Cheb
Vojenský hřbitov Obětí 1. a 2. světové války
Lomise Zachary 76.inft. Russ orth.
Mochamedjan inf.
Savirucha G….
Informace z tabule umístěné v prostoru hřbitova:
Vojenský hřbitov při zajateckém táboře v Podhradě. V únoru 1915 bylo rozhodnuto o výstavbě zaj. tábora u voj.chebského cvičiště u silnice na Podhrad. Zde byly vybudovány dřevěné objekty ubytovny, umývárny, dezinfekční objekty, prádelny, pekárny, krejčovské a truhlářské dílny. V areálu bylo ubytováno 800 mužů ostrahy, důstojníků a lékařů. Tábor měl vlastní elektr. osvětlení a vodovod, v podstatě byl soběstačný. Od okolí byl oddělen hustým 2 metrovým drátěným plotem zesíleným o strážní věže. Byli zde internováni převážně ruští zajatci, všech etnik a subetnik (Baškirové,, Kumykové, Nogajové, Čeremisové (Marijci), Avarci, Krymští Romové a podobní.) Většina z nich byla vyznavači islámu, byla v táboře vystavena mešita s vysokým minaretem. První zajatci z ruské fronty dorazili do Chebu 24.března 1915 v počtu 400 vojáků. Během další doby se navýšil počet až na 10.000 mužů. Vojáci byli používání na pomocné práce v zemědělství a stavebním průmyslu. Po uzavření brestlitevského míru začaly od srpna 1918 opouštět internační zařízení první transporty s vojáky zpět do vlasti.
Na sklonku jara 1915 byl v nedaleké Velké Všeboři (již zaniklá) založen hřbitov pro zemřelé zajatce z chebsk. zaj. tábora. Plochu 300m2 vymezoval v mírně svažitém terénu jen prostý laťkový plot a nově vysazený stromový porost. Podle plánů měl být rozdělen na pět sektorů podle jednotlivých náboženství. S přibývajícímy válečnými lety se však hřbitov rozdělil na část pravoslavnou a muslimskou. Největších úprav doznal hřbitov v roce 1917, kdy byly vztyčeny dva žulové pomníky od chebského sochaře Karla Wilfera ml. (1879-1932). Muslimský monument ztvárnil umělec v podobě hrubě tesaného monolitu zakončeného turbanem, který posadil na základnu z přitesaných kvádrů. Pohledovou stranu pomníku zdobil reliéfní půlměsíc s hvězdou a arabský citát z koránu ( „Žádná duše není smrti ušetřena“). Níže se nacházela dedikce v ruštině a tatarštině ("Souvěrci věnují svým kamarádům zemřelým v zajetí")a na nápisové desce v němčině ("Věnováno ruskými Mohamedány zajatými ve válce"). Z kamenné stély pravoslavného pomníku vystupoval mohutný ortodoxní kříž s Kristovým monogramem v ruštině I.N.Z.I. ("Ježíš Nazaretský car Judejský"), pamětní nápis ("Na věčnou památku zde v Pánu odpočívajících") a věnování v němčině a gruzínštině.
Pohřbívání vál.zajatců mělo ustálená pravidla, pohřeb se konal druhý den od úmrtí. Zesnulý, zahaleného prostým pohřebním příkrove, vynášeli na prkně 4 nejbližší druzi. Do hrobu byl spuštěn dle dlouhých ceremonií pravoslavného nebo islámského rytu. Hroby byly v dlouhých řadách opatřeny nápisovou deskou na kamenném soklu se znamením půlměsíce, nebo běžnou kamennou stélou. Později byly jen dřevěné kříže se jménem na cedulce. V létě roku 1915 bylo na hřbitově pohřbeno 7 zajatců rus. národnosti. V roce 1918 zde již spočinulo 420 Rusů, 46 Italů, a 220 zajatců islámského vyznání. V roce 1926 na žádost Království Srbů, Chorvatů a Slovinců proběhla exhumace ostatků 87 Srbů, 1 Ćernohorce a 1 Bosňáka a jejich pietnímu uložení v nově zbudovaném mauzoleu v Jindřichovicích. Koncem 2.SVV zde bylo pohřebeno 13 sovětských zajatců. Od roku 19445 hřbitov zpustl. Roku 2009 byl hřbitov městem Cheb rekonstruován.
Portál CEVH uvádí: Původní válečné hroby se nedochovaly.
I.svět.válka-691 pohřbených, II.svět.válka-13 hrobů
a tyto jména: Assajew, Barbanow, Iljin, Kuznezow, Lobow, Neznámé, Neznámé, Neznámé, Neznámé, Rasporow, Rauschow, Sadeka, Titov.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4102-10026
Souřadnice: N50°3'23'' E12°24'6'' (vstup na hřbitov)
Pomník přidal: Jan Kincl
