á | a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ľ | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | ť | u | ú | v | w | z | ž (vše)

vojín (private) Alois Pospíšil

* 13.1.1913 (Pornice, okr. Kroměříž)
† 24.12.1941 (Hongkong)

Alois Pospíšil, příslušník britská armáda, Volunteer Defence Corps. Zemřel 24.12.1941, Honkong, Stanleyův poloostrov, zraněn a ubit Japonci za bojů o Honkong.
V tomto velkoměstě začátkem války působilo kolem 30 Čechoslováků, především zaměstnanců firmy Baťa. Vedoucím čs. kroužku byl p. Staněk, ředitel firmy Baťa pro Dálný východ. Všichni krajané museli být členy Volunteer Corpsu, anebo hasičského sboru a od počátku války nemohli opustit Hongkong.
8. prosince zahájila japonská 23. armáda o počtu zhruba 60 tisíc mužů útok na pětkrát menší britskou posádku v Hongkongu, jejímž velitelem byl generál Maltby. Útok byl veden přes severní hranice Hongkongu směrem k moři na Kowloon, kam se Japonci dostali po čtyřech dnech těžkých bojů. V noci z 18. na 19. prosince se Japonci vylodili na ostrově Hongkong. Po neúspěšných britských protiútocích 20. prosince, Japonci zpevnili předmostí a provedli rozhodující útok. Ve čtvrtek dne 25.12.1941 britská posádka kapitulovala.
"V lednu 1940 jsem byl já a další čtyři Čechoslováci od firmy Baťa přijati do Hongkong Volunteer Defence Corps (H.K.V.D.C)," vzpomínal Ladislav Březný. "Zařadili nás k motorizované jednotce. V pondělí a v pátek po práci jsme měli výcvik s lehkými i těžkými kulomety a také s brencarriery. Dvakrát do roka měla naše jednotka, sestávající se z mužů 17 národností, velké týdenní cvičení. Koncem listopadu 1941 byla naše motorizovaná jednotka zrušena a nás pět přeřadili ke 2. Skotské kulometné rotě. V neděli 7. prosince byla v rozhlasových zprávách vyhlášena mobilizace pro všechny vojáky a dobrovolníky H.K.V.D.C. Druhý den jsme se hlásili na velitelství, kde nás vyzbrojili a odveleli na jižní stranu Hongkongského ostrova mezi Pottinger Gap a Big Wave Bay. V tu dobu jsme se ještě stále domnívali, že se jedná pouze o další větší cvičení, ale ranní nálet asi šedesáti japonských letadel na Kowloonské letiště nás vyvedl z omylu. 18. prosince se Japoncům podařilo vylodit na Hongkongském ostrově a během několika dnů se jim podařilo britské jednotky rozdělit na dvě části. Naše rota se bránila na Stanleyově poloostrově poblíž Stanleyovy pevnosti. Na Štědrý den byla celá rota, rozdělená na dvě části, vyslána na průzkum. Postupovali jsme do kopce po velmi neschůdném terénu a kolem půlnoci jsme nevědomky přešli japonské linie. Japonci nás nechali projít a potom na nás začali zezadu střílet. Měli jsme velké ztráty. Z přední hlídky, kde byl krajan Alois Pospíšil, se nikdo nevrátil. Před zkázou zachránil celou jednotku pouze rychlý ústup zpět do pevnosti, na kterou byla zahájena dělostřelecká palba a ztráty roty byly do rána veliké. Hongkong kapituloval druhý den 25.12.1941. Museli jsme odevzdat zbraně a potom nás pod bodáky dovedli do našeho prvního zajateckého tábora v North Point. První dny zajetí nevypadaly tak špatně, ale už 8. ledna 1942 jsme museli pochodovat dál, do tábora v Sham Shui Po, kde nás bylo celkem pět tisíc. Tam přišlo velké rozčarování. Brzy byl hlad a bída. Dvakrát denně jsme dostávali hrnek neslané rýže uvařené tak, že se nedala ani polknout. Spali jsme na betonové podlaze a zhruba po měsíci zajetí jsme začali chodit na práce na letiště. Nedlouho potom se začaly projevovat první následky tohoto zacházení. Tábor decimovaly nemoci např. Beri-Beri, úplavice, záškrt. V červenci 1942 umíralo v táboře na nemoci denně sedm lidí. Já jsem za prvních deset měsíců ztratil na váze 45 kilo. První dva roky zajetí byly strašné, ale pak jsem si zvykl. V druhé polovině roku 1944 byli japonští strážní vystřídáni vojáky z Formozy, kteří nebyli tak suroví jako Japonci. Jednou v srpnu 1945 jsme zaslechli, že Japonci kapitulovali. Nechtěli jsme tomu věřit, ale 15. srpna byly zastaveny veškeré práce a druhý den nám byly shozeny letáky, které nám kapitulaci potvrdily. Stráže byly odvolané a koncem srpna přijely do Hongkongu britské jednotky. Kromě mne se osvobození dočkali i moji kamarádi A. Jiříček, J. Krofta, F. Staněk, J. Tausz a K. Tomeš syn bývalého brněnského starosty".

Zdroje (mimo informací z desek):
http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase
http://mujweb.cz/ipro/stripky/clanky/csdv.htm

VPM:
hrob - Chai Wan, stát Hongkong
pomník - Zlín, okres Zlín


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.