Bílý Kostel nad Nisou
Pomník Obětem 1. světové války
Autor: Dan Vrba ml.,
03.02.2010
Nápis:
1914 Heimatdank 1918
den
Opfern des Weltkrieges
Weisskirchen
Appelt Edwin, Ebermann Franz, Fritsche Alfred, Fritsche Josef, Gieb Adolf, Guth Karl Oskar, Herlt Franz, Hesche Emil, Hesche Robert, Hlawatsch Anton, Horn Alfred, Johne Emil, Kammler Wilhelm, Kneschke Karl, Knirsch Karl, Kunze Heinrich, Lest Franz, Linke Josef, Mönnich Josef, Mönnich Rudolf, Neuwinger Bruno, Neumann Heinrich, Pfohl Reinhold, Prokop Ernst, Richter Josef, Richter Rudolf, Riemer Rudolf Karl, Scholze August, Scholze Franz, Scholze Josef, Schubert Franz, Schwarz Franz, Siegmund Franz, Sitte Josef Nr. 113, Sitte Josef Nr. 190, Sitte Franz, Strassberger Josef, Voigt Josef, Wagenknecht Emil, Wollmann Adolf, Wörfel Josef Nr. 21, Wörfel Josef Nr. 46.
Frauenberg
Effenberger Arthur, Fritsche Anton, Gahlert Emil, Kleinert Rudolf, Müller Oskar, Müller Rudolf, Rösler Franz, Ulbricht Josef, Möse Ernst.
Bäckenhain
Neuhäuser Gustav, Quaiser Franz.
Zum ehrenden Gedenken!
Errichtet 1925
Poznámka: 1914 Heimatdank 1918
den
Opfern des Weltkrieges
Weisskirchen
Appelt Edwin, Ebermann Franz, Fritsche Alfred, Fritsche Josef, Gieb Adolf, Guth Karl Oskar, Herlt Franz, Hesche Emil, Hesche Robert, Hlawatsch Anton, Horn Alfred, Johne Emil, Kammler Wilhelm, Kneschke Karl, Knirsch Karl, Kunze Heinrich, Lest Franz, Linke Josef, Mönnich Josef, Mönnich Rudolf, Neuwinger Bruno, Neumann Heinrich, Pfohl Reinhold, Prokop Ernst, Richter Josef, Richter Rudolf, Riemer Rudolf Karl, Scholze August, Scholze Franz, Scholze Josef, Schubert Franz, Schwarz Franz, Siegmund Franz, Sitte Josef Nr. 113, Sitte Josef Nr. 190, Sitte Franz, Strassberger Josef, Voigt Josef, Wagenknecht Emil, Wollmann Adolf, Wörfel Josef Nr. 21, Wörfel Josef Nr. 46.
Frauenberg
Effenberger Arthur, Fritsche Anton, Gahlert Emil, Kleinert Rudolf, Müller Oskar, Müller Rudolf, Rösler Franz, Ulbricht Josef, Möse Ernst.
Bäckenhain
Neuhäuser Gustav, Quaiser Franz.
Zum ehrenden Gedenken!
Errichtet 1925
pomník padlým z obcí Bílý Kostel, Panenská Hůrka, Pekařka
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5105-08133
Souřadnice: N50°49'23.09'' E14°55'27.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Dan Vrba ml.
Pomník Miroslav Vavřiník
Autor: Dan Vrba ml.,
19.03.2010
Nápis:
V BÍLÉM KOSTELE PŘI POVODNI
DNE 4.2.1958 HRDINNĚ BOJOVAL
ZA ZÁCHRANU LIDSKÝCH ŽIVOTŮ
A SÁM SVŮJ ŽIVOT OBĚTOVAL...
ČEST JEHO PAMÁTCE!
