Praha 3

Baranova, Biskupcova, Bořivojova, Čajkovského, Fibichova, Habrová, Hájkova, Havlíčkovo náměstí, Hradecká, Husitská, Chlumova, Izraelská, Jana Želivského, Jeseniova, Koldínova, Kolínská, Koněvova, Korunní, Kouřimská, Kunešova, Loudova, Lucemburská, Luční, Na Balkáně, Na Vlastním, Nad Ohradou, náměstí Jiřího z Lobkovic, náměstí Winstona Churchila, Olšanská, Orebitská, Písecká, Prokopova, Prokopovo náměstí, Radhošťská, Řehořova, Sauerova, Seifertova, Siwiecova, Slezská, Šrobárova, Štítného, Trocnovská, U Kněžské louky, U Památníku, Viklefova, Vinohradská, vrch Vítkov, Za Žižkovskou Vozovnou, Zelenky - Hajského, Žerotínova, Žižkovo náměstí

Pamětní deska Josef Skružný

Autor: Josef Kareš, 14.04.2011
Umístění: Praha 3, Viklefova 18/1812, Žižkov
Nápis:
ZDE PADL ZA VLAST
JOSEF SKRUŽNÝ
V STÁŘÍ 18 LET.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20853
Pomník přidal: Jiří Porteš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska František Šimek

Autor: Josef Kareš, 14.04.2011
Umístění: Praha 3, Viklefova 22/1814, Žižkov
Nápis:
ZDE PADL 5. 5. 1945
FRANTIŠEK ŠIMEK
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20852
Pomník přidal: Jiří Porteš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 14.02.2005
Umístění: Praha 3, Vinohradská 1438/70
Nápis:
Z TOHOTO DOMU ODEŠLI, ABY SE VÍCE NEVRÁTILI
A STALI SE OBĚTÍ NĚMECKÉ ZLOVŮLE:
FRANTIŠEK VLADYKA UZENÁŘSKÝ DĚLNÍK
٭ 30. VIII. 1919, ZATČEN 5. XI. 1941, ZEMŘ. 29. III. 1942
V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHAUSENU.
FRANTIŠEK ŠEREDA TOVÁRNÍK
٭ 2. III. 1904 A BYL DNE 23. VI. 1944 ZASTŘELEN
V NETÍNSKÉM LESE U VEL. MEZIŘÍČÍ.
ING. FERD. BLAVIC ŘEDITEL PRŮMYSL. ŠKOLY
٭ 16. VII. 1888, ZATČEN 6. VII. 1944, ZEMŘ. 9. I. 1945
V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE V LITOMĚŘICÍCH.
KVĚT VÍTĚZSTVÍ, JEŽ V RUKOU MÁME,
JE NAŠÍ KRVÍ NAPOJEN.
DNES ŽIVI, MRTVÝM PŘÍSAHÁME,
MŮŽETE KLIDNĚ SPÁT SVŮJ SEN!

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°04'39.05'' E14°27'13.02''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Josef Bernas

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Jiří Porteš, 17.01.2010
Umístění: Praha 3, Vinohradská, Vinohrady, Olšanské hřbitovy, vchod z Vinohradské ulice
Nápis:
ZDE PADL DNE 5.V.1945
JOSEF BERNAS
ŽELEZNIČÁŘ NÁKL. NÁDRAŽÍ
PRAHA - ŽIŽKOV
VĚČNÁ SLÁVA A ČEST
HRDINŮM NAŠÍ REVOLUCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20882
Pomník přidal: Jiří Porteš

Pamětní deska Obětem 2. světové války

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Josef Kareš, 14.04.2011
Umístění: Praha 3, Vinohradská 153/1835, u vstupní brány na Olšanské hřbitovy
Nápis:
ZAMĚSTNANCI
HŘBITOVŮ V OLŠANECH
HOKE JOSEF
HRDINA VÁCLAV
FAIT FRANTIŠEK
POLOŽILI ŽIVOT ZA VLAST.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jiří Porteš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Kameny zmizelých - Anna a Markéta Ledererovy

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Josef Kareš, 04.10.2011
Umístění: Praha 3, Vinohradská 35/25, Vinohrady, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
ANNA LEDEREROVÁ
NAR. 1881
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V MALÉM TROSTINCI

ZDE ŽILA
MARKÉTA
LEDEREROVÁ
NAR. 1905
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V MALÉM TROSTINCI

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Kameny zmizelých - Hana a Bedřich Ecksteinovi

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Josef Kareš, 04.10.2011
Umístění: Praha 3, Vinohradská 1899/112, Vinohrady, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE BYDLELA
HANA ECKSTEINOVÁ
ROZ. POLLAKOVÁ
NAR. 1821
DEPORTOVÁNA 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V SOBIBORU

ZDE BYDLEL
BEDŘICH ECKSTEIN
NAR. 1917
DEPORTOVÁNA 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V SOBIBORU

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pomník husitům

Autor: Vladimír Štrupl, 08.05.2006
Umístění: Praha 3, vrch Vítkov
Nápis:
NEPATRNÁ HRSTKA LIDÍ PŘEMOHLA SPOJENÉ ŘADY OBRNĚNÝCH, PONĚVADŽ BYLA PŘESVĚDČENA O SVÉ PRAVDĚ. TEHDÁŽ BYLY STRANY DVĚ. EVROPA A MY. A TA EVROPA BYLA BLEDÁ, ZSINALÁ A ČERNÝ PRAPOR S RUDÝM KALICHEM VLÁL JÍ NAD HLAVOU. VZPOMÍNEJTE, UVĚDOMTE SI, ČÍM JSME TEHDÁŽ BYLI. TU JDEME MEZI MOHYLAMI VÍTĚZŮ, ALE NE PO HROBECH POBITÝCH.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Oběti 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 14.04.2011
Umístění: Praha 3, Za Žižkovskou Vozovnou 14/1510, na plotu na rohu s ulicí V Domově, zadní část domu má adresu Hořanská 1510/1
Nápis:
ZDE PADL 5.5.1945
NEZNÁMÝ HRDINA
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20865
Pomník přidal: Jiří Porteš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 14.04.2011
Umístění: Praha 3, Za Žižkovskou Vozovnou 1308/26, na pilíři plotu na rohu ulic Za Žižkovskou vozovnou x V Domově
Nápis:
ZDE PADLI V KVĚTNOVÉ REVOLUCI
VÁCLAV FÁBERA
JOSEF PAŠEK,
JIŘÍ KRENK
STANISLAV KLAPŠTĚ
ČEST JEJICH PAMÁTCE!
Poznámka:

Uvedeni v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito doplňujícími či odlišnými údaji:

Václav Fábera, nar. 13.9.1903, policejní praporčík, bydliště: Čimice, Ruzyňská 16, padl 7.5.1945 na Žižkově na Pražačce

Josef Pašek, nar. 20.9.1909, policejní štábní strážmistr, padl 5.5.1945 na Vackově

Jiří Krenk, nar. 7.5.1911, bydliště Praha XIX, U Studánky 20, policejní štábní strážmistr, padl 7.5.1945 na Žižkově na Pražačce

Stanislav Klápště, nar. 7.5.1910, bydliště: Praha VIII Kobylisy, Pakoměřická č. p. 577, policejní štábní strážmistr, padl 7.5.1945 na Žižkově na Pražačce


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20867
Pomník přidal: Jiří Porteš
Doplnění informací: Vladimír Štrupl, Petr Švec
Příprava dat: Aleš Zahradníček