Postřekov

Pomník Josef Buršík

Autor: Jiří Řezníček, 24.11.2007
Umístění: Postřekov, u silnice od nádraží směrem na Díly, před č.p. 110
Nápis:
V tomto domě se 9.11.1911 narodil generál
JOSEF BURŠÍK
Hrdina SSSR
velitel tankových jednotek 1. československého
armádního sboru.
Zemřel 30.6.2002 v Londýně

ČEST JEHO PAMÁTCE

Věnovala 1. tanková rota
Aktivních záloh ČSL LEGIÍ
obec Postřekov
Poznámka:

Pocházel z Chodska. Později se stal důstojníkem československé armády. Přes Polsko se dostal do SSSR, kde končí v lágru pod správou sovětské NKVD. V Buzuluku vstupuje do čs. jednotky a po absolvování poddůstojnického kurzu velí četě pod vedením kapitána Jaroše (hrdina SSSR, posmrtně). Po bojích u Sokolova absolvuje tankové učiliště a velí tankovému praporu. Jako jeden z prvních se probíjí do centra Kyjeva, za což je v prosinci 1943 vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského Svazu. Se svým praporem prochází peklem východní fronty až do Prahy.
Po válce si léčí zranění a tuberkulózu. Byl jmenován velitelem tankové brigády v Ostravě. Díky svému protikomunistickému postoji byl v roce 1949 obviněn z „velezrady“ a odsouzen na 10 let, ztrátě půlky majetku a odebrání všech vyznamenání. Za „drzost“ odvolání se proti rozsudku, je potrestán čtyřmi lety vězení navíc. Po zhoršení zdravotního stavu ve vězení Mírov, prchá z nemocnice u Olomouce, do které byl převezen.
S manželkou se mu daří útěk do Bavorska, ale své dvě dcery uvidí až v r. 1963. Jeho jméno, fotografie i zmínky o něm jsou v ČSSR vymazány, jakoby nikdy neexistoval. V Německu pracuje v Americkém fondu pomoci československým uprchlíkům. V r. 1955 se stěhuje do Anglie. Píše paměti, které publikuje v knize „Nelituj oběti“. Na protest proti okupaci ČSSR v r. 1968 vrací sovětům svá vyznamenání. Přes chronickou tuberkulózu se dožívá pádu komunismu v r.1989, své rehabilitace v roce 1990 a povýšení.
Když ho v prvním červencovém týdnu roku 2002 v britském Northamptonu pohřbívají, má na sobě uniformu s hodností generálmajora a na hrudi řád Milana Rastislava Štefánika. V roce 2005 je mu posmrtně udělen řád Bílého lva.
(zdroj http://www.databazeknih.cz/zivotopis/josef-bursik-9287)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°27'40.84'' E12°48'40.45''
Pomník přidal: Jiří Řezníček
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Příprava dat: Ing. Radek Říha

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Jiří Řezníček, 24.11.2007
Umístění: Postřekov, u silnice od nádraží směrem na Díly
Nápis:
STARÝ POSTŘEKOV
ŠTĚPÁN ANDERLE, JAN ANDERLE, JAKUB BERNARD, MARTIN BERNARD, ŠIMON BURŠÍK, JAN BURŠÍK, JAKUB BURŠÍK, KRYŠTOF FREI, ŠIMON HEINDL, MATĚJ JANCA, KRIŠTOF JAHN, JIŘÍ JAHN, KRIŠTOF KUBÍČEK, JAN KUBÍČEK, FRANTIŠEK KONOPÍK, JIŘÍ KUTTENBERG, JAKUB KAPIC, KAREL KRUTINA, JAKUB KREUZ, JAKUB KŮŽELKA, MARTIN KAPÍC, JAN KŮŽELKA, JOSEF KOPPEL, ŠTĚPÁN LANG, FRANTIČEK LEDVINA, JAKUB MALYER, JIŘÍ MATHAUSER, JAN MATHAUSER, ŠTĚPÁN PSŮTKA, JAN PSŮTKA, JIŘÍ PIVOŇKA, JAN ŘEZNÍČEK JIŘÍ ŘEZNÍČEK, OLDŘICH SOKOL, BARTOLOMĚJ SOKOL, JIŘÍ SOKOL, JAN SOKOL, ŠTĚPÁN ŠINDELÁŘ, JAN ŠVEINER, JINDŘICH VÁCHAL, VAVŘINEC VOGLTANZ, JOSEF FOGLTANZ, JOSEF FOGLTANZ, ONDŘEJ ZÁHOŘ, ŠTĚPÁN ZÁHOŘ

