Praha 1

Pamětní deska Jaroslav Hlaváček

Autor: Vladimír Štrupl, 03.04.2006
Umístění: Praha 1, U Radnice 2/1, v budově Magistrátu HMP
Nápis:
ZDE PADL V BOJI O RODNÉ
MĚSTO PRAHU
JAROSLAV HLAVÁČEK
* 16.VII.1903 + 6.V.1945
ČEST JEHO PAMÁTCE.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20478
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Pavel Tigrid

Autor: Vladimír Štrupl, 16.01.2016
Umístění: Praha 1, U starého hřbitova 3/248, na rohu zdi kolem domu
Nápis:
V TÉTO ULICI V DOMĚ č. 3
ŽIL V LETECH 1993-2003
NOVINÁŘ A POLITIK
PAVEL TIGRID
(1917-2003)
VYDAVATEL EXILOVÉHO
ČASOPISU SVĚDECTVÍ.
VÝZNAMNĚ PŘISPĚL
K PÁDU KOMUNISMU
A OBNOVĚ DEMOKRACIE
V NAŠÍ ZEMI.
Poznámka:

Pavel Tigrid (rozený Pavel Schönfeld; 27. října 1917 Praha – 31. srpna 2003 Héricy, Seine-et-Marne, Francie) byl významný český spisovatel, publicista a politik, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu. Svůj pseudonym „Tigrid“ odvodil od řeky Tigridu, jako vzpomínku na hodiny zeměpisu a dějepisu na základní škole v Semilech.
Pavel Tigrid emigroval poprvé v roce 1939, přes Německo a Francii do Anglie. Za druhé světové války působil v Londýně. Podílel se na exilovém vysílání v rádiu BBC [3] a úzce spolupracoval s předsedou exilové vlády Msgre. Janem Šrámkem, pod jehož vlivem konvertoval ke katolické víře.[zdroj?]
Bezprostředně po konci války se v červnu 1945 z Londýna vrátil na vyžádání komunistického ministra informací Kopeckého, který ho chtěl umístit do vysílání Československého rozhlasu, z čehož následně sešlo a Pavel Tigrid se dále neživil slovem, ale textem.[zdroj?] Po návratu do ČSR se také poznává s Ivanou Myškovou, jejíž babičkou byla Terezie Brzková, známá filmová herečka. S Myškovou se v roce 1947 oženil, a pokračoval ve spolupráci s Československou stranou lidovou. Byl šéfredaktorem časopisu Obzory, který byl známý svými kritickými, ostře protikomunistickými postoji a v němž se jako jeden z prvních ostře postavil proti krutému zacházení s Němci.[zdroj?] Díky možnosti zřídit pro lidovce druhé periodikum, založil časopis Vývoj.
20. února 1948 odjel na pozvání britského atašé do britské zóny v Berlíně, kde podle pomlouvačných zpráv mělo být nehumánně zacházeno s lidmi. Tigrid vycestoval na diplomatický pas, který neodevzdal na ministerstvu, za což byl na něj vydán zatykač, který dorazil na hranice hodinu po tom, kdy je v autě přejel. O únorovém převratu se dozvěděl v Mnichově, kde ani nemohl podat novináři žádané prohlášení k vývoji v ČSR, jelikož jeho žena byla komunisty na tři měsíce uvězněna v pankrácké věznici. Po propuštění se ji podařilo přes Šumavu převést přes hranice. Po odchodu do mnichovské emigrace byl v roce 1951 pověřen vedením rozhlasu Svobodná Evropa (SE). Rozhlas měl vysílat pro všechny komunistické země, avšak Československé vysílání bylo první, jakožto zkušební. Roku 1952 odešel s manželkou do USA, kde se živil jako číšník, stejně jako za války v Londýně. V roce 1956 v reakci na maďarské události začal vydávat čtvrtletník Svědectví, s jehož redakcí, ženou i dětmi přesídlil roku 1960 do Paříže. V Paříži se stýkal s člověkem z prostředí KSČ, který do Paříže vyvážel důležité interní informace. V Paříži se také poprvé setkává s Václavem Havlem. Až do konce svého života byl spolupracovníkem SE, odkud ostře vystupoval proti totalitní zvůli komunistického režimu s typickým vtipem a sarkasmem. Představiteli KSČ byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje.
Ve vysílání Svobodné Evropy se věnoval různým publicistickým žánrům, projevům, komentářům k dobovému tisku a k dobovým událostem (například k procesu s Rudolfem Slánským a k procesu s Miladou Horákovou).
Po Sametové revoluci působil v ČR jako spolupracovník prezidenta Václava Havla, na jehož pozvání se vrátil do Československa 28. prosince, a od roku 1992 jako ministr kultury první Klausovy vlády, jmenovaný za KDU-ČSL.
V roce 2003 se rozhodl pro dobrovolný odchod ze života a přestal brát životně důležité léky.
Deska byla odhalena 25.10.2007.
(Zdroj: Wikipedia)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska generál Karel Janoušek