PRESIDENT ČS. REPUBLIKY UDĚLIL
DES. MIROSLAVU VAVŘINÍKOVI
IN MEMORIAM
ZA MIMOŘÁDNÝ PROJEV ODVAHY
A OBĚTAVOSTI
VYZNAMENÁNÍ ZA STATEČNOST
V PRAZE DNE 9.7.1958
MINISTR NÁRODNÍ OBRANY
GEN. LOMSKÝ
V BÍLÉM KOSTELE PŘI POVODNI
DNE 4.2.1958 HRDINNĚ BOJOVAL
ZA ZÁCHRANU LIDSKÝCH ŽIVOTŮ
A SÁM SVŮJ ŽIVOT OBĚTOVAL...
ČEST JEHO PAMÁTCE!
PRESIDENT ČS. REPUBLIKY UDĚLIL
DES. MIROSLAVU VAVŘINÍKOVI
IN MEMORIAM
ZA MIMOŘÁDNÝ PROJEV ODVAHY
A OBĚTAVOSTI
VYZNAMENÁNÍ ZA STATEČNOST
V PRAZE DNE 9.7.1958
MINISTR NÁRODNÍ OBRANY
GEN. LOMSKÝ
Souřadnice: N50°49'23.09'' E14°55'27.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Dan Vrba ml.
Pomník vojákům Rudé armády
Autor: Dan Vrba ml.,
28.03.2010
Nápis:
VAŠE OBĚTI
NEBYLY MARNÉ.
NEZAPOMENEME.
OBČANÉ BÍLÉHO KOSTELA
10.5.1947
VAŠE OBĚTI
NEBYLY MARNÉ.
NEZAPOMENEME.
OBČANÉ BÍLÉHO KOSTELA
10.5.1947
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-5105-08126
Souřadnice: N50°49'23.09'' E14°55'27.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Dan Vrba ml.
Pomník odsunu Němců
Autor: Jiří Padevět,
13.11.2021
Nápis:
Ehrendes Gedenken
unseren Verstorbenen,
die hier ruhen und deden,
die in der Fremde ihre letzte
Ruhestätte fanden.
Heimatgruppe
Weißkirchen a. / N.
im Jahre 2006
Ehrendes Gedenken
unseren Verstorbenen,
die hier ruhen und deden,
die in der Fremde ihre letzte
Ruhestätte fanden.
Heimatgruppe
Weißkirchen a. / N.
im Jahre 2006
Souřadnice: N50°49'24.15'' E14°56'5.3'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pamětní tabule Koncentrační tábor Bílý Kostel
Autor: Jiří Padevět,
28.03.2024
Nápis:
Vzpomínka na koncenrační tábor
Jägerfabrik (Vorderansicht)
mit Rohwarenlager (Aufnahme 1938)
Druhou světovou válku
ještě dlouho připomínala
opuštěná tovární budova firmy
Jager na kraji obce, nedaleko
od tzv. Paradýzu.
Většina českých obyvatel
tehdy o tom, co se tam dělo
během druhé světové války
nevěděla téměř nic.
V srpnu roku 1946 došlo
k exhumaci 11 hrobů židovských
žen, které pracovaly během
dvou posledních let války
v chrastavském zbrojním závodě
Spreewerke (pozdější Totex
a Elitex) a byly ubytovány
právě v bývalém objektu
textilní továrny Jager.
Jejich ostatky byly uloženy
na židovském hřbitově
v Liberci - Ruprechticích.
Některé zprávy však uvádějí,
že ostatky židovských žen byly
po válce dopraveny v kovových
rakvích do jejich vlasti.
V mohutné dvouposchoďové
budově bylo od srpna 1944
až do května 1945 ubytováno
téměř tisíc žen z Francie
a z Holandska. Kromě toho
zde byly také židovské ženy
z Polska a Maďarska.
Všehny tyto vězenkyně patřily
pod správu koncentračního
tábora Gross-Rosen, jehož
vedení pobývalo poblíž dnešního
polského města Walbrzych.
V Chastavě byly
dvě pobočky tohoto tábora:
Kratzau I (asi 1000 žen)
a Kratzau II (asi 150 žen),
další pobočka byla v nedaleké
dnešní polské Sieniawce.
Všechny židovské ženy sem byly
přivezeny z Osvětimi, kde by je
zcela určitě čekala smrt.