NOVÝ POSTŘEKOV
MATOUŠ ANDERLE, JIŘÍ ANDERLE, JAKUB BERNARD - RUMBURSKÝ REBEL, LEOPOLD BEROUŠEK, MARTIN KRÁLOVEC, JOSEF KAPÍC, JOSEF KAPÍC, JIŘÍ KUNEŠ, MATOUŠ KNOPF, ŠTĚPÁN KRUTINA, JOSEF KUTTENBERG, ADAM KAPÍC, MATOUŠ KNOPF, JAN KŮŽELKA, FRANTIŠEK KUNEŠ, KAREL KUNEŠ, BARTOLOMĚJ KŮŽELKA, JOSEF LANG, JIŘÍ PIVOŇKA, DANIEL PITTNER, JOSEF ŘEZNÍČEK, JAKUB SLADKÝ, ONDŘEJ SLADKÝ, JOSEF SOKOL, ŠIMON SOKOL, JIŘÍ ŠINDELÁŘ, JAN TULAČKA, JAN VOLFÍK, JAKUB ZÁHOŘ

OBĚTEM OKUPACE
1938-1945
JAN ČÁP, V. CIBFŘILO, DAN HEINDL, ONDŘ. KAPIC, JIŘÍ KOHOUT, JOS. KRÁLOVEC, JAN KRUTINA, JIŘÍ LANG, JOS. ŘEZNÍČEK, JAR. ŠKODA, JOS. ŘEZNÍČEK, AD. ZÁHOŘ, V. PACÍK, JOS. BEROUŠEK, JIŘÍ GROSSL, KAREL BERNARD, JOS. REINICER

VÁM
ČEST A DÍK

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-3202-33292
Souřadnice: N49°27'29.43'' E12°48'31.27''
Pomník přidal: Jiří Řezníček
Příprava dat: Ing. Radek Říha

Pamětní deska Jan Čáp

Autor: Ing. Petr Holý, archiv
Umístění: Postřekov, na budově bývalé školy
Nápis:
Zde působil na škole
Jan Čáp.
Český učitel, vlastenec.
Byl zastřelen německým
nacistickým četníkem.
*17.IX.1906 +10.IX.1944.

NA VĚČNOU PAMĚŤ VĚNUJE MNV V POSTŘEKOVĚ 9.V.1955.
Poznámka:

Dne 9. září 1944 byl v Postřekově smrtelně postřelen učitel Jan Čáp. Narodil se 17. září 1906 v Soběslavi. Po absolvování učitelského ústavu v Praze si požádal o místo do pohraničí, kde však pro svůj ryze český charakter nebyl oblíben, Němci byl stále sledován a několikrát přeložen. Protože byl náruživým čtenářem Vrby a Baara, zamiloval si chodský kraj a získal v roce 1937 místo ve Starém Postřekově. Po okupaci Postřekova byl pro vlastenecké smýšlení propuštěn ze služby a měl být přeložen do Protektorátu. On však nacistům hrdě prohlásil, že se z Postřekova nenechá vypovědět, že neuznává okupaci, a že neopustí Postřekov, který má tak rád. Schvaloval atentát na Hitlera a udržoval styky se zajatci a tak byl německými mlýneckými občany udán německým úřadům. Dne 9. září 1944 byl v ranních hodinách zatčen německým četníkem Valentou a se spoutanýma rukama veden do Klenčí. Cestou četníka Valentu, který tlačil kolo, ramenem srazil na zem a prchal přes Matoušouc dvůr na „Trávníky“ (místo mezi Postřekovem a Mlýncem). Valenta Čápa pronásledoval a začal po něm střílet. Když učitel Čáp přeskakoval nízkou hradbu, byl sedmou ranou střelen do hlavy. Pak byl převezen do domažlické nemocnice, kde dne 10. září 1944 v 5 hodin zemřel. Pohřben byl 12. září 1944 na domažlickém hřbitově za velké účasti krojovaných občanů z Postřekova. Hrob byl ošetřován 12 let, ale v roce 1956 nechali jeho bratři ostatky vykopat a uložili je k rodičům do rodinného hrobu ve Velvarech. (zdroj http://www.sumava.cz/objekt_az/5898-pametni-deska-jan-cap-postrekov/ )
V obci je pomník CZE-3202-05812 v místě kde byl zastřelen.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°27'29.36'' E12°48'23.68''
Pomník přidal: Ing. Petr Holý
Příprava dat: Ing. František Jedlička