vacek, 01.09.2009

Hrob Miroslav Havlíček

Autor: Petr Vacek, 01.09.2009

Pilot kpt. Miroslav Havlíček zahynul 30.9.1957 při srážce ve vzduchu u obce Ostrov u Stříbra, západně od Plzně.

V knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ od Libora Režnáka, vydání 2012, str. 550 je psáno: Dopoledne v 10.57 došlo v plzeňském letištním prostoru ke srážce dvou bojových letounů. Bitevní Il-10 č.5080, pocházející od 45. dpzlp narazil do stroje MiG-15bis č.613222 ze stavu 16.slp. Zahynul pilot „bisu“ mjr. Rudolf Janda (1926 Kamenný Újezd) i dvoučlenná posádka Iljušinu – kpt. Miroslav Havlíček (1926) a dělostřelecký pozorovatel kpt. Emil Burian. Samotní letci tragédii nezavinili. Shodou okolností přesně dodržovali pokyny, které údajně velitel 45. dpzlp mjr. Jiří Cígler (letiště Plzeň – Bory) a ŘL (řídící létání) 16.slp mjr. Dušan Petrik (letiště Plzeň – Líně) svévolně, bez vzájemné koordinace vydali. Změna tratí bitevních IL-10 a stíhacích MiGů-15 záhy přivodila tragédii. Stroje se „potkaly“ v mracích ve výšce 1500m, když mjr. Janda dotáčel výstupovou zatáčku na DPRNS (dálná přívodná radionavigační stanice). Klesající IL-10 narazil kabinou zespodu do pravé poloviny křídla „patnáctky“. Oba příslušníci 45. dpzlp byli usmrceni, mjr. Janda srážku ohlásil a v neovladatelném letounu s uraženým koncem křídla se připravoval ke katapultáži. Odhodil překryt kabiny, ale k vystřelení pro náraz do země již nedošlo. Zahynuli všichni tři. MiG dopadl do lesa 1 km severovýchodně od Ostrova u Stříbra, IL-10 pak 1,5 km jihozápadně. Kpt. Miroslav Havlíček (1367 hod) pracoval ve funkci letovod pluku, mjr. Janda (976 hod) byl absolventem kurzu letovodů pluku. O dvoustranné změně parametrů letu informace neznali, v opačném případě by jistě rázně zasáhli.

Další na stránkách Wikipedie; Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky

Kenotaf František Dohnal

Autor: Petr Vacek, 01.09.2009

F. Dohnal je zmíněn na pomníku padlých v 1. světové válce