Ždírec nad Doubravou
Pomník Antonín Macourek
A. MACOUREK
PAL
5.5.1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6104-28273
Souřadnice: N49°41'45.46'' E15°48'48.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: KVH Litobratřice
Pomník Obětem 2. světové války
JOS. STARÝ
ST. ZVOLÁNEK
PADLI
5.5.1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6104-28272
Souřadnice: N49°41'45.46'' E15°48'48.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: KVH Litobratřice
Pomník Obětem 2. světové války
JOS. JANÁČEK
VILA BEDNÁŘ
PADLI
5.5.1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6104-28274
Souřadnice: N49°41'45.46'' E15°48'48.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: KVH Litobratřice
Pomník Obětem 2. světové války
ANT. KADLEC
EM.VEPŘOVSKÝ
PADLI
5.5.1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6104-28271
Souřadnice: N49°41'45.46'' E15°48'48.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: KVH Litobratřice
Pamětní deska Josef Holubec
ZA OSVOBOZENÍ VLASTI POLOŽIL
ŽIVOT ZA OKUPACE V LETECH
1939-1945
ŽELEZNIČNÍ ZAMĚSTNANEC
JOSEF HOLUBEC
ČEST JEHO PAMÁTCE
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6104-28251
Souřadnice: N49°41'45.46'' E15°48'48.96'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Adam Vykydal
Pomník Obětem 1. světové války
19 28/7 14
Dne 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku.
Souřadnice: N49°41'55.32'' E15°48'24.95'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Naďa Gutzerová
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
5.5.1945
PADL ALOIS HENDL *22.IV.1922
VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914 - 1918 PADLI
COUFAL HUBERT, CULEK JOSEF, ČALOUD FRANT., ČALOUD JOS., DANIEL ANTONÍN, DANIEL JOSEF, JANEČEK VÁCLAV, MISAŘ JAN, KÁRNÍK JOSEF, KELLER VLADIMÍR, KLEPETKO JAR., MACEK VÁCLAV, MÍSAŘ BOHUMIL, MÍSAŘ KAREL, NIKL FRANTIŠEK, ONDRÁČEK JOSEF, RŮŽIČKA ANTONÍN, SEDLÁK JAROSLAV, SMÍŠEK JOSEF, SMÍŠEK VÁCLAV, VAVROUŠEK FRANT., VASSEBAUER JAN, ZÁRYBNICKÝ VÁCL., KOPP JOSEF
V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE BYLI UMUČENI
CULEK ANTONÍN *13.IX.1896, CHVÁTAL EMIL *12.X.1912, JANÁČEK JAROSLAV *4.IV.1891, NOVOTNÝ OLDŘICH *3.VII.1917, ŠVANDA BŘETISLAV *2.II.1921
PŘI LETECKÉM BOMBARDOVÁNÍ 9. KVĚTNA 1945 VE ŽDÍRCI N/O. ZAHYNULI
BURÁŇ JAROSLAV 9.II.1942,BURÁŇ VLADIMÍR 9.III.1941, COUFAL VÁCLAV 2.VI.1890, COUFALOVÁ EMÍLIE 1.IV.1892, COUFAL MIROSLAV 4.IV.1923, COUFAL OLDŘICH 13.IV.1933, CULEK BOHUMIL 6.V.1938, DANIEL FRANTIŠEK 29.I.1870, GRULICHOVÁ MARIE 20.I.1890, JANÁČEK OLDŘICH 10.V.1931, KOUKALOVÁ RŮŽENA 1.I.1893, KOVAŘÍKOVÁ ANNA 23.III.1903, NOVÁKOVÁ JAROSLAVA 14.IX.1923, NOVOTNÁ ZDEŇKA 19.VI.1930, NOVOTNÝ FRANTIŠEK 2.IX.1943, ONDRÁČEK JOSEF 13.IV.1871, PELIKÁNOVÁ LIBUŠE 11.VIII.1892, POULOVÁ ANTONÍE 18.IX.1897, PLAŠIL FRANTIŠEK 2.XII.1883, ŠVESTKA JOSEF 18.VIII.1868, TROJANOVÁ TAŤÁNA 14.II.1941, VELÍK LADISLAV 17.V.1921, VELÍKOVÁ MILOSLAVA 23.III.1923
K událostem ve Ždírci podrobně viz: http://zpravy.idnes.cz/rusove-pred-63-lety-vybombardovali-zdirec-f1d-/domaci.aspx?c=A080509_125157_domaci_itu ; http://ww2collection4.webnode.cz/a9-kveten-1945-ve-zdirci/
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6104-08468
Souřadnice: N49°41'44.75'' E15°48'47.51''
Pomník přidal: Jiří Leinweber
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska Obětem 1. světové války
PAMÁTCE PADLÝCH
OBČANŮ ŽDÍRECKÝCH
VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914 – 1918.
