Spolek pro vojenská pietní místa

Pamětní deska Marie a Adolf Bradáčovi

Autor: Pavel Šmejkal, 16.10.2017

Rodina Bradáčových se zapojila do podpory parašutistů prostřednictvím Jana Zelenky-Hajského. Poskytli konspirační byt pro parašutistu ze skupiny OUT DISTANCE, Adolfa Opálku v dubnu 1942.
Adolf Bradáč se také znal s kaplanem Vladimírem Petřkem a knězem Václavem Čiklem. V době, kdy byli parašutisté ukryti v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje, se s oběma ve své krejčovské dílně radil, jak dál parašutistům pomáhat. Bradáčovi znali představitele pravoslavné církve v Resslově ulici i rodiny, které poskytly ubytování Karlu Čurdovi.
Dne 22. června 1942 byli při práci zatčeni – Adolf Bradáč ve své krejčovské dílně, Marie Bradáčová při praní. Popravení 24.10.1942 v Mauthausenu.

Kameny zmizelých - rodina Londnerova

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Jiří Padevět, 06.10.2021

Mořic Londner byl jako slovenský občan deportován do jednoho ze slovenských pracovních táborů pro ŽIdy a odtud do Auschwitz Birkenau, kde byl zavražděn.
Klara Londnerová byla 12.5.1942 deportována transportem Au č. 713 do Ghetta Terezín, odtud transportem By č. 1811 dne 26.10.1942 do Auschwitz Birkenau, kde byla zavražděna.
(zdroj: https://www.teraz.sk/regiony/vyhne-druha-svetova-vojna-zidia-tabor/134187-clanok.html , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/107660-klara-londnerova/ )

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006

Pamětní deska Alois Rašín a Ladislav Rašín

Autor: Vladimír a Diana Štruplovi, 05.04.2008

V tomto domě dr. Rašín žil a před ním byl 5. ledna 1923 anarchistou J. Šoupalem smrtelně postřelen; na následky atentátu o několik týdnů později, 18. února, zemřel. Při vzpomínkovém aktu budou slavnostně odhaleny obnovené pamětní desky v chodníku před domem v Žitné č. 10 a také nová pamětní deska na domě. O předláždění chodníku do původní podoby z doby první republiky, připomínající rok atentátu na Rašína, se zasadila městská část; pamětní desku na domě nechala zřídit Rašínova vnučka. Po roce 1948 byly totiž z chodníku i z domu odstraněny téměř všechny připomínky atentátu na dr. Rašína a na jeho osobnost.
JUDr. Alois Rašín byl především „velkým mužem“ Října 1918 a nejvýraznější osobností mezi představiteli Národního výboru, který dne 28. října 1918 vyhlásil československou samostatnost. Byl autorem prvního základního zákona československého státu – napsal ho v noci z 27. na 28. října 1918. Měl významný podíl na tvorbě československé měny, od r. 1922 stál v čele ministerstva financí.
(zdroj www.praha2.cz)

Ladislav Rašín (22.6.1900 Praha – 20.3.1945 Frankfurt nad Mohanem) byl český politik a právník.
Narodil se jako první potomek Aloise Rašína. Po první světové válce začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a současně působil jako osobní tajemník svého otce. Svá studia úspěšně ukončil v roce 1923.
Po ukončení studií se začal věnovat advokacii, v době 1. republiky obhajoval například Jiřího Stříbrného.
Ladislav Rašín působil, stejně jako jeho otec, v Československé národní demokracii. V jejím rámci je angažoval ve skupině členů okolo časopisu Národní myšlenka, jehož byl spoluzakladatelem. Aktivně též působil v Mladé generaci Československé národní demokracie.
V roce 1935 by zvolen poslancem za Národní sjednocení.
V období Mnichovské krize byl jedním z hlavních odpůrců kapitulace a jedním z vedoucích představitelů Výboru na obranu republiky.
V době 2. republiky patřil mezi odpůrce změn politického systému. Po německé okupaci a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do odbojové činnosti v rámci Politického ústředí.
13. prosince 1939 byl zatčen gestapem a uvězněn ve věznici na Pankráci. V létě 1940 byl převezen do Berlína a v prosinci 1941 postaven před soud. Byl odsouzenk trestu smrti, rozsudek byl po roce změněn na 15 let těžkého žaláře. Prošel řadou věznic a během pobytu v nich těžce onemocněl. Zemřel krátce před příchodem americké armády ve vězeňské nemocnici ve Frankfurtu nad Mohanem.
Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka I. třídy.
(zdroj wikipedia.cz)

Pamětní stěna Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 01.04.2011

Pamětní deska Karel Janšta

Autor: Ing. Mojmír Churavý, 10.12.2022

Pamětní deska byla odhalena 8. prosince 2022 při příležitosti 110. výročí narození plukovníka (in memoriam) Karla Janšty. Pamětní deska se nachází na vnější fasádě funkcionalistického činžovního domu vlevo od vchodu, kde příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF žil dlouhá léta až do své smrti v roce 1986. Odhalení pamětní desky se účastnila i plukovníkova dcera Jana Zachová. Autorem pamětní desky je akademický sochař Petr Císařovský.
(zdroj: Ing. Mojmír Churavý)