Autor: Vladimír Štrupl, 28.05.2005
Umístění: Praha 1, U Železné lávky 127/4
Nápis:
V TOMTO DOMĚ ŽIL V LETECH 1945-1948 A OD ROKU 1964 DO SVÉ SMRTI ARM. GEN. IN MEMORIAM A AIR MARSHAL RAF
RNDr. KAREL JANOUŠEK
* 1893 + 1971
NOSITEL BRITSKÉHO ŘÁDU KCB INSPEKTOR ČS. ZAHRANIČNÍHO LETECTVA V LETECH 1948-1960 NEZÁKONNĚ VĚZNĚN
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 1. , 2. a 3. odboje

Autor: Vladimír Štrupl, 23.02.2006
Umístění: Praha 1, Újezd 450/40
Nápis:
NEZAPOMEŇME OBĚTÍ
SOKOLSKÝCH BRATŘÍ A SESTER
1. ODBOJ
2. ODBOJ
3. ODBOJ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem komunismu

Autor: Vladimír Štrupl, 20.05.2007
Umístění: Praha 1, Újezd
Nápis:
OBĚTI KOMUNISMU 1948-1989
205 486 ODSOUZENO
248 POPRAVENO
4 500 ZEMŘELO VE VĚZNICÍCH
327 ZAHYNULO NA HRANICÍCH
170 938 OBČANŮ EMIGROVALO

BRONZOVÉ SOCHY ODLILA V ROCE 2002 HVH S.R.O. UMĚLECKÁ SLÉVÁRNA HORNÍ KALNÁ TEL. 499431140

Nápis na vodorovné desce, osazené na betonovém kvádru:
POMNÍK OBĚTEM KOMUNISMU JE VĚNOVÁM VŠEM OBĚTEM, NEJEN POPRAVENÝM A VĚZNĚNÝM, ALE VŠEM, JEJICHŽ ŽIVOTY BYLY TOTALITNÍ ZVŮLI ZNIČENY
ZBUDOVÁNO ROKU 2002 PÉČÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 1, KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ
AUTOR: ING. ARCH. ZDENĚK HÖLZEL, AK. ARCH. JAN KEREL, AK. SOCH. OLBRAM ZOUBEK

Nápis na svislé desce, osazené na betonovém kvádru:
THE MEMORIAL TO THE VICTIMS
OF COMUNISM IS DEDICATED TO
ALL VICTIMS, NOT ONLY THOSE
WHO WERE JAILED OR EXECUTED
BUT ALSO THOSE WHOSE LIVES
WERE RUINED BY TOTALITARIAN DESPOTISM.

THE CITY OF PRAGUE, THE MUNICIPIAL DISTRICT OF PRAGUE 1 AND THE CONFEDERATION OF POLITICAL PRISONERS BUILT THE MEMORIAL IN 2002.
AUTHORS: ARCHITECTS ZDENĚK HÖLZEL AND JAN KEREL AND SCULPTOR OLBRAM ZOUBEK
Poznámka:

Pomník byl odhalen 22. května 2002 v ose Vítězné ulice na úpatí Petřína. Autorem je sochař Olbram Zoubek, který sousoší vytvořil ve spolupráci s ing. arch. Zdeňkem Hölzelem a ak. arch. Janem Kerelem. Pomník se skládá z monumentálního schodiště, na němž stojí sedm bronzových plastik postav, které se postupně proměňují v torza. Středem schodiště se táhne bronzový proužek, na němž je uveden počet lidí, které komunistický režim odsoudil, popravil, zabil při útěku do ciziny a přiměl k emigraci. Dne 9.11. 2003 poškodil jednu ze soch výbuch nastražené nálože.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°04'52.13'' E14°24'15.71''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Viktorie Krupková