COUFAL HUBERT, CULEK JOSEF, ČALOUD JOSEF, ČALOUD FRANTIŠEK, DANIEL JOSEF, DANIEL ANTONÍN, JANEČEK VÁCLAV, KLEPETKO JAROSL.
KELLER VLADIMÍR, KÁRNÍK JOSEF, MACEK VÁCLAV, MISAŘ BOHUMIL, MISAŘ JAN, MISAŘ KAREL, NIKL FRANTIŠEK
ONDRÁČEK JOSEF, RŮŽIČKA ANTONÍN, SMÍŠEK VÁCLAV, SMÍŠEK JOSEF, SEDLÁK JAROSLAV, WASSERBAUER JAN, VAVROUŠEK FRANT., ZÁRYBNICKÝ VÁCLAV.
Deska je umístěna v budově bývalé školy a vznikla zřejmě dříve než pomník obětem 1. světové války, který stojí na náměstí 9. května. Jména obětí 1. světové války se shodují až na Josefa Koppa, který není na této desce uveden.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6104-08467
Souřadnice: N49°41'49.78'' E15°48'55.22'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Naďa Gutzerová
Pomník Obětem 2. světové války
ČÁST LETECKÉ PUMY,
SVRŽENÉ 9. KVĚTNA 1945
NA Č.P. 108 VE ŽDÍRCI
Z Pamětní knihy obce Ždírecké Antonína Koláře:
9. V. 1945 v poledne bomby počaly dopadati na naši malou vesničku a dílo zkázy započalo.
Druhým, ještě hroznějším náletem dokončeno. Záchranné práce ihned započaly. Bylo napočteno 127 kráterů od bomb explodovaných a 84 nevybuchlých. 23 lidí mrtvých, z toho 8 dětí, přes 40 zraněných. 29 stavení srovnáno se zemí, jedno vyhořelo, v 70 staveních nelze vůbec bydleti, u zbývajících vytlučena okna a poškozeny střechy.
Byl to smutný pohled na vesničku o 163 číslech s 800 obyvateli ...
Informace o neblahých událostech kolem náletu na Ždírec a okolí poskytuje kniha Michala Plavce (kurátora leteckých sbírek Národního technického muzea v Praze) Smrtonosná oblaka, s podtitulem Letecká válka mezi Labem a Orlickými horami 1938-1945 (Svět křídel, Cheb, 2012, 495 stran), ze které se cituje:
Útoky sovětských stíhacích, bitevních a bombardovacích letadel objasňuje například velitel 2. letecké armády, generálplukovník Stěpan Akimovič Krasovskij. Podle kapitulačních protokolů se totiž neměla německá vojska od půlnoci 8. května středoevropského času hýbat z míst, kde se tehdy nacházela. Nebylo ovšem v zájmu žádného německého vojáka, aby se dostal do zajetí Rudé armády. Proto se německá vojska snažila všemožně dosáhnout americké okupační zóny.
Autor zmíněné knihy Smrtonosná oblaka, Michal Plavec, po studiu podkladů ze sovětských archivů, zvláště pak operačních svodek 5. letecké armády, ve svém díle dále uvádí:
Stíhači 3. gardového stíhacího leteckého pluku kryli bombardéry z 218. bombardovací letecké divize mimo jiné při náletu na Ždírec nad Doubravou. Dvacet šest stíhaček typu Jakovlev Jak-1 a Jakovlev Jak-9 uskutečnilo na doprovod bombardérů 44 bojové vzlety. 218. bombardovací letecká divize provedla 9. května několik náletů na Křižanov, Velkou Bíteš, Velké Meziříčí a Ždírec nad Doubravou. Ždírec byl bombardován ve třech vlnách. Právě vybombardování Ždírce nad Doubravou a blízkého Krucemburku patří k tragickým symbolům 9. května 1945 ve východních Čechách. Sovětské záznamy zmiňují pouze nálet na Ždírec, nikoli na samotný Krucemburk. Ten v hlášení vůbec nefiguruje, pravděpodobně nebyl zanesen v jejich leteckých mapách. To znamená, že v první vlně náletu jde pouze o Krucemburk. Tento omyl navigátora první vlny bombardérů bezesporu zachránil mnoho ždíreckých životů, způsobil však smrt mnoha obyvatelům Krucemburku.
Také pamětník Jiří Fiala st. z čp. 12 píše ve svých vzpomínkách, že „letadla se od Starého Ranska začala stáčet nad Krucemburk“.
Sovětské bombardéry nalétávaly ve třech vlnách. Dosud není jasné, co Sověty přimělo, aby si Ždírec nad Doubravou vybraly za cíl. Můžeme se pouze domnívat, že průzkum zjistil předchozí den vysokou koncentraci německých vojáků ve městě (tehdy ještě malé vesničce, ovšem s důležitou silniční křižovatkou). Ve 12.42 hodin shodily první bomby dvě „devítky“ bombardérů Douglas A-20G (bylo to v 11.42 našeho tehdejšího času). Osádky bombardovaly z výšky 1500 až 1800 metrů a útočily v magnetickém kursu 350° až 355°. Bombardéry, které patřily do sestavy 48. bombardovacího leteckého pluku, vedl samotný velitel 218. bombardovací letecké divize plukovník Nikolaj Konstantinovič Romanov, šturmanem (navigátorem) byl major S. M. Margarjan. První vlnu krylo
šest stíhaček Jakovlev Jak-9. Pozemní cíle ostřelovali také palubní střelci sovětských bombardérů. Druhá vlna následovala ve 12.50 hodin (v 11.50 našeho času – jde o
první vlnu náletu na samotný Ždírec). Další dvě „devítky“ vedl podplukovník Jakov Prokofjevič Prokofjev, velitel 453. bombardovacího leteckého pluku, šturmanem byl major Kaminskij. Letouny nalétávaly ve výšce 1800 metrů v magnetickém kursu 320°. Doprovod tvořilo šest stíhačů na letounech Jakovlev Jak-9. Třetí vlnu (druhou na Ždírec tvořily tři „devítky“ bombardérů Douglas A-20G), této vlně velel velitel 452. bombardovacího leteckého pluku podplukovník Aleksej Andrejevič Paničkin, šturmanem byl kapitán Bělikov. Bombardéry útočily z výšky 1400 až 1800 metrů v magnetickém kursu 260° až 325°. Pumovnice se otevřely mezi 13.05 až 13.06 hodinami (12.05 až 12.06 našeho tehdejšího času). Stíhací doprovod tvořilo dvanáct letounů Jakovlev Jak-9. Všechny bombardéry i stíhačky se vrátily v pořádku na základnu.
Text letáku shazovaného nad Ždírcem 8. května 1945 německým letadlem: Polní maršál Schörner, ve staré svěžesti, nás zavede zpět do vlasti. Kapitulace nepřichází do úvahy! Váš armádní velitel Nehring, Generál tankového uskupení. 8. května 1945.
Text letáku shazovaného při náletu 9. května 1945 sovětskými letadly: Důstojníkům a mužstvu německé branné moci! Dne 7. května 1945 podepsalo v Remeši (Francie) vrchní velitelství německé branné moci listinu, kterou všechny německé oddíly a všechny německé válečné síly jak na západě, tak i na východní frontě bezpodmínečně kapitulují. Tato listina o bezpodmínečné kapitulaci vstoupí v platnost dne 8. května 1945, ve 23 hodin středoevropského času. Vydání rozkazu o bezpodmínečné kapitulaci ponechává na sobě vrchní velitel německé branné moci velkoadmirál Dönitz. Na základě těchto ujednání vás žádám, abyste složili zbraně a vzdali se Rudé Armádě. Oddíly Rudé Armády k tomu obdržely potřebné pokyny. Když tomuto požadavku na základě listiny o bezpodmínečné kapitulaci nebude dostáto a při přelomu dne 9. května 1945 nebude zastaven každý odpor, když německé oddíly nesloží zbraně a nevzdají se RA, zasadím za pomoci prostředků a sil které mám k dispozici proti stojícím německým oddílům zničující úder.
Nařizuji následující pořádek kapitulace: zbraně budou složeny, osazenstvo tanků a letadel, jakož i obsluhující mužstvo dělostřelectva se stáhnou od svých strojů a děl na vzdálenost 300 metrů nazpět, vztyčí bílou vlajku a nechají se organizovaně po skupinách zajmout. Vrchní velitel skupin 2. ukrajinského frontu maršál Sovětského svazu R. MALINOVSKIJ
Souřadnice: N49°41'44.92'' E15°48'49.9'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Milan Ostrovský
Lípa svobody
LÍPA SVOBODY
SLAVNOSTNĚ ZASAZENA
6. KVĚTNA 1919
NA PAMÁTKU NÁRODNÍHO
OSVOBOZENÍ A PROHLÁŠENÍ
SAMOSTATNÉHO
ČESKOSLOVENSKÉHO
STÁTU
Souřadnice: N49°41'44.92'' E15°48'49.9'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ing. Jana Tejnecká
