Autor: Wikipedie
Armádní generál Ludvík Krejčí
* 17.8.1890 (Brno – Tuřany)† 9.2.1972 (Ústí nad Orlicí)
Ludvík Krejčí se narodil 17.8.1890 v Tuřanech u Brna. Studoval na gymnáziu ve Vyškově, od roku 1908 pak na Vyšší lesnické škole v Písku. Po jejím ukončení nastoupil v říjnu 1910 jako jednoroční dobrovolník do rakousko-uherské armády.
Po vypuknutí 1. světové války bojoval v Srbsku, Černé Hoře a Albánii, později na italské a rumunské frontě. V květnu 1917 byl zajat a v červenci téhož roku vstoupil do čs. legií v Rusku, zařazen do 6. střeleckého pluku v hodnosti štábního kapitána. V říjnu 1917 převzal velení roty 6. pluku. V březnu 1918 se zúčastnil bitvy u Bachmače, kde se mu podařilo udržet významný železniční uzel a tím umožnit ústup 1. střelecké divize čs. legií. Vyznamenal se i v následující bitvě o Marjanovku. V srpnu 1918 dosáhl hodnosti podplukovníka a s 6. plukem se zúčastnil celé řady bojů podél sibiřské magistrály. V říjnu 1918 se stal velitelem pluku, v prosinci byl povýšen na plukovníka a převzal velení 2. střelecké divize, se kterou chránil během roku 1919 rozsáhlé úseky sibiřské magistrály. Od ledna 1920 zajišťoval stažení československých legií do Vladivostoku a jejich návrat do Československa. Rusko opustil v dubnu 1920 a v červnu se vrátil domů. Během služby v legiích obdržel řadu československých i spojeneckých vyznamenání.
Po návratu do vlasti dále sloužil v ČSA ve významných funkcích, absolvoval v roce 1921 kurz pro generály v Praze a v roce 1922 obdobný ve Francii. V červnu 1923 byl povýšen na brigádního generála a v srpnu vyslán do Paříže na tamní vysokou školu válečnou. Po zkušenostech ve funkcích byl 31.12.1933 jmenován náčelníkem Hlavního štábu československé branné moci. Krátce nato, v březnu 1934, se stal armádním generálem.
Po vyhlášení mobilizace 23.9.1938 byl jmenován hlavním velitelem československé branné moci. Podařilo se mu optimálně uskupit síly proti hrozícímu útoku a připravit armádu na boj. Po demobilizaci se vrátil na místo náčelníka Hlavního štábu. Na začátku března 1939 z něj odešel, především z důvodu útoků na svou osobu ze strany Německa. Po okupaci českých zemí žil v Praze, dvakrát se pokusil o odchod do zahraničí, ale neuspěl. Na jaře 1941 byl donucen opustit Prahu, přestěhoval sedo Jablonného nad Orlicí. V říjnu 1941 byl zatčen a po výslechu převezen do koncentračního tábora Terezín, pro nedostatek důkazů byl v červenci 1942 propuštěn.
Po osvobození se přihlásil do vznikající armády, ale ta o něj neprojevila zájem. Až v roce 1947 byl do ní formálně přijat, avšak vzápětí přeložen do výslužby. V červenci 1950 mu byla z politických důvodů odňata hodnost armádního generála a ministerstvo obrany ho nadále vedlo jako vojína.
Zemřel 9. února 1972 v Ústí nad Orlicí.
V květnu 1990 byla Ludvíku Krejčímu posmrtně vrácena hodnost armádního generála.
Vyznamenání a řády:
1915 Vojenská záslužná medaile bronzová
1916 Vojenská záslužná medaile stříbrná
1916 Železný záslužný kříž
1917 Vojenská záslužná medaile stříbrná
1918 Řád Sv. Vladimíra 4. třída s meči a mašlí
1918 Medaile Jana Žižky z Trocnova
1919 Válečný kříž
1919 Řád Sokola - skupina vojenská s meči
1919 Řád Za vynikající službu
1920 Řád Čestné legie 5. třída
1920 Československý válečný kříž 1914-1919
1922 Medaile vítězství
1922 Československá revoluční medaile
1923 Řád italské koruny komandér (3. třída)
1928 Řád Čestné legie 4. třída
1928 Řád rumunské koruny 3. třída
1934 Řád Čestné legie 2. třída
1934 Řád Rumunské hvězdy 1. třída s meči
1935 Řád Jugoslávské koruny 1. třída
1936 Královský řád Jiřího I. velkokříž (1. třída)
1948 Pamětní odznak 6. střeleckého pluku hanáckého
1948 Bachmačská pamětní medaile
Zdroje (mimo informací z desek):
http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/osobnosti/1.htm
http://forum.valka.cz/topic/view/42990/Krejci-Ludvik
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludvík_Krejčí
VPM:
hrob - Brno, okres Brno - město
pamětní deska - Brno, okres Brno - město
pamětní deska - Jablonné nad Orlicí, okres Ústí nad Orlicí
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.