Autor: Vladimír Štrupl, 23.02.2006
Umístění: Praha 1, Újezd 427/28
Nápis:
ZDE OBĚTOVALA SVŮJ MLADÝ
ŽIVOT ZA VLAST
VIKTORIE KRUPKOVÁ
POSLUCHAČKA KONSERVATOŘE A ČLENKA
ROZHLASU, * 22.2.1922 – + 7.5.1945

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 19.02.2005
Umístění: Praha 1, Újezd 434/32
Nápis:
ZDE PADLI ZA VLAST DNE 7.5.1945
ARNOŠT PITTER VE VĚKU 23
LET A VIKTORIE KRUPKOVÁ
POSLUCHAČKA KONSERVATOŘE
A ČLENKA ROZHLASU VE VĚKU
23. LET. ČEST JEJICH PAMÁTCE
Poznámka:

V evidenci CEVH uveden se zcela chybnými souřadnicemi (v ulici Karmelitská), asi 550m severně od skutečné polohy.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20494
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Oběti 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 23.02.2006
Umístění: Praha 1, Újezd 450/40
Nápis:
ZDE POLOŽIL
ŽIVOT ZA VLAST
NEZNÁMÝ VOJÍN
V REVOLUCI
DNE 8.5.1945

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní desky Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 05.04.2011
Umístění: Praha 1, Újezd 450/40, v budově Tyršova muzea
Nápis:
NA PAMĚŤ ČLENŮ ÚSTŘEDÍ ČOS,
KTEŘÍ PŘINESLI V LETECH 1939 – 1945
OBĚŤ NEJVYŠŠÍ

ANTONÍN BENDA *5.6.1892 +26.3.1942 OSVĚTIM,
BOHUMIL BÍŽA *7.6.1901 +26.3.1942 OSVĚTIM,
MUDR. ANTONÍN BLAŽKA *18.10.1872 +20.2.1942 OSVĚTIM,
JAN BRABEC *3.2.1876 +23.3.1942 OSVĚTIM,
MUDR. STANISLAV BUKOVSKÝ *2.5.1889 +14.8.1942 OSVĚTIM,
JUDR. JIŘÍ BURGHAUSER *3.8.1887 +2.2.1942 OSVĚTIM,
JUDR. RUDOLF CÝREK *5.9.1903 +14.2.1942 OSVĚTIM,
OTAKAR ČERNÝ *7.8.1895 +15.6.1942 OSVĚTIM,
PPLK. VOJTĚCH ČERVINKA *23.2.1891 +9.2.1943 OSVĚTIM,
JAN ČINČERA *27.7.1891 +24.5.1942 OSVĚTIM,
FRANTIŠEK DIEPOLD *3.10.1889 +23.6.1942 OSVĚTIM,
JUDR. EUGEN DOSOUDIL *9.12.1889 +8.5.1942 BAYREUTH,
JAROSLAV DVOŘÁK *7.3.1904 +12.4.1942 OSVĚTIM,
FRANTIŠEK ERBEN *7.11.1874 +9.6.1942 PRAHA

JUDR. KAREL EVALD *19.1.1896 +8.9.1943 BERLÍN,
ING. EMIL FECHTNER *17.11.1888 +10.2.1942 OSVĚTIM,
JUDR. VLADIMÍR FLEISCHMANN *16.7.1880 +5.5.1945 PRAHA,
JINDŘICH FLEISSIG *25.2.1877 +19.2.1942 OSVĚTIM,
ING. JOSEF FONTÁN *19.4.1879 +14.2.1942 OSVĚTIM,
OTTA FRÖMPTER *10.7.1900 +8.9.1943 BERLÍN,
PROF. DR. VLADIMÍR GROH *26.1.1895 +30.9.1941 BRNO,
VÁCLAV HALLA *5.2.1884 +22.3.1942 OSVĚTIM,
FRANTIŠEK HÁNEK *6.11.1889 +8.9.1943 BERLÍN,
ANTONÍN HOFMAN *17.4.1885 +4.4.1942 OSVĚTIM,
JUDR. JAN HON *18.8.1897 +8.4.1942 OSVĚTIM,
PHDR. BOHUSLAV HORÁK *14.10.1877 +10.2.1942 OSVĚTIM,
ANTONÍN HOUDEK *10.2.1900 +30.11.1944 BRNO,
MUDR. KAREL HRDLIČKA *26.10.1884 +30.3.1942 OSVĚTIM