Podle nejnovějších průzkumů
dobových dokumentů byl
v táborech v Chastavě
i v Bílém Kostele několikrát
i lékař Josef Mengele,
prohlášený za válečného zločince
kvůli pokusům na vězních.
Poprvé zde byl při tzv. selekci
v říjnu 1944, dále v lednu
a v březnu 1945.
Těhotné ženy byly převezeny
do Gross-Rosen a tam usmrceny
silnou dávkou jedu.
Mengele zemřel teprve
v roce 1979 v Brazílii,
kde našlo azyl také mnoho
jiných fašistických zločinců.
Zacházení dozorkyň s židovskými
vězenkyněmi bylo velmi brutální,
bezcitností vynikala hlavní
dozorkyně Lydie Dienelová.
Po válce bylo několik dozorkyň
potrestáno tzv. lidovým
soudem v Liberci. Ostatky dvou
sovětských vojáků byly po válce
pietně uloženy na místním
hřbitově do hrobu, který se stal
symbolem našeho osvobození.
Sem se každoročně
při vzpomínce na květnové dny
roku 1945 pokládaly věnce.
Po skončení druhé světové války
nebyla v objektu firmy Jager,
která byla uzavřena od dob
hospodářské krize ve 30. letech,
již nikdy výroba obnovena.
Po vzniku JZD byly vnitřní
prostory bývalé textilní továrny
používány jako sklad obilí,
umělých hnojiv, slámy
a zemědělských strojů.
Později došlo k poškození
nosných trámů, takže hrozilo
nebezpečí úrazu, a proto
byl v průběhu 60. let
celý objekt zbourán.
Ruina jediné budovy,
která dodnes zbyla,
prý bývala skladem potravin
pro táborovou kuchyni.
Po únoru 1948 tzv. akční výbor
rozhodl, že má být z obce
vyhoštěno pět rodin, a to těch,
které se v předchozích několika
poválečných letech aktivně
zúčastnily politického vývoje
v naší obci.
Byla to rodina pana Burdy,
Čápa, Staňka,
Nesládka a Horáka.
Továrny byly
po Únoru znárodněny.
Papírna bratří Soykových
se stala národním podnikem.
Také tzv. gumovka se změnila
na pobočku hradeckého
podniku Vulkán.
Poznámka: Vzpomínka na koncenrační tábor
Jägerfabrik (Vorderansicht)
mit Rohwarenlager (Aufnahme 1938)
Druhou světovou válku
ještě dlouho připomínala
opuštěná tovární budova firmy
Jager na kraji obce, nedaleko
od tzv. Paradýzu.
Většina českých obyvatel
tehdy o tom, co se tam dělo
během druhé světové války
nevěděla téměř nic.
V srpnu roku 1946 došlo
k exhumaci 11 hrobů židovských
žen, které pracovaly během
dvou posledních let války
v chrastavském zbrojním závodě
Spreewerke (pozdější Totex
a Elitex) a byly ubytovány
právě v bývalém objektu
textilní továrny Jager.
Jejich ostatky byly uloženy
na židovském hřbitově
v Liberci - Ruprechticích.
Některé zprávy však uvádějí,
že ostatky židovských žen byly
po válce dopraveny v kovových
rakvích do jejich vlasti.
V mohutné dvouposchoďové
budově bylo od srpna 1944
až do května 1945 ubytováno
téměř tisíc žen z Francie
a z Holandska. Kromě toho
zde byly také židovské ženy
z Polska a Maďarska.
Všehny tyto vězenkyně patřily
pod správu koncentračního
tábora Gross-Rosen, jehož
vedení pobývalo poblíž dnešního
polského města Walbrzych.
V Chastavě byly
dvě pobočky tohoto tábora:
Kratzau I (asi 1000 žen)
a Kratzau II (asi 150 žen),
další pobočka byla v nedaleké
dnešní polské Sieniawce.
Všechny židovské ženy sem byly
přivezeny z Osvětimi, kde by je
zcela určitě čekala smrt.
Podle nejnovějších průzkumů
dobových dokumentů byl
v táborech v Chastavě
i v Bílém Kostele několikrát
i lékař Josef Mengele,
prohlášený za válečného zločince
kvůli pokusům na vězních.
Poprvé zde byl při tzv. selekci
v říjnu 1944, dále v lednu
a v březnu 1945.
Těhotné ženy byly převezeny
do Gross-Rosen a tam usmrceny
silnou dávkou jedu.
Mengele zemřel teprve
v roce 1979 v Brazílii,
kde našlo azyl také mnoho
jiných fašistických zločinců.
Zacházení dozorkyň s židovskými
vězenkyněmi bylo velmi brutální,
bezcitností vynikala hlavní
dozorkyně Lydie Dienelová.
Po válce bylo několik dozorkyň
potrestáno tzv. lidovým
soudem v Liberci. Ostatky dvou
sovětských vojáků byly po válce
pietně uloženy na místním
hřbitově do hrobu, který se stal
symbolem našeho osvobození.
Sem se každoročně
při vzpomínce na květnové dny
roku 1945 pokládaly věnce.
Po skončení druhé světové války
nebyla v objektu firmy Jager,
která byla uzavřena od dob
hospodářské krize ve 30. letech,
již nikdy výroba obnovena.
Po vzniku JZD byly vnitřní
prostory bývalé textilní továrny
používány jako sklad obilí,
umělých hnojiv, slámy
a zemědělských strojů.
Později došlo k poškození
nosných trámů, takže hrozilo
nebezpečí úrazu, a proto
byl v průběhu 60. let
celý objekt zbourán.
Ruina jediné budovy,
která dodnes zbyla,
prý bývala skladem potravin
pro táborovou kuchyni.
Po únoru 1948 tzv. akční výbor
rozhodl, že má být z obce
vyhoštěno pět rodin, a to těch,
které se v předchozích několika
poválečných letech aktivně
zúčastnily politického vývoje
v naší obci.
Byla to rodina pana Burdy,
Čápa, Staňka,
Nesládka a Horáka.
Továrny byly
po Únoru znárodněny.
Papírna bratří Soykových
se stala národním podnikem.
Také tzv. gumovka se změnila
na pobočku hradeckého
podniku Vulkán.
Zmíněná ruina budovy skladu potravin nestála již před šesti lety, kdy nestála tato informační tabule. Dnes je na místě bývalého skladu novostavba rodinného domu.
Souřadnice: N50°48'53.87'' E14°56'4.06''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Kenotaf Erich Heller
Autor: Dan Vrba ml.,
28.03.2010
Nápis:
Erich Heller
geb. 5.4.1913 gef.31.12.1941
bei Wolokolamsk
letzte Ruhestätte
Kriegerfriedhof
Nasarjevo (Russl.)
Erich Heller
geb. 5.4.1913 gef.31.12.1941
bei Wolokolamsk
letzte Ruhestätte
Kriegerfriedhof
Nasarjevo (Russl.)
Souřadnice: N50°49'23.09'' E14°55'27.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Dan Vrba ml.
Kenotaf Alfred Wollmann
Autor: Dan Vrba ml.,
28.03.2010
Nápis:
Alfred Wollmann
*20.5.1917 +11.1.1942
und begraben am Heldenfriedhof
in Warschau
Alfred Wollmann
*20.5.1917 +11.1.1942
und begraben am Heldenfriedhof
in Warschau
Souřadnice: N50°49'23.09'' E14°55'27.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Dan Vrba ml.
Kenotaf Edwin Appelt
Autor: Dan Vrba ml.,
28.03.2010
Nápis:
EDWIN APPELT
Fähnrich im 1. Bos. Herz. I. Baon.
Vermisst in Russl. am 19.11.1914
im 24. Lebensjahre
EDWIN APPELT
Fähnrich im 1. Bos. Herz. I. Baon.
Vermisst in Russl. am 19.11.1914
im 24. Lebensjahre
Souřadnice: N50°49'23.09'' E14°55'27.41'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Dan Vrba ml.