FRANTIŠEK HUTAŘ *18.3.1890 +3.2.1942 MAUTHAUSEN,
LADISLAV JANDÁSEK *19.11.1887 +5.9.1942 OSVĚTIM,
LADISLAV JAROŠ *10.5.1880 +18.6.1942 BRNO,
VÁCLAV JELÍNEK *9.8.1892 +27.1.1942 OSVĚTIM,
PHDR. BEDŘICH JENŠOVSKÝ *24.9.1889 +12.2.1942 OSVĚTIM,
JOSEF JIREŠ *4.3.1896 +30.4.1942 OSVĚTIM,
STANISLAV KAFKA *7.8.1891 +4.4.1942 OSVĚTIM,
JUDR. JAN KELLER *21.4.1884 +26.2.1944 BRANDENBURG,
PROF. DR. BOHUMIL KLADIVO *24.6.1888 +8.2.1943 BRNO,
FRANTIŠEK KLEINER *7.12.1886 +5.5.1942 OSVĚTIM,
ČENĚK KLEKNER *3.1.1886 +10.2.1942 OSVĚTIM,
EDUARD KLICPERA *24.10.1879 +15.2.1942 OSVĚTIM,
OTAKAR KLICH *10.5.1896 +18.4.1942 OSVĚTIM,
JOSEF KOLÁŘ *18.12.1884 +16.3.1942 OSVĚTIM

BOHUMIL KOLOVRAT *13.2.1902 +3.9.1943 MAUTHAUSEN,
JAROMÍR KONÁŠ *18.4.1880 +2.4.1942 OSVĚTIM,
ŠTĚPÁN KONOPÍK *1.11.1883 +1.3.1942 OSVĚTIM,
OTTO KRÁL *24.8.1904 +8.9.1943 BERLÍN,
ANTONÍN KROUTIL *31.5.1900 +6.2.1942 OSVĚTIM,
VÁCLAV KUCHYNKA *17.7.1892 +5.3.1942 OSVĚTIM,
PPLK. VLADIMÍR KURZ *5.1.1891 +13.2.1942 OSVĚTIM,
ALOIS MACKŮ *31.3.1886 +8.12.1941 BRNO,
RUDOLF MAŠEK *5.4.1879 +22.3.1942 OSVĚTIM,
JAN MLÁDEK *26.8.1881 +15.3.1942 OSVĚTIM,
LADISLAV MOULÍK *28.6.1892 +6.3.1942 OSVĚTIM,
JUDR. ADOLF NĚMEČEK *11.12.1880 +26.9.1943 BUCHENWALD,
FRANTIŠEK NIMSHAUS *18.4.1886 +18.2.1942 OSVĚTIM,
MJR. BEDŘICH NOVÁK *28.7.1895 +6.3.1942 OSVĚTIM

JUDR. JOSEF NOVÁK *4.4.1882 +6.3.1942 OSVĚTIM,
VILIAM PAULÍNY *20.12.1877 +1945 NĚMECKO,
FRANTIŠEK PECHÁČEK *15.2.1896 +3.2.1944 MAUTHAUSEN,
PHDR. AUGUSTIN PECHLÁT *26.8.1877 +30.9.1941 PRAHA,
FRANTIŠEK PELCÁK *6.6.1879 +24.10.1942 MAUTHAUSEN,
JAN PELIKÁN *16.10.1889 +15.2.1942 OSVĚTIM,
OTA PILAŘ *23.2.1889 +24.3.1942 OSVĚTIM,
JOSEF PIPEK *24.8.1898 +24.3.1942 OSVĚTIM,
KAREL PRAVDA *14.10.1892 +15.3.1942 OSVĚTIM,
VÁCLAV PROCHÁZKA *24.7.1885 +20.2.1942 OSVĚTIM,
KAREL PŘÍHONSKÝ *2.11.1890 +29.3.1942 OSVĚTIM,
ING. EMANUEL ROST *4.7.1874 +28.2.1942 OSVĚTIM,
ING. VLADIMÍR ROZMARA *28.7.1888 +27.3.1942 OSVĚTIM,
JAROSLAV ŘEPA *13.12.1894 +4.4.1942 OSVĚTIM

KAREL SIROTEK *12.4.1890 +7.5.1942 MAUTHAUSEN,
ANTONÍN SLANINA *24.5.1898 +16.3.1942 OSVĚTIM,
JUDR. OTAKAR SMRČKA *1.9.1896 +12.3.1943
VRATISLAV, JAROSLAV STAŠA *16.11.1882 +8.3.1942
OSVĚTIM, JUDR. JAN STOLZ *6.6.1902 +12.6.1942 OSVĚTIM,
JINDŘICH SÝKORA *16.12.1880 +31.1.1944 PELHŘIMOV,
JAN ŠRUBAŘ *17.12.1885 +7.2.1943 VRATISLAV,
JOSEF ŠTAFL *22.12.1886 +4.4.1942 OSVĚTIM,
EMIL ŠTRUNC *20.12.1887 +29.1.1942 OSVĚTIM,
PROF. PHDR. JAN UHER *28.1.1891 +27.10.1942 BERLÍN,
MILOSLAV VÁCLAVÍK *22.2.1906 +12.3.1943 VRATISLAV,
JOSEF VAIS *1.6.1897 +18.8.1942 BERLÍN,
ALOIS VAŇURA *28.5.1877 +21.4.1942 BERLÍN,
JUDR. JAROSLAV VODIČKA *17.4.1905 +7.5.1942 OSVĚTIM,
JAN ZELENKA *3.3.1895 +17.6.1942 PRAHA

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska Veleslav Wahl

  • + o skupině VPM (Poslední adresa)
    • Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.

      Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Lanzendorf, 09.07.2017
Umístění: Praha 1, Úvoz 156/13
Nápis:
ZDE ŽIL
VELESLAV WAHL
STUDENT A ORNITOLOG
NARODIL SE 15.5.1922
ZATČEN 7.9.1949
POPRAVEN 16.6.1950
Poznámka:

Narodil se 15. května 1922 v Praze do dobře finančně situované rodiny známého advokáta Veleslava Wahla. Absolvoval reálné gymnázium a za války pracoval jako vědecký asistent v pražské zoologické zahradě, kde se zaměřil na ornitologický výzkum. Již tehdy napsal řadu odborných článků a roku 1944 vydal později velmi uznávanou odbornou publikaci Pražské ptactvo.
Jeho otec Veleslav a strýc Karel se aktivně zapojili do protinacistického odboje, za což zaplatili životem. Během heydrichiády byli oba popraveni. Veleslav Wahl také aktivně vystupoval proti německé okupaci, velel skupině Zpravodajská brigáda, která od léta 1944 spolupracovala se zastřešující organizací Rada tří.
Podílel se na přípravách pražského povstání, přičemž aktivně spolupracoval s Českou národní radou (ČNR) a stal se také jejím nejmladším členem. Za odbojovou činnost po osvobození byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a Československou medailí za zásluhy I. stupně.
Po skončení války začal studovat Právnickou a Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, oženil se s Taťánou Růžičkovou (ta byla později za aktivní pomoc v činnosti svého manžela odsouzena v samostatném procesu k 11 letům odnětí svobody) a v roce 1945 vstoupil do Československé sociální demokracie.
Již v roce 1947 se seznámil s americkým diplomatem Walterem Birgem. Ten jej v březnu 1949 oslovil ke spolupráci se Spojenými státy. Veleslav Wahl jej následně propojil se svým přítelem z odboje Jaromírem Nechanským.
V roce 1948 začal společně s Jaromírem Nechanským budovat ilegální síť ve prospěch amerických zpravodajských služeb, která se během let 1948 a 1949 rozrostla do rozsáhlé organizace rozdělené do několika podřízených částí. Sekce, která přímo podléhala Wahlovi, se nazývala Jih a působila především na Písecku.
Veleslav Wahl byl zatčen 7. září 1949 v rámci akce Hansa. V přelíčení ve dnech 19. až 22. dubna 1950 byl Státním soudem v Praze odsouzen k trestu smrti. Trest neodvrátilo odvolání ani žádost o milost prezidentu Klementu Gottwaldovi.
Veleslav Wahl byl popraven na pankráckém popravišti 16. června 1950.
Rehabilitován byl po roce 1989 na základě zákona č. 119/90 Sb.

Převzato z projektu Ústavu pro studium totalitních režimů Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989, autor Ondřej Hladík, redakčně zkráceno
(zdroj: http://www.posledniadresa